vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Razer: Respektive abych neplácal v gold to jde i se 100vkou, ale o to víc musíš myslet ,)
|
|
|
|
| | Mvek: Takhle i když nejsi progamer tak musíš mít tak 150 aby sis v gold+ škrtal, což sem měl +- i po změně metriky i já, samozřejmě sem se to snažil ochcavat jak sem mohl.
Chci tím říct, že i když seš 2x pomalejší než progamer (což je přiznejme si hodně .-/) stále je to o tak těch 2-3 akcích za vteřinu.
A narážel sem právě na to, že nehledě na mentální zdraví je prostě velkej problém pokud provádíš akce třeba jen o 40-50% pomaleji než 16 letý soupeř.
A to podělání ruky se začne dostavovat samozřejmě právě po těch měsících pravidelného hraní - někdy právě v okamžiku kdy to člověk začne "mentálně" dávat a naučí se základní strategie. |
|
|
|
| | Mvek: Je tam r navíc:-). Progamerech. Ty to srovnáváš s těmi, co opravdu paří denně mnoho hodin. To je už trochu extrém.
Jinak já jen chtěl poznamenat, že často mluvíš o zničení ruky, ale že to není obecný problém pro spoustu lidí. Jasně, že problém karpálního tunelu je častý, ale to proto, že lidé mají obecně špatnou ergonomii, je to způsobeno spoustou vlivů. |
|
|
|
| | | Mvek: Počkej teď ti opravdu moc nerozumím .-/ |
|
|
|
| | Razer: Já nemluvil o programerech, ani ty, ani já jimi nejsme.
|
|
|
|
| | Mvek: Ukázečka, jak říkám zkus praktikovat těch 10 hodin denně nějaké ty měsíce v kuse :)
https://www.youtube.com/watch?v=YbpCLqryN-Q |
|
|
|
| | Mvek: Já hrával svého času klidně 12 hodin bez problému, někde na internetu jsou APM metr prográmky - prostě kolik máš akcí za minutu.
Abys byl úspěšnej měl bys jich mít tak 200, tj tak 3x za vteřinu vynásob to 36.000 a opakuj pár měsíců v kuse a myslím, že se ti ta vrozená indispozice v těchhle letech projeví.
BTW metrika zabudovaného APM metru v SC2 se několikrát změnila v poslední době takže bych sázel opravdu na spíš na standalone prográmek.
Samozřejmě v praxi se to jak i v článku píšou trochu rozumný člověk snaží obcházet klávesovejma zkratkama. |
|
|
|
| | Razer: Ale jen tak mimochodem, myslím si, že ohledně únavy zápěstí máš ty nějakou možná vrozenou indispozici, že jsi na to náchylnější. Ano, nehrál jsem tolik intenzívně tyhle RTS hry na hard obtížnost nebo s lidmi, kdy musíš fakt hodně rychle reagovat.
Ale určitě jsem mnohokrát hrál třeba i 10 hodin v kuse, až na záchod a přípravu studeného jídla opět k počítači, a neměl jsem nikdy problém, leda tak s očima (což pomůžou řešit násilně vštípené přestavky nebo cviky pro oči a ty Gunnars brýle a správné osvětlení místnosti). A ne, nestřídám ruce a používám tu myš hodně při hrách, i když na běžnou práci dost používám i klávesnici pro úkony, které jde dělat myší.
A používám obyčejnou klávesnici, obyčejnou myš (pravda, se stářím více a více citlivější, až narážím na problémy, že nemám třeba dokonalou podložku).
Ale jinak souhlasím s AVipem, i když mám jasnou zkušenost s těmi více taktickými hrami (třeba strategiemi, ale i třeba RPG jako Baldurs Gate), že mi jdou mnohem lépe a rychleji než třeba v 10-18, a to bez ohledu na to, kolik času jsem tehdy s nimi strávil.
|
|
|
|
| | AVip: Je to tak, ale vyloženě mě dopálilo, že i jako laik, který ale má představu o tom z čeho se výzkum dělal za 5 minut odhlaím hned několik zásadních nedostatků.
Např hned další, některé zpravidla ty zajímavé zápasy se protáhnou na hodinu. Pak už je o opravdu třeba o únavě a zase nejenom mentální, ale hlavné toho zápěstí. Jestli 24 letej člověk přišel právě z 8 hodinové roboty - a mohl při ní zvedat někde ve skladu balíky... je logické, že mu ta ruka nebude jezdit tak rychle jako mě v 16 o prázdninách... .
Světová média to přetisknou jako fakt... pak se divme, že všechny ty záhračné léky a nevyčerpatelné zdroje energie jsou jen fraška :)
A jinak ano, právě v těch 14-16 kdy sem hrál SC1 sem používal jednoduché strategie, prostě +- co fungovalo optimálně a hrál pořád za jednu rasu.
Minulej rok sem vyzkoušel všechny 3 rasy, abych skutečně viděl která je silnější nedal jen na dojmy a hop zas tu máme 3x větší lamení než když sem byl mladej, jenže kdybych to s hrou myslel vážně v "long run" mi to přinese výhry, ale těch 500 pokaženejch her mi "statisticky" bude mrvit průměr ještě za 3 roky. |
|
|
|
| | Razer:
Po 24 roce se myšlení zpomaluje
To je možné, leč jak jsem si nedávno ověřil, když jsem si zase zahrál (U)Doom (I) + Doom II, tak je fakt, že možná střílím pomaleji, než před dvaceti lety, ale za to mnohem lépe... a situace, které byly tehdy pro mne +/- neřešitelné jsem řešil skoro rutinně.
Ono to není jen o myšlení (a ev. reflexech), ale taky o zkušenostech... a o nich je to o dost víc, než se všeobecně soudí. |
|
|
|
| | Aneb jak legenda v důchodu natřela aktivního progamera
https://www.youtube.com/watch?v=OPRi3SofDTM |
|
|
|
| | No tohle je jeden z mála výzkumů do kterého mám veliký insight.
Po 24 roce se myšlení zpomaluje
http://www.sciencedaily.com/releases/2014/04/140414172240.htm
Když sem článek začínal číst, klasicky to vypadalo, že nebudu mít ani páru co chlapci zkoumali, tedy až do okamžiku, než sem někde ke konci padl na řádky, kde bylo uvedeno, že jako podklad sloužila metadata ze Starcraft 2.
Abych tak řekl, upřímně si myslím, že myšlení se okolo 30tky skutečně zpomaluje - pokud jde o maximální nasazení tj. třeba i v tom Starcraftu.
Jenže zároveň sem skálopevně přesvědčen, že výsledky tohoto výzkumu jsou téměř bezcené. Možná to bude znít paradoxně, ale spíš než o kognitivním stárnutí výzkum svědčí o tom, že 30 letej člověk si nechce zkurvit ruku .-D
Aneb SC1 sem hrál jako dítě a přestal, protože mi i v těch 14 "odcházelo zápěstí" a nechtěl sem mít karpální tunel.
SC2 zjednodušil interface a za pomoci externího shortcutovacího programu sem byl schopnej základní management plně zvládat a dostal se do TOP platiny tj řekněme ať nepřeháním do těch 30% nejlepších. Zároveň sem však už dospělej a nemohl sem hru hrát od rána do večera ale MAX 4-5 hoďky za den odpoledne když mě to minulej rok opravdu bavilo.
U třeba 35 letého člověka s rodinou bude toho času ještě méně - SC pustí skutečně jen pro odreagování jednou za čas a pazoura bude možná bolet ještě víc, jenže dle meatadat a "tupého" výzkumu vyjde, že po 30 je každej senil.
A samozřejmě nabalují se další drobnosti, jakože sem dal fake věk - se vsadím, že to udělá díky 21+ content omezením v USA preventivně kde kdo registrující se na Bnet.
Celkem zajímavý náhled z první ruky na vypovídací hodnotu podobných "výzkumů", vůbec se pak nedivím, že např ohledně škodlivosti mobilních telefonů existuje údajně 5000 studií pro škodlivost a 5000 proti škodlivosti... . |
|
|
|
| | | Nakonec je to všechno o dostatečně levné energii. |
|
|
|
| | | Mvek: Zajímavé. V tom prvním případě ale, nejde-li o špatný překlad, hovoří o zpětné výrobě ropy, zatímco tady píšou přímo o konkrétních uhlovodíkových produktech jako nafta či plyn. V tom "nováckém" bulvárnějším článku už píšou o naftě. Kdo ví, je zde možná jistá spojitost, když jde o tým indických vědců působících na univerzitě v Bombaji, zatímco Aktuality.sk teď píšou o vědcích z llinois Sustainable Technology Center při University of Illinois v Urbana-Champaign (USA), ovšem též s indicky znějícími jmény. Při množství Indů a vzhledem k odlišným jménům ale může jít jen o náhodu... |
|
|
|
| | TelemachusRhade: K roku 2011 měly být průměrné náklady na start raketoplánu 450 milionů dolarů. To je asi 64 milionů na osobu při sedmičlenné posádce. To je tedy jen o trochu méně než cena místa v Sojuzu (vesmírní turisté před deseti lety ale platili asi 20 mil. USD). Jenže na ISS je nyní posádka šestičlenná, z čehož obvykle bývají alespoň tři Rusové, takže je otázkou, nakolik by se kapacita raketoplánu vyplatila, byť by šlo počítat s příspěvky za astronauty Kanady, ESA a JAXA (nyní je Japonec velitelem ISS). Podle původní koncepce měl být raketoplán mnohem levnější a startovat až padesátkrát ročně (což se nikdy nenaplnilo a po havárii Challengeru už vůbec ne), takže výsledek je často hodnocen takto: Technický zázrak, ale ekonomický propadák.
Jinak teď už NASA předal raketoplány (po demontáží různých zařízení) muzeím, někdy je i komplikovaně přepravoval ulicemi měst či např. v New Yorku po řece Hudson. Návrat by si jistě vyžádal vzhledem k logistickým, technickým i byrokratický překážkám nezanedbatelný čas a další náklady. Opuštění programu raketoplánu přitom NASA "uvolnilo ruce" při jiných misích, vývoji lodi Orion či podpoře soukromých lodí.
Je zde ale ještě další aspekt, který byl zmíněn např. i v článku Tomáše Přibyla u příležitosti 15. výročí vypuštění prvních modulů ISS v březnovém čísle Letectví a kosmonautiky. Klišé, že jsou Američané po odstavení raketoplánů odkázáni na Sojuzy, vlastně tak úplně neplatí, protože na ně byli odkázáni i v době raketoplánů. Sojuz totiž plní na ISS roli stálé záchranné lodě, zatímco raketoplán vždy létal jen na zhruba čtrnáctidenní mise. Když Američané uvažovali o vlastní stavebnicové vesmírné stanici, koncem 80. let pojmenované Freedom, počítali v projektu jednak s raketoplány, jednak s vývojem vlastní záchranné lodi. Po (předčasném?) konci studené války se rozhodli v rámci úspor (ještě před dohodou o společné ISS) zkusit vyjednat místo nákladného vývoje vlastní lodi právě využití Sojuzů. U ISS je vždy připojeno tolik třímístných Sojuzů, aby se do nich vešli všichni stálí členové posádky. Každý má přitom vlastní na míru tvarované křeslo.
Ke konci sice raketoplány získaly možnost čerpat některé zásoby z ISS, ale asi by stejně nevydržely u stanice půl roku jako Sojuz.
Američané ale mohou mít brzy k dispozici vlastní záchranné lodě - již zmíněný Orion primárně určený pro mise do hlubšího vesmíru má poprvé nepilotovaně startovat již letos na podzim a soukromý nákladní Dragon společnosti SpaceX již prokázal schopnost návratu na Zemi i s nákladem z ISS. Vyvíjí se přitom i pilotovaná varianta DragonRider právě pro ISS... Do budoucna by se mohlo zapojit i Japonsko (v návaznosti na jejich nákladní lodě HTV) a ESA (byť projekt svých ATV po úspěšných letech k ISS zatím ukončila).
Na Kosmo.cz ovšem zmiňují, že podle šéfa NASA by ukončení spolupráce na ISS (prý stejně tvoří 90 % rusko-americké vesmírné spolupráce, takže řeči o bojkotu zbytku jsou zatím spíš přehnané) mohlo znamenat i konec amerických projektů politovaných lodí. Mně se ale přece jen zdá pravdou spíše opak.
Zephram: Souhlasím, zákaz osobních kontaktů už příliš zasahuje do soukromí lidí, byť tady jde o zaměstnance strategicky významné státní organizace.
Jinak už minulý týden, když jsem aktualizoval záhlaví, jsem zaznamenal, že na webu NASA chybí obvyklá fotografie posádky Sojuzu, zřejmě ruského původu, takže jsem musel hledat jinde. Ale nevím, jestli to souviselo se sankcemi... -)
Trochu to připomíná často kritizovaný přístup k Číně, v posledních letech ještě vyhrocenější na popud jistého amerického senátora, který vyvrcholil tím, že měla být čínským studentům amerických univerzit znemožněna účast na vědecké konferenci NASA, protože nesměli vkročit na její půdu. Nakonec se ale myslím přístup přece jen zmírnil. Mezi americkými a čínskými kosmickými pracovníky ale asi nikdy nebyly navázány osobní vztahy.
Nicméně v rámci vrcholící politiky détente čtyři roky po programu Apollo-Sojuz navštívil Houston i Teng Siao-pching. -) |
|
|
|
| | | TelemachusRhade: Co sem slyšel třeba to, že se mnoho dílů nevyrábí a sháněli je přes internet v aukcích. |
|
|
|
| | Zephram: S ukončením spolupráce souhlasím, se zákazem komunikace ne.
btw, na kolik vyšla jedna mise raketoplánu?
btw2, co brání Američanům v oprášení raketoplánů? (krom vlastního rozhodnutí)
|
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
