vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| Pozemstan: Dobře, měl jsem napsat "umělé". Nicméně právě si nejsem jist, jestli všechny ty vlivy nezpůsobují jen rozpad na mikroskopické částice, ale nikoliv přeměnu na jiné molekuly. Ano, v tom je dokument strašně špatný, asi se někdy budu pídit po textových materiálech.
Tak jako tak i kdyby vydržely století, tak je ta situace zmíněná v dokumentu děsivá z pohledu, že se situace musí zákonitě zhoršovat.
|
|
|
|
| Mvek: "nevratně přidáváme do půdy a celého ekosystému nové "nerosty", které se stanou běžnou anorganickou součástí přírody"
Zajímavé, ale, pokud vím, plasty jsou přece jen organické a trochu podléhají třeba plísním a UV záření, takže se v řádu staletí rozloží... |
|
|
|
| Docela mě překvapil tenhle dokument (z ČT) Oceán plastů.
Dokument je jasně na jedné straně i přes malou snahu o objektivnost, ale i když věřím, že některé údaje mohou být zkreslené, je tam jedna důležitá informace, a to cca v 18. minutě, že se vlastně plasty rozpadají/obrušují až na několikamikronové částice.
V dokumentu mluví o znečištění oceánů a pláží, ale nikdo se nezeptal, jestli tak malé částice nejsou tedy i běžně v rostlinné a živočišné (lidské) tkáni, kam se dostanou právě z půdy a vody...
Ať tak či onak, o tom, že bude spousta odpadkův oceánu, člověk tak nějak věděl už před 20 lety, to se předpovídalo. Ale o tom, že vlastně nevratně přidáváme do půdy a celého ekosystému nové "nerosty", které se stanou běžnou anorganickou součástí přírody, jsem tedy nepřemýšlel.
A s tím asi nejde dělat nic, dokud nestvoříme tak dobré nanoboty, které by byly schopné částice detekovat a přetvářet na něco jiného. |
|
|
|
| Emily Lakdawalla, která uplynulý týden z Darmstadtu (nejen) na Twitteru neúnavně iformovala o všech novinkách mise modulu Philae, odeslala z paluby letadla mířícího z Německa do Los Angeles svou reportáž z posledního dne chodu Philae (před případným dobitím baterií s pomocí solárních panelů). Patřila do trojice novinářů/popularizátorů průzkumu vesmíru působících v nových médiích, kterým bylo umožněno Tweetovat poslední večer přímo z místnosti s výhledem do řídicího střediska ESA.
Now Philae down to sleep
Než se Philae v sobotu kolem 1:30 ráno SEČ odmlčel, podařilo se spustit snad všechny jeho přístroje včetně vrtáku a nasbírat data, byť ne vše proběhlo podle plánu. Zároveň se zdvihl o 4 cm a natočil větším solárním panelem ke Slunci...
Zajímavé jsou předběžné výsledky použití "kladiva" napojeného na senzor MUPUS. Zdá se, že se mu nepodařilo prorazit podklad, a to ani když vědci přistoupili k přepnutí na "zoufalý mód" používající maximální tlak 2 MPa, již za konstrukčním limitem zařízení, což také nakonec (po sedmi minutách) vedlo ke zničení "kladiva". Otázkou je, zda na to nemohlo mít vliv neukotvení Philae... Tepelné měření okolí pomocí MAPUS přitom ukazovalo "načechranou" hmotu s nízkou tepelnou vodivostí. |
|
|
|
| Zephram: To magnetické pole je opravdu zajímavé. Právě na základě jeho měření z Philae určili ony níže uvedené časy tří přistání a také onu modrou kosočtvercovou oblast pravděpodobného místa posledního spočinutí na obrázku níže. |
|
|
|
| Magnetometr na Rosetě zachytil kolísání magnetického pole komety. Jde pravděpodobně o efekty proudu nabitých částic (tedy plazmatického obalu komety, který tvořívá známý "ohon").
Záznam 1000x zrychlený si lze poslechnout třeba zde: klik.
Nevím, zda je ten záznam skutečně pouze 1000x zrychlený. Stereoefekty, které tam jsou, mohly být dodány "pro efekt". Navíc jsou tam podezřelé nespojitosti po čtyřicáté sekundě. Signál samotný vypadá jako dlouhá řada tlumených pulsů. Každopádně jsem udělal frekvenční analýzu. Vertikální osa je v Hz, reálně tedy v miliHertzích. Vzdálenost pulsů je cca 61 ms, reálně tedy cca minuta.
|
|
|
|
| Na dnešní tiskové konferenci po 14. hodině ukázali první "panoramatické" snímky. Zdá se, že se Philae po třech skocích skutečně nachází někde v oblasti "B", na okraji "kráteru" na "hlavě" kometární "kachny", bohužel tedy v dosti zastíněném místě, pod "útesem", možná v rohu...
|
|
|
|
| Pobavila mne informace, že vzhledem k uvolňujícím se organickým látkám, to na té kometě patrně páchne směsí sirovodíku, močoviny a formaldehydu. |
|
|
|
| Podle analýzy měření magnetického pole se Philae dvakrát od povrchu odrazil, a přistál tak hned třikrát - v 16:33, 18:26 a 18:33 SEČ. Vtipálci tak říkají, že jde i o první kometární "rover", nebo realizaci dříve plánovaného kometárního "skokana"... Pokud skutečně došlo mezi prvním a druhým přistáním k dvouhodinovému skoku, mohl modul nakonec skončit až kilometr od původního místa přistání (které překvapivě přesně odpovídalo plánu), možná až zcela mimo cílovou oblast. To by měly objasnit fotografie z Rosetty.
Kamera Philae prý již pořídila panoramatické snímky finálního místa přistání. Jeden ze sedmi ale prý zachycuje hvězdnou oblohu, což naznačuje, že modul leží na boku, nebo se nachází na prudkém svahu. Jedna z noh je prý ve vzduchu, resp. ve vakuu... -) Neřízené přistání po dvou skocích opět na všech třech nohách by však byl zázrak...
Tady je první zveřejněný snímek z povrchu...
Podle francouzské CNES se prý Philae nachází v členité skalnaté oblasti, jeho solární panely jsou poškozené, a osvětlen je jen 1,5 hodiny z dvanáctihodinového dne (kde by jinak slunce mělo svítit šest hodin). Antény, z nichž jedna se zřejmě dotýká povrchu, ale umožňují bezproblémovou komunikaci s Rosettou a osm z deseti přístrojů je v provozu a odesílá data. Zbylé dva zatím spuštěny nebyly kvůli obavám, že by mohly s neukotvenou sondou opět nebezpečně pohnout, a navíc zvýšit spotřebu cenné energie (primární baterie bez solárních panelů vydrží asi 60 hodin).
Viz Twitter Emily Lakdawally. |
|
|
|
| Osel.cz má také svoji reportáž s kontaktem přímo v Darmstadtu. Podle toho se podařilo po zastínění Rosetty kometou opět navázat kontakt s oběma sondami. |
|
|
|
| Pozemstan - 12. listopad 2014 19:37: Oprava. V oné kruhové prohlubni bylo zvažované místo přistání "B", ale konečné místo "J" se nacházelo nad ní. Nyní se spekuluje, že sonda mohla na povrchu i několikrát poskočit. Jasnější údaje budou zřejmě zítra. |
|
|
|
| Tak prý jde zřejmě o snímek z pozemních testů. |
|
|
|
| Na Astro.cz se již objevil snímek z povrchu:
Jestli to dobře chápu, spodek sondy zaujímá k povrchu správný úhel... |
|
|
|
| Zephram - 12. listopad 2014 18:52: Mělo by jít o snímek ze vzdálenosti 3 km, přičemž cílová přistávací oblast nazvaná Agilkia v přibližně kruhové planině dole by měla mít plochu asi 1 km2 (celá na snímku viditelná "hlava" komety má v průměru asi 2,5 km). |
|
|
|
| Také přítlačná tryska zřejmě nepracovala, což se ale po nepotvrzení natlakování (probíhalo prý propíchnutím nádrže jehlou) dalo očekávat, a na této kometě prý ani nebyla potřeba (Philae byl konstruován na přistání na menší kometě Wirtanen - původně plánovaný cíl mise Rosetty). |
|
|
|
| Ano, některé zprávy hovoří i o přerušovaném spojení mezi Rosettou a Philae, což by mohlo značit, že Philae není pevně ukotven a klouže po povrchu (snad se nekutálí). Lidé z ESA hovořili i o možném druhém pokusu o vystřelení harpun, ale také je možné, že vystřeleny byly, ale nezachytily se. Jiné zprávy zase uvádějí, že i bez pevného ukotvení lze provést většinu měření. S vrtem by ale byl asi problém... |
|
|
|
| Harpuny vskutku mají nějaký problém. |
|
|
|
| A první obrázek před dosednutím.
|
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ] VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|