vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Pozemstan:
v popisu indické efektivity vůbec dost přehání, když pak stejně přiznává větší sofistikovanost a vědecké zaměření u sond NASA či ESA
Jo, taky jsem si všiml... Srovnávat to nejde, ale srovnávat náklady na samotnou dopravu je už zajímavější, i když určitě také pracuje s nižší nosností. |
|
|
|
| | Kometa ISON už je viditelná i v menších dalekohledech... Fotogalerie: Očekávaná vlasatice ISON
Komet lze ale dalekohledem sledovat více, přičemž C/2013 R1 (Lovejoy) je zatím jasnější než C/2012 S1 (ISON)... Čtyři ranní komety
Kamenná exoplaneta velká jako Země
V Mléčné dráze jsou miliardy planet, kde je možný život.
Brno: Digitárium otvírá bránu do vesmíru.
Plzeň: V Plzni otevřelo první 3D planetárium v ČR.
Mvek: Zajímavé, shodou okolností jsem zrovna dnes vyřizoval kolegovi vízum na indickém velvyslanectví. -) O aktivitách indické vesmírné agentury ISRO, viz i zde se na specializovaných webech nebo v časopise Letectví a kosmonautika občas nějaká zpráva objeví. Indové jsou hodně aktivní i v dálkovém průzkumu Země, takže vedle třeba amerického programu Landsat jsme o indických družicích IRS (užitečných třeba i v zemědělství) slyšeli i na přednáškách z "DPZ"... Jak teď koukám, mezi významné vědce ISRO patřil i nedávný prezident Indie Abdul Kalam.
Čandrajan 1 je zde zmíněna v záhlaví a tady jsem před pár lety odkazoval na článek It's Official: Water Found on the Moon, kde je také uvedena jako jedna ze tří sond, které pomohly přítomnost vody, o které se spekulovalo už dříve, potvrdit. Přístroj "Moon Mineralogy Mapper (M3)" ale pro Čandrajan 1 vyrobila NASA.
Jinak ten tebou odkazovaný článek v popisu indické efektivity vůbec dost přehání, když pak stejně přiznává větší sofistikovanost a vědecké zaměření u sond NASA či ESA. Asi nejvíce přitažené za vlasy je srovnání s robotickým vozítkem Curiosity, které již přes rok úspěšně pracuje přímo na povrchu planety. -) Na druhou bude mise k Marsu, vydaří-li se, jistě velkým úspěchem indické kosmonautiky, kterým dokáže v meziplanetárním průzkumu více než Rusko v posledních více než dvaceti letech...
Na Kosmo.cz se již sondě Mangalyaan věnuje i samostatné fórum. Tady jsou snímky ze startu.
Ad dilatace času. Jak jsem psal, byla změřena i v letadlech na Zemi při mnohem nižších rychlostech, a to ve shodě s teorií relativity, takže při vyšších rychlostech sond (a zároveň opačně působící menší gravitaci) by zřejmě bylo měření odchylky ještě snazší, i když, jak píšeš, vzhledem k omezené hmotnosti dané nosností nosné rakety a tlaku na využití co nejvíce prostoru jinými vědeckými přístroji by asi nešlo umístit na palubu atomové hodiny - na rozdíl od družic GPS, kde jsou pro udržení přesného synchronizovaného času někde i dvoje.
Právě u GPS se dilatace také projevuje vlivem rychlosti a opačně i nízké gravitace, ale díky vzájemné synchronizaci časů mezi družicemi a jejich stejné výšce a rychlosti funkčnost neovlivňuje, navzdory fámám o opaku...
GPS, Relativity, and
pop-Science Mythology
Global Positioning System (GPS) and Relativity |
|
|
|
| | Nějak mi utekly informace o indickém vesmírném programu. Zejména tedy o objevu vody na Měsíci.
K Marsu míří indická sonda. Stála půlku toho, co boeing
Ad ta časová dilatace - ano, to jsem také slyšel, jen si říkám, nakolik je to věrohodně měřitelné a můžeme vyloučit nějaké nahodilé jiné vlivy. Ale asi by to zatížilo sondu zbytečně moc, a tak se takový potvrzující experiment nevyplatí. |
|
|
|
| | Mvek: Pokud vím, nepatrná dilatace času byla změřena i při mnohem nižší rychlosti na palubě letounu Concorde, kam byly za tímto účelem umístěny atomové hodiny (a jiné pro srovnání ponechány na zemi). Ale, jak koukám, první Hafele–Keating experiment takto ověřující teorii relativity byl proveden roku 1971 v běžném dopravním letadle a později několikrát úspěšně zopakován. Dokonce se podařilo ověřit i dilataci času gravitací po přenesení jedněch z porovnávaných atomových hodin do vyšší nadmořské výšky...
Viz i Ověřování obecné teorie relativity.
Pokud vím, při propočtech drah vesmírných sond je už dokonce nutností počítat s relativistickými efekty, aby třeba neminuly cíl...
Jinak se mi právě ta rychlost nezdála, ale asi to bude opravdu nejrychlejší sonda. Voyager 1, nejrychlejší z pětice sond směřujících mimo Sluneční soustavu, by se měl pohybovat směrem od Slunce rychlostí "jen" 61304,4 km/h (17,029 km/s)... Ta budoucí nejvyšší rychlost sondy Juno 250000 km/h, asi 69 km/s už je srovnatelná s nejrychlejšími meteorickými roji nebo kometami směřujícími proti pohybu Země. |
|
|
|
| | Zaujalo mě:
"Nejrychlejší lidský objekt
Díky manévru u Země měla sonda Juno získat rychlost 140 tisíc kilometrů za hodinu. Mnohem rychlejší však bude, až se dostane k Jupiteru. Těsně u něj bude gravitačním polem urychlena až na zhruba 250 000 km za hodinu, pak začne její rychlost klesat. Stane se tak na několik let rekordmanem, co se maximální rychlosti týká. Překoná již až mise Solar Probe Plus startující v roce 2018. Při ní tento satelit cestou ke Slunci dosáhne neuvěřitelné rychlosti kolem 750 tisíců kilometrů za hodinu.
Zdroj: http://technet.idnes.cz/sonda-juno-nouzovy-rezim-0hy-/tec_vesmir.aspx?c=A131010_100409_tec_vesmir_vse"
Nechystají náhodou třeba nějaký experiment s měřením času, jestli se náhodou už neprojeví dilatace? Netuším, jak dlouho ta sonda poletí vysokou rychlostí, a je to sotva tisícina c, nicméně by to mohlo být zajímavé připravit na to pokus, ale asi by to vyžadovalo zátěž a energii, s čímž vším musí hodně šetřit. |
|
|
|
| | Obnovený web NASA ukazuje snímek komety ISON z Hubbleova teleskopu, podle kterého je blížící se "vlasatice" zatím v dobré kondici. Podobně se vyjadřují i zde: Říjen sviští s kometami. Viz i tady.
Více než půltunový úlomek čeljabinského meteoritu vyzvednut.
Rusové vyzdvihli půltunový kus meteoritu, který v únoru vyděsil svět.
V noci na sobotu nevýrazně potemní Měsíc.
Sonda i přes rozpočtovou krizi k Marsu poletí. Bude pátrat, kam mizí voda.
NASA řeší problém sondy, která usnula na cestě k Jupiteru.
Sonda Juno je po obletu Země v pořádku a míří k Jupiteru.
Kolosální dalekohled z říše snů.
Mohl na Marsu existovat dávný supervulkán?
Tato zpráva by se možná hodila i vedle... Astronomers Dump on NASA About China When Congress Is To Blame. Viz i: Americká hysterie a xenofobie sílí. a Kosmo.cz
USA jsou dlouhodobě známy snahou bránit ČLR v přístupu k jejich technologiím, které by mohly vojensky zneužít proti USA. Proto třeba už v 90. letech nemohly americké firmy vysílat do vesmíru své i třeba jen komerční družice s citlivou technologií čínskými nosiči. Nedávno ale Kongres přijal zákon, který mj. přímo zakazuje občanům ČLR vstup do budov NASA. To se dotklo i běžné vědecké konference pořádané na půdě NASA, kde se diskutuje pouze o veřejně dostupných informacích publikovaných ve vědeckých časopisech apod. Proto akci porušující akademickou svobodu a postihující i řadu špičkových čínských studentů amerických univerzit bojkotovali také američtí vědci... Za přísným postupem vůči Číňanům prý stojí kongresman Frank Wolf, předseda Dotačního výboru Kongresu, který prý prosadil také např. uzavření veřejného archivu se starými a již těžko zneužitelnými technickými zprávami NASA...
Jenže tato informace Britských listů se jeví jako zkreslená či neaktuální, protože NASA Technical Reports Server očividně funguje (byť se materiály stahují dosti pomalu).
Jindy je ale utajení možná na místě, i když i zde může být kontraproduktivní... Vědci objevili smrtící jed, zatím proti němu není obrany. Detaily tají.
Nový botulotoxin první cenzurovanou sekvencí DNA.
Když se Niels Bohr dohadoval s Einsteinem o kvantové teorii.
Jedenáctiletý žák dodá na vesmírnou stanici pivo. Jako ve středověku.
Jupiter a Saturn zkrápí démantový déšť.
Čeští archeologové objevili v Iráku zaniklé město.
Na Sibiři našli suchozemské obratlovce z prvohor.
Vědci našli 46 miliónů let starého komára s břichem plným krve. Ale bez DNA...
Fotovoltaika může radikálně zlevnit. Díky materiálu, který asi neznáte.
Jenže je zde možná ještě lepší a Nobelovou cenou roku 2010 "oceněný" materiál - další z forem uhlíku zvaná grafen.
A ještě ohlédnutí za minulým "Nobelovým" týdnem...
Nobelovku (za fyziku) dostali „otcové“ Higgsova bosonu. Ten nejslavnější je nedosažitelný.
Peter Higgs se o zisku Nobelovy ceny dozvěděl od známé na ulici.
Nobelovu cenu (za chemii) získali vědci, kteří chemiky připravili o zkumavky.
Nobelovu cenu (za fyziologii a medicínu) získali objevitelé „přepravních váčků“ v buňkách.
"Nobelovu cenu" za ekonomii získali Američané Fama, Schiller a Hansen.
O letošních přírodovědných Nobelových cenách se hovořilo např. i v Hydeparku civilizace. |
|
|
|
| | Pozastavení činnosti amerických vládních úřadů zasáhlo i pracoviště NASA, kde funguje jen ostraha, hasiči a např. v Houstonu řídící středisko mise ISS. Včera ráno byli zaměstnanci vpuštěni, jen aby mohli vypnout počítače. Kennedyho vesmírné středisko na mysu Canaveral bylo na rozdíl od podobné situace před 17 lety uzavřeno i pro zaměstnance soukromých dodavatelů. Viz Kosmo.cz nebo SpaceflightNOW:
"Of NASA's 18,250 civil servants, 16,135 -- nearly 90 percent -- will not be allowed to work during the shutdown. Of the 2,115 who have been deemed exempt, only 549 are considered full or part-time workers, cleared to use agency offices and facilities as required." Podle Universe Today nemůže pracovat dokonce 97 % zaměstnanců NASA.
NASA přitom 1.10. "oslavila" 55. výročí založení, k čemuž se v diskusi na Kosmo.cz objevil i tento "vtip":
"S "gratulací" se připojuje i Kongres USA:
Dear NASA,
Happy 55th birthday!
To celebrate, we're shutting you down.
Love, Congress "
JPL obsluhující vesmírné sondy, která pracuje na základě smlouvy s NASA a "má ještě peníze v bance", prý zatím funguje, také jejich web se zobrazuje, i když oznamují, že jej neaktualizují... Viz článek Universe Today monitorující, co ještě v NASA funguje.
Aktivní je tak i twitterový účet kamery s vysokým rozlišením HiRISE na sondě MRO na orbitě Marsu, na kterém jsou v nejbližších dnech očekávány snímky z průletu komety ISON kolem Marsu. Tato kometa by měla v listopadu a v případě úspěšného průletu v těsné blízkosti Slunce hlavně v prosinci zkrášlit i pozemskou noční a možná i denní oblohu...
Zastaveny ale byly práce na přípravě startu sondy MAVEN k Marsu plánovaného na 18.11.2013. Dvacetidenní startovní okno končí 7.12. a další následuje až za 26 měsíců, i když je zde ještě jistá rezerva s možností startu, případně se silnějším nosičem, až do ledna, viz Kosmo.cz, Kosmonautix.cz nebo SpaceflightNOW. |
|
|
|
| | | Americké rozpočtové provizorium zasáhlo i web NASA... -( |
|
|
|
| | Pozemstan: Je pravda, že se asi v zemědělství neuvolňuje metan z hnojiva, které by nebylo právě z toho dobytka, takže jsem částečně smíchal ještě s NO2, které je ve hnojivech také velmi významné.
Jinak tedy to přímo nesouvisí, ale nedávno se prý ve zprávách objevila zmínka, že zemědělci u nás často používají herbicidy na principu Roundupu na obilí, aby uschlo a oni ho mohli sklidit suché brzy... A věřím, že podobného plýtvání je právě spousta, částečně i díky nesmyslně nastaveným dotacím (ty by měly být až na základě špatného počasí, chorob apod. s namátkovými kontrolami). |
|
|
|
| | Mvek: Jak už jsme se zde bavili loni, metan je snad 20x či 40x účinnější skleníkový plyn než CO2. Neprodukují ho jen žaludky krav, ale také tající permafrost v Arktidě a v nezanedbatelné míře i úniky při těžbě zemního plynu, na které loni v Právu upozorňoval známý jaderný fyzik a exilový podporovatel Charty 77 František Janouch. Ten se o tom osobně bavil na nějaké konferenci s šéfem Gazpromu, který mu řekl, že se jim ani finančně nevyplatí jakákoli prevence úniků... Podle mých loňských výpočtů by měl nárůst vlivu CO2 na skleníkový efekt za stejnou dobu dosahovat jen 63 % nárůstu vlivu metanu, ale neuvažoval jsem tebou zmíněnou dobu výdrže v atmosféře atd. Účinky vodní páry jsou dokonce ještě větší - 10000x oproti CO2 (ale ta se rychle vysráží, vymrzne atd.)!
Ano, biosféra množství CO2 reguluje. Ostatně bez ní by nebylo v atmosféře 21 % kyslíku, ale (hádám) možná 21 % CO2... Pokusy se stromy ve skleníku s vyšším množstvím CO2 sice myslím ukázaly jen dočasné zvýšení růstu biomasy, a pak snad úhyn, ale asi ještě významnější než amazonské pralesy je fytoplankton v oceánech... Jinak jak jsem psal minule, z lekcí geologie si pamatuji různé protichůdné efekty zvýšení množství CO2 v atmosféře. CO2 pohltí voda v oceánech, ze které se stane kyselina uhličitá, která začne rozpouštět silikáty, ale zároveň snad tvořit vápence, kam se CO2 uloží. Ale jsou tam i vlivy opačné...
Pokud jde o skleníkový efekt, ono je to trochu složitější. Ano, nejde tolik o odrazy, jako spíš pohlcení a opětovné vyzařování... Princip spočívá v tom, že Slunce na planetu Zemi svítí a dodává energii celým spektrem elektromagnetického záření, ne jen tepelným (část infračerveného), ale dopadem na povrch se předměty vlivem veškerého záření (kromě toho, které např. neprojde oblačností - asi 30 %) zahřejí a vyzařují toto teplo již (kromě optických odrazů) jen na části infračervených vlnových délek zase ven. Skleníkové plyny, které většinu viditelného slunečního světla dovnitř propustily, už přetransformované infračervené tepelné záření ven nepropustí, nýbrž pohltí, a tím udrží v atmosféře resp. na Zemi jak část přímého tepelné záření Slunce, tak navíc i část přeměněného světla. Ty plyny ale opět září na příslušné IR vlnové délce, takže část tepla jde jakoby "odraženě" zpět k povrchu, zatímco část směřuje do vesmíru, jak ukazuje červenými šipkami i to schéma na Wikipedii. Ale samozřejmě ohřátá atmosféra předává teplo povrchu i přímo, takže platí to, co píšeš v posledním odstavci...
Viz i toto schéma s přesnými energetickými hodnotami, které jsme se myslím ve škole před lety snad v rámci předmětu přírodní geosystémy, nebo jak se to jmenovalo, také učili. -) Nebo viz zde. |
|
|
|
| | A ještě jedno mimochodem, donedávna jsem měl mylnou představu i díky pochybení naší třídní zeměpisářky a dalších informačních grafik, kde to vypadalo jako, že se odražené teplo od povrchu Země v horních vrstvách atmosféry opět odrazí zpět na zem, nikoliv, že skleníkové plyny teplo pohlcují.
Ze skutečného principu mi tedy ale vyplývá, že skleníkové plyny jsou nebezpečné, kdyby jich bylo moc, všude v atmosféře. Naopak při zemi je pocítíme bezprostředněji. |
|
|
|
| | Každopádně ad doba ledová - jediné, co to potvrzuje, je že pro predikci je třeba mít dostatečně dlouhé období. Takže buď jde o nijak zvláštní mimořádné události, nebo je ta regresní křivka úplně jiná, než si zatím myslíme.
Já jen doufám, že nepřijdou v brzké době po teorii o globálním oteplováním s tím, že naopak musíme zvýšit emise skleníkových plynů.
Mimochodem kolega v práci se tím trochu zabýval, a i když také připustil, že mu chybí dost informací, včetně doby výdrže různých skleníkových plynů v atmosféře, poukazoval na to, že tu hrají velkou roli když tak i další skleníkové plyny, nejen CO2, ale hlavně též metan (protože ho produkujeme strašně moc třeba už zemědělstvím, i když by měl mít menší efekt). A nemluvě o vodě, kterou uvádí také i Wikipedie, vždyť ta se též uvolňuje při spalování nebo zavlažováním suchých oblastí apod.
Btw. zajímavá citace z české wikipedie:
"Na Zemi existuje významná hydrosféra a biosféra reagující na vyšší teploty rychlejším pohlcováním oxidu uhličitého (v geologickém měřítku — časové měřítko, ve kterém oceán a biosféra odstraňují výkyvy CO2, se pohybuje v několika stovkách let). Přítomnost tekuté vody tedy limituje zvyšování skleníkového efektu negativní zpětnou vazbou. Předpokládá se, že tyto poměry trvají už po mnoho stovek miliónů let, protože jinak pokud by vlivem zvyšování teploty stárnoucího Slunce došlo k překonání tohoto regulačního efektu, byl by život na Zemi už dávno zničen." |
|
|
|
| | | Pozemstan: Kousek těch zpráv je rok starý, před koncem světa, ne?:-) Sopka, doba ledová (kterou předpovídají od 90. let). |
|
|
|
| | Pozemstan:
Takže těmi "zrnky vesmírného prachu" myslíš, že se nyní zaměřují na zahrnutí co nejvíce drobných objektů ve Sluneční soustavě,
To už mmch. existuje a je to skvělý způsob, jak zahltit počítač.
Momentálně se autor toho forku spíš zaměřuje přesně opačně - na objekty hlubokého vesmíru... (z mé strany se jednalo hlavně o básnickou licenci, abych tak řekl). |
|
|
|
| | Mvek:
a na novějších konfiguracích mohou být problémy,
Ono to tak žhavé není, Celestia je poměrně ortodoxně pojatá OpenGL záležitost, kterou opravdu rozbít dá docela práci.
Ale problém je s daty, která rapidně zastarávají (exoplanety atd.) a taky s texturami, které nikdy nebyly úplně "dotažené"... |
|
|
|
| | | Mvek: To ano, a hlavně je to statické (kromě pohybu samotných objektů). Možná se ale dají nějaké lepší textury také stáhnout. Rámcově by pohledy měly být přesné z hlediska astronomického pohledu dalekohledem atd. (také přes to jde tuším teleskop řídit), i když netuším, nakolik to platí i třeba pro polohu Velké rudé skvrny na Jupiteru, nebo nakolik byly v jedné starší verzi přesné přelety družic apod. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
