vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | TelemachusRhade: K roku 2011 měly být průměrné náklady na start raketoplánu 450 milionů dolarů. To je asi 64 milionů na osobu při sedmičlenné posádce. To je tedy jen o trochu méně než cena místa v Sojuzu (vesmírní turisté před deseti lety ale platili asi 20 mil. USD). Jenže na ISS je nyní posádka šestičlenná, z čehož obvykle bývají alespoň tři Rusové, takže je otázkou, nakolik by se kapacita raketoplánu vyplatila, byť by šlo počítat s příspěvky za astronauty Kanady, ESA a JAXA (nyní je Japonec velitelem ISS). Podle původní koncepce měl být raketoplán mnohem levnější a startovat až padesátkrát ročně (což se nikdy nenaplnilo a po havárii Challengeru už vůbec ne), takže výsledek je často hodnocen takto: Technický zázrak, ale ekonomický propadák.
Jinak teď už NASA předal raketoplány (po demontáží různých zařízení) muzeím, někdy je i komplikovaně přepravoval ulicemi měst či např. v New Yorku po řece Hudson. Návrat by si jistě vyžádal vzhledem k logistickým, technickým i byrokratický překážkám nezanedbatelný čas a další náklady. Opuštění programu raketoplánu přitom NASA "uvolnilo ruce" při jiných misích, vývoji lodi Orion či podpoře soukromých lodí.
Je zde ale ještě další aspekt, který byl zmíněn např. i v článku Tomáše Přibyla u příležitosti 15. výročí vypuštění prvních modulů ISS v březnovém čísle Letectví a kosmonautiky. Klišé, že jsou Američané po odstavení raketoplánů odkázáni na Sojuzy, vlastně tak úplně neplatí, protože na ně byli odkázáni i v době raketoplánů. Sojuz totiž plní na ISS roli stálé záchranné lodě, zatímco raketoplán vždy létal jen na zhruba čtrnáctidenní mise. Když Američané uvažovali o vlastní stavebnicové vesmírné stanici, koncem 80. let pojmenované Freedom, počítali v projektu jednak s raketoplány, jednak s vývojem vlastní záchranné lodi. Po (předčasném?) konci studené války se rozhodli v rámci úspor (ještě před dohodou o společné ISS) zkusit vyjednat místo nákladného vývoje vlastní lodi právě využití Sojuzů. U ISS je vždy připojeno tolik třímístných Sojuzů, aby se do nich vešli všichni stálí členové posádky. Každý má přitom vlastní na míru tvarované křeslo.
Ke konci sice raketoplány získaly možnost čerpat některé zásoby z ISS, ale asi by stejně nevydržely u stanice půl roku jako Sojuz.
Američané ale mohou mít brzy k dispozici vlastní záchranné lodě - již zmíněný Orion primárně určený pro mise do hlubšího vesmíru má poprvé nepilotovaně startovat již letos na podzim a soukromý nákladní Dragon společnosti SpaceX již prokázal schopnost návratu na Zemi i s nákladem z ISS. Vyvíjí se přitom i pilotovaná varianta DragonRider právě pro ISS... Do budoucna by se mohlo zapojit i Japonsko (v návaznosti na jejich nákladní lodě HTV) a ESA (byť projekt svých ATV po úspěšných letech k ISS zatím ukončila).
Na Kosmo.cz ovšem zmiňují, že podle šéfa NASA by ukončení spolupráce na ISS (prý stejně tvoří 90 % rusko-americké vesmírné spolupráce, takže řeči o bojkotu zbytku jsou zatím spíš přehnané) mohlo znamenat i konec amerických projektů politovaných lodí. Mně se ale přece jen zdá pravdou spíše opak.
Zephram: Souhlasím, zákaz osobních kontaktů už příliš zasahuje do soukromí lidí, byť tady jde o zaměstnance strategicky významné státní organizace.
Jinak už minulý týden, když jsem aktualizoval záhlaví, jsem zaznamenal, že na webu NASA chybí obvyklá fotografie posádky Sojuzu, zřejmě ruského původu, takže jsem musel hledat jinde. Ale nevím, jestli to souviselo se sankcemi... -)
Trochu to připomíná často kritizovaný přístup k Číně, v posledních letech ještě vyhrocenější na popud jistého amerického senátora, který vyvrcholil tím, že měla být čínským studentům amerických univerzit znemožněna účast na vědecké konferenci NASA, protože nesměli vkročit na její půdu. Nakonec se ale myslím přístup přece jen zmírnil. Mezi americkými a čínskými kosmickými pracovníky ale asi nikdy nebyly navázány osobní vztahy.
Nicméně v rámci vrcholící politiky détente čtyři roky po programu Apollo-Sojuz navštívil Houston i Teng Siao-pching. -) |
|
|
|
| | | TelemachusRhade: Co sem slyšel třeba to, že se mnoho dílů nevyrábí a sháněli je přes internet v aukcích. |
|
|
|
| | Zephram: S ukončením spolupráce souhlasím, se zákazem komunikace ne.
btw, na kolik vyšla jedna mise raketoplánu?
btw2, co brání Američanům v oprášení raketoplánů? (krom vlastního rozhodnutí)
|
|
|
|
| | Hmm. Tak NASA přerušuje spolupráci z Ruskem (kromě té části, kde se jí spolupráce hodí jako doprava z/na ISS). Ta část o omezení elektronického kontaktu působí už vysloveně nedemokraticky.
http://zpravy.idnes.cz/nasa-pozastavuje-kosmickou-spolupraci-s-ruskem-fty-/zahranicni.aspx?c=A140403_072719_zahranicni_neh |
|
|
|
| | Sojuz TMA-12M měl původně přiletět k ISS jako už pátá pilotovaná loď po zkrácené trajektorii a zakotvit ještě dnes ráno. Tento postup však vyžaduje v krátkém čase několik přesných manévrů. Třetí zážeh však nebyl dokončen a hovoří se o možné poruše orientačního systému lodi. Proto Sojuz přešel na dříve běžný režim přiblížení k ISS až za dva dny a měl by se ke stanici připojit ve pátek ráno v 0:58 SEČ. Viz NASA nebo Kosmo.cz.
Podrobnější, byť ne zcela přesné vysvětlení pro laiky viz tady:
Rutinní výměna posádek na ISS se zkomplikovala. Manévr byl zrušen. Mylně ale uvádějí, že posádka Sojuzu TMA-12M střídá současnou 39. posádku. Ve skutečnosti se k ní má připojit a až po jejím odletu v polovině května vytvořit základ 40. posádky, ke které by se měla opět přidat další trojice. V článku zmiňují i hrozbu nové vesmírné studené války.
Současnou vzájemnou závislost USA a Ruska i v rámci ISS, kam budou Američané podle současných plánů dopravovat astronauty svou lodí až od roku 2017, popisují spolu s podrobnými informacemi o současné misi a dalších souvislostech tady:
Soyuz rendezvous aborted after successful launch |
|
|
|
| | I přes napjatou mezinárodní situaci by měla dnes ve 22:17 odstartovat k ISS ruská vesmírná loď Sojuz TMA-12M s trojicí mužů doplňující na šest členů 39. expedici na ISS a tvořící základ budoucí 40. posádky. Osazenstvo sestává z Rusů Alexandra Alexandroviče Skvorcova a Olega Germanoviče Artěmjeva a Američana Stevena Raye Swansona, který by se měl v květnu po odletu Sojuzu TMA-11M stát velitelem 40. mise. 39. expedici vede Koiči Wakata jako vůbec první Japonec v "čele" ISS.
Viz např. od 21:30 textový Online přenos vypuštění lodi Sojuz TMA-12M na Astro.cz, nebo NASA a přímý přenos její NASA TV. |
|
|
|
| | Razer: Zajímavé. Zpráva se objevila i v českých médiích již na podzim, ale teď jde zřejmě o reakci na publikaci v prestižním vědeckém časopisu Nature. Jak ale upozorňuje jeden z diskutujících, i tokamaky už prý dosáhly krátkodobě větší produkce energie, než byl vstup. Ve Francii budovaná pokusná elektrárna ITER by to měla poprvé umět stabilně. Je ale dobře, že se pomalu, ale jistě, rozvíjí hned několik cest k jaderné fúzi...
Nedávno jsem zde zmiňoval i další způsob, který by mohl znamenat revoluci ve vesmírném cestování.
NASA-backed fusion engine could cut Mars trip down to 30 days.
Ale stále se pracuje i na warpu. -) |
|
|
|
| | | Hm, někdo "nahoře" usudil, že je čas veřejnosti dát maličký progress:- ):-/. |
|
|
|
| | | I když jak to čtu nabíjení samotných laserů sežere mnohem více energie |
|
|
|
| | Fúzní proces poprve vytvořil víc energie než spotřeboval
http://www.osel.cz/index.php?clanek=7464 |
|
|
|
| | Tady je jiný insipirující obrázek :-].
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Wurmloch.jpg |
|
|
|
| | | Ayreona: To je ale hodně zajímavá ilustrace, uvážíme-li že zde červí díru představuje něco jako spirální galaxie (která obvykle má ve svém jádru "supermasivní" či alespoň hodně velkou díru černou, od které ale možná nejen v Abramsově vesmíru nemusí být k červí díře tak daleko...) -) |
|
|
|
| | Mvek:..huhu, tož na povídku vytrvale těším se taky; aj kdyžtak tumáš inspirující ilustraci >-)
.jpg) |
|
|
|
| | 
25.1.2014 oslavilo americké vozítko Opportunity novými objevy 10 let na Marsu. K dnešnímu dni pracovalo na Marsu již 3556 marsovských dnů (solů), tedy 3654 pozemských dní, čímž překonalo původně plánovanou misi v délce 90 solů (92,5 dne) asi 39,5krát. Za tu dobu ujelo vzdálenost 38,7 km a zařadilo se na druhé místo historických tabulek najetých kilometrů mimo zemi před astronauty řízený rover Apolla 17 (35,76 km) a těsně za Lunochod 2 (který ale podle údajů z otáčení kol ujel jen 37 km (viz i tento starší srovnávací obrázek), ovšem podle snímků z americké sondy LRO urazil vzdálenost 42,1-42,2 km). Astronauti ale danou vzdálenost zvládli ujet v rámci vesmírných vycházek v celkové délce 22 hodin a Lunochod 2 jezdil jen asi 4 měsíce. Solárními panely poháněné vozítko Opportunity také již 19.5.2010 překonalo rekord radioisotopovým termoelektrickým generátorem (RTG) napájené sondy Viking 1 (20.7.1976-13.11.1982) v délce provozu na povrchu Marsu. (Viking 1 ale mohl pracovat déle. Selhal vlivem špatného příkazu z řídícího střediska, který při nahrávání software pro lepší nabíjení opotřebované vnitřní baterie (čerpající energii z RTG) přepsal software pro směrování antény, po čemž se již nepodařilo obnovit spojení.)
Opportunity se také nedávno setkalo s malou "záhadou"... -)
Překvapení na Marsu: před Opportunity „vyskočil ze země“ kámen
Viz i Kosmo.cz a Kosmonautix.cz.
The Rock that Appeared Out of Nowhere on Mars
Také úspěšné "dvojče" Opportunity jménem Spirit jezdilo po Marsu od 4.1.2004 do 1.5.2009 (21,6násobek plánovaných 90 solů), kdy uvízlo na kameni, ale funkční zůstalo až do 22.3.2010. Ujelo 7,73 km.
___________________________________
Jejich větší nástupce MSL Curiosity napájený RTG pracuje na Marsu od 6.8.2012 a zatím ujel asi 4,8 km. Oproti očekáváním se mu však dosti opotřebovávají kola. Zejména plášť předního páru kol již vykazuje velké praskliny, což si vyžádalo úpravy plánované trasy tak, aby se kola opotřebovávala méně. Detailní měření prý zatím neukazují fatální poškození, i když na tomto schématu jsou i velké trhliny.
Z největší trhliny se navíc před několika dny odchlípil plech dovnitř kola, kde ohrožuje kabeláž. Na Kosmo.cz padla asi oprávněná otázka, zda mělo téměř tunové vozítko, byť v asi 37% gravitaci, jezdit na "plechovkách od piva" (plášť kol je tlustý jen 0,75 mm). Zdá se, že konstruktéři nepočítali s až tak velkým opotřebením a možná podcenili chování hliníkové slitiny při nízkých teplotách a styku s ostrými kameny. Viz i Kosmonautix.cz tady a starší analýza zde. Kola by prý měla být schopna jezdit i na samotné titanové konstrukci bez pláště, do které se ale mohou zachytávat kameny...
___________________________________
Čínský "Nefritový či Jadeitový králík" Jutu ale možná, byť na Měsíci s delšími a extrémnějšími výkyvy teplot (noc a den trvající asi 14 dní), skončí již po 40 dnech a ujetí 100 metrů (byť základní úkol sjet na povrch již splnil). Problémy předznamenalo už selhání (zamrznutí) hlavní barevné kamery na přistávacím modulu Chang'e-3. Poté se na vozítku Jutu zřejmě rozbil motor otáčející jedním ze dvou solárních panelů, když vozítko zřejmě panelem zavadilo o terénní překážku. Nyní panel nemůže uzavřít a chránit tak své útroby před zmrznutím za dlouhé měsíční noci.
Bad news for Yutu rover
Čínský Nefritový králík má na Měsíci problémy
Viz i Kosmo.cz.
![]() |
|
|
|
| | Tak v SG hlavně hmota putuje rozložená podobně jako v transportéru ze ST.
Já o tom přemýšlím v podstatě kvůli tomu, že se chci vrátit ke svému sci-fi, co jsi ty a Pike a Pantarei kdysi četli. Přepsat, no a při té příležitosti třeba dovyladit střípky o tamějším pohonu spočívajícím v sérii uměle generovaných krátkých červích děr, kterými loď kontinuálně prolétá. |
|
|
|
| | Mvek: Aha, takže ti jde spíše o tvar a "délku" než o "efekty". Z těch schémat se zdá "tunel" třeba oproti červím dírám v ST nebo i SG (byť tam se proletí téměř okamžitě) docela krátký, ale to je možná individuální a dáno zjednodušením.
Ten příklad s papírem a červí dírou se uvádí jako zjednodušení pro dvourozměrný vesmír, podobně jako nafukování 2D povrchu (vesmíru) na 3D balónu (tvar vesmíru). Totéž asi platí i pro červí díru znázorněnou jako jakýsi krátký tunel spojující dvě "nálevky". Ve skutečnosti, jak se někdy uvádí, musíme pro tento "vnější pohled" na trojrozměrný resp. s časem čtyřrozměrný vesmír použít ještě další rozměr (tedy bez času 4.), proto asi u těch modelů z Tübingenu píšou o 4D. S tím ale z trojrozměrného světa nemáme zkušenosti, a tak je těžké si to představit. I když vlastně mimo vesmír by neměl existovat ani skutečný prostor (a na druhou stranu se někdy mluví o "prostoročasové pěně" s dalšími vesmíry), takže je otázkou, nakolik je vlastně nějaký vnější pohled z místa, kde není čas, prostor, ani světlo, "reálně" možný...
Zajímavé ovšem je, že při tomto 2D zjednodušení podle dosavadních měření vychází vesmír jako téměř dokonale "plochý" (a spekuluje se, že jde o jednu z vlastností, díky kterým může být v tomto vesmíru vůbec hmota a život)... Pak by ale "papír" z příkladu s červí dírou asi nemohl být zahnutý (i když nabízejí i jiné "ploché" tvary jako válec nebo i opačně propojený "pás"). Na druhou stranu je zde uvažován celý vesmír, zatímco červí díra třeba v rámci Galaxie nebo planety by mohla využívat jen lokální zakřivení, jakési nepatrné "zmuchlání" části "papíru". To jsou ale jen moje laické spekulace. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
