vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Mvek: "a neříkejte mi, že by se za třeba hodinu nebo dvě na Měsíci neměly viditelně posunout stíny)"
Vzhledem k tomu, že je doba rotace Měsíce asi 27,3 dne (vůči hvězdám), takže slunná část dne trvá téměř 14 dní, stíny se za hodinu moc výrazně neposunou. Kdyby tomu bylo jinak, viděli bychom na obloze mnohem rychlejší střídání fází. Ve skutečnosti přitom můžeme sledovat přibližný úplněk celou noc (a ani v nejbližších dnech není změna až tak výrazná).
Jen jsem si ten záznam rychle přelétl. Jsou to televizní záběry, které v té době prostě kvalitní nebyly. Na druhou stranu třeba fotografie nebo filmové záběry (ty asi hlavně z pozdějších misí, i když si teď vybavuji snad lepší záběry Armstronga krátce po výstupu při prvním sbírání vzorků pro případ, že by mise musela rychle skončit) jsou mnohem kvalitnější, takže myslím není problém je převést do dnešního HD nebo i vyššího rozlišení.
Přesto je i tady vidět jedna zajímavost možná paradoxně potvrzující přistání na Měsíci. Popírači přistání často tvrdí, že americká vlajka vlaje. Jak známo, ve skutečnosti visela na jakési žerdi kolmé na vlastní stožár. Přesto však lze pozorovat zmačkání, jako by si s ní pohrával vítr. Zde je ale ke konci na statickém záběru vidět, že je vlajka zcela neměnně zmačkaná dlouhé minuty. To potvrzují i kvalitní fotografie z různých úhlů. Pokud by se natáčelo v pozemském studiu, v atmosféře a silnější gravitaci, museli by filmaři použít extrémně naškrobenou látku, a i tak by zřejmě při tehdejší technice vyžadující silné ventilátory vlajka skutečně vlála, a tedy měnila tvar "zmačkání". Fotografie se stejným zmačkáním z více úhlů by také museli "falzifikátoři" nějak synchronizovat...
Dnes už jsou ale díky sondě LRO dostupné, byť opět v nepříliš detailním rozlišení, i fotografie cestiček ze stop astronautů a mj. též stínů vlajek... -) |
|
|
|
| | V rámci výročí Apolla 11 vyšel i tříhodinový záznam Restored Apollo 11 EVA
Škoda, že je to tak nekvalitní, protože to pak samozřejmě stále nahrává konspiračním teoretikům. Ostatně díky nekvalitě nejde ani za tu dobu zpozorovat posun stínů (a neříkejte mi, že by se za třeba hodinu nebo dvě na Měsíci neměly viditelně posunout stíny). |
|
|
|
| | | Rozhovor s Freemanem Dysonem. To je ten, který je asi nejvíce známý díky "své" sféře. |
|
|
|
| | Zephram: Zajímavý článek, i když tam jsou zjevně místy překlepy v datech, když je asi místo 80. let uvedeno datum z let 90. Jinak, jak si všiml i někdo v diskusi, údaj o rychlém pohybu jedné družice v apogeu a pomalém v perigeu odporuje 2. Keplerovu zákonu a také zní podezřele informace o horší kvalitě digitálních kamer oproti filmovým vlivem tetelení atmosféry, i když v začátcích asi byly digitální kamery horší.
Články o špionážních družicích se občas objevují i v Letectví a kosmonautice, ale myslím, že se věnovaly více optickým družicím a spíše jen americkým. Tady mě překvapily zmínky až stometrových antén nebo na družice napojených odposlouchávacích "kamenů" a "klacků"... To už se tolik nedivím, že jednoho kolegu chtěli zadržet na letišti kdesi ve Střední Asii s kameny v batohu... -)
Mimochodem, jak známo, NASA předloni dostala od NRO dvě nepoužité družice velikosti Hubblova teleskopu, zřejmě z řady KH-11. U jedné zvažuje využití pro teleskop WFIRST, který by tak mohl startovat už před koncem tohoto desetiletí a ne vzhledem k omezenému rozpočtu na budování nového přístroje až po roce 2024. |
|
|
|
| | | Mohlo by to vypadat podobně, jako reálné efekty gravitačních čoček. Ty zakřivují prostor v 3D. |
|
|
|
| |
Náhodou nevíte někdo o vizualizaci zakřivení prostoru ve 3D?
Jde mi o to, že normální vizualizace prostě nakreslí hlubokou vlnku "V", jenže to by platilo pro 2D zakřivený prostor.
3D zakřivení jak si ho představuju je vlastně neviditelné, protože je prostor prostě smrštěn, ale obklopuje ho další prostor... čili lze pozorovat jen případně nějaké posuny světla.
|
|
|
|
| | Dnes odpoledne šel na zoomu dokument - Tajemství černých děr (2009)
Nebyl ničím převratný, ale pár věcí např. o zakřivení časoprostoru uvnitř černé díry (teorie) byly podané přecijen lépe, než je to běžné.
Často špatně podané příklady o tom, že jsme třeba jako vodoměrka na hladině vody (prostě jen papouškované fráze). Byly třeba doplněny komentářem o pohybu ryby pod vodou a "vlnění" prostoru, který případně můžeme cítit, ale rybu nevidíme.
Prostě tyhle jednoduché příměry byly podané... dobře, ne jen frázovitě. |
|
|
|
| | Pozemstan:
Tento aspekt tam lidé tozvíjejí v diskusi k článku, samozřejmě do toho notně míchají politiku.
|
|
|
|
| | Zephram: Pěkný článek. Na rozdíl od nedávného článku věnovaného Dragonu tentokrát uvádí i správný počet dosavadních letů k ISS včetně zkušebního.
Oproti Dragonu má ale Cygnus vedle dosavadní neschopnosti dopravit náklad zpět na Zemi jistou (byť zatím, dokud nedojdou zásoby, spíše morální či ideologickou) nevýhodu i v závislosti nosné rakety Antares na v USA upravených ruských resp. sovětských motorech NK-33 (popř. NK-43) vyrobených na přelomu 60. a 70. let a původně určených pro sovětskou měsíční raketu N-1. Nedávno o nich psali i v časopise Letectví a kosmonautika. Americká společnost Aerojet si v 90. letech od Rusů ze 150 zbylých motorů koupila 36, i když má snad práva i na licenční výrobu a uvažovala i o podpoře obnovené výroby v Rusku nebo přechodu na novější ruské motory, což je ale za současné mezinárodní situace problematické...
Motory NK-33 jsou druhé nejefektivnější v poměru tahu ku hmotnosti právě za (ovšem téměř třikrát lehčími) motory Merlin 1D společnosti Space X používanými v raketách Falcon 9 vynášejících konkurenční lodě Dragon... |
|
|
|
| | | Mvek: Kdyby to bylo jenom jedno blikání... :) |
|
|
|
| | WiTricity - bezdrátová elektřina na principu mangetické rezonance, do 30 cm až 95% efektivita.
Musím uznat, že to už vypadá zajímavě. Předchozí pokusy mi přišly jednak opravdu nebezpční z hlediska EM pole, kterého už takhle máme dost, a navíc z hlediska neefektivity. Takže jejich využití mi přišlo takřka nulové.
Kdybychom navíc tohle (jak uvádí příklad auta) spojili s těmi moderními silnicemi, na které jsem tu házel odkaz před časem, kde zmiňovali indukci, tak by opravdu už technicky nic nebránilo realizaci elektrovozidel ve městech bez potřeby neekologických mohutných baterií. Stačila by malá pro krátké popojetí.
Li-Fi - bezdrátové připojení k síti pomocí LED
Zajímavé doplnění wi-fi. Otázkou jen je, jak lidé jako TR - citlivější na blikání - opravdu "nebudou" vidět to blikání.
A je hezké, jak se po více jak sto letech realizuje nějaký vynález:-).
|
|
|
|
| | Zephram: Tam jde spíš o to, že si nedovedu představit, jak by vůbec nanobot mohl fungovat, jestli by stále měl nějaké mikroobvody na molekulární úrovni... Ale pokud ano, tak patrně moc nenaindukuje, ale moc toho na spálení nepotřebuje:-).
Jak jsem řekl, je to pro sci-fi, takže jde jen o to, aby to nepůsobilo potenciálnám zasvěcenějším čtenářům okamžitě nerealistické, i když se bavíme o vzdálenější budoucnosti. Nechci zase za každou cenu vymýšlet jenom technobláboly (jako třeba Replikátoři a jejich likvidace v SG). |
|
|
|
| | Pokud se protrhají mraky, měl by být vidět pěkný Měsíc.
Mvek: Nanobota nelze asi nijak účinně stínit. Na druhou stranu tím, jak je malý, se na něm toho moc nenaindukuje a nebo by to chtělo specifické vysoké frekvence. Pluz je ale vlastně širokospektrální a to tím více, čím je kratší. |
|
|
|
| | | Mvek: Tak dostatečně silné EMP ti vymaže i mozek... je otázka jestli někdo nevyrobí jednou tak odolné i nanoboty :) |
|
|
|
| | Zephram: Ad EMP - já hlavně uvažoval nad tím, nakolik by to mohla být zbraň (ve sci-fi) proti případným nanobotům, až budou rozšířené.
Ad sítě - když jsem psal úřady s monitoringem, měl jsem právě na mysli to, aby to nebylo netransparentní. Jinak problém je právě v tom, že dnešní certifikáty pro SSL ověřují kořenové autority poměrně snadno, takže by i tady šlo asi větší podvod nastartovat.
Každopádně já mluvil o uzavřenějších sítích jako o komplementu, nikoliv substitutu. Jednak se mi nezdá, že je dobře, že všechno jede ve stejné síti. Pak narážíme na to, že nás zpomaluje možná streaming videa pro někoho jiného apod., nebo spíše pravděpodobněji VoIP, který mívá přednost na různých routerech.
Ale také jde o využití jako úřední záležitosti, případné volby a další citlivější operace (tedy s citlivějšími údaji a zásadnější i pro stát). |
|
|
|
| | Pozemstan:
Zajímavé. První, co mne napadlo, byla samozřejmě otázka, jak se budou na paměť silně odolnou proti vlivu magnetického pole zapisovat data :-). V odkazovaném článku na stránkách AV ČR je to objasněno. Materiál se pro zápis musí silně zahřát, pak zapsat, pak zchladit. Čte se pak pomocí změn odporu.
Hm, zařízení typu R (jako CDR, write-once, read-multiple-times) by tak mohlo asi fungovat, ale zařízení RW s častým přepisem by bylo patrně komplikovanější. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
