|
| | Ačkoli podle mě snímky odpovídají skutečnosti, v kritice rozlišení asi budete mít pravdu. Původní kamery Cassini mají totiž CCD snímače 1024 x 1024 pixelů, takže výsledné rozlišení je asi 1 Mpix, čímž vznikají snímky jako tento, i když kamera s úzkým záběrem je prý schopna rozlišit z 4 km snad čtverec 2,4 cm, ale ty vzdálenosti bývají mnohem větší. Na druhou stranu je v astronomii běžné, a i ti filmaři to tak mohli využít, že se skládá obraz z více fotek, a pak by celkové rozlišení mohlo být větší...
Uvědomme si však rozměry těch objektů. Vnější okraj na záběrech viditelných Saturnových prstenců má průměr nějakých 280 tisíc km, přičemž tyto prstence samotné jsou široké ve směru kolmo od planety asi 70 tisíc km, tedy jako skoro dvakrát kolem rovníku Země (tj. ve vzdálenosti asi od 70 do 140 tisíc km od středu Saturnu resp. nějakých 7-80 tisíc km od jeho rovníku). I ten slabý "provázek" prstence F, viditelný na pár záběrech nejlépe na pozadí Saturnu v čase asi od 1:23 do 1:34, kdy zmizí ve stínu prstenců na planetě, má sám průměr 30-500 km. Jednotlivé částice o velikosti mikrometrů až metrů, resp. u hlavních prstenců od 1 cm do 10 m, je tak asi těžké rozpoznat, stejně jako "tloušťku" prstenců (odhaduje se až na pouhých 10 m), které třeba při natočení zcela kolmo k Zemi při pozorování ze země zcela "zmizí". Ale i sonda letící relativně vysokou rychlostí asi neměla moc šanci. Prstence se přitom samozřejmě otáčejí, resp. jejich částice obíhají Saturn určitou oběhovou rychlostí. Na tom videu je patrné i určité jemné chvění, které ale možná bude dáno spíše složením různě osvětlených snímků. Viz např. stará dobrá Wiki... Pokud jde o ty "pastýřské měsíce", oproti celkovým rozměrům prstenců jsou nepatrné, ale Cassini zachytila např. Pandoru a Promethea, oba o nejdelším průměru nějakých 300 km, třeba tady u prstence F. Jiné pastýřské měsíce mají třeba rozměry řádově jen v desítkách km. Jen Pro srovnání měsíc Enceladus pravidelnějšího kulovitého tvaru (na posledních záběrech filmu) má průměr asi 500 km, "Hvězda smrti" Mimas se 140 km širokým kráterem Herschel pak asi 400 km a zažloutlý zamračený Titan, druhý největší měsíc Sluneční soustavy, přes 5000 km, takže opět nelze čekat nějaké velké detaily, nezabírají-li celý obraz, nehledě tedy na Titanovu oblačnost. -) |
|
|
|
| | | To já zas i věřím, že by to fotka mohla být, ale extrémně zpracovaná, že to fakt jako fotky vůbec nevypadá. |
|
|
|
| | | TelemachusRhade: Ale no tak, jasně tam píší, že jsou upravené, a viděl jsi přeci už, co může vzniknout z fotek. Např. až malba, nebo retušované voskové tváře apod. |
|
|
|
| | TelemachusRhade:
Takže bez ohledu na to, co to video tvrdí, tohle bude základní model pro IMAX.
:-) To prostě nejsou fotky. Jsou nějaké zákonitosti jak co vypadá. |
|
|
|
| | Pozemstan: HD mám defaultně, ale přijde mi to stejné tak i tak, jen se to pomaleji načítá:-).
Každopádně umělost na mě plyne z té ostrosti, ale zároveň rozmazaenosti - vyhlazenosti. Prostě mi přijde, že ty planety i prstence mají odfláklé textury:-D.
Fakt mi přijde divné, že z takových HD fotek by ty prstence vypadaly jak 2D, tedy s nulovou tloušťkou. A že jsou tak pravidelné. Že tam nejsou žádné fleky nebo tak. Vždyť snad i Saturn má v prstencích větší objekty - měsíce. |
|
|
|
| | Mvek, TelemachusRhade: A zkoušeli jste kliknout na to tlačítko HD? -) Mně se to zdá úžasné. Nutno vzít v úvahu, že je to nejspíše složeno z jednotlivých fotek pořízených v rozmezí hodin, dnů či měsíců. Proto třeba na prstencích nevidíme více detailů, ačkoli tam kupodivu onen efekt točící se gramofonové desky místy patrný je, stejně jako překvapivá plasticita. Jinak fotky z vesmíru často dostávají umělé barvy, takže to možná mohlo způsobit případný dojem umělosti. Také se tam samozřejmě projevuje až na Saturn a Titan absence atmosféry, tedy ostré přechody světla a stínu, ale zároveň asi i nižší intenzita slunečního svitu. Jinak mi spíše připadá, že vlivem různých filmových efektů člověk přestává věřit opravdové realitě. -)
Pokud jde o to rozlišení, chvíli mi trvalo to najít, ale jde o označení ultra vysokého rozlišení, kde 5.6K znamená zhruba 5600 pixelů horizontálně, tedy jestli to počítám dobře, pro obraz 16:9 by mělo takové rozlišení 5600x3150 bodů, tedy 17,64 Mpix. Jinak se vyskytují i formáty 4K či 8K. O těchto formátech a datové náročnosti zpracovávání videa v nich se zmiňují např. ve sloupečku pod druhým nadpisem tady, zatímco tento článek popisuje digitalizaci starších filmů v těchto rozlišeních, viz i televize, také zde, ale to už se hodí spíše do tvého fóra... |
|
|
|
| | Mvek: Tak mají blbé foťáky :-)
Ale to IMHO ne. NASA používá Hasselblady. Takže bez ohledu na to, co to video tvrdí, tohle bude základní model pro IMAX. |
|
|
|
| | | TelemachusRhade: Až na to, že přímo ve videu tvrdí, že to nejsou žádné modely, ale jen upravené fotky. |
|
|
|
| | | Tohle jsou projekční modely od NASA pro IMAX, aby věděli jak mají zadat údaje pro jejich hi-res modely. |
|
|
|
| | | Přílet k Saturnu z Cassini - no, docela by mě zajímala originálenější velikost, tohle totiž vypadá moc upraveně, uměle. Hlavně ty prstence. Nerozumím moc tomu rozlišení framu 5,6k, jestli tím chtějí říct 5600 pixelů (tedy 0,5 Mpix), tak pak bych chápal, že po vyčištění dostali tohle "umělé". |
|
|
|
| | Zemetreseni v Japonsku poskodilo i ridici stredisko JAXA a hlavne podmorsky kabel prenasejici data k vysilaci, takze rizeni japonskych casti ISS (modul Kibo a nakladni lod HTV-2) prevzala NASA v Houstonu, za pomoci japonskych instrukci na dalku, viz napr. JAXA, A. Vitek v diskusi na Kosmo.cz a Spaceflight Now se snimky poskozeneho interieru.
Jinak zitra, 16.3.2011 v 9:48 rano SEC by mela pristat kosmicka lod Sojuz TMA-01M, prvni noveho typu, u ktere po startu spise bulvar spekuloval o potizich nove elektroniky. Triclennou posadku, cast 26. zakladni posadky ISS, tvori: velitel 26. mise American Scott Kelly, dvojce manzela postrelene kongresmanky Giffords(ove) a velitele nadchazejiciho posledniho letu raketoplanu Endeavour STS-134 Marka Kellyho, a rusti letovi inzenyri Alexandr Kaleri a Oleg Skripocka. Zatim dnes na palube ISS Scott Kelly pri ceremonialu predal veleni stanice Rusovi Dmitriji Kondratevovi. Viz zde. Pristani by mela prenaset napr. NASA TV.
Zaklad 27. posadky, ktery zustava na ISS, tvori s velitelem Kondratevem letova inzenyrka NASA Catherine Coleman(ova) a Ital z ESA Paolo Nespoli. Dalsi trojice doplnujici posadku ISS na standardnich sest clenu mela odstartovat se Sojuzem TMA-21 30.3.2011, avsak vlivem problemu kondenzatoru v komunikacnim systemu byl start zatim odlozen. Viz zde.
17.3.2011 by se mela americka sonda Messenger stat (po nekolika predchozich priblizenich) prvni umelou druzici planety Merkur. |
|
|
|
| | | A co mě šokovalo ještě k tomu, je, že (Pozemstan, BorgDog nebo ještě dva lidé potvrdí) jsem v posledním měsíci napsal povídku, která se odehrává právě po tsunami 2004, při jejím psaní, ačkoliv námět byl již starý pár let, jsem právě přemýšlel, zda nevzít jinou katastrofu, novější, třeba loňské Tahiti, no teď bych to klidně mohl aktualizovat... byť 2004 bylo asi "významnější", ne ani tak kvůli počtu obětí, což také, ale i díky následným programům varování proti tsunami, a díky rozsahu tehdejších následků. |
|
|
|
| | Jsem zděšen, prý asi týden až dva, ale já vím, že minimálně den, dva, se nám pro změnu tentokrát pendlovky předbíhají. Ještě dneska ráno jsem si říkal, že jdou asi o 2 minuty napřed, přitom s nimi nikdo nic nedělal, a dřívější situace se zpožďováním nebo zastavováním mohly klidně souviset s nějakým neuvědomělým drknutím a vychýlením z rovnováhy.
Ale zrychlení...? To je fakt divné. Nicméně i při tsunami v roce 2004 šlo o zpoždění, zrychlení je novinka. |
|
|
|
| | Pozemstan:
popr. i ocekavani nastupce
A to je asi ten důvod, proč jsme smutní. Protože je taky reálná možnost, že US na dlouhou dobu, ne-li (pro nás) definitivně, pilotované lety zasekne. Už teď je víceméně jasné, nebo minimálně pravděpodobné, že na Mars poletí Klingoni :( Zas na druhou stranu, aspoň někdo. |
|
|
|
| | A NASA se cini, takze stova Discovery vychladl po pristani, Endeavour jiz pred svym startem planovanym na 19. dubna zamiril k rampe...
lagga: Zajimave, ale je fakt, ze konec raketoplanu muze vnimat kazdy ruzne. Na jedne strane je smutek z konce jedne ery kosmonautiky, na druhe strane radost z konce velkeho poskozovatele zivotniho prostredi, konce znacneho rizika pro astronauty, "cerne diry" v rozpoctu NASA, popr. i ocekavani nastupce... |
|
|
|
| | | zpětně sledovala celá rodina a každej měl na to jinej názor |
|
|
|
| | | No, jeste se snad dockame alespon dvou dalsich pristani, Endeavouru (STS-134) zacatkem kvetna a Atlantidy (STS-135) kolem 10. cervence... |
|
|
|
| | | My jsme koukali (lehce schizofreně) při TNG na Primě na ČT 24 on-line :-) Byla to pěkná, leč do velké míry smutná záležitost. |
|
|
|
| | | Jak jsem zjistil bohuzel az ex post, raketoplan Discovery dnes v 17:57 SEC uspesne pristal na Floride a zakoncil tak svou aktivni sluzbu, viz napr. tady, zde, nebo NASA, ktera uvadi zrejme chybne (nebo zamerne?) cas o 10 minut drivejsi, tedy 11:47 EST! -) Zde je jeste jedna zajimavost, byt rutinni, z prubehu letu po odpojeni od ISS, pozorovana i z Ceska. |
|
|
|
