vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | | Zephram: Ano, Rusové komunikují se stanicí přes své pozemní vysílače, i když Američané používají systém geostacionárních družic TDRS. Dráha je snad dokonce více přizpůsobena Bajkonuru než Mysu Canaveral. Tuším v březnovém čísle Letectví a kosmonautiky v článku k výročí 15 let od začátku stavby ISS Tomáš Přibyl zmínil i to, že Američané označovali plánovanou dráhu ISS jako "ruskou". Ale pokud jde o výšku, jde prostě v pilotované kosmonautice spíše o (dokonce trochu vyšší) standard a vedle nosnosti raket bude mít vliv i radiace resp. tvar magnetického pole Země... |
|
|
|
| | Ještě by to mohlo být snahou navštívit jedno a totéž místo nad povrchem za 24 hodin více než 1x nebo potřebou dělat gravimetrické experimenty tam, kdy je gravitační pole země (a jeho nepravidelnosti) silnější a lépe měřitelné. Jinak nejde jen o létání, ale i o prvotní stavění.
Podle wikipedie je nejen výška, ale i sklon dráhy přizpůsoben poloze ruského kosmodromu Bajkonur a Floridské základny raketoplánů (aby se právě odtamtud dobře na ISS létalo). |
|
|
|
| | Dík. No fyzik sice jsem, ale hledal jsem nějaké složitější vysvětlení, než že je to levnější létat na nižší orbitu a postrkovat stanici než létat na vyšší a postrkovat stanici míň. :D
Takže radiace...
|
|
|
|
| | Marshall: Tuším, že jsi fyzik, takže, ačkoli se o kosmonautiku zajímám od dětství, bych tě v porovnání se mnou za začátečníka nepovažoval... ;-)
Jak se to vezme, ISS je v posledních letech udržována dokonce trochu výše než v době vypuštění, kdy to bylo tuším podobně jako u Miru asi 380 km, přičemž za odstávky raketoplánů po havárii Columbie snad klesla až k 350 km nebo níže. Tehdy její dráhu zvyšovaly hlavně raketoplány a jen trochu Progressy, zatímco teď i další lodě...
Vyšší orbita by zřejmě kladla větší nároky na nosnost raket vynášejících moduly, zásobovací lodě a Sojuzy, resp. množství jejich paliva. Raketoplány létaly při misích k HST i nad 600 km, jinak ale také spíše níže. I absolutní rekord pilotovaných misí mimo program Apollo je ale "jen" 1374,1 km (Gemini 11 roku 1966).
Jenže zhruba od výšky 1000 km již hrozí průlety Van Allenovými radiačními pásy, takže i z tohoto důvodu není radno létat zbytečně vysoko, zvláště když tam má posádka trávit třeba půl roku i déle a zařízení vydržet celá desetiletí... |
|
|
|
| | | Teď mě napadla poměrně začátečnická otázka, proč vlastně je ISS tak nízko? |
|
|
|
| | | Zephram: Zajímavé. Využívají formátu standardního "cubesat", krychle o velikosti 10x10x10 cm a hmotnosti kolem 1 kg. Takové mikrosatelity vynášejí mnohé rakety jako vedlejší náklad a vypouštějí je i z ISS. Dubnové číslo časopisu Letectví a kosmonautika ale píše i o firmě Generation Orbit Launch Services přípravující "létající kosmondrom" určený právě pro vypouštění mikrodružic, které by se tak pokud jde o dráhu nebo bezpečnost nákladu (požadavky na certifikaci) nemusely podřizovat primárnímu nákladu větší rakety. Raketa by startovala z podvěsu pod trupem upraveného malého soukromého proudového letadla (byzjetu). Firma dokonce získala dva granty od NASA. Podle jednoho má v roce 2016 dopravit 15 kg - tedy asi 15 ceubesatů - na dráhu ve výšce nejméně 425 km. Otázkou je, jestli tak nehrozí další zamoření okolí Země "vesmírným smetím", i když jde stále ještě o relativně nízké dráhy (ale vyšší než u ISS letící nyní ve výšce asi 415,5 km, která i při svém velkém odporu klesá bez použití motorů jen asi o 3 km za měsíc, i když záleží i na sluneční aktivitě atd. a níže by se klesání vlivem atmosféry zrychlovalo). |
|
|
|
| | | Prečítal by som si ho aj vo vedľajšom fóre, pretože ma zaujal nadpis. |
|
|
|
| | Zephram: Ano, je to úžasné, i když článek možná trochu uměle vyvolává náhlou senzaci, ačkoli jde už o několik let běžící projekt, o kterém jsem se zde občas také zmiňoval.
Některé věty jsou mylné nebo přinejmenším poněkud zavádějící:
"Současný let Dragonu k ISS je už třetí."
- Ve skutečnosti se jedná o již čtvrtý let Dragonu s připojením k ISS (třetí v řádném režimu po testovací fázi).
"Již potřetí se vydala do vesmíru raketa Falcon 9, kterou zkonstruovala a postavila soukromá společnost SpaceX."
- Ve skutečnosti šlo již o 9. vesmírný start Falconu 9, který již vedle Dragonů či pokusného nákladu NASA úspěšně vynesl na orbitu i dvě komerční, jednu vědeckou a jednu špionážní družici pro NRO (tu spolu s Dragonem). -) Pouze jednou se nepodařilo doručit na správnou orbitu druhotný náklad v podobě komunikační družice, zatímco i tehdy Dragon k ISS dorazil.
"Na rozdíl od předešlé mise Dragonu k ISS se celý let obešel bez problémů a náklad byl dopraven na místo určení."
- Dragon byl zatím dopraven na místo určení vždy. Zjevně bytelně konstruovaná raketa Falcon 9 se kupodivu dokázala vypořádat i s výpadkem motorů nebo výbuchem jednoho z nich...
Také nezmínili vedle evropské lodě ATV ještě japonskou HTV.
Jinak lze obecně nejen v případě tohoto článku trochu zpochybnit i ono vyzdvihování komerčního charakteru produkce SpaceX a jejích konkurentů v rámci programu komerční vesmírné dopravy NASA. I předešlé či současné (Orion) "nekomerční" vesmírné lodě NASA vyráběly/vyrábějí a vyvíjely/vyvíjejí komerční firmy jako Boeing, Northrop Grumman apod. Jen bylo/je spojení s NASA ještě větší v rámci státních zakázek, na které nakonec třeba spolupracovalo i více soukromých firem spolu s lidmi z NASA, zatímco zde NASA jednotlivým menším soukromým firmám přijatým do programu "jen" přispívá a jejich dopravní prostředky si bude pronajímat (ačkoli při vývoji také radí). Je to tedy tak trochu "outsourcing", ale vlastně ne až tak "revoluční" změna...
Pokud to ale bude pro NASA efektivnější, přinese to novou vesmírnou konkurenci, a umožní to zaměřit se s Orionem na "hlubší" vesmír, proč ne...
Tradičně bylo na americkém vesmírném programu už od "Závodu o Měsíc" pozoruhodné, že se komerční firmy dokázaly pod NASA spojit a realizovat velké projekty, zatímco v SSSR často nejen lunární program narážel na silnou konkurenci i osobní zášť mezi jednotlivými státními konstrukčními kancelářemi resp. akademiky v jejich čele... |
|
|
|
| | http://zpravy.ihned.cz/svet/c1-62066570-privatni-kosmicka-lod-dragon-zakotvila-u-iss-prichazi-revoluce-v-kosmonautice
Zvláště ta možnost znovupoužitelných nosičů vypadá zajímavě. |
|
|
|
| | Razer: Respektive abych neplácal v gold to jde i se 100vkou, ale o to víc musíš myslet ,)
|
|
|
|
| | Mvek: Takhle i když nejsi progamer tak musíš mít tak 150 aby sis v gold+ škrtal, což sem měl +- i po změně metriky i já, samozřejmě sem se to snažil ochcavat jak sem mohl.
Chci tím říct, že i když seš 2x pomalejší než progamer (což je přiznejme si hodně .-/) stále je to o tak těch 2-3 akcích za vteřinu.
A narážel sem právě na to, že nehledě na mentální zdraví je prostě velkej problém pokud provádíš akce třeba jen o 40-50% pomaleji než 16 letý soupeř.
A to podělání ruky se začne dostavovat samozřejmě právě po těch měsících pravidelného hraní - někdy právě v okamžiku kdy to člověk začne "mentálně" dávat a naučí se základní strategie. |
|
|
|
| | Mvek: Je tam r navíc:-). Progamerech. Ty to srovnáváš s těmi, co opravdu paří denně mnoho hodin. To je už trochu extrém.
Jinak já jen chtěl poznamenat, že často mluvíš o zničení ruky, ale že to není obecný problém pro spoustu lidí. Jasně, že problém karpálního tunelu je častý, ale to proto, že lidé mají obecně špatnou ergonomii, je to způsobeno spoustou vlivů. |
|
|
|
| | | Mvek: Počkej teď ti opravdu moc nerozumím .-/ |
|
|
|
| | Razer: Já nemluvil o programerech, ani ty, ani já jimi nejsme.
|
|
|
|
| | Mvek: Ukázečka, jak říkám zkus praktikovat těch 10 hodin denně nějaké ty měsíce v kuse :)
https://www.youtube.com/watch?v=YbpCLqryN-Q |
|
|
|
| | Mvek: Já hrával svého času klidně 12 hodin bez problému, někde na internetu jsou APM metr prográmky - prostě kolik máš akcí za minutu.
Abys byl úspěšnej měl bys jich mít tak 200, tj tak 3x za vteřinu vynásob to 36.000 a opakuj pár měsíců v kuse a myslím, že se ti ta vrozená indispozice v těchhle letech projeví.
BTW metrika zabudovaného APM metru v SC2 se několikrát změnila v poslední době takže bych sázel opravdu na spíš na standalone prográmek.
Samozřejmě v praxi se to jak i v článku píšou trochu rozumný člověk snaží obcházet klávesovejma zkratkama. |
|
|
|
| | Razer: Ale jen tak mimochodem, myslím si, že ohledně únavy zápěstí máš ty nějakou možná vrozenou indispozici, že jsi na to náchylnější. Ano, nehrál jsem tolik intenzívně tyhle RTS hry na hard obtížnost nebo s lidmi, kdy musíš fakt hodně rychle reagovat.
Ale určitě jsem mnohokrát hrál třeba i 10 hodin v kuse, až na záchod a přípravu studeného jídla opět k počítači, a neměl jsem nikdy problém, leda tak s očima (což pomůžou řešit násilně vštípené přestavky nebo cviky pro oči a ty Gunnars brýle a správné osvětlení místnosti). A ne, nestřídám ruce a používám tu myš hodně při hrách, i když na běžnou práci dost používám i klávesnici pro úkony, které jde dělat myší.
A používám obyčejnou klávesnici, obyčejnou myš (pravda, se stářím více a více citlivější, až narážím na problémy, že nemám třeba dokonalou podložku).
Ale jinak souhlasím s AVipem, i když mám jasnou zkušenost s těmi více taktickými hrami (třeba strategiemi, ale i třeba RPG jako Baldurs Gate), že mi jdou mnohem lépe a rychleji než třeba v 10-18, a to bez ohledu na to, kolik času jsem tehdy s nimi strávil.
|
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
