vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Pozemstan: O rychlostech optiky nevím, ale rozhodně je jejím kladem právě obrovská propustnost. A možná to ve výsledku podle toho, co tu máme zatím za kusé informace, je podobná rychlost jako u metalického vedení.
|
|
|
|
| | Mvek: V tom vakuu myslí volné šíření elektromagnetických vln, podobně jako v případě rádia...
Ve vodiči se projevuje velocity factor, i když také úplně nechápu, jaký vliv může mít izolační materiál. Dobrá izolace zabrání rychlejšímu vlnění? Pokud ale použijeme paralelu se světlem, čekal bych, že v hustším prostředí bude rychlost nižší, viz níže...
Z gymplu jsem si nějak mylně zafixoval, že je ta rychlost ve vodiči menší než 1/10 c. Navíc třeba při rozsvěcování města jako ve filmu Obecná škola (otázkou je, nakolik v tomto věrohodném) se projevuje viditelná "latence", ale tam asi budou mít vliv různé přepínače, trafa atd. po cestě...
Dosud jsem ale myslel, že oproti "pomalejším" kovovým elektrickým drátům poskytují výrazně rychlejší komunikaci optické kabely. V diskusi na Kosmo.cz o plánech Elona Muska na družicový internet na Zemi i Marsu jsem ale narazil na citaci tohoto Muskova výroku:
"As you guys may know, the speed of light in vacuum is somewhere 40% to 50% faster than in fiber. So you can actually do long distance communication faster if you route it through vacuum than if you route it through fiber. It can also go through far fewer hops."
Světlo v optických kabelech, tedy nikoli ve vakuu, cestuje dokonce výrazně pomaleji než c, tedy i pomaleji než signál v drátu... Takže samotná rychlost asi nebude předností "optiky", spíš možná větší kapacita, menší degradace signálu (žádné ztráty teplem atd. vlivem odporu) apod. Ale to už jsme od frekvencí procesorů dále... -) |
|
|
|
| | Pozemstan: Já právě taky hledal, ale pouze česky, a našel jen těch cca 99. 50 je tedy už dost velký rozptyl. Nicméně stejně nevíme, proč tolik, navíc mi tam nesedí jedna věc. Říkají, že ve vakuu je to víceméně 99-100 %. Hm, tady mi něco uniká...
|
|
|
|
| | Mvek: Zřejmě máš více-méně pravdu, rychlost šíření elektrického proudu (nikoli samotných elektronů, které se posunují rychlostí jednotlivých m/s, nebo jen vibrují, zatímco neuspořádaně létají v tisících m/s) se běžně pohybuje kolem 50 až 99 % c:
"The "speed" of this flow has multiple meanings. In everyday electrical and electronic devices, the signals or energy travel as electromagnetic waves typically on the order of 50% to 99% of the speed of light, while the electrons themselves move ("drift") much more slowly."
Viz Speed of electricity. |
|
|
|
| | | Hm, měl jsem dojem, že samotný rozdíl potenciálů způsobí vytvoření obvodu takřka rychlostí světla bez ohledu na materiál. |
|
|
|
| | Mvek: Ano, je to zajímavé, bude-li to mít popisované vlastnosti. I kdyby nedošlo na vesmírné výtahy, je zde řada dalších možností využití. Ale optimismus článku, pokud jde o elektroniku, možná mírní jeden z komentářů:
"Ty THz čipy jsou směšné. Za tu dobu uletí světlo 0,3 mm a vše mimo tuhle vzdálenost (ve skutečnosti ale mnohem méně) nemá šanci být viděno.
Asi bude možné udělat nějaký jednoduchý obvod na zpracování jednoducého signálu, ale komplexní čipy, jako dněšní CPU, nepřekročily od roku 2004 frekvenci 4 GHz, přičemž velikost je stále v řádu 1x1 cm"
Jestli dobře počítám, tak při rychlosti světla (a alektrické impulsy i v grafenu budou pomalejší), by byla maximální frekvence pro čip o délce "dráhy" pro "informaci" 1 cm asi 30 GHz. Ale délka dráhy může být asi u konkrétních operací výrazně kratší nebo delší, nevím... |
|
|
|
| | Přiznám se, že o grafenu jsem skoro neslyšel, resp. ano, ale moc ne ještě v praktickém použití.
Teď to vypadá, že by se konečně mohlo finančně vyplatit začít ho používat.
Grafen za nízkou cenu už brzy |
|
|
|
| | | A navíc pátek třináctého :-) |
|
|
|
| | | Zaujalo mě, že nás potenciálně za 14 let bude ohrožovat Apofis:-). |
|
|
|
| | SpaceX zveřejnila video z neúspěšného pokusu o přistání prvního stupně rakety Falcon 9 v1.1 z minulé soboty.
Navigace fungovala skvěle, a těleso se dostalo těsně nad automatickou plovoucí přistávací plošinu. Došla však kapalina v otevřeném hydraulickém okruhu ovládajícím kormidla, čímž "válec" ztratil stabilitu , kterou již ani motory nedokázaly obnovit. Došlo tak k nárazu, výbuchu zbytku paliva, a odrazu pryč, zřejmě do moře.
Close, but no cigar. This time.
Viz i Kosmo.cz.
_______________________
Britská sonda Beagle 2 (doprovázející dosud funkční sondu ESA Mars Express), která selhala při přistání na Marsu v prosinci 2003, byla považována za zcela roztříštěnou. Nyní se však americké sondě MRO podařilo na detailních snímcích zařízení najít. Ukazuje se, že přistání nebylo tak tvrdé, jak se dosud myslelo, a sonda zůstala v celku. Dokonce se rozevřela část solárních panelů. Mezi dvěma, které se neotevřely, byl bohužel i ten, který zakrýval komunikační anténu...
Beagle-2 lander found on Mars
Beagle 2 found?
Snímky z Marsu odhalily 11 let pohřešovanou sondu, zůstala celá
NASA našla na Marsu ztracenou sondu. Postrádali ji více než deset let.
Kosmo.cz
_______________________
Mimochodem, místo konečného přistání modulu Philae na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko bylo zřejmě nalezeno již v prosinci...
New Pictures Of Philae’s Lonely Resting Spot On The Comet Emerge
Found a little "philae glint" in the navcams...
_______________________
14.1. uplynulo deset let od úspěšného přistání evropské sondy Huygens, průvodce dosud funkční americké sondy Cassini, na Titanu...
Ten years after the Huygens landing: The story of its images
_______________________
V těchto dnech končí zánikem v atmosféře Venuše po testech atmosférického brždění, tzv. aerobreakingu, a vyčerpání paliva mise evropské sondy Venus Express.
Venus Express goes gently into the night
Update on VEX carrier monitoring
Sonda Venus Express tiše odešla do noci
Brief Venus Express update: Not quite dead yet
Close to the end for Venus Express
Mise Venus Express skončí testem aerobrakingu
|
|
|
|
| | | Start byl nakonec na poslední chvíli odložen na pátek 9.1. kvůli problému s druhým stupněm. Start byl již jednou doložen z prosince na leden. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
