vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Mvek: Aha, takže ti jde spíše o tvar a "délku" než o "efekty". Z těch schémat se zdá "tunel" třeba oproti červím dírám v ST nebo i SG (byť tam se proletí téměř okamžitě) docela krátký, ale to je možná individuální a dáno zjednodušením.
Ten příklad s papírem a červí dírou se uvádí jako zjednodušení pro dvourozměrný vesmír, podobně jako nafukování 2D povrchu (vesmíru) na 3D balónu (tvar vesmíru). Totéž asi platí i pro červí díru znázorněnou jako jakýsi krátký tunel spojující dvě "nálevky". Ve skutečnosti, jak se někdy uvádí, musíme pro tento "vnější pohled" na trojrozměrný resp. s časem čtyřrozměrný vesmír použít ještě další rozměr (tedy bez času 4.), proto asi u těch modelů z Tübingenu píšou o 4D. S tím ale z trojrozměrného světa nemáme zkušenosti, a tak je těžké si to představit. I když vlastně mimo vesmír by neměl existovat ani skutečný prostor (a na druhou stranu se někdy mluví o "prostoročasové pěně" s dalšími vesmíry), takže je otázkou, nakolik je vlastně nějaký vnější pohled z místa, kde není čas, prostor, ani světlo, "reálně" možný...
Zajímavé ovšem je, že při tomto 2D zjednodušení podle dosavadních měření vychází vesmír jako téměř dokonale "plochý" (a spekuluje se, že jde o jednu z vlastností, díky kterým může být v tomto vesmíru vůbec hmota a život)... Pak by ale "papír" z příkladu s červí dírou asi nemohl být zahnutý (i když nabízejí i jiné "ploché" tvary jako válec nebo i opačně propojený "pás"). Na druhou stranu je zde uvažován celý vesmír, zatímco červí díra třeba v rámci Galaxie nebo planety by mohla využívat jen lokální zakřivení, jakési nepatrné "zmuchlání" části "papíru". To jsou ale jen moje laické spekulace. |
|
|
|
| | Pozemstan: Tak vzhled je jedna věc, ale o ten mi tolik nejde, je jasné, že nějaké rozmazání nebo zakřivení třeba i různých částí spektra by tam mohlo být.
Spíš jde o to pojetí, jestil je to tunel, kterým se chvíli objekt pohybuje, nebo je to doslova jako jedna z pomůcek pro pochopení tak, že vesmír je papír, který když ohnu tak, že se vzdálený i blízký bod překrývají, stačí udělat díru skrz papír a jsem daleko.
Nebo jestli by objekt cestoval čtvrtým rozměrem (a to by byl ten tunel), což je těžké si představit.
Mně se vždy zamlouvala ta varianta skutečně jako "díra" mezi dvěma body. Ale ano, pokud tu máme opravdu více rozměrů, a není tím dalším jen čas, jak se někdy jako rozměr udává, tak proč ne ten "tunel" v jiném rozměru, i když si nedovedu představit, jak by se tam trojrozměrné těleso pohybovalo, nebo jestli ve skutečnosti vnímáme jen průřez všech těles do 3 rozměrů a ve skutečnosti existují ve více rozměrech a působením v těch 3 jsme schopni ovlivnit i jeho existenci v dalších. |
|
|
|
| | Mvek: Zajímavý dotaz. Těžko říci, nakolik je Wikipedia spolehlivá, zvláště v případě takovéhoto detailu. Ale, jak koukám, mají tam dokonce u dvou typů vyobrazení - u jednoho mezi dvěma vesmíry uměleckou představu, u jiného v rámci planety "4D" model vytvořený na Univerzitě v Tübingenu s odkazem na web s více obrázky a dalším popisem vizualizace. Vypadá to spíš jako "jednoduchý" tunel deformující prostor, i když zmiňují i nějaké gravitační účinky na vlnovou délku světla, které nesimulovali...
Jiří Grygar roku 1997 v popularizační knize Kosmologie uvedl, pokud si pamatuji, jen červí díry spojující odlišné vesmíry, ale zřejmě i vědecké úvahy připouštějí více možností. |
|
|
|
| | Chtěl bych se zeptat, máte nějaký tip, kde by se dalo si trochu přečíst, jak by teoreticky mohla skutečná červí díra vypadat? Tedy asi zkusím wiki, ale nevím, zda jí věřit.
Něco jsem slyšel, jestli se tím nezabývá i Stephen Hawking v jedné z jeho knížek, kterou bych v češtině měl mít dostupnou u známého.
Jen jsem tak přemýšlel, jestli nejsou vyobrazení ve sci-fi moc "umělecká". Mně vždy spíše přišla logická, ale těžké říct, nakolik vědeckým teoriím odpovídající, představa, že je to prostě opravdu díra mezi dvěma místy, takže třeba rozmazané okraje, ale jinak prostě i viditelný vesmír za dírou, bez efektů apod. A bez horizontu události, prostě a jednoduše díra, kterou loď proletí v celku jako sktuečnou dírou v papíře. |
|
|
|
| | Ad zde již nedávno zmíněný objev genetické paměti... Zdá se, že za ní stojí "epigenetický obal" DNA, který se mění vlivem životosprávy i stáří a přenáší na další generace a aktivuje různé části genetického kódu...
Strach je dědičný, ukazuje pokus. Jak přesně a co jiného se dědí?
6 Biggest Space Science Discoveries of 2013
Rover Mars Science Laboratory Curiosity pokračuje ve výzkumu Marsu, kde strávil již více než 500 marsovských dní (solů). Povrch šesti kol se ale na ostrém podloží opotřebovává rychleji, než se čekalo. NASA proto přistoupila k častějším pravidelným kontrolám...
Rugged Martian Terrain Chewing Up Curiosity Rover's Wheels.
Viz i Kosmo.cz.
Jak bylo avizováno, americká sonda LRO z oběžné dráhy Měsíce 25.12.2013 vyfotografovala čínskou sondu Chang'e (Čcheng-e) 3 s vozítkem Yutu (Jutu)...
Zde je i animovaný gif srovnávající snímek z 25.12. se snímkem z 30.6.
Viz Lunar Reconnaissance Orbiter spies Chang'e 3 and Yutu nebo Kosmo.cz.
Rusové zase začnou vyrábět superrakety Eněrgija.
Dvě Češky v užším výběru kontroverzního projektu prvních kolonizátorů Marsu...
Vždycky jsem chtěla udělat něco pro lidstvo, říká Češka bojující o let na Mars.
Budou mi chybět vítr, déšť a steaky, říká Češka, která se dostala do výběru pro cestu na Mars.
Rozhovor s šéfem Space X. Kdy odstartuje první pilotovaný Dragon? Zatím jej čekají testy záchranného systému pro případ exploze rakety, ale zkušební let by mohl přijít už příští rok... What’s Ahead for Human Rated SpaceX Dragon in 2014 – Musk tells Universe Today Článek bohužel zřejmě oprávněně viní celou americkou politickou scénu z brzdění americké kosmonautiky.
Nákladnímu Dragonu, který letěl již třikrát k ISS, konkurující loď Cygnus poletí na svou první misi k orbitálnímu komplexu po odkladech kvůli poruše chlazení ISS (opravené na Vánoce) a počasí nejdříve 8.1... Orbital Launch Rescheduled for Jan. 8
Viz i Kosmo.cz.
Christmas in Space: Astronauts Celebrate Holidays in Orbit.
OBRAZEM: Lidstvo hledá novou Zemi. Podívejte se na možné kandidáty.
ÚŽASNÝ NOVÝ ROK 2014 aneb střet s čerstvě objeveným a naštěstí malým asteroidem! |
|
|
|
| | Dnes se objevily lepší čínské snímky z povrchu Měsíce a přistávací modul čínské sondy a vozítko se také před zraky nejvyšších čínských představitelů v řídicím středisku vzájemně vyfotografovaly.
Objevilo se i 480p video ze včerejšího přistání, přičemž Jutu má během dvaceti hodin přistávací modul ještě objet a fotografovat z různých úhlů ze vzdálenosti 10-18 m. Třeba se povede i snímek se Zemí v pozadí. -) Američané se připomněli zveřejněním full HD videa z loňského přistání Curiosity na Marsu.
Viz i Kosmo.cz.
Zatímco Blisty přišly s poněkud neinformovaným článkem, který si oproti britskému zdroji povzdechl, že Američané sledují čínský úspěch ze Země (byť čínský vzestup a americkou stagnaci nelze podceňovat), Američané ve skutečnosti na Číňany "hledí" z orbity Měsíce, a to hned čtyřma "očima"... Americká sonda LRO mapující Měsíc již několik let z nízké orbity, se chystá na Vánoce čínský "výsadek" vyfotografovat podobně, jako se jí to již podařilo u zbytků po misích Apollo a amerických i ruských sondách. Další americká družice Měsíce LADEE pak porovnává svá dosavadní měření nepatrné lunární atmosféry s vlivem čínské sondy. Zapojí se i dvojice sond ARTEMIS sledující interakci sluneční aktivity s Měsícem (plazma, magnetismus). Viz např. China's Lunar Lander May Provide Additional Science for NASA Spacecraft, kde ale píšou ještě o fotografování LRO hned po přistání Chang'e (Čcheng-e) 3, což vzhledem k posunu místa přistání o 100 km východně nebylo možné. NASA Lunar Reconnaissance Orbiter to Image China Chang'e-3- YuTu Landing Site Dec. 25.
Tým LRO už ví, kam kamery změřit...
O dvou funkčních (a celkem čtyřech úspěšných) roverech na Marsu nebo třeba sondě na cestě k Plutu a řadě dalších ani nemluvě... -) Čínští odborníci přitom na CCTV přiznávají, že USA, Rusko (které ale po rozpadu SSSR na poli meziplanetárních sond selhává) i ESA, která má nyní sondy na orbitě Marsu i Venuše a v minulosti s americkou pomocí dosáhla měkkého přistání na Titanu, jsou před nimi... -) Navíc jde pro ně zatím hlavně o zkoušku spíše ověřující technické možnosti než zaměřenou na vědecké bádání, a chystají i vědečtější misi druhého vozítka následovanou sondou pro odběr vzorků a jejich dopravu na Zemi podobně, jako se to podařilo sovětským sondám (i když jejich množství v řádu gramů bylo nesrovnatelné se stovkami kg z misí Apollo)... V nových měsíčních závodech budou ale Číňané dost možná čelit spíše než NASA Indii (která již vypustila sondu k Marsu) a americkým a dalším soukromým společnostem v rámci Google Lunar X Prize apod...
NASA bude na Měsíci do roku 2015 pěstovat rostliny: ‚Pokud se jim bude dařit, tak nejspíš i nám‘.
Má-li se lidstvo někdy vydat hlouběji do vesmíru, potřebuje vyřešit problém s ozářením. Nyní máme díky Curiosity alespoň představu, jaké dávky záření by mohli dostat astronauti na cestě k Marsu... Radiace na povrchu Marsu a pilotované lety
NASA Instrument Determines Hazards of Deep-Space Radiation.
Při podobné slunečné aktivitě by astronaut dostal celkovou dávku 1 Sievert, což by zvýšilo riziko rakoviny o 5 % (bezpečnostní limit NASA je 3 %)...
Možná ale budeme mít již za několik let k dispozici fúzní pohon zkracující cestu k Marsu až na 30 dní... NASA-backed fusion engine could cut Mars trip down to 30 days.
Zajímavá pozorování nejen Sluneční soustavy ale zvládáme i z orbity Země... Hubble discovers water vapour venting from Jupiter’s moon Europa.
HST potvrdil přítomnost vody na 5 exoplanetách. |
|
|
|
| | | Planetární geoložka a popularizátorka průzkumu vesmíru Emily Lakdawalla již na svůj blog umístila z fotografií složené animace sjezdu Jutu na povrch Měsíce. |
|
|
|
| | | Zřejmě již jde o záznam a rover se již oddělil od přistávacího modulu. |
|
|
|
| | Razer:
Zajímavé. Také to, že se ta dvojím způsobem interpretovatelná informace označuje jako Duony. Možná by se tím mohla inspirovat informatika :-].
|
|
|
|
| | Genetici jsou očividně horší než ajťáci, o dost! :-D
http://www.reddit.com/r/science/comments/1sqj63/scientists_discover_second_code_hiding_in_dna/ |
|
|
|
| | Zde je záznam přenosu CCTV se závěrečnou fází přistání sondy Chang'e (Čcheng-e) 3 s animací v reálném čase a prvním snímkem z povrchu Měsíce po 40 letech (od Lunochodu 2, protože poslední sovětská sonda Luna 24 v roce 1976 neměla kamery). Tady je animovaný gif se snímky ze sestupu k povrchu. Přistání proběhlo hladce, i když sonda dosedla asi přes 100 km východněji oproti dříve oznámenému místu.
První jasnější fotografie z povrchu...
Viz Kosmo.cz.
Vozítko Jutu by mělo sjet na povrch ve 22:23 SEČ. |
|
|
|
| | Pozemstan: A šlo by o Nobelovku zaslouženou...
Jde o to, že doteď genetika slibovala zázraky jen se z nějakého důvodu nedařily realizovat. Tím myslím povedla se modifikovat já nevim kukuřice, ale to zvládli už v pravěku... když to přeženu.
Teď jestli není článek, ky nějak zavádějící by mohlo jít o skutečný průlom. Kdy cílené změny genů nevyjdou "náhodou" v jednom případu ze sta pokusů (a nikdo pořádně nevěděl proč), ale začnou se dařit xkrát víc.
Důsledky by mohli být opravdu dalekosáhlé, od nafty z genetických sinic až po opravdu fest doping sportovců.
Vyloženě mi chybí nějaký obsáhlý článek, ale v laických termínech od nějakého rozumného vědce. Vždy je to podané buď formou stručné novinky, vysvětlení pro idioty, nebo zase superodborně .-/ |
|
|
|
| | A třeba o takovémhle zásadním průlomu, který se povede jednou za 40 let se v hlavních zprávach nikdo ani nezmíní :-)
DNA obsahuje dvě stopy informací ne jen jednu
http://www.sciencedaily.com/releases/2013/12/131212142151.htm |
|
|
|
| | Jinak tady ukazují i mapu s vyznačenou dráhou čínské rakety a místy dopadu trosek. Podle tohoto článku bylo evakuováno dokonce 160000 lidí, přičemž k evakuacím k oblasti došlo asi třicetkrát. Většinou si pády trosek vyžádaly materiální škody, ale dvakrát i oběti na životech kvůli kontaktu lidí s přetrženými dráty vysokého napětí.
Jinak včera soukromá společnost SpaceX poprvé vyslala do vesmíru svou raketu Falcon 9 s komerční telekomunikační družicí společnosti SES, a zařadila se tak mezi poskytovatele nákladní dopravy na geostacionární dráhu např. po bok trochu silnějších ruských raket Proton nebo evropských Ariane 5. Společnost ale chystá již na příští rok ještě těžší raketu Falcon Heavy, která by se zřejmě měla stát zdaleka nejsilnější současnou raketou se schopností dopravit kapsli Dragon až k Marsu... |
|
|
|
| | Lt.Shark: Ano, to platí pro družice na geostacionární dráze nebo i na nízké orbitě obíhající přibližně západo-východním směrem. Raketa může s blízkostí k rovníku využít k dobru větší obvodové rychlosti rotující Země. Nosnost se tak zvýší v řádech procent. Na druhou stranu pro družice na polárních drahách, např. špionážní nebo pro podrobný dálkový průzkum Země toto je asi dokonce vhodnější poloha blíže k pólům, kde není raketa unášena tolik stranou...
Jenže jsou zde i další faktory. Kosmodrom na pobřeží lze sledovat a případně napadnout z moře, odkud lze i vylovit odpadlé stupně za účelem průzkumu (jako to nedávno udělali Jihokorejci v případě severokorejské rakety) atd., což vojenskému velení čínského vesmírného programu asi nemusí a ještě více v minulosti nemuselo vyhovovat. Jižněji je navíc nepřátelský Vietnam...
Už je ale budován kosmodrom Wenchang u moře a v nejjižnější části Číny na ostrově Hainan (jen 19,5° severní zeměpisné šířky) určený pro nejsilnější rakety CZ-5, i když právě výše zmíněné politicko-vojenské důvody stavbě dlouho bránily. Viz i diskuse na Kosmo.cz.
Mimochodem ale i Si-čchang (Xichang) na tom s polohou není v mezinárodním srovnání špatně. S asi 28,25° severní šířky je na tom lépe než KSC na Mysu Canaveral s asi 28,5° severní šířky (kdo ví, možná to není náhoda). Bajkonur leží asi ve 46° severní šířky a na dálném Východě připravovaný nový ruský kosmodrom Vostočnyj, který by jej měl z politických důvodů postupně nahradit, v necelých 52° severní šířky. Pravda, rakety Sojuz už startují i z evropského kosmodromu v Kourou, který je jen 5° od rovníku... Oproti tomu Pleseck využívaný hlavně vojensky a často právě pro družice na polárních drahách, který počtem startů překonává i Bajkonur, leží na 63° s.z.š... |
|
|
|
| | | to torchu nechápu... pamatuju se, že je výhodnější startovat z míst, které jsou co nejblíž rovníku (proto USA na Floridě, Evropa ve Fr. Guyaně a SSSR v Kazachstánu), tak proč mají Číňani kosmodrom takhle hluboko ve vnitrozemí a né ještě víc jižně a na pobřeží, aby zároveň oddělené stupně nepadali do moře...? |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
