vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Mvek: No, každopádně je to zajímavá záhada. Pokud šlo o tak výrazný jev, je překvapivé, že jej už tehdy nezachytily sondy jako Mars Odyssey (na orbitě Marsu od října 2001), Mars Express (na orbitě Marsu od prosince 2003), MRO (na orbitě Marsu od března 2006), popřípadě dříve MGS (funkční na orbitě Marsu od září 1997 do listopadu 2006). Jestli se ale vyskytoval jen ráno a večer nad určitým místem, mohly jej při cílených průletech nad jinak osvětlenými oblastmi míjet. Od září 2014 ale pracují na oběžné dráze Marsu navíc dvě družice zaměřené přímo na studium jeho atmosféry - indická sonda MOM - Mangalján a v článku zmíněný MAVEN, který se nyní pokusně noří docela hluboko do marsovské atmosféry - až do výšky 125 km nad povrchem.
Diskuse o MAVEN na Kosmo.cz
Diskuse mj. i k této záhadě na Kosmo.cz
Nobody Knows What These Mysterious Plumes are on Mars.
Plumes Spotted in Martian Atmosphere Baffle Experts
_______________________
Americká sonda Dawn se dál blíží k Cereře (prý je to jméno římské bohyně, tedy ženského rodu, a skloňuje se Ceres bez Cerery). Toto jsou snímky pořízené 12. února s odstupem deseti hodin. Dosud není jasné, co se skrývá v oblasti jasné bílé skvrny, i když může jít třeba jen o mladší kráter s odkrytou "čerstvou" podpovrchovou horninou, ale také třeba ledem...
Dawn Captures Sharper Views of Ceres
Kosmo.cz
_______________________
A tady ještě přidám z Kosmo.cz dva zajímavé obrázky...
Animace historie objevování planet (včetně exoplanet) od roku 1750 do roku 2014 v 60 sekundách:
250 Years of Planetary Detection in 60 Seconds
Přehled těles Sluneční soustavy s průměrem pod 10000 km a přibližně pravidelným tvarem (což ale třeba Vesta splňuje jen s velkým přimhouřením oka) ve správném vzájemném poměru velikostí:
Every round object in the solar system under 10,000 kilometers in diameter, to scale
_______________________
Po nedávném zániku vysloužilé evropské sondy Venus Express (na orbitě od dubna 2006 do ledna 2015) v atmosféře Venuše čeká konec i americkou sondu MESSENGER, která obíhá od března 2011 Merkur. I když jí nehrozí zánik v prakticky neexistující atmosféře, nejnižší bod protáhlé orbity se neustále snižuje a palivo na jeho zvyšování dochází. Maximální přiblížení ale ještě nabízí možnost pořídit "na rozloučenou" mimořádně podrobné fotografie...
Merkur pěkně v detailu |
|
|
|
| | | Zephram: Tyhle zprávy prostě přepisujou nějaké blbky za 80 na hodinu no... |
|
|
|
| | AVip:
sto kilometrů za hodinu je oficiální hranice vesmíru.
Alespoň to vzali s humorem:
"Oprava: V článku se objevila chyba, podle které byla oficiální hranice vesmíru „sto kilometrů za hodinu“ místo sto kilometrů nad povrchem Země. Omlouváme se všem čtenářům a motoristům, kteří doufali, že od této chvíle budou jejich cesty mnohem zajímavější." |
|
|
|
| | :-)
Inu, marťané si chtějí dát po sto letech repete Války Světů? |
|
|
|
| | Uch, tady někdo spal...
"Na Zemi se sice oblaka nevyskytují ve výškách nad cca 80 kilometrů, ale to tuto možnost nemůže úplně vyloučit. (Připomínáme, že sto kilometrů za hodinu je oficiální hranice vesmíru.)"
Zdroj: Technet - záhada mraku nad Marsem |
|
|
|
| | Převratný objev na obzoru? Ve sluneční soustavě mohou být další planety velikosti Země
Jinak tedy, osobně jsem v tomto konkrétním případě rovněž skeptický a tohle mi připadá spíš jako špatně zamaskovaný nátlak na grantovou komisi - na straně druhé, nesrovnalosti v oběžných drahách vnějších planet prostě a dobře existují a jelikož je nedokázal za posledních 150 let vysvětlit žádný objev, není vyloučeno, že tam něco někde je.
|
|
|
|
| | When a distinguished but elderly scientist states that something is possible, he is almost certainly right.
When he states that something is impossible, he is very probably wrong.
A. C. Clarke |
|
|
|
| | AVip: Pěkný přehled! Ano, Ceres byla kdysi považována dokonce za jednu z planet (a nebyla zdaleka jediným podobným tělesem), až byla degradován na planetku a, jak koukám, odhady její velikosti se také zajímavě vyvíjely. -) Před devíti lety na kongresu IAU v Praze však opět povýšila a získal v terminologii toho článku "dvojí občanství", když je jak největší planetkou v pásu mezi Marsem a Jupiterem, tak, díky svému kulovitému tvaru, i trpasličí planetou (dwarf planet) jako (naopak "degradovaný") Pluto a některá tělesa Kuiperova pásu... -)
A vývoj může být ještě zajímavý i v budoucnu...
Převratný objev na obzoru? Ve sluneční soustavě mohou být další planety velikosti Země |
|
|
|
| | V souvislosti s touto událostí bych si dovolil poukázat na následující článek:
When did the asteroids become minor planets?
http://aa.usno.navy.mil/faq/docs/minorplanets.php
který je užitečný i pro získání historické perspektivy na celou problematiku asteroidů a vysvětluje i důvody, které vedly k určitým názorům na asteroidy za uplynulých 200(+) let. |
|
|
|
| | | Tá narážka z First Contact o tom, že Borgovia sú Švédi dostáva zrazu celkom nový rozmer:) |
|
|
|
| | | Mvek: No jestli to dotáhnou do konce bude to skutečně internet of THINGS... . |
|
|
|
| | | V optickém kabelu se světlo nešíří "rovně" ale odráží se nebo ohýbá (zjednodušeně řečeno, ve skutečnosti jsou tam různé módy ELMG vln). Takže samotná dráha je delší než délka optického vlákna. Izolace ovlivňuje tvar a útlum ELMG vlny. |
|
|
|
| | Mvek: No, kdyby hrozilo popálení, asi by nemohli povolit ani čipování zvířat kvůli možnému týrání... -)
Hmm, čip by mohl někdo vyoperovat. Také pro přihlášení k PC by "stačilo" získat tělo dotyčného... I když to vlastně možná platí i pro přihlašování otiskem prstu, alespoň po jistou dobu po smrti... Pokud jde o instrukce ohledně zalévání květin či úklidu, ty mají poskytnout čipy z místa, nebo jen podle časovače dostane příslušný pracovník z vlastního čipu elektrický šok? -) |
|
|
|
| | Mvek - 03. únor 2015 09:16: "A možná to ve výsledku podle toho, co tu máme zatím za kusé informace, je podobná rychlost jako u metalického vedení."
No právě ta rychlost zřejmě může být u optiky oproti kovovému vedení i poloviční, i když 0,5 c (asi 3,75 zemských rovníků za sekundu) je pro vzdálenosti na Zemi stále více než dostatečná. -) Ale zřejmě je zde předností ta propustnost atd. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
