|
| | Mvek: Měl jsem za to, že je protiopatřením již od 19. století známá Faradayova klec, o které se hovoří např. i v souvislosti s ochranou před blesky, což je jedna z přírodních (a extrémních) forem EMP. I před účinky slunečních elektromagnetických bouří někdo doporučoval kovovou skříň PC, popř. ještě uzavření do jiné izolované kovové skříně (PC asi musí být odpojen od sítě).
Jinak nevím, jak přesně to bylo s elektronkami, ale ještě na gymplu nebo ZŠ nám říkali, že jsou vlastně spolehlivější a přesnější než tranzistory, které ale mají výhodu v menší velikosti, fyzické odolnosti oproti skleněné "lampě" atd. Z důvodů spolehlivosti a větší odolnosti proti kosmickému záření se také dodnes v kosmonautice používají starší počítače (třeba i notebooky posádky ISS) s procesory s většími mikrosoučástkami (se kterými nabité částice kosmického záření tolik nereagují), byť samozřejmě už bez elektronek.
Pro uložení dat jsou asi nejlepší optická média skladovaná v suchu a temnu. -) |
|
|
|
| | | Mvek: Viděl sem kdysi na to téma dokument tam rozebírali, že by se prakticky všechna složitější elektronika musela vyrobit znovu. Proč to už neříkali - to víš, blbější dokumenty- |
|
|
|
| | Razer: To se právě týká asi jemných drátků apod. a čipů.
Elektronkové počítače armáda právě měla alespoň dříve pro případ jaderné války.
Takže přesně jen teoretizuješ jako zatím já.
|
|
|
|
| | | Mvek: No co sem slyšel, tak při silném EMP se elektronika prostě usmaží nevím co konkréně ale určitě se jen nevypne. |
|
|
|
| | Netuší někdo, než budu hledat víc, zda existuje už nějaká dosažitelná ochrana, nebo alespoň teoretická pro blízkou budoucnost, proti EMP? Předpokládám, že i elektronkové zařízení EMP vyřadí, akorát se neuškvaří, takže po pominutí záření zase naběhne.
Pokud ne, tak pak je otázka, jestli tohle vše platí i na nanoúrovni, až se dočkáme nějakých "nanobotů"... |
|
|
|
| | | Nová Civilizace by mohla být zajímavá. I když to tady už dávno bylo v podobě úžasné Sid Meiers Alpha Centauri. A mody do starých Civ se tím taky zabývaly. |
|
|
|
| | | (a nejde jen o volby, ale obecně o různá společenská, politická i hospodářská témata, prostě vše, kde by člověk měl mít názor) |
|
|
|
| | A pak tu je právě to, že možná spousta lidí chce externí podněty a stává se tak závislými na okolí, v jakékoliv podobě, a nechce se zabavit sama. To samo o sobě mě trochu děsí, a skutečně by mi to i více vysvětlovalo třeba i volby a další věci.
Lidé pak jen přijímají externí podněty a z nich si vybírají. Neudělají si na politika názor sami, jen si vyberou z existujících... |
|
|
|
| | No, mně to spíš naopak zmátlo. V podstatě mi to nevysvětluje nic. Podle mě to mísí různá zjištění do sebe, tudíž se z toho nedá nic odvodit.
Sám na sobě pozoruji problém toho, že člověk si vytváří stres, že musí něco dělat, nesmí čas promrhat, aby ho pak promrhal něčím, protože neví, do čeho se pustit, nebo se mu nechce. A i když ho nepromrhá, stresuje se.
Také z toho plyne to, že 90% mých večeří je při sledování něčeho, člověk se nesoustředí už ani na jídlo. Oběd je zase často s kolegy z práce, tak člověk přemýšlí o práci, nebo se snaží trochu bavit s nimi. Také se nesoustředí na jídlo.
Výjimkou pak je třeba táborák na chalupě, když si ve dvou opečeme špíz, tak se snad akorát tak se rozptylujeme maximálně ohněm nebo tím, aby oheň nevyhasl.
A ano, díky internetu a s.s. nebo třeba SN apod. znám zase tu těkavost, že se zamyslím nad rozepsaným testem, nevím jak se rozhodnout, jak upravit jeho podmínky a jdu zkontrolovat stav na SN... Nebo píšu povídku, dopíšu odstavec, nevím jak pokračovat, tak zkontroluji net...
Nemluví |
|
|
|
| | Razer:
Řekl bych, že to závisí jednat na člověku (introvertnosti/extrovertnosti) a jednak na aktuální situaci. Člověk, který je neustále v jednom kole ocení chvíli klidu spojenou s nicneděláním. Po určité době se ale každý začne nudit a dal by nevímco za jakoukoliv aktivitu. Lidé mají tendenci toužit po tom, čeho se jim akutně nedostává.
Mimochodem připomnělo mi to jeden článek, který teď ale nemůžu najít, o umělci, který v New Yorku nabízí ubytování za 1 Dolar na noc. Ubytovaný je v zamřížovaném prostoru, neustále natáčen (koupelnu a WC má mimo, tam samozřejmě může) a od 8:00 do 12:00 nesmí prostor opustit ani tam spát, cvičit, používat jakákoliv elektronická zařízení, číst si ani z nikým mluvit.
|
|
|
|
| | No jestli je to pravda, mnohé to vysvětluje
http://www.sciencedaily.com/releases/2014/07/140703142154.htm |
|
|
|
| | | U nás (ÚT AVČR) se taky bere medián oboru. A když časopis spadá do dvou oborů, tak se to nějak průměruje, přesnou metodiku mám v práci. |
|
|
|
| | | Pozemšťan: V současnosti se pro porovnání (FzU AVČR) bere medián oboru (IF). |
|
|
|
| | Zephram: Ano, Science a Nature jsou hodně prestižní. Nature má na WoS sedmý nejvyšší IF mezi všemi (8471) přírodovědnými časopisy (38,597). Science je dvacátý s IF 31,027. Oba jsou ale hodně specifické tím, že jsou multidisciplinární, a tím asi také částečně "populární". V této kategorii zaujímají podle IF první a druhé místo.
Pro srovnání s jinými obory by ale mělo být bráno v úvahu právě spíše pořadí v rámci kategorie. Je rozdíl i obecně mezi přírodními a sociálními vědami, když nejlepší přírodovědný časopis má IF 153,459 (CA-A CANCER JOURNAL FOR CLINICIANS), zatímco v sociálních vědách je to 18,571 (BEHAVIORAL AND BRAIN SCIENCES), a to je ještě časopis prolínající s přírodními vědami, řazený i pod biologii.
Geografický časopis s největším IF, GLOBAL ENVIRONMENTAL CHANGE-HUMAN AND POLICY DIMENSIONS, je s IF 5,236 v sociálních vědách (z 3047 časopisů) celkově 32. Je ale také druhý v kategorii environmentálních studií. Zmíněný Progress in Human Geography je v geografii na druhém místě (IF 4,489) a celkově mezi sociálně vědními časopisy 56.
Rozdíly mezi kategoriemi by měl eliminovat níže zmíněný ukazatel SNIP (Source Normalized Impact per Paper) na Scopusu. V něm dosahuje nejlepší přírodovědný z WoS, Ca-A Cancer Journal for Clinicians, hodnoty 52,919; Nature 8,580; Science 8,060; onen nejlepší "sociálněvední" Behavioral and Brain Sciences 9,552; Global Environmental Change jen 2,950; zatímco již níže zmíněný Progress in Human Geography 3,137... |
|
|
|
| | | Dokud neuvidím ten originální článek, tak bych to nehodnotil - zatím je to slovo proti slovu. Jinak byl jsem přímým svědkem projití naprosto nevyhovujícího článku do časopisu s IF = 5+ jen na základě známosti s editorem, takže asi tak. |
|
|
|
| | Pozemstan:
Na to jsou právě další věděcké články, aby reagovaly, poukazovaly na mezery v meodice, nebízely alternativní pohled. Překvapuje mne ale, že studie s tak špatně definovanými pojmy (třeba zahrnutí plantáže olejových palem do lesa) a bez pořádné diskuse (sekce Discussion, která by měla být v každém článku) prošla v Science, což je jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů. (Sice jsou časopisy s větším impact faktorem, ale pro laiky je patrně Science a Nature první, co se jim vybaví při spojení "špičkový vědecký časopis").
Snad naši vědci toto nekritizují jen "v rozhovoru pro aktualne.cz", ale napsali to i do toho Science nebo jiného časopisu.
|
|
|
|
| | | Mvek, Razer: Ano, už jen poskytování informace, zda je obyvatel doma či nikoli, je potenciálně kriminálně zneužitelné. Na druhou stranu by třeba statistika o teplotách v bytech a nastavení termostatů mohla být užitečná z hlediska hospodaření s energiemi, zateplení domů apod. I možnost ovládat topení v domě na dálku zní na první pohled lákavě. Systém by však musel obsahovat SW i HW pojistky, aby nikdo nemohl jiného člověka v jeho bytě zaživa upéct (zvláště pokud by šlo třeba ovládat i okna a dveře nebo by jedna z ovládaných funkcí umožňovala např. omámení zlodějů), nebo třeba "jen" ze msty zvýšit účet za plyn či teplo apod. -)( |
|
|
|
| | Razer: Ten článek poukazuje na některé skutečné problémy, ale místy také přehání. Je z něj cítit zaujatost např. vůči klimatologickým studiím globálního oteplování. Jak koukám, autor také kandidoval za Svobodné do EP a píše i do Neviditelného psa. Tím nechci automaticky zavrhovat jeho pohled, ale je nutné vnímat, že také sleduje jistý názorový směr... Na druhou stranu má dva články i na webu Klubu skeptiků Sisyfos...
Faktem je, že jsou vědci nuceni publikovat takřka za každou cenu. Bohužel je na tom ale založen i současný systém financování české vědy i mimo granty. Každý rok se sečtou získané body za vědecké "výsledky" (v mnoha oborech jen publikace), a převedou se na peníze. Tvoří se i žebříčky vědeckých pracovišť podle získaných bodů. Třeba děkan naší fakulty (působící též ve vedení GAČR, kde bohužel podpořil šéfa Matějů) nám nedávno radostně poslední žebříček s dobrou pozicí PřF UK rozeslal mailem. Mezi publikacemi jsou pak stále více upřednostňovány články na úkor tradičních knih.
Je fakt, že většinu odborných článků asi moc lidí nečte, a to ani třeba z řad odborníků z praxe daného oboru. Exkolega mi ukazoval nějakou studii z oboru mezinárodních vztahů, podle které většina klíčových aktérů americké zahraniční politiky nečte přední odborné časopisy z oboru MV.
Nepomáhá tomu ani drahé předplatné mnoha odborných časopisů. Nejen někteří vědci se však domnívají, že by výsledky vědeckého výzkumu financovaného z veřejných prostředků měly být publikovány zdarma, a tak, dovoluje-li to licence, umísťují své vydané články alespoň na vlastní weby, někdy v pracovní podobě - ne tedy nutně jako onen držitel Nobelovy ceny, který některé časopisy zcela bojkotuje. Faktem ale je, že existují i odborné časopisy přístupné zcela volně, a i takové, kde není vyžadován poplatek autora. (Třeba náš časopis Geografie je zdarma online, ale po autorech chce za článek nejméně 7000 Kč, byť se to platí většinou z grantů (sic!))
Protože jsou mnohé časopisy šířeny online v PDF, některé dokonce přecházejí jen na elektronickou formu, není na místě autorovo bědování nad spotřebovaným papírem.
Pokud jde o výzkum nesmyslů, částečně se na něm podílí nástup tzv. postmoderních směrů, které relativisticky zpochybňují jakékoli velké teorie, ale i logické zákonitosti a kauzalitu vůbec. Třeba v sociální geografii se již tyto směry částečně stávají mainstreamem a lidé, kteří se snaží proti tomu vymezovat a hájit spíše pozitivistické přístupy jsou někdy ostře kritizování, viz třeba první recenze zde. Svým způsobem je to ale možná "odborný" odraz falešných skeptiků a "alternativců" z řad veřejnosti, kteří popírají přistání na Měsíci nebo "mainstreamový" pohled na cokoli. Právě proto myslím v zájmu falešné "vyváženosti" probíhá i výzkum homeopatik apod. Autor se myslím svým radikalismem např. v otázce klimatu paradoxně přibližuje k jedné z větví tohoto směru. Řekl bych, že jde o složitý komplexní fenomén, při jehož výzkumu, zdá se, nelze zaujímat ani na základě ověřených dílčích výsledků jednoznačná stanoviska podporující jeden či druhý závěr.
"Nesmyslný" výzkum je ale někdy obtížné identifikovat, zvláště v základním výzkumu, ze kterého mohou až po mnoha letech vzejít zcela nečekané aplikace. Část autorem uvedených příkladů "nesmyslů" mi tak jako zbytečný výzkum nepřipadá, spíše jako populistická snaha poukázat na zdánlivě jasná fakta. Zrovna krkání a prdění dobytka ale přece zjevně souvisí s výzkumem vypouštění metanu, tedy skleníkového plynu mnohem účinnějšího než CO2 - jenže to tohoto popírače oteplování nezajímá, když zpochybňuje i úniky metanu z permafrostu... Třeba by se ale v budoucnu našlo využití dobytka jako zdroje paliva... -) vanilková příchuť z kravského hnoje může vést třeba k využití hnoje jako zdroje řady chemikálií. Rozdíly ve výšce skoku blech pak mohou vést k různým hygienickým opatřením nebo změnit návody pro použití postřiku proti blechám apod.
U recenzovaných časopisů už autor nezmínil, že jsou nejvíce hodnocené ty s vysokým "Impact Factorem" vedené v databázi Web of Science nebo Scopus. Minimální podmínkou je zařazení časopisu v českém seznamu recenzovaných časopisů, který se však v posledních letech výrazně zredukoval, takže třeba dva české geografické časopisy vypadly. Zmiňovaný Journal of Parapsychology na WoS vůbec není, i když na Scopusu ano, byť s nízkým impaktem 0,391 (SNIP - Source Normalized Impact per Paper). Pro srovnání česká Geografie (Sborník ČGS), která je i na WoS, má na Scopusu SNIP 1,166, jeden z nejprestižnějších geografických časopisů Progress in Human Geography pak 3,137. V Česku by tedy z publikování v parapsychologickém časopise moc bodů nevzešlo. Jen odborník by ale mohl říci, zda je obsah opravdu z pohledu oboru psychologie tak špatný či pavědecký, jak naznačuje autor. |
|
|
|
| | Naneštěstí asi velice trefný článek
http://www.osel.cz/index.php?clanek=7654
Mvek: yop to už je pár měsíců staré a bude to horší, vem si všechny ty senzory v mobilu, nebo třeba hodinkách co ti měří tep a zdravotní stav. Přidej ktomu nakoupené informace od obchodních řetězců co maj tvojí Billa/Penny kartu a vědi o tobě i to co zítra vysereš :-) |
|
|
|
