vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Pozemstan: Je pravda, že se asi v zemědělství neuvolňuje metan z hnojiva, které by nebylo právě z toho dobytka, takže jsem částečně smíchal ještě s NO2, které je ve hnojivech také velmi významné.
Jinak tedy to přímo nesouvisí, ale nedávno se prý ve zprávách objevila zmínka, že zemědělci u nás často používají herbicidy na principu Roundupu na obilí, aby uschlo a oni ho mohli sklidit suché brzy... A věřím, že podobného plýtvání je právě spousta, částečně i díky nesmyslně nastaveným dotacím (ty by měly být až na základě špatného počasí, chorob apod. s namátkovými kontrolami). |
|
|
|
| | Mvek: Jak už jsme se zde bavili loni, metan je snad 20x či 40x účinnější skleníkový plyn než CO2. Neprodukují ho jen žaludky krav, ale také tající permafrost v Arktidě a v nezanedbatelné míře i úniky při těžbě zemního plynu, na které loni v Právu upozorňoval známý jaderný fyzik a exilový podporovatel Charty 77 František Janouch. Ten se o tom osobně bavil na nějaké konferenci s šéfem Gazpromu, který mu řekl, že se jim ani finančně nevyplatí jakákoli prevence úniků... Podle mých loňských výpočtů by měl nárůst vlivu CO2 na skleníkový efekt za stejnou dobu dosahovat jen 63 % nárůstu vlivu metanu, ale neuvažoval jsem tebou zmíněnou dobu výdrže v atmosféře atd. Účinky vodní páry jsou dokonce ještě větší - 10000x oproti CO2 (ale ta se rychle vysráží, vymrzne atd.)!
Ano, biosféra množství CO2 reguluje. Ostatně bez ní by nebylo v atmosféře 21 % kyslíku, ale (hádám) možná 21 % CO2... Pokusy se stromy ve skleníku s vyšším množstvím CO2 sice myslím ukázaly jen dočasné zvýšení růstu biomasy, a pak snad úhyn, ale asi ještě významnější než amazonské pralesy je fytoplankton v oceánech... Jinak jak jsem psal minule, z lekcí geologie si pamatuji různé protichůdné efekty zvýšení množství CO2 v atmosféře. CO2 pohltí voda v oceánech, ze které se stane kyselina uhličitá, která začne rozpouštět silikáty, ale zároveň snad tvořit vápence, kam se CO2 uloží. Ale jsou tam i vlivy opačné...
Pokud jde o skleníkový efekt, ono je to trochu složitější. Ano, nejde tolik o odrazy, jako spíš pohlcení a opětovné vyzařování... Princip spočívá v tom, že Slunce na planetu Zemi svítí a dodává energii celým spektrem elektromagnetického záření, ne jen tepelným (část infračerveného), ale dopadem na povrch se předměty vlivem veškerého záření (kromě toho, které např. neprojde oblačností - asi 30 %) zahřejí a vyzařují toto teplo již (kromě optických odrazů) jen na části infračervených vlnových délek zase ven. Skleníkové plyny, které většinu viditelného slunečního světla dovnitř propustily, už přetransformované infračervené tepelné záření ven nepropustí, nýbrž pohltí, a tím udrží v atmosféře resp. na Zemi jak část přímého tepelné záření Slunce, tak navíc i část přeměněného světla. Ty plyny ale opět září na příslušné IR vlnové délce, takže část tepla jde jakoby "odraženě" zpět k povrchu, zatímco část směřuje do vesmíru, jak ukazuje červenými šipkami i to schéma na Wikipedii. Ale samozřejmě ohřátá atmosféra předává teplo povrchu i přímo, takže platí to, co píšeš v posledním odstavci...
Viz i toto schéma s přesnými energetickými hodnotami, které jsme se myslím ve škole před lety snad v rámci předmětu přírodní geosystémy, nebo jak se to jmenovalo, také učili. -) Nebo viz zde. |
|
|
|
| | A ještě jedno mimochodem, donedávna jsem měl mylnou představu i díky pochybení naší třídní zeměpisářky a dalších informačních grafik, kde to vypadalo jako, že se odražené teplo od povrchu Země v horních vrstvách atmosféry opět odrazí zpět na zem, nikoliv, že skleníkové plyny teplo pohlcují.
Ze skutečného principu mi tedy ale vyplývá, že skleníkové plyny jsou nebezpečné, kdyby jich bylo moc, všude v atmosféře. Naopak při zemi je pocítíme bezprostředněji. |
|
|
|
| | Každopádně ad doba ledová - jediné, co to potvrzuje, je že pro predikci je třeba mít dostatečně dlouhé období. Takže buď jde o nijak zvláštní mimořádné události, nebo je ta regresní křivka úplně jiná, než si zatím myslíme.
Já jen doufám, že nepřijdou v brzké době po teorii o globálním oteplováním s tím, že naopak musíme zvýšit emise skleníkových plynů.
Mimochodem kolega v práci se tím trochu zabýval, a i když také připustil, že mu chybí dost informací, včetně doby výdrže různých skleníkových plynů v atmosféře, poukazoval na to, že tu hrají velkou roli když tak i další skleníkové plyny, nejen CO2, ale hlavně též metan (protože ho produkujeme strašně moc třeba už zemědělstvím, i když by měl mít menší efekt). A nemluvě o vodě, kterou uvádí také i Wikipedie, vždyť ta se též uvolňuje při spalování nebo zavlažováním suchých oblastí apod.
Btw. zajímavá citace z české wikipedie:
"Na Zemi existuje významná hydrosféra a biosféra reagující na vyšší teploty rychlejším pohlcováním oxidu uhličitého (v geologickém měřítku — časové měřítko, ve kterém oceán a biosféra odstraňují výkyvy CO2, se pohybuje v několika stovkách let). Přítomnost tekuté vody tedy limituje zvyšování skleníkového efektu negativní zpětnou vazbou. Předpokládá se, že tyto poměry trvají už po mnoho stovek miliónů let, protože jinak pokud by vlivem zvyšování teploty stárnoucího Slunce došlo k překonání tohoto regulačního efektu, byl by život na Zemi už dávno zničen." |
|
|
|
| | | Pozemstan: Kousek těch zpráv je rok starý, před koncem světa, ne?:-) Sopka, doba ledová (kterou předpovídají od 90. let). |
|
|
|
| | Pozemstan:
Takže těmi "zrnky vesmírného prachu" myslíš, že se nyní zaměřují na zahrnutí co nejvíce drobných objektů ve Sluneční soustavě,
To už mmch. existuje a je to skvělý způsob, jak zahltit počítač.
Momentálně se autor toho forku spíš zaměřuje přesně opačně - na objekty hlubokého vesmíru... (z mé strany se jednalo hlavně o básnickou licenci, abych tak řekl). |
|
|
|
| | Mvek:
a na novějších konfiguracích mohou být problémy,
Ono to tak žhavé není, Celestia je poměrně ortodoxně pojatá OpenGL záležitost, kterou opravdu rozbít dá docela práci.
Ale problém je s daty, která rapidně zastarávají (exoplanety atd.) a taky s texturami, které nikdy nebyly úplně "dotažené"... |
|
|
|
| | | Mvek: To ano, a hlavně je to statické (kromě pohybu samotných objektů). Možná se ale dají nějaké lepší textury také stáhnout. Rámcově by pohledy měly být přesné z hlediska astronomického pohledu dalekohledem atd. (také přes to jde tuším teleskop řídit), i když netuším, nakolik to platí i třeba pro polohu Velké rudé skvrny na Jupiteru, nebo nakolik byly v jedné starší verzi přesné přelety družic apod. |
|
|
|
| | | To měla být původně otázka, jako jestli to odhaduji správně:-). Ne konstatování. |
|
|
|
| | Pozemstan: Ale samozřejmě Stellarium bude více schematické, zatímco jak Celestia, tak Space Engine se snaží i o co nejrealsitičtější textury a efekty (Space Engine je prý náročný na hw).
|
|
|
|
| | Mvek: "podívat se třeba, jak vypadá velikostně určitá planeta z určité planety apod"
Tohle umí v rámci Sluneční soustavy a jejího okolí i Stellarium, kde si můžeš nastavit pohled na oblohu z jakéhokoli evidovaného objektu Sluneční soustavy včetně komet (a souřadnic na něm), popř. pohled z "vnějšku" Sluneční soustavy, i když jen ze vzdálenosti asi 50 AU od Slunce... |
|
|
|
| | | AVip: Takže těmi "zrnky vesmírného prachu" myslíš, že se nyní zaměřují na zahrnutí co nejvíce drobných objektů ve Sluneční soustavě, od asteroidů až po "vesmírný odpad" apod.? |
|
|
|
| | AVip: Tzn. nejen, že případné defekty nejsou opravené a na novějších konfiguracích mohou být problémy, ale jak je to s daty? Existuje tu aktivní komunita vytvářející objekty, tedy myslím tím ty aktuální reálné, ne fiktivní?
Zatím mi z toho vyplývá, že pro vymýšlení sci-fi světa se hodí Celestia, Space Engine může být zajímavější pro pasivní věci, i když je otázka, jak moc je tam viditelné, co pramení ze skutečných dat, a co je generované (protože chybějící informace nebo světy za hranicemi našeho poznání generuje podle nějakých algoritmů). Ono vůbec mi to zatím vyplývá, že je to spíš takový simulátor, než model vesmíru. Protože je tam třeba přidané krom samotného letu komet i jejich úbytek apod. což musí být odhadované. |
|
|
|
| | Yakuzza: To je poměrně jednoduché... poslední oficiální release Celestie (1.6.1) vylezl před více než dvěma lety. Od té doby nic.
A na přímý dotaz v diskuzáku Celestie vypadlo z jednoho z vývojářů, že hlavní vývoj je mrtvý a že on "forkuje" Celestii do verze pro vědecké účely (původní účel Celestie byl spíš pseudo-sandbox pro vytváření vlastních soustav atd. a bylo to m.j. i neoficiální "grafické demo" karet GeForce). |
|
|
|
| | AVip:
Celestia funguje, bohužel je to tak trochu "mrtvola", které se nyní pro další vývoj definitivně zmocnila klika "počítačů nýtů", eh pardon, "zrnek vesmírného prachu"...
Můžeš trochu rozvést? Resp. vůbec jsem nepochopil, o čem mluvíš. |
|
|
|
| | Mvek:
Vím tedy o Celestii,
Celestia funguje, bohužel je to tak trochu "mrtvola", které se nyní pro další vývoj definitivně zmocnila klika "počítačů nýtů", eh pardon, "zrnek vesmírného prachu"... |
|
|
|
| | Co máme nyní za možnosti (jakž takž uživatelsky přívětivé) se "proletět" vesmírem, podívat se třeba, jak vypadá velikostně určitá planeta z určité planety apod.?
Vím tedy o Celestii, a dále jsem zaznamenal free Space Engine, který můžete vidět v nedávném updatu v běhu třeba v tomto "let's play" videu (obsauje i kometu ISON). |
|
|
|
| | Italský astronaut Luca Permitano, který se 16.7.2013 málem utopil při výstupu z ISS do volného prostoru vlivem úniku vody do skafandru, nedávno na vesmírném blogu psaném z paluby ISS podrobně vylíčil své zážitky ze střetnutí s "(nejzazší) hranicí"... -)
EVA 23: Poznávání hranic
EVA 23: exploring the frontier
Mvek: Zajímavé! |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
