|
| | Razer: Tak jak jsem odkazoval ten článek na Novinkách, viz i Debut of the First Practical 'Artificial Leaf' (a předpokládám, že tvé upozornění na to video právě včera také nebude náhoda), v podnělí Daniel Nocera oznámil dokončení funkčního umělého listu vyrábějícího energii ze slunečního záření, vody a oxidu uhličitého (jehož spotřeba je vlastně vedlejší efekt). A pokud se tak nestalo dříve, toto už je zpráva, která mu snad jistou publicitu přinese.
Zase bych se ale o něj moc nebál. Spolupracuje s onou automobilkou Tata a je to dvojnásobný profesor MIT, viz jeho web, stránky jeho týmu, nebo i Wiki s výčtem ocenění. A v té prezentaci tuším zmiňoval i pomoc vedení CIA... -) |
|
|
|
| | TelemachusRhade: Stále jede, pokud by ses chtěl ukojit 300 000 dlouhejma videama :-)
http://www.dlouha-videa-zdarma.cz/
Mvek, já vim, ale já to dělám trochu naschvál zas tak často (no vlastně nikdy) sem videa o vědě nedávám, tak když už je dám asi o balenou vodu nepůjde.
Jinak já si myslím, že ten člověk to má narozdíl od mnoha vědců v hlavě opravdu srovnané a je trochu zarážející vidět, že to video vidělo jen 6000 lidí když by to prakticky mohlo změnit celej svět strašně k lepšímu.
Všichni nadávaj na drahou elektriku ale äby každej alespoň rozšířil o tomhle člověku informaci všem co zná aby třeba někdo movitější poslal sem tam dar mu to nikoho nenapadne... |
|
|
|
| | Razer: Víš, ono je hezké hodit se slovy "to je zajímavé" link na hodinové video. A neříct lautr nic, jak zajímavé (ukazuje nějakého magora, nebo naopak slušnou věc, a o čem?), u tak dlouhého to fakt chce nějakou anotaci.
Pozemstan je zas extrémní příklad, ale díky němu vím, že se na to podívat chci, jinak jsem to hned vzdal, protože tu mám spoustu věcí na zhlédnutí a ani "příběh balené vody", resp. ten jo, ale další z této série jsem nezhlížel, ač je to zajímavé, ale dost to mluví o věcech, co jsou celkem známé, jen si je každý neuvědomuje.
TelemachusRhade: Vždycky tu byla prominentní delší videa, sám Razer před rokem nebo dvěma upozorňoval na svůj malý webový počin v podobě seznamu zajímavých dlouhých videí.
ad fotosyntéza - jo, na gymplu jsem si říkal, že mít blíž k chemii, stálo by za to zvážit, zda jde napodobit fotosyntézu; nebo s biologií zase pěstovat nějaké řasy nebo něco takového, co by na základě cukrů a světla tvořilo teplo biologickou cestou.
No sláva, že to jde:-) |
|
|
|
| | Razer: Také jsem si na to udělal čas až před chvílí. Nemůžeš čekat, že se na to všichni podívají hned přes noc. -)
Je to opravdu velice zajímavé, a protože jde o vědce z MIT, zřejmě nepůjde jen o plané řeči. Už někdy na druhém stupni ZŠ jsem si říkal, jak by lidstvu pomohlo umělé zvládnutí fotosyntézy, které by mohlo elegantně snižovat množství CO2 v atmosféře. Jenže jsem to považoval za nejspíš nerealizovatelné sci-fi a nenapadlo mě, že by hlavním využitím mohla být samotná tvorba energie. A teď, ani ne po patnácti letech, je to zřejmě skutečností!
Zajímavá je i autorova analýza energetické produkce a zásob a prognóza do budoucna. Pěkně se občas otře o Ala Gora, aniž by podléhal jiné ideologii. Ukazuje dostatek zásob fosilních paliv, která dle něj vydrží staletí, případně uhlí tisíce lez, ale shoduje se s Gorem, že je tu onen problém s CO2, jehož obsah v atmosféře jen za posledních sto let vzrostl o třetinu. Názorně však ukazuje i ošidnost současných odhadů na příkladu novin z počátku 20. století, až se dostává k vlastní nové technologii založené na fotosyntéze...
Je pěkné, že si uvědomuje i sociologické hledisko, nutnost vzdělanosti zejména žen v rozvojovém světě, uvažuje opravdu globálně v rámci široké vědecké komunity o (nejen) energetickém zabezpečení celé populace až devíti miliard lidí v roce 2050... Přitom rozlišuje vyspělý svět a řešení pro něj, které může zahrnovat i stávající zdroje, a svět rozvojový, který ještě nemá infrastrukturu a s jeho technologií ji ani tolik potřebovat nebude...
Oproti tomu rok starému videu v realizaci ještě pokročili. Už včera jsem chtěl dát odkaz na tento krátký článek: Umělý list dokáže vyrobit elektřinu z vody. Přičemž zdá se trvá ono spojení s indickou automobilkou Tata, která by mohla být tehncologii využitelné v rozvojových zemích otevřena více než "západní" automobilky, takže snad nehrozí nákup a uzamčení patentu do trezoru... -)
Kdo ví, možná jsme svědky největšího objevu od začátku průmyslové výrovy elektřiny, počinu, který bude nakonec stejně významný nebo i důležitější než realizace jaderné syntézy. Ale média již přinesla řadu senzačních zpráv, takže nezbývá než doufat, že to tentokrát bude jiné... |
|
|
|
| | Já se zatím podíval na kousek a je to zajímavé. Ale je to taky dost dlouhé a já na to budu mít čas nejdřív příští středu :)
btw, já myslel, že na YT se nedají dát videa delší než 14 minut.. Zajímavé. |
|
|
|
| | | Hmm tak nikdo nic? Škoda, tohle mi přišlo zrovna jako hrozně zajímavé. |
|
|
|
| | Velmi zajímavé video
http://www.youtube.com/watch?v=ZAkM_dV6CFs&feature=related |
|
|
|
| | Mvek: Tak ano, je to pouze symbolické gesto, ale podle mě je dobré si připomenout vliv člověka na zemské klima, v tomto případě i světelné znečištění. Přinejmenším je pěkné vidět i z center velkých měst alespoň na chvíli, aniž by šlo o důsledky poruchy, válečného stavu či jiné pohromy, přirozenou noční oblohu. Proto také tato akce zaujala i jinak skeptické astronomy, kteří organizovali pro srovnání situace za běžného osvětlení a bez něj onu fotosoutěž, na kterou jsem odkazoval. Rozvodnou síť snad pouhé omezení osvětlení, navíc jde-li o akci dlouho předem avizovanou, takže se na ni energetici mohou celoročně připravovat, nezhroutilo...
Jinak je jasné, že by mělo jít spíše o dlouhodobá opatření omezující světelné znečištění i spotřebu energie (které ale pomáhají i nové úspornější zdroje světla), což jednotliví občané těžko ovlivní, jejich organizované iniciativy, právě třeba kolem astronomů, už mnohdy ano, a nejde jen o Jizerskou oblast tmavé oblohy, ale třeba i o pouhé použití ne předimenzovaného či lépe směrovaného osvětlení i třeba oněch významných objektů, když už to musí být, viz např. některé odkazy zde dole v samostatné sekci webu ČAS... |
|
|
|
| | A takováhle akce mi přijde zvrhlá. Ekologie ano, všemi devíti, ale přijde mi, že to neplní ani symbolický (pro uvědomění) efekt, spíš mnozí si řeknou, že pomůžou tímhle a na vše ostatní se vykašlou.
A naopak, kdyby se to dodržovalo důsledně, dělá to neprospěšné výkyvy v rozvodné síti. To by to muselo být ne podle pásem nebo tak, ale v každém regionu posunuté.
Kdyby radši neosvěcovali akždou pitomost už na každé vesnici. I u nás letos osvítili malý kostelík (pravda, funguje každý víkend, svolává zvony na mši) u Hamerského rybníka.
No a každá socha, nebo dokonce i nová budova VŠE, to je na zabití. |
|
|
|
| | | Pozemstan: Hm, tak to byla dobrá narážka,přibližně mezi 20:00-21:00 měla výprava sestávající z Ewoka Froda, jediho Aragorna, vulkánců Legolase, Arweth, nevím koho Boromira a ještě s gunganem (mimo jiné herci byl Karel Margh, omi, little, Johnak) problémy, protože v říši gunganů došlo k výpadkům elektřiny a tělocvična STARconu dvakrát na pár minut potemněla. |
|
|
|
| | | Dnes 26.3.2011 mezi 20:30 a 21:30 místního času probíhá na naší modrozelenožlutohnědé planetě ve jménu propagace ochrany jejího klimatu symbolická temná Hodina Země. |
|
|
|
| | Pozemstan:
pro zkoumání hranic slunečního větru
nejzazších hranic... hned jsem si vybavil pilot TOSky |
|
|
|
| | | Pozemstan: Jo, funkčnost po tolika letech je téměř neuvěřitelná, stejně jako to, kam sonda míří. Nezbývá než popřáť štěstí na zajímavá data a doufat, že vzbudí zájem a průzkum vesmíru na co nejvíce frontách.. |
|
|
|
| | | Jen taková zajímavost, která by asi neměla zapadnout. Sondy Voyager jsou i po zhruba 34 letech stále ještě aktivní a Voyager 1, po elektromagnetických vlnách nejvzdálenější pozemský výtvor ve vesmíru, ve vzdálenosti přes 17 miliard km, přes 116 astronomických jednotek (AU), kolem 16 světelných hodin od Země, dostal dokonce 8. března po 21 letech (s výjimkou zkoušky minulý měsíc) od poslední podobné aktivity příkaz k otočení a gyroskopické stabilizaci polohy, který bez problémů zvládl splnit, aby zaujal lepší pozici pro zkoumání hranic slunečního větru a Sluneční soustavy vůbec. A dobrodružství pokračuje... -) |
|
|
|
| | Tak Krtek je hodně známý, to je docela známé:-). A pokud pomineme Japonsko, tak i v Německu a tak. Tak teď ho to třeba ještě více proslaví.
Ad Měsíc, no v TV uváděli, že jasnější má být ten úplněk asi o čtvrtinu, vizuálně větší asi o 10% |
|
|
|
| | Mvek: Zajímavé, astronaut Feustel už při svém zatím prvním a posledním vesmírném letu STS-125, poslední servisní misi u Hubblova kosmického dalekohledu, jediném letu raketoplánu po zkáze Columbie nesměřujícím k ISS, vezl na palubě Atlantidy mj. i Nerudovy Písně kosmické, viz např. i webové stránky oné "Krtkovy mise" (mimochodem mě překvapilo, když jsme se jednou bavili o tom, co známe z našich kultur, že je Krtek znám i ve Finsku). V létě 2009 po své misi Andrew Feustel zavítal i do Česka, viz např. i moje snímky, na které jsem zde již odkazoval. -)
Jinak, jak před časem na FB upozornila Xyll, stále probíhá i projekt Face in Space, v jehož rámci se může posledních misí raketoplánů zúčastnit každý alespoň prostřednictvím fotky své tváře... -)
TelemachusRhade: Vzdálenost byla oproti maximální v apogeu jen o nějakých 10,5 % menší, ale trochu znát to asi bylo, byť se Měsíc podobně blízko, byť ne takto maximálně, pohybuje často. Viz i snímky na Astro.cz.
Jinak, jak jsem Avizoval, Sojuz TMA-01M přistál se třemi z šesti členů 26. posádky ISS 16.3. v pořádku v Kazachstánu. NASA. Velitel 26. mise Scott Kelly na výraz solidarity se svou postřelenou švagrovou nosil po přistání na své ruce náramek s jejím jménem, viz zde. Start další lodi (staršího typu), Sojuzu TMA-21 s tříčlennou posádkou doplňující současnou 27. expedici na šest členů, byl kvůli technickým potížím odložen z 30.3. na 4.4.2011. Viz např. zde. |
|
|
|
| | | Tak musím říct, že Měsíc svítí opravdu nádherně! Jako jedna obrovská LED dioda :) Škoda, že není léto, hned bych šel na přehradu.. |
|
|
|
| | Ačkoli podle mě snímky odpovídají skutečnosti, v kritice rozlišení asi budete mít pravdu. Původní kamery Cassini mají totiž CCD snímače 1024 x 1024 pixelů, takže výsledné rozlišení je asi 1 Mpix, čímž vznikají snímky jako tento, i když kamera s úzkým záběrem je prý schopna rozlišit z 4 km snad čtverec 2,4 cm, ale ty vzdálenosti bývají mnohem větší. Na druhou stranu je v astronomii běžné, a i ti filmaři to tak mohli využít, že se skládá obraz z více fotek, a pak by celkové rozlišení mohlo být větší...
Uvědomme si však rozměry těch objektů. Vnější okraj na záběrech viditelných Saturnových prstenců má průměr nějakých 280 tisíc km, přičemž tyto prstence samotné jsou široké ve směru kolmo od planety asi 70 tisíc km, tedy jako skoro dvakrát kolem rovníku Země (tj. ve vzdálenosti asi od 70 do 140 tisíc km od středu Saturnu resp. nějakých 7-80 tisíc km od jeho rovníku). I ten slabý "provázek" prstence F, viditelný na pár záběrech nejlépe na pozadí Saturnu v čase asi od 1:23 do 1:34, kdy zmizí ve stínu prstenců na planetě, má sám průměr 30-500 km. Jednotlivé částice o velikosti mikrometrů až metrů, resp. u hlavních prstenců od 1 cm do 10 m, je tak asi těžké rozpoznat, stejně jako "tloušťku" prstenců (odhaduje se až na pouhých 10 m), které třeba při natočení zcela kolmo k Zemi při pozorování ze země zcela "zmizí". Ale i sonda letící relativně vysokou rychlostí asi neměla moc šanci. Prstence se přitom samozřejmě otáčejí, resp. jejich částice obíhají Saturn určitou oběhovou rychlostí. Na tom videu je patrné i určité jemné chvění, které ale možná bude dáno spíše složením různě osvětlených snímků. Viz např. stará dobrá Wiki... Pokud jde o ty "pastýřské měsíce", oproti celkovým rozměrům prstenců jsou nepatrné, ale Cassini zachytila např. Pandoru a Promethea, oba o nejdelším průměru nějakých 300 km, třeba tady u prstence F. Jiné pastýřské měsíce mají třeba rozměry řádově jen v desítkách km. Jen Pro srovnání měsíc Enceladus pravidelnějšího kulovitého tvaru (na posledních záběrech filmu) má průměr asi 500 km, "Hvězda smrti" Mimas se 140 km širokým kráterem Herschel pak asi 400 km a zažloutlý zamračený Titan, druhý největší měsíc Sluneční soustavy, přes 5000 km, takže opět nelze čekat nějaké velké detaily, nezabírají-li celý obraz, nehledě tedy na Titanovu oblačnost. -) |
|
|
|
