|
| | | Mvek: Ona stačí i pouhá wi-fi... -)( |
|
|
|
| | | Razer: Tak ono asi ledacos nám dělají vysílače mobilních telefonů, a těch je vykrývacích strašně moc všude, a pak právě ta elektronická i obecně elektrická zařízení, dopravní prostředky atd. A imho veškeré tyhle energie jsou z hlediska různých feng shui špatné:-). |
|
|
|
| | | Mvek: No asi takhle nemyslím si, že z toho třeba bude hned rakovina, ale zdravé to rozhodně nebude když si vemeš, že třeba i srdce/mozek je řízeno el impulsy tak i miniaturní dávky z 50 metrů po dobu 10-20 let můžou něco podělat. |
|
|
|
| | Dotaz: nedělal si někdo někdy přehled ohledně vlivu vysokého napětí (třeba dráty 110 kV) na zdraví? Jako neurčité výkřiky člověk najde, třeba i věci jako leukémie a rakovina z Kanady, nebo něco o plodnosti apod.
Ono bych spíš potřeboval něco, co by definitivně zavrhlo úvahu na stěhování se do vzdálenosti cca 50 metrů od cca 110 kV vedení. |
|
|
|
| | | Dnes ve 20:14 SEČ raketoplán Discovery "zakotvil" u ISS, viz např. zde. Vzhledem k nezvykle velkému chvění raketoplánu se ale na pevné spojení dotažením šroubů čekalo až do 21:04 SEČ, viz i NASA. |
|
|
|
| | Pozemstan:
Jednou se dokonce po takové ráně (ale možná šlo jen o shodu okolností, nicméně to normálně nedělá) notebook kousl
Ne, tak tohle vážně shoda okolností nebyla. Zřejmě ta rána byla "trochu" silnější, než s jakou počítal design šasi.
Mvek:
Jestli právě jeden z nich není připoutání se vodivou tkaničkou k topení apod.
Tak tuhle opičárnu skoro nikdo nedělá... pokud nemusí. Ale je zatraceně dobrý nápad sáhnout si před montáží na něco uzemněného (např. topení) a nemít v dílně umělý koberec. Nebo aspoň na něco kovového. Bohužel některé šasi (a to platí i pro ntb!!!) mají sklony k tomu, přitahovat výboje statické elektřiny - na straně druhé, bývá dobrým zvykem, že jsou aspoň uzemněné (ale fakt nedoporučuju na to spoléhat). Zde jsou na tom paradoxně lépe plasťáky než kovové šasi.
A konečně, statika je hlavní důvod, proč by se elektronika neměla rozebírat za chodu (pokud není vyhnutí) - protože ve vypnutém stavu dokáží komponenty vydržet mnohem více, než v zapnutém.
Více když tak kousek vedle. |
|
|
|
| | Pozemstan: No, jako určitě je tu pro počítač jisté riziko. Montéři mají různé postupy pro vybíjení, aby nepoškodili vnitřek počítače (a nejsem si jist, jestli právě jeden z nich není připoutání se vodivou tkaničkou k topení apod.). Ale víc by nám asi řekl AVip.
To, že to je v noci vidět, bude normální, sám jsem se divil, jak umí někdy chlupatá deka zasvítit potmě. Nicméně ta četnost, co líčíš, působí jak z hororu:-). Asi máš fakt divné oblečení. Ale tak můžeš si přidělat na kalhoty vodivý proužek, který se bude vláčet po podlaze, když o něj nezakopneš, třeba to pomůže:-), jako to mají některá stará auta.
|
|
|
|
| | | A raketoplán Discovery, byť s mírným zpožděním vlivem potíží s pozemním vojenským zařízením pro sledování těles odlétajících z mysu Canaveral, skutečně odstartoval. -) |
|
|
|
| | Americký raketoplán Discovery by se měl po neuvěřitelných peripetiích právě dnes 24.2.2011 v 22:50 SEČ/CET (16:50 EST, 23:50 EET) konečně vydat na svoji poslední misi (STS-133 k ISS). Viz např. NASA, živé vysílání NASA TV, živá reportáž na Astro.cz, Virtuální řídící středisko, diskuse nebo další odkazy na Kosmo.cz. Šest astronautů doprovodí Robonaut 2. Původní člen posádky Tim Kopra musel být bohužel po nepříjemné nehodě na jízdním kole nahrazen kolegou Stevem Bowenem.
Mvek: Pěkné. Tady mám také jisté "zážitky" s elektřinou, i když jen statickou, hlavně "díky" nepromokavým botám, bundě, ale i flískám a svetrům. Nevím, jestli k tomu nepřispívá i místní mrazem vysušený vzduch, ale snad každý den dostávám rány např. od klik dveří, někdy i docela silné, že už mě to pomalu přestává bavit. -) Včera, když jsem se učil na zkoušku z finštiny pro přežití, v posteli s flískou na sobě, přičemž jsem občas přebíhal k notebooku s Google překladačem, dostal jsem párkrát pěknou ránu od myši nebo klávesnice. Jednou se dokonce po takové ráně (ale možná šlo jen o shodu okolností, nicméně to normálně nedělá) notebook kousl a zareagoval až po delší chvíli než obvykle na tlačítko pro vypnutí. Naštěstí znovu nastartoval a kupodivu i na první pokus (že by mu to pomohlo od problémů?), ale to už se dostávám mimo téma tohoto fóra. -) Pak jsem se už snažil šetřit sebe i počítač a vybíjet se o radiátor topení, který dával přece jen mnohem menší rány, ale párkrát jsem stejně zapomněl... Tuhle, když jsem se převlékal před spaním v již zhaslé místnosti, byly jiskřivé výboje z flísky dokonce jasně viditelné. Skoro jsem se bál, že něco zapálím. Jen doufám, že se na mě jednou nevytvoří takové elektrické napětí, že by mě jeho vybití zabilo... -)( |
|
|
|
| | Poslení možnost v ankětě je hezky optimistická :)
Osobně si ale myslím něco, co v anketě není. O pilotované mise jeví velký zájem Rusko. Takže asi tak.. |
|
|
|
| | | Nyní je zde nová anketa. -) |
|
|
|
| | Pozemstan: Díky za podněty, nicméně naštěstí na body z hlediska TOS jsem myslel, s těmi problém nemám, tam je to úplně jinak:-).
A díky vám jsem si uvědomil, že podezření na nějaké těleso klidně můžou mít i v té vyvíjející se civilizaci, jen nesmí tušit, že by to mohlo být něco jako kopie jejich planety. |
|
|
|
| | Mvek, AVIp: V ST se skutečně často používá skrývání za měsícem, planetou či hvězdou, ale jednak se jedná zpravidla o relativně malou loď, jejíž gravitační působení přece jen nebude tak zásadní, jednak jde o nízkou orbitu ve vzdálenosti určitě menší, než je poloměr samotného tělesa použitého k zákrytu. V případě obyvatelné planety půjde téměř určitě (záleží na typu hvězdy) o vzdálenost (od hvězdy použité zde k zákrytu) mnohonásobně větší, než je poloměr i průměr dané hvězdy, takže budou muset být oběžné dráhy nastaveny opravdu mimořádně pečlivě. Nutno si uvědomit, pokud vím, že podle jedné z uznávaných teorií vzniku planet na sebe planety postupně nabalily veškerý materiál své oběžné dráhy, takže ji prakticky "vyčistily"... Jak známo, planety v naší Sluneční soustavě se také pohybují po oběžných drahách blízkých kružnicím, ale nikoli po přesných kružnicích, takže rychlost jejich oběhu mírně kolísá. Zřejmě ideálně kruhové speciálně propočítané dráhy spolu s existencí dvou celistvých planet na téže oběžné dráze tedy zřejmě nutně vyžadují onen zásah vyspělejšího druhu.
Pak si dovedu představit, že by obyvatelům na úrovni před vysláním kosmických sond mohla planeta unikat, ačkoli, pravda, nesmělo by se její působení moc nápadně projevovat na okolních planetách. I pak by ale mohla prekosmická civilizace nanejvýš z výpočtů usuzovat na existenci dalšího tělesa kdesi za hvězdou. Nevím, gravitační čočka by podle mě asi moc nepomohla, nemyslím, že by ji šlo uplatnit takto silně v rámci jedné Sluneční soustavy, častá je spíš u galaxií, kvasarů, černých děr. On i Merkur dosahující úhlové vzdálenosti od Slunce 28° není snadné pozorovat.
Něco jiného je ale použití technologie Federace, a to i v době TOS, bez ohledu na chybu z ST II. -) Planeta je prostě něco jiného než loďka na nízké dráze. Pokud jde o známou soustavu, Federace pravděpodobně bude znát její strukturu už z předchozího dálkového průzkumu, přičemž daná planeta asi nebude, nemůže být, v zákrytu i před Zemí, potažmo celým územím Federace. V dnešní době by ji při správném úhlu pozorování snad šlo stále zaměnit s druhou - tedy považovat obě tělesa za jednu planetu s dvojnásobně vyšší rychlostí oběhu popř. hmotností, ale těžko s technologií TOS.
Přesto je tu možnost, že soustava byla mimo vizuální (včetně neviditelných částí EM spektra) dosah, např. zahalena či od směru Federace zakryta nějakou radioaktivní mlhovinou, již zmiňovanými asteroidy (ty ale, nebudou-li hustě u sebe na ohromné ploše, vizuálně tolik nezakryjí) apod., což by rušilo i senzory, případně i v samotné soustavě. Loď by ale opět musela přiletět jen ve velmi úzkém úhlu, aby si ničeho nevšimla ani při běžném vizuálním pohledu, ale třeba skutečně na průzkum z nějakého důvodu neměla čas, vycházela z mylných informací o jedné planetě o poloviční době oběhu atd.
Ale nejsem fyzik... |
|
|
|
| | Hm, zváženo, uvidíme. Každopádně děkuji za konzultaci technickou. Jestli někdy za měsíce, roky budu někoho prosit o konzultaci příběhovou, to je jiná věc.-)
A to určitě bude trvat, byť draft vznikl ještě před Star Trek Kusy, kvůli nim jsem to teprve začal převádět do ST, a pak zjistil, že to nezvládnu včas, a od té doby to stále rozširuji a dělám konzistentní víc a víc. Ačkoliv psát ST dílo se mi už moc chtít nikdy nebude, chci si splnit svůj sen a napsat jednu TOS novelu. Takovou, která ukazuje, že i TOS má stále co nabídnout, kde Kirk není pánem situace a závěr není zrovna happy end (přestože snad dodržuji kontinuitu). |
|
|
|
| | | AVip: Tak většina ST se takovýmihle detaily nezabývá:-). |
|
|
|
| | Mvek:
ale dílem cizího druhu (značně vyspělejšího, s technologií lepší než má UFP),
Však v pohodě... já to zachytil. Jen jemně upozorňuju, že zákon zachování hmoty bude platit i pro ně... :-)
(takže nějaký ten hezký pás asteroidů by opravdu byl na místě)
A přesně, to jsem měl na mysli, když bude v soustavě hodně rušivých prvků, spíš se chyby ve výpočtech drah vsáknou než naopak.
Umístění tělesa už musíš vymyslet sám - i s ohledem na zápletku a požadované "provozní" vlastnosti (zas na straně druhé, básnické licenci se meze nekladou, pokud je aspoň trochu příčetná, asi chápeš kam směřuju). |
|
|
|
| | AVip: Asi jsem to napsal nejasně, dvojče není dílem civilizace z té jedné planety, ale dílem cizího druhu (značně vyspělejšího, s technologií lepší než má UFP), takže zatajování nebo materiál není problém, jde čistě jen o odhalení existence tělesa.
Ale jo, to je dobrý nápad, zamaskovat planetu v množství těles s mnohem silnější gravitací (to jsi předpokládám myslel tou první desítkou - žebříček dle hmotnosti/gravitace). Plus kvůli optickému pozorování nebo senzorům lodi přidat nějaký ten pás asteroidů, záření hvězdy apod.
Mám akorát dilema, zda dvojče umístit tedy přesně jako protipól na druhou stranu, což ale asi u takhle malého tělesa moc význam nemá (selským rozumem cítím, že kdyby takhle obíhala poměrně velká (v poměru vůči velikosti oběžné dráhy a slunci) tělesa, tak se budou trochu udržovat, ale tohle není ten případ). A nebo ji umístit na zhruba stejnou oběžnou dráhu, jen pootočenou v 3. rozměru, tedy vůči rovině oběžných drah soustavy (jako Pluto). Ale v tom případě by asi mělo více těles v soustavě mít také různě vychýlené oběžné dráhy. Některé víc excentrické apod. Prostě mít "počechranou soustavu", a to kvůli tomu odhalení.
(Napadla mě vtipná věc, co kdyby dvojče obíhalo po tak vychýlené dráze, která by přesně kopírovala oběh nějaké družice, tedy měsíce => jako by se dvojče Země pohybovalo stále za Měsícem, takže bychom ho nemohli spatřit). |
|
|
|
