|
| | Mvek: Ve 22:30 byl radiant ve výšce asi 30° a asi 30° na východ od severu, takže tam prostor pro let k východu byl, ale rozhodně ne přímo od zenitu, a možná ve vašem terénu ještě pod obzorem...
Ten meteor z 10.8. ve 20:39:22 UT z Kamery Kroměříž K2, která by měla směřovat na JV by skutečně mohl letět jakoby od zenitu na východ. Otázkou je, jak by úhel pozorování změnila vzdálenost od Českolipska asi 250 km vzdušnou čarou při výšce tělesa kolem 100 km. Podle mých propočtů by meteor pozorovaný v nadhlavníku měl být o 250 km dále pozorován ve výšce asi 20°. Na druhou stranu, směřoval-li na východ, mohl tam naopak teprve stoupat k zenitu (z těch kamer není výška jasná)...
Každopádně tam je jako meteorický roj uvedeno "spo", nikoli "J5_Per" označující Perseidy, takže by to měl být (viz např. podobně použitá zkratka zde) sporadický meteor nepatřící k žádnému roji, což by mohlo odpovídat tvým předpokladům a popsaným okolnostem... -) |
|
|
|
| | Pozemstan: To jsem právě nikde nedohledal a v poslední době mě naopak někde překvapil místní čas. V tom případě by to mohl být: http://www.live.fireball.sk/archive/index/order/date:desc/576 a 20:39:22, i když stejně nenacházím to okolo, zejména předcházející (zhruba minutu, dvě, tři...) od nadhlavníku na západ, nicméně na Moravě bude vlastně více v nadhlavníku, jestli se nepletu.
Teď už musím jít, tak to třeba budu ještě zkoumat zítra. Bohužel to byla náhodná akce, prostě jsem po bouřce šel zkontrolovat, jestli vyhaslo malé ohniště (kupodivu plápolalo opět i plamínkem, byť předtím v něm už nehořel ani papír, jak lilo) a překvapila mě jasná obloha, načež tedy i pár pozorování. Ale stejně v mobilu mám špatný čas, takže i mít mobil, neměl bych přesný čas.
Takhle jen vím, že kolem půl deváté nás vyhnala ta bouřka, dali jsme si dvě epizody ST, svačinu a pak já šel ven.
|
|
|
|
| | | Mvek: Jestli se nepletu, tak je ale čas kolem 22:30 na těch kamerách, jak ukazují detaily záběrů, v UT, tedy světovém čase, což je 0:30 SELČ. |
|
|
|
| | Pozemstan: Hlavně jde o to, že daný objekt by měl od tohoto bodu letět ještě více na východ, tudíž opravdu mimo pozorovatelnou oblast nebe. To mě zaráží.
Ale kdoví, navíc tys zjišťoval polohu radiantu pro půlnoc, nikoliv pro 22:30 |
|
|
|
| | Mvek: "I když jestli tedy měl být radiant zhruba SV a dost nízko nad obzorem, neměl bych vidět žádný objekt vysloveně mířit na východ, protože jsem byl v údolí S-J orientace, kde slunce v tuto dobu ráno přesáhne stromy a okraj údolí až kolem desáté hodiny ranní"
Pozor, lidské vnímání nebeské klenby vlivem atmosféry a oblačnosti jako jakéhosi zploštělého deštníku klame. Ve skutečnosti je na noční oblohu nutno pohlížet jako na polokouli, takže výška nad obzorem 35° je už docela hodně (Slunce při rovnodennosti je v naší zeměpisné šířce nejvýše v pravé poledne asi 40° na obzorem), i když tuto sobotu bylo Slunce v 10 hodin ráno asi 38° nad obzorem, takže podle tohoto srovnání bys na východ opravdu vidět nemusel... |
|
|
|
| | A nebo ještě v archivu zde.
Ale nic k nalezení na netu, jestli někdo nepozoroval něco podezřelého, takže kdoví. Z těch kamer těžko poznáme, zda to odpovídalo radiantu Perseid. |
|
|
|
| | Pozemstan: Díky, já si myslím, že je to ten v 22:34:27, který je na kamerách Maruška i Kroměříž K2, viz díky tvému odkazu nalezený seznam snímků: http://www.live.fireball.sk/meteors/144
V podstatě to odpovídá zhruba i asi směrem, když Maruška je JZ, Kroměříž je JV. Na obou snímcích totiž má silnější čáru na konci, a je fakt, že se mi možná zdálo, jako by bolid zanikl mírnou explozí (prostě zazářil na konci víc). |
|
|
|
| | Pozemstan: Ano, prvnímu odstavci rozumím, to jsem se dočetl.
A právě s tím mi přišlo mé pozorování v rozporu.
I když jestli tedy měl být radiant zhruba SV a dost nízko nad obzorem, neměl bych vidět žádný objekt vysloveně mířit na východ, protože jsem byl v údolí S-J orientace, kde slunce v tuto dobu ráno přesáhne stromy a okraj údolí až kolem desáté hodiny ranní. Ale já si vlastně už nejsem jist vůbec žádným směrem, jak jsem o tom přemýšlel. Třeba jsem si to už pomíchal, až na ten jeden výrazný, který šel od severu k nadhlavníku (v něm zhruba končil, plus mínus pár stupňů do všech směrů).
Každopádně výrazný byl, byl i dost dlouhý, tipl bych několik stupňů dlouhá dráha. A buď bylt ak výrazný, že mi do sítnice vypálil svoji stopu, nebo jsem opravdu pár sekund viděl tmavě šedou kouřovou stopu jak mírně rozptýlenou stopu od letadla. Nicméně tmavou, sotva osvětlenou těžko říct čím, zda v té výšce to mohlo být narůstajícím Měsícem (jinak mimo mé zorné pole z chalupy), nebo ne.
|
|
|
|
| | Mvek: Meteory meteorického roje vylétávají z jednoho místa - "radiantu" - opravdu jen zdánlivě, tedy tak, že by se tam protnuly všechny jejich pomyslně prodloužené dráhy, které ale samy nejsou tak dlouhé a mohou být pozorovány prakticky kdekoli na obloze, byť u radiantu logicky častěji. Tedy neplatí, že by meteory vylétaly přímo z jednoho bodu. Všechny ale letí do všech směrů v různých vzdálenostech, ale vždy směrem od tohoto bodu - vlivem perspektivy. Je to proto, že roj přilétá k Zemi ze stejného směru (u Perseid jde o drobný prach zanechaný na celé oběžné dráze komety Swift-Tuttle 1862 III, se kterou se pravidelně protíná dráha Země). Radiant se nachází na severním konci souhvězdí Persea, které dalo roji název, na hranici se souhvězdím Kassiopeia.
Radiant Perseid se v tyto noci nachází severovýchodně od zenitu (nadhlavníku), jehož poloha navíc laicky nemusí být určena přesně (v sobotu kolem půlnoci byl podle Stellaria radiant severovýchodně asi 35° nad obzorem, zatímco v nadhlavníku se nacházel bod v souhvězdí Labutě mezi Denebem - jejím ocasem - a pravým (při kresbě labutě břichem k pozorovateli) resp. z našeho pohledu levým (západním) křídlem).
Do roje tak klidně mohl patřit jak meteor letící na východ, i když ne přesně od nadhlavníku, tak nějaký dále na západě letící jakoby od jihu k severu resp. severozápadu, nebo i ten jasný letící zhruba od severu k nadhlavníku, i když, pokud zanechal i viditelnou stopu, šlo už spíš o bolid způsobený možná trochu větším tělesem než kometárním prachem, které s rojem nemuselo mít souvislost.
Viz i obrázek na Facebooku brněnské hvězdárny, článek Perseidy v srpnu 2013 na webu Hvězdárny Valašské Meziříčí, přehled úkazů v tomto týdnu na Astro.cz, článek Novinek Kosmická paráda: V noci na úterý spadne až 70 hvězd za hodinu, nebo ČT i s rozhovorem s ředitelem brněnské hvězdárny a planetária Jiřím Duškem.
Maximum má nastat až dnes v noci mezi 20:15 a 22:45 SELČ, resp. z hlediska pozorovacích podmínek kolem půlnoci, resp. do 4:00, kdy nebude vadit Měsíc a radiant bude vysoko nad obzorem... |
|
|
|
| | Bohužel jsem měl příležitost perseidy sledovat jen náhodou kolem půlnoci v sobotu, takže mohu dělat nějakou chybu.
Ale jsem přesvědčen, že perseidy, které jsem pozoroval (asi 10 za 20 minut), nevylétávaly z jednoho území na nebi. Např. jeden "střední" (relativně k pozorování této soboty) měl dráhu zhruba od nadhlavníku na východ. Ve skutečnosti to bylo možná mírně (tak do 15 stupňů) k jihu a byla to krátká dráha, začínala až více na východě. Následně jsem ale viděl nejsilnější, jehož stopa prachu/páry byla i pár sekund po jeho zániku vidět (jak od letadla) v podstatě čistě od severu k jihu, končící cca v nadhlavníku.
A nejsem si už jist, ten večer bylo moc zážitků (např. dva netopýři v chalupě:-)), ale řekl bych, že před koncem pozorování, kdy se nám objevovaly jen maličké, krátké, že na ně člověk ani nestihl zaměřit zrak, byl jeden slabý, ale přece jen lépe zaznamenatelný od jihu k severu, dále ode mě na západ.
Přitom všude tvrdí, že zdánlivě vylétávají z jednoho místa. Tak jsem zmaten. |
|
|
|
| | Razer: Souhlasím, ale podle Kosmo.cz snad bude firma vyrábět jen ty "precoolery" a motory nechají např. na EADS Astrium a samotný Skylon na EADS Airbus... Předchladiče a potažmo i motory snad mohou najít širší využití...
Mvek: Opravdu děsivé, i když od červa k člověku může být také ještě dlouhá cesta... |
|
|
|
| | Vědci vyfotili smrt (má modrou barvu)
I přes bulvárně znějící začátek článku tam je pár zajímavých informací. Pokud ten závěr není zkreslený, je to hodně zajímavé, že vlastně něco (patrně CNS) signalizuje smrt, a tím odumře zbytek těla rychle.
Na druhou stranu je to přesně ten druh objevu, který může být velmi prospěšný, na druhou stranu i též velmi nebezpečný.
Stačí jen na chvilku přemýšlet, co se stane, když tu látku opravdu bezpečně izolují, bude to jen jí, a pak ji někdo nasyntetizuje a vpraví do potravy? Začne člověku odumírat část těla, jak se to bude šířit od trávicí soustavy? Nemluvím pak o infuzi apod. Dost děsivá představa. |
|
|
|
| | Pozemstan: Tahle technologie je velice, ale velice perspektivní jen si myslím z čistě laického hlediska, že než se rozjede nějaký pořádný "provoz" určitě k jedné dvoum nehodám dojde, proto být její tvůrce používal bych stroj v začátcích pouze k automatické dopravě na orbitu bez posádky.
Jestli to zas hned naložej lidma a ono to bouchne... |
|
|
|
| | | Razer: Aha, pravda. -) Jinak na Kosmo.cz se o Skylonu diskutuje už dva roky... |
|
|
|
| | | Pozemstan: Nejdřív zahraničí, pak osel a po týdnu se značně ale značně zjednodušenou a překroucenou zprávou Novinky :) |
|
|
|
| | | TelemachusRhade: Ano, už jsem se s tím setkal i v češtině, a zdá se, že se to používá běžně, viz třeba i tady. |
|
|
|
| | | Jak se česky říká magnetarům? Taky magnetary? |
|
|
|
| | Dnešní plánovaný výstup z ISS do volného prostoru musel být předčasně ukončen už po 1 hodině a 32 minutách, protože se italskému kosmonautovi Lucovi Permitanovi (který už před týdnem vystoupil do volného kosmu poprvé jako vůbec první Ital) dostala do helmy voda. Nakonec se mu voda dostala i do očí, takže jej musel do přechodové komory nasměrovat kolega. Tam mu už voda začala zakrývat i ústa a nos a znemožnila rádiovou komunikaci. Podle Aleše Holuba z Kosmo.cz trvalo od zrušení výstupu do sejmutí helmy 33 minut (podle SpaceflightNow 40 min.), přičemž od prvních zmínek vody do zrušení výstupu uplynulo ještě 18 minut, což ukazuje, jak obtížné je ve volném prostoru řešení podobných nouzových situací, které přitom mohou nastat poměrně rychle...
Viz Kosmo.cz nebo:
Astronautovi vytekla do přilby voda, NASA ukončila výstup do kosmu.
Water in spacewalker's helmet ends EVA early.
Viz i NASA.
Zkáza rakety Proton – 13 dní poté, viz i tady...
Zdá se, že havárii rakety se třemi družicemi ruského navigačního systému GLONASS mohlo zavinit zamontování tří modulů se senzory úhlové rychlosti rakety opačně jedním mladým technikem z Chruničevových závodů. Podle simulací na Zemi ale musela být k zamontování senzorů obráceně vynaložena velká síla, která také na raketě (nalezených zbytcích), stejně jako při simulaci, zanechala zřetelné poškození.
To už by mohlo zavánět i sabotáží. Uvážíme-li navíc, že za posledních 5 let nastalo 80 % selhání Protonů při ruských vládních startech, jako i tentokrát, což už ve svých statistikách zaznamenaly i pojišťovny... |
|
|
|
