|
| | Zephram:
Nová Civilizace by mohla být zajímavá.
Pokud to zase bude "single plane" hra, tak nemám zájem... u podobné věci je nutné simulovat rozumně velikou soustavu, tedy vícero na sobě +/- nezávislých "map" (ála stařičká Alien Legacy).
Více když tak ve fóru o hrách. |
|
|
|
| | | Jinak ve filmu Den poté (1983) po EMP z masivního jaderného útoku přestanou jet resp. nejde nastartovat auta, skončí dodávky elektrického proudu (ty ale asi trvale po zničení elektráren), ale třeba rádio na baterie funguje. Možná ale jen proto, že puls už pominul a tehdejší technologii ještě tolik nevadil... |
|
|
|
| | Mvek: Měl jsem za to, že je protiopatřením již od 19. století známá Faradayova klec, o které se hovoří např. i v souvislosti s ochranou před blesky, což je jedna z přírodních (a extrémních) forem EMP. I před účinky slunečních elektromagnetických bouří někdo doporučoval kovovou skříň PC, popř. ještě uzavření do jiné izolované kovové skříně (PC asi musí být odpojen od sítě).
Jinak nevím, jak přesně to bylo s elektronkami, ale ještě na gymplu nebo ZŠ nám říkali, že jsou vlastně spolehlivější a přesnější než tranzistory, které ale mají výhodu v menší velikosti, fyzické odolnosti oproti skleněné "lampě" atd. Z důvodů spolehlivosti a větší odolnosti proti kosmickému záření se také dodnes v kosmonautice používají starší počítače (třeba i notebooky posádky ISS) s procesory s většími mikrosoučástkami (se kterými nabité částice kosmického záření tolik nereagují), byť samozřejmě už bez elektronek.
Pro uložení dat jsou asi nejlepší optická média skladovaná v suchu a temnu. -) |
|
|
|
| | | Mvek: Viděl sem kdysi na to téma dokument tam rozebírali, že by se prakticky všechna složitější elektronika musela vyrobit znovu. Proč to už neříkali - to víš, blbější dokumenty- |
|
|
|
| | Razer: To se právě týká asi jemných drátků apod. a čipů.
Elektronkové počítače armáda právě měla alespoň dříve pro případ jaderné války.
Takže přesně jen teoretizuješ jako zatím já.
|
|
|
|
| | | Mvek: No co sem slyšel, tak při silném EMP se elektronika prostě usmaží nevím co konkréně ale určitě se jen nevypne. |
|
|
|
| | Netuší někdo, než budu hledat víc, zda existuje už nějaká dosažitelná ochrana, nebo alespoň teoretická pro blízkou budoucnost, proti EMP? Předpokládám, že i elektronkové zařízení EMP vyřadí, akorát se neuškvaří, takže po pominutí záření zase naběhne.
Pokud ne, tak pak je otázka, jestli tohle vše platí i na nanoúrovni, až se dočkáme nějakých "nanobotů"... |
|
|
|
| | | Nová Civilizace by mohla být zajímavá. I když to tady už dávno bylo v podobě úžasné Sid Meiers Alpha Centauri. A mody do starých Civ se tím taky zabývaly. |
|
|
|
| | | (a nejde jen o volby, ale obecně o různá společenská, politická i hospodářská témata, prostě vše, kde by člověk měl mít názor) |
|
|
|
| | A pak tu je právě to, že možná spousta lidí chce externí podněty a stává se tak závislými na okolí, v jakékoliv podobě, a nechce se zabavit sama. To samo o sobě mě trochu děsí, a skutečně by mi to i více vysvětlovalo třeba i volby a další věci.
Lidé pak jen přijímají externí podněty a z nich si vybírají. Neudělají si na politika názor sami, jen si vyberou z existujících... |
|
|
|
| | No, mně to spíš naopak zmátlo. V podstatě mi to nevysvětluje nic. Podle mě to mísí různá zjištění do sebe, tudíž se z toho nedá nic odvodit.
Sám na sobě pozoruji problém toho, že člověk si vytváří stres, že musí něco dělat, nesmí čas promrhat, aby ho pak promrhal něčím, protože neví, do čeho se pustit, nebo se mu nechce. A i když ho nepromrhá, stresuje se.
Také z toho plyne to, že 90% mých večeří je při sledování něčeho, člověk se nesoustředí už ani na jídlo. Oběd je zase často s kolegy z práce, tak člověk přemýšlí o práci, nebo se snaží trochu bavit s nimi. Také se nesoustředí na jídlo.
Výjimkou pak je třeba táborák na chalupě, když si ve dvou opečeme špíz, tak se snad akorát tak se rozptylujeme maximálně ohněm nebo tím, aby oheň nevyhasl.
A ano, díky internetu a s.s. nebo třeba SN apod. znám zase tu těkavost, že se zamyslím nad rozepsaným testem, nevím jak se rozhodnout, jak upravit jeho podmínky a jdu zkontrolovat stav na SN... Nebo píšu povídku, dopíšu odstavec, nevím jak pokračovat, tak zkontroluji net...
Nemluví |
|
|
|
| | Razer:
Řekl bych, že to závisí jednat na člověku (introvertnosti/extrovertnosti) a jednak na aktuální situaci. Člověk, který je neustále v jednom kole ocení chvíli klidu spojenou s nicneděláním. Po určité době se ale každý začne nudit a dal by nevímco za jakoukoliv aktivitu. Lidé mají tendenci toužit po tom, čeho se jim akutně nedostává.
Mimochodem připomnělo mi to jeden článek, který teď ale nemůžu najít, o umělci, který v New Yorku nabízí ubytování za 1 Dolar na noc. Ubytovaný je v zamřížovaném prostoru, neustále natáčen (koupelnu a WC má mimo, tam samozřejmě může) a od 8:00 do 12:00 nesmí prostor opustit ani tam spát, cvičit, používat jakákoliv elektronická zařízení, číst si ani z nikým mluvit.
|
|
|
|
| | No jestli je to pravda, mnohé to vysvětluje
http://www.sciencedaily.com/releases/2014/07/140703142154.htm |
|
|
|
| | | U nás (ÚT AVČR) se taky bere medián oboru. A když časopis spadá do dvou oborů, tak se to nějak průměruje, přesnou metodiku mám v práci. |
|
|
|
| | | Pozemšťan: V současnosti se pro porovnání (FzU AVČR) bere medián oboru (IF). |
|
|
|
| | Zephram: Ano, Science a Nature jsou hodně prestižní. Nature má na WoS sedmý nejvyšší IF mezi všemi (8471) přírodovědnými časopisy (38,597). Science je dvacátý s IF 31,027. Oba jsou ale hodně specifické tím, že jsou multidisciplinární, a tím asi také částečně "populární". V této kategorii zaujímají podle IF první a druhé místo.
Pro srovnání s jinými obory by ale mělo být bráno v úvahu právě spíše pořadí v rámci kategorie. Je rozdíl i obecně mezi přírodními a sociálními vědami, když nejlepší přírodovědný časopis má IF 153,459 (CA-A CANCER JOURNAL FOR CLINICIANS), zatímco v sociálních vědách je to 18,571 (BEHAVIORAL AND BRAIN SCIENCES), a to je ještě časopis prolínající s přírodními vědami, řazený i pod biologii.
Geografický časopis s největším IF, GLOBAL ENVIRONMENTAL CHANGE-HUMAN AND POLICY DIMENSIONS, je s IF 5,236 v sociálních vědách (z 3047 časopisů) celkově 32. Je ale také druhý v kategorii environmentálních studií. Zmíněný Progress in Human Geography je v geografii na druhém místě (IF 4,489) a celkově mezi sociálně vědními časopisy 56.
Rozdíly mezi kategoriemi by měl eliminovat níže zmíněný ukazatel SNIP (Source Normalized Impact per Paper) na Scopusu. V něm dosahuje nejlepší přírodovědný z WoS, Ca-A Cancer Journal for Clinicians, hodnoty 52,919; Nature 8,580; Science 8,060; onen nejlepší "sociálněvední" Behavioral and Brain Sciences 9,552; Global Environmental Change jen 2,950; zatímco již níže zmíněný Progress in Human Geography 3,137... |
|
|
|
| | | Dokud neuvidím ten originální článek, tak bych to nehodnotil - zatím je to slovo proti slovu. Jinak byl jsem přímým svědkem projití naprosto nevyhovujícího článku do časopisu s IF = 5+ jen na základě známosti s editorem, takže asi tak. |
|
|
|
| | Pozemstan:
Na to jsou právě další věděcké články, aby reagovaly, poukazovaly na mezery v meodice, nebízely alternativní pohled. Překvapuje mne ale, že studie s tak špatně definovanými pojmy (třeba zahrnutí plantáže olejových palem do lesa) a bez pořádné diskuse (sekce Discussion, která by měla být v každém článku) prošla v Science, což je jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů. (Sice jsou časopisy s větším impact faktorem, ale pro laiky je patrně Science a Nature první, co se jim vybaví při spojení "špičkový vědecký časopis").
Snad naši vědci toto nekritizují jen "v rozhovoru pro aktualne.cz", ale napsali to i do toho Science nebo jiného časopisu.
|
|
|
|
