vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Převratný objev na obzoru? Ve sluneční soustavě mohou být další planety velikosti Země
Jinak tedy, osobně jsem v tomto konkrétním případě rovněž skeptický a tohle mi připadá spíš jako špatně zamaskovaný nátlak na grantovou komisi - na straně druhé, nesrovnalosti v oběžných drahách vnějších planet prostě a dobře existují a jelikož je nedokázal za posledních 150 let vysvětlit žádný objev, není vyloučeno, že tam něco někde je.
|
|
|
|
| | When a distinguished but elderly scientist states that something is possible, he is almost certainly right.
When he states that something is impossible, he is very probably wrong.
A. C. Clarke |
|
|
|
| | AVip: Pěkný přehled! Ano, Ceres byla kdysi považována dokonce za jednu z planet (a nebyla zdaleka jediným podobným tělesem), až byla degradován na planetku a, jak koukám, odhady její velikosti se také zajímavě vyvíjely. -) Před devíti lety na kongresu IAU v Praze však opět povýšila a získal v terminologii toho článku "dvojí občanství", když je jak největší planetkou v pásu mezi Marsem a Jupiterem, tak, díky svému kulovitému tvaru, i trpasličí planetou (dwarf planet) jako (naopak "degradovaný") Pluto a některá tělesa Kuiperova pásu... -)
A vývoj může být ještě zajímavý i v budoucnu...
Převratný objev na obzoru? Ve sluneční soustavě mohou být další planety velikosti Země |
|
|
|
| | V souvislosti s touto událostí bych si dovolil poukázat na následující článek:
When did the asteroids become minor planets?
http://aa.usno.navy.mil/faq/docs/minorplanets.php
který je užitečný i pro získání historické perspektivy na celou problematiku asteroidů a vysvětluje i důvody, které vedly k určitým názorům na asteroidy za uplynulých 200(+) let. |
|
|
|
| | | Tá narážka z First Contact o tom, že Borgovia sú Švédi dostáva zrazu celkom nový rozmer:) |
|
|
|
| | | Mvek: No jestli to dotáhnou do konce bude to skutečně internet of THINGS... . |
|
|
|
| | | V optickém kabelu se světlo nešíří "rovně" ale odráží se nebo ohýbá (zjednodušeně řečeno, ve skutečnosti jsou tam různé módy ELMG vln). Takže samotná dráha je delší než délka optického vlákna. Izolace ovlivňuje tvar a útlum ELMG vlny. |
|
|
|
| | Mvek: No, kdyby hrozilo popálení, asi by nemohli povolit ani čipování zvířat kvůli možnému týrání... -)
Hmm, čip by mohl někdo vyoperovat. Také pro přihlášení k PC by "stačilo" získat tělo dotyčného... I když to vlastně možná platí i pro přihlašování otiskem prstu, alespoň po jistou dobu po smrti... Pokud jde o instrukce ohledně zalévání květin či úklidu, ty mají poskytnout čipy z místa, nebo jen podle časovače dostane příslušný pracovník z vlastního čipu elektrický šok? -) |
|
|
|
| | Mvek - 03. únor 2015 09:16: "A možná to ve výsledku podle toho, co tu máme zatím za kusé informace, je podobná rychlost jako u metalického vedení."
No právě ta rychlost zřejmě může být u optiky oproti kovovému vedení i poloviční, i když 0,5 c (asi 3,75 zemských rovníků za sekundu) je pro vzdálenosti na Zemi stále více než dostatečná. -) Ale zřejmě je zde předností ta propustnost atd. |
|
|
|
| | A jiného soudku: Švédská firma (dobrovolně) očipovala své zaměstnance
Docela by mě zajímalo, jestli vyzkoušeli, co se s RFID čipem stane, když bude vystaven extrémně přebuzenému vysílači. Předpokládám, že by ho to mělo spálit, vypálí to díru v kůži?:-) Nebo je tak dobře izolovaný, že by to maximálně zahřálo a pak asi stejně přestane hřát, jakmile se cesty staví nebo anténa přetaví.
Jinak tedy nejvíce mě zděsily tyto dva odstavec:
Firma vyrábějící mikročipy doufá, že jednou s nimi zaměstnanci budou moci zaplatit i sendvič v kantýně nebo že čip nahradí přihlašovací údaje do počítače. Čipy mohou být naprogramovány také tak, aby v sobě nesly kontaktní informace a komunikovaly s aplikacemi v chytrých telefonech.
...
Všechny budovy komplexu budou řídit počítače prostřednictvím technologie Microsoftu nazvané Internet of Things. Ta sama sdělí správcům kupříkladu to, kdy je třeba zalít kytky, nebo že je nutno uklidit zasedačku.
|
|
|
|
| | Pozemstan: O rychlostech optiky nevím, ale rozhodně je jejím kladem právě obrovská propustnost. A možná to ve výsledku podle toho, co tu máme zatím za kusé informace, je podobná rychlost jako u metalického vedení.
|
|
|
|
| | Mvek: V tom vakuu myslí volné šíření elektromagnetických vln, podobně jako v případě rádia...
Ve vodiči se projevuje velocity factor, i když také úplně nechápu, jaký vliv může mít izolační materiál. Dobrá izolace zabrání rychlejšímu vlnění? Pokud ale použijeme paralelu se světlem, čekal bych, že v hustším prostředí bude rychlost nižší, viz níže...
Z gymplu jsem si nějak mylně zafixoval, že je ta rychlost ve vodiči menší než 1/10 c. Navíc třeba při rozsvěcování města jako ve filmu Obecná škola (otázkou je, nakolik v tomto věrohodném) se projevuje viditelná "latence", ale tam asi budou mít vliv různé přepínače, trafa atd. po cestě...
Dosud jsem ale myslel, že oproti "pomalejším" kovovým elektrickým drátům poskytují výrazně rychlejší komunikaci optické kabely. V diskusi na Kosmo.cz o plánech Elona Muska na družicový internet na Zemi i Marsu jsem ale narazil na citaci tohoto Muskova výroku:
"As you guys may know, the speed of light in vacuum is somewhere 40% to 50% faster than in fiber. So you can actually do long distance communication faster if you route it through vacuum than if you route it through fiber. It can also go through far fewer hops."
Světlo v optických kabelech, tedy nikoli ve vakuu, cestuje dokonce výrazně pomaleji než c, tedy i pomaleji než signál v drátu... Takže samotná rychlost asi nebude předností "optiky", spíš možná větší kapacita, menší degradace signálu (žádné ztráty teplem atd. vlivem odporu) apod. Ale to už jsme od frekvencí procesorů dále... -) |
|
|
|
| | Pozemstan: Já právě taky hledal, ale pouze česky, a našel jen těch cca 99. 50 je tedy už dost velký rozptyl. Nicméně stejně nevíme, proč tolik, navíc mi tam nesedí jedna věc. Říkají, že ve vakuu je to víceméně 99-100 %. Hm, tady mi něco uniká...
|
|
|
|
| | Mvek: Zřejmě máš více-méně pravdu, rychlost šíření elektrického proudu (nikoli samotných elektronů, které se posunují rychlostí jednotlivých m/s, nebo jen vibrují, zatímco neuspořádaně létají v tisících m/s) se běžně pohybuje kolem 50 až 99 % c:
"The "speed" of this flow has multiple meanings. In everyday electrical and electronic devices, the signals or energy travel as electromagnetic waves typically on the order of 50% to 99% of the speed of light, while the electrons themselves move ("drift") much more slowly."
Viz Speed of electricity. |
|
|
|
| | | Hm, měl jsem dojem, že samotný rozdíl potenciálů způsobí vytvoření obvodu takřka rychlostí světla bez ohledu na materiál. |
|
|
|
| | Mvek: Ano, je to zajímavé, bude-li to mít popisované vlastnosti. I kdyby nedošlo na vesmírné výtahy, je zde řada dalších možností využití. Ale optimismus článku, pokud jde o elektroniku, možná mírní jeden z komentářů:
"Ty THz čipy jsou směšné. Za tu dobu uletí světlo 0,3 mm a vše mimo tuhle vzdálenost (ve skutečnosti ale mnohem méně) nemá šanci být viděno.
Asi bude možné udělat nějaký jednoduchý obvod na zpracování jednoducého signálu, ale komplexní čipy, jako dněšní CPU, nepřekročily od roku 2004 frekvenci 4 GHz, přičemž velikost je stále v řádu 1x1 cm"
Jestli dobře počítám, tak při rychlosti světla (a alektrické impulsy i v grafenu budou pomalejší), by byla maximální frekvence pro čip o délce "dráhy" pro "informaci" 1 cm asi 30 GHz. Ale délka dráhy může být asi u konkrétních operací výrazně kratší nebo delší, nevím... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
