|
|
Spravuje: leena
Počet příspěvků: 5820 |
|
|
|
| | Tak jsem Gravitaci včera zhlédl ve 3D v IMAXu a musím potvrdit, že je to po vizuální stránce úžasné a hodně blízké reáliím vesmírné techniky. A ano, má to i silné filosofické poselství - jednak naše spojení se Zemí v kontrastu se smrtícími vlastnostmi vesmíru, byť to zmiňoval již např. Neruda, a s tím související klady i zápory gravitace, která hrdinku navrátí na Zemi, ale také ji může třeba utopit - pěkný je i závěrečný detail, kdy se hrdinka s gravitací znovu střetává na břehu - jednak i onu nutnost žít a v klíčových situacích se soustředit na přežití...
Bylo fascinující sledovat opravu HST a další silně realistické vesmírné záběry. Úžasný ale byl i záběr astronautky v přechodové komoře připomínající dítě v děloze... Styl vtržení do děje bez velkého vysvětlování i s celkovým vyzněním filmu mi trochu připomínal film Mikrokosmos, byť si jej už moc nepamatuji. Tady ovšem šlo o "skutečný kosmos"...
3D filmu opravdu svědčí, i když z počátku se mně, jak mám občas sklony ke kinetóze, z absence "pevné půdy pod nohama" dělalo až trochu špatně. A to jsem se původně smál slovům uvaděčky radící před filmem v případě nevolnosti zavřít oči... -)
Něco jiného už je samozřejmě realističnost samotného děje, nehledě na to, že je celý zasazen spíše do jakési alternativní reality či blízké budoucnosti, kde se USA nevzdaly nebo vrátily k používání "klasických" raketoplánů, zatímco již existuje stálá čínská kosmická stanice, ne jen pokusný modul, ale ještě létá i HST. Rozhodně bych ale film neoznačil jako "faktologický", a proto bych jej ani nějak přísně nehodnotil z tohoto úhlu pohledu.
Chyb či podivností by se našla celá řada.
Manned Maneuvering Unit, díky které se pohybuje Kowalski bez upoutání k lodi, byla ve skutečnosti použita pokusně jen při třech letech roku 1984, a po havárii Challengeru už byla vyřazena jako přílišné riziko. Ruská obdoba byla podobně na MIRu zkoušena jen roku 1990. Jednodušší nástupce SAFER je používán jen jako nouzová záchrana v kombinaci s upoutáním... 7. února uplynulo od prvního použití MMU již 30 let, a tak se objevil jednak článek o všech podobných zařízeních v časopise Letectví a kosmonautika, jednak i článek o amerických zařízeních pro manévrování astronautů na Astro.cz.
K roku 2007 trvala nejdelší vesmírná vycházka 8 hodin a 56 minut, přičemž rekord drželi od roku 2001 američtní astronauti Susan Hems a James Voss. Běžně trvají americké i ruské EVA 6-8 hodin. Rekord kolem 12 hodin, navíc v pohybu bez upoutání a držený Rusem tak v naší realitě neplatí. Rus Anatolij Solovjov ale drží rekord v kumulativní délce všech výstupů do vesmíru, kdy při šestnácti výstupech strávil "venku" celkem 82 hodin. Nešlo ale o výstupy bez upoutání.
Každopádně MMU byla schopna dodat změnu rychlosti asi 25 m/s a astronaut se od raketoplánu vzdaloval maximálně na vzdálenost asi 100 m. Představa, že by jen tak přeletěl ke 100 km vzdálené ISS je tak zřejmě i z tohoto hlediska zcela nereálná, jakkoli je ve vesmíru důležitá síla a směr "zážehu" (i když v těchto výškách dochází i k mírnému brzdění atmosférou), takže samotná vzdálenost by nehrála takovou roli. Hlavně ale ani není pravděpodobné, že by byly ISS i čínská stanice zrovna takto poblíž a ne třeba na druhé straně od planety.
Jinak uvedli správně, že HST létá asi 600 km nad povrchem, jenže orbita ISS je dnes jen něco přes 400 km, takže délka, kterou by museli astronauti urazit by logicky byla nejméně 200 km, spíše ale mnohem více. I když orbita ISS se kvůli brzdění atmosférou pravidelně zvyšuje, přičemž dříve bývala i pod 350 km. 600 km někdy v budoucnu by tak mělo svou logiku.
Různé družice ale hlavně létají na drahách s dosti různým sklonem a většinou není v silách běžných současných Sojuzů ani reketoplánů je ad hoc takto výrazně měnit. Z tohoto důvodu byla právě poslední oprava HST roku 2009 jediným letem raketoplánu od havárie Columbie jinam než k ISS. Výslovně se uvádělo riziko, že raketoplán nebude mít možnost nouzového odletu ke stanici v případě objevení závady...
S oněmi menšími vzdálenostmi v "realitě" filmu souvisí projevy sestřelení ruské špionážní družice. Není to výslovně uvedeno, ale je pravděpodobné, že by létala na nízké polární dráze, tedy zcela mimo dráhu raketoplánu i stanic, i když ty by skutečně mohly míjet relativně rychle letící úlomky. Ačkoli se někdy v souvislosti s vesmírným odpadem hovoří o hrozbě řetězové reakce, je ale téměř jisté, že by to neprobíhalo takto rychle, už proto, že jde oproti malým družicím o ohromné prostory, jakkoli již došlo ke srážce dvou družic na téměř kolmých drahách. Tak velké a přitom kompaktní husté pole úlomků by ale těžko vzniklo i ze srážek více těles...
Destrukce ISS v kontrastu s přežívajícím Sojuzem (co mu ale vystřelilo padák a přitom jej jinak kromě nádrže uchovalo hermeticky neporušený?) je samozřejmě na efekt. S tím vlastně ani nesouvisí požár, což je skutečně vážný problém ve všech uzavřených prostorách. Elegantně nám ale představuje hasicí přístroj coby později použitý "pohon"... -)
Přehnaný je i rychlý sestup do atmosféry a destrukce v případě čínské stanice. To by musela krátce po evakuaci klesnout o stovky km (byť ji mohly zbrzdit úlomky, ale zůstala hermeticky neporušená). Je také otázkou, zda by se sestup do hustých vrstev atmosféry nejprve projevil výraznými vibracemi a až poté zahřátím... Samotný sestup lodi ale byl částečně realistický. Přistávací modul Sojuzu i čínské lodi má takový tvar, že v atmosféře přirozeně zaujme polohu s tepelným štítem dolů a je schopen přežít v rámci jistých parametrů i stále relativně bezpečné neřízené přistání po balistické křivce...
Samozřejmě zde byly neuvěřitelné shody náhod běžné ale v mnoha filmech. Těžko říci, nakolik mají čínské lodě i ovládání odpovídající Sojuzu (ačkoli přistávací modul je skutečně tvarem a rozměry prakticky přesnou kopií), a nakolik by si najednou astronautka i bez návodu poradila a překonala také jazykovou bariéru.
S ničením družic a vzdálenostmi souvisí i další pravděpodobný nesmysl - výpadek veškeré komunikace. Komunikaci s raketoplány a přinejmenším americkým segmentem ISS zajišťují družice NASA TDRS (dnes osm aktivních družic). Ty ale, podobně jako další zmíněné telekomunikační družice, létají na geostacionární dráze necelých 36 tisíc km nad rovníkem. Je nepravděpodobné, že by byla tak daleko ona sestřelená špionážní družice (v takové vzdálenosti by ani nehrozil v řádu možná tisíců let pád na Zemi a tedy obavy z prozrazení nějakých zařízení). Pokud by úlomky nejprve vyřadily většinu družic šedesátkrát dále, muselo by být jejich množství ještě mnohem šílenější a zřejmě by vše na nižších drahách už dávno smetly...
Použitý ruský skafandr je skutečně nějaký Sokol s helmou Orlanu. Netuším, zda jde helmy měnit či kombinovat. Asi to bylo nutné zjednodušení za účelem výstupu do vesmíru ze Sojuzu. V lodi jí pak nevadí "batoh" s podporou života na zádech (podporu zřejmě při výstupu brala hadicí z lodi)... Na závěr v jezeře vlastně zřejmě mohla použít skafandr, ale musela by mít kufřík s přenosnou ventilační jednotkou... -)
Ještě ad oprava HST. Při běžné vesmírné procházce by se asi tak náročné opravě věnovali dva astronauti. Rozhodně by jeden jen tak neposkakoval opodál a Kowalskiho testy MPU by asi také měly počkat, i vzhledem k možné kontaminaci citlivé optiky HST plyny z manévrovacích trysek... V tomto smyslu byla astronautka nejdisciplinovanější, byť asi měla dříve ukončit výstup... Astronauti se přes komplexní výcvik hodně specializují a základní postupy mají přesně nacvičené, přičemž NASA dlouho neumožňovala moc improvizace. Až později od Rusů převzali i výcvik jednotlivých úkonů, které lze podle potřeby kombinovat. Takovýto "masakr" ale nemohl čekat asi nikdo a následná panika je pochopitelná i u profesionálů...
I kdyby to nebyl sen, krátkou dekompresi Sojuzu asi doktorka mohla přežít. Kowalski by však ve skutečnosti ani nemohl navštívit přistávací modul tím oknem, protože nejde otevřít. -) Přechodová komora je v servisním modulu a do přistávacího se vchází vrchem... Nejsem si jistý, ale v tomto směru myslím byla chyba i u otevírání Šen-čou v jezeře...
Různých chyb by se tam asi našlo více, ale za vizuální stránku i celkový umělecký dojem a přece jen mnohé realistické detaily to odpouštím... -) |
|
|
|
| | | a destrukce na efekt je požadavek soudobé filmové produkce, o tom si myslím svoje |
|
|
|
| | TelemachusRhade: no dobře tak holt každý od filmu očekáváme něco jiného - imho většina historických snímků si na fakta může jenom hrát (protože historii nikdy nemáme šanci veskrze pravdivě znát) a ve skutečnosti jsou jevištěm pro silná dramata
myšlenka: je na čase aby se lidstvo přestalo tvářit, že co se děje za hranicemi v jiných státech se vnitřních událostí netýká, to znamená co se děje na orbitě nebo v hlubokém moři se týká každého z nás, ovlivňuje to svět ve kterém žijeme - to že si jeden stát odstřelí jeden satelit mělo katastrofální následky pro celou planetu
myšlenka: každý z nás by měl přestat lpět na bolestech z minulosti letité nebo i hodinové, místo toho je třeba žít teď a tady, v přítomnosti, udělat ze své situace to nejlepší - ačkoliv hrdinka má trauma ze ztráty dcery, nevyřešený vztah s otcem, pocit marnosti ze smrti kolegů astronautů, děs z prázdného vesmíru, tak se dokázala vrátit na Zem
myšlenka: zachovej klidnou hlavu v krizi a něco dobrého z toho určitě vzejde - postoj Clooneyho, který umožnil aspoň jednomu členu posádky přežít a podat hlášení |
|
|
|
| | lagga:
komorní divadelní drama, zasazené na oběžnou dráhu aby alegoricky zdůraznili myšlenky
No a to je přesně to, co by se faktologickému snímku stávat nemělo. Myšlenky jsou důležité - viz Star Trek IX, ale proč vyloženě alegorie? Divadlo je divadlo a nemělo by se to míchat dohromady, což nám dokázalo mnoho snímků s Dogville v čele. A znovu se ptám - v čem je ta myšlenka tohohle filmu?
Je to destrukce na efekt. A v tom se to neliší od Transformerů, STID, Muže z oceli, etc. |
|
|
|
| | schopnosti takové astronautky jsou už na debatu, mě se ale moc líbí, že si ten film chválí tolik lidí z kosmických projektů, počínaje Nasou :)
imho tady se Honest Trailers sekli pěkně vedle - úsporný a výstižný dialog je veliký klad, a ve vesmíru se opravdu blbě pohybuje když tam není gravitace, další nebudu ani komentovat - fakt bagr
osobně celý film vnímám jako komorní divadelní drama, zasazené na oběžnou dráhu aby alegoricky zdůraznili myšlenky .... lidi by měli začít znova chodit do divadla a číst klasickou literaturu |
|
|
|
| | | Na zhlédnutí Gravitace se teprve chystám, možná půjdu na projekci dnes nebo zítra, takže jsem příspěvky níže zatím jen přelétl, ale někde, snad na Technetu, uváděli jako hlavní odbornou výtku, že hrdinka neměla ve skafandru pleny. Jinak se mi z fotek, co jsem zachytil, nezdá, že má na sobě skafandr podobný ruskému lehkému palubnímu skafandru sokol, ale zároveň helmu ze skafandru pro výstupy do volného prostoru orlan. To je dost divoká, a bez konstrukčních změn pravděpodobně nerealizovatelná, kombinace (sokol má místo tvrdé helmy jakousi helmovitou kapuci s hledím přímo v sobě). Jsem zvědavý, zda to děj filmu nějak vysvětlí... -) |
|
|
|
| | Neviděl jsem (ale už se to ke mně dostalo), nicméně mě zaujal jeden názor. Jeden Američan, jehož let's play videa sleduji, má mírný odpor vůči 3D filmům, tvrdil vždy, že to strhává pozornost k vizuálu, a tím na úkor příběhu apod. (což se tedy mnoha blockbusterům hodí). A to včetně Avatara.
Ale viděl právě Gravity nejprve 2D, a teď v re-releasu ve 3D v kině a konstatoval, že v tomhle filmu to výborně sedělo. Že tenhle film pro 3D byl stvořen. |
|
|
|
| | lagga: Rozhodně se třeba těším na Interstellar od Nolana. Ale ke Gravitaci mám zásadní výhrady. Ta první je nejzásadnější - je to film na efekt. Nikdy by se Sandra nechovala tak hloupě, pokud by byla reálnou astronautkou. Ta kritéria jsou tak krutopřísně nastavená, že po Challengeru a Columbii takovou krávu do vesmíru nikdo nevyveze. Pokud ten film má poselství, ušlo mi.
viz Honest Trailers - Gravity, který poukazuje na mnohé nedostatky tohohle snímku. |
|
|
|
| | Gravitace je na podruhé ještě lepší, dokonce má i velmi pěkné filozofické poselství
a tímto bych ráda negovala všechny debaty jestli ten návrat Clooneyho mohla přežít nebo ne - prostě se jí to zdálo, a basta :)
víc takových filmů! |
|
|
|
| | | Viděl jsem trailer na Noeho. Nepochybuju, že Aronofsky z toho vykřeše, co po něm bylo chtěno, ale... FUCKIN' SERIOUSLY??? |
|
|
|
| | | Bylo zveřejněno obsazení nové Fantastic Four. Human Torch je teď nigga. |
|
|
|
| | Také jsem se dočetl, že už před pár lety bylo na spadnutí odstartování natáčení remaku (prý důstojnějšího) snad pod značkou Universal, ale byl problém s herci, a pak s financemi, že režisér nechtěl kvůli potřebné úspoře financí točit v Německu, že by byl dlouho pryč od rodiny.
Ale také jsem našel, že se píše seriál, také zatím neobsazený. |
|
|
|
| | Pozemstan:
Barbarella je tuším spojována se "sexuální revolucí" 60. let,
Ano, alespoň to píší na Wikipedii a nedivím se.
A ano, z nějakého důvodu i díky jejímu hlasu jsem měl pocit, že na jejím místě je sexuálně vyspělý Atrej v ženském podání, než schopná, byť na násilí nezvyklá, dospělá žena. Neustále se přiblble ptající jako dítě a případně křičící, nebo nabízející sex:-). |
|
|
|
| | | Mvek: Barbarella je tuším spojována se "sexuální revolucí" 60. let, i když je jí vyčítán až přílišný důraz na toto téma a zároveň spíše ponížení hlavní hrdinky než ukázka skutečné emancipace žen. Nedávno, když film opět běžel v televizi, jsem také četl, že Jane Fonda tuto roli z výše zmíněných důvodů moc ráda neměla a je to prý znát i na jejím výkonu, na rozdíl od jiných filmů... -) No, nevím. Souhlasím, že je to šílenost, ale zajímavá... -) |
|
|
|
| | | A ano, když vidím Barbarellu, tak kam se hrabe ST s nějakým polibkem černošky a bělocha, nebo snad někdy později lesbický vztah, to je úplně směšné v porovnání s tím, co je tady. Lesbický vztah je tu dost jasně naznačen. |
|
|
|
| | Tak jsem si doplnil vzdělání i tou Barbarellou - UCH, to je šílenost. Předčilo to má očekávání.
Ale aspoň Jane Fonda a ještě pár komparsistek i ta "královna" jsou hezké.
Hráli si tam trochu s efekty zejména v Chamber of Dreams na greenscreenu, a vypadalo to docela dobře.
A má to zajímavou hudbu, na kterou se budu muset podívat.
Jinak to ale za nic nestojí. Francouzi jsou šílenci:-). |
|
|
|
| | | Mvek: Ano, jedna věc je propracovaná choreografie a druhá pak skutečně hvězdné obsazení (např. Dolly a kapelník) a výkony... |
|
|
|
| | Hello Dolly mi mezi My Fair Lady a Funny Girl (a nevím, zda jsem viděl i sequel Funny Lady, ale asi jo) přišla nejnaivnější.
Ale i když odkaz Pozemšťana není ještě to nejpůsobivější, stále ukazuje dlouhé scény choreografie, kterým se mohli střihem vyhnout i tehdy (jen to nebylo v módě). Počítačové efekty neměli, takže těmi filym zaujmout tehdy nemohly, tak se snažilo zaujmout buď jinými efekty, nebo i choreografií mimo muzikály. A to je to, co mi v mnohých dnešních filmech chybí. Snaha natočit to zajímavě v rámci (i cenově) dostupných možnostech, a ne jen to natočit.
Jinak si tak říkám, co se považuje za "nižší" umění, zda film, nebo filmový muzikál. Já měl i vzhledem k tomu, že jsem je do 20 let neměl rád, pocit, že spíše normální film (až na náročnější snímky). |
|
|
|
| | Tak muzikál, podobně jako jemu blízká opereta, prostě tradičně patří mezi "lehké žánry" nebo "nižší umění" pro "širší lidové vrstvy". Mnohdy je námět trochu komediální, a už i s tím je spojena jistá naivita. Na druhou stranu i mezi "klasickými" muzikály existují vážnější, byť asi i tak trochu naivní, jako třeba West Side Story, a některé podle mě, ačkoli nejsem velký znalec hudby, patří i k tomu nejlepšímu z vážné hudby vůbec. Jiné by asi šlo označit za nevkusné, ale to možná spíš ty z pozdější doby zpívané i mimo divadla...
Hello Dolly jsem viděl před lety v podání libereckého divadla a později na ČT2 i film. Děj si moc nepamatuji, asi to opravdu až tak zajímavé nebylo, ale třeba tohle provedení hlavního motivu, zejména od času 05:34, bych asi přinejmenším k muzikálové špičce zařadil, a možná i označil jako úžasné... -) |
|
|
|
| | | Ruku v ruce s muzikály jde hlavně nevkus. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
