|
|
Spravuje: leena
Počet příspěvků: 5820 |
|
|
|
| | | Knížku mám fakt rád, ale film jsem se rozhodl skipnout už na základě traileru. Přišlo mi to jako Harry Potter ve vesmíru. A to nic proti HP, ale ta knížka měla prostě mnohem dospělejší feeling. |
|
|
|
| | Enderova hra (2013)
Když člověk přežije hodinu a půl šikanování, drillu a zastrašování, a pak teda konečně malý Ender pochopí že to nebyla hra, tak je konec filmu! Zrovna tam, kde začíná být příběh zajímavý!
Mile mě překvapilo, že se dokonce i v dnešní době objeví storyline, která lidi nevede jenom k "předpokládání toho nejhoršího".
Jinak knížku mám už několik let na seznamu, doufám že se k ní dostanu dřív než později. |
|
|
|
| | Dvanáct rozhněvaných mužů (12 Angry Men) z roku 1957
Po zhlédnutí fanfilmu 12 myslí jsem byl zvědavý na slavnou předlohu. Je to opravdu skvělé. Příběh začíná v soudní síni a ukazuje i soudní budovu. Potom je ale podobně komorní, i když nabízí kontakt s okolním světem i mimo soudního zřízence: (omezený) výhled z okna a později průtrž mračen. Napětí zvyšuje vedro a zprvu nefunkční větrák.
Oproti startrekovskému fanfilmu zde zprvu vtipkuje a zlehčuje situaci více lidí než jen předloha Quarka, která možná nepůsobí tolik ploše, i když lehkovážnou změnu názoru předvede stejným způsobem. Místo aukce se těší na večerní baseballový zápas, i když utíkající obchody zmiňuje předloha Worfa... S důkazy se pracuje podobně. Ohledně výhledu z protějšího okna se objeví další zajímavá překážka, kterou nebudu prozrazovat.
Je zajímavé, že na předsudky předlohy Worfa (Ed Begley) vůči obyvatelům chudých slumů nakonec většina porotců včetně hlavního obhájce viny, předlohy Siska (Lee J. Cobb), reaguje postavením se zády, tak trochu jako v klingonské Vysoké radě. -) Už nevím, zda výzvě k mlčení dotyčného předcházelo něco podobného i ve fanfilmu.
Lee J. Cobb je zde motivován "ztrátou" syna, kterého naučil "chlapskému" životu, a již dva roky jej neviděl. Ve filmu ale nezazní, že by syn zemřel, i když na fotce, kterou otec ukazuje, jsou dvě mladé postavy, z nichž je ale jednou zřejmě Cobb. Spíše se zdá, že se svým postojem chtěl nezvedenému synovi, který odešel z domova, a mládeži obecně mstít...
Ve fanfilmu je motivace Siska i Worfa vůči borgům podobnější, i když jeden vnímá hlavně vojenskou hrozbu a absenci cti, a druhý sleduje osobní mstu za smrt manželky... Podobně jako Picard s borgskou minulostí se zde objeví i porotce, který vyrůstal na chudém předměstí...
Herecké obsazení je docela zajímavé. Jak koukám, i filmu z roku 1957 předcházela ještě divadelní hra resp. televizní inscenace. Z ní do filmu přešel jen představitel nejstaršího porotce Joseph Sweeney a "evropský hodinář" Jiří (George) Voskovec. První disentní hlas ztvárnil hvězdný Henry Fonda. Předsedu poroty hraje Martin Balsam, později mj. představitel admirála Husbanda E. Kimmela ve filmu Tora! Tora! Tora! nebo detektiva v Hitchcockově filmu Psycho. V představiteli bankovního makléře E. G. Marshallovi jsem i přes rozdíl téměř čtyřiceti let (a to ani roku 1957 nevypadá jako mladík) poznal Dr. Arthura Thurmonda z úvodu seriálu Chicago Hope. "Bankovní úředníček" John Fiedler se objevil i ve Star Treku v roli správce Hengista v díle TOS Vlk v ovčíně a také namluvil Prasátko v Medvídkovi Pú. A jistě by se našly zajímavosti i u dalších představitelů...
Narazil jsem na verzi s původním zněním i oběma českými dabingy. Ve filmovém z roku 1961 vystupují přední čeští herci jako Karel Höger, Radovan Lukavský, Lubomír Lipský, Václav Voska, Vítězslav Vejražka a další. Občas si tak člověk u těchto výrazných a vesměs známých hlasů představuje jiné tváře, ale celkem myslím relativně sedí, byť místy trochu vybočují ze synchronizace. (Ve druhém dabingu z roku 2006 zazní např. Pavel Soukup či Jiří Plachý, takže zde máme i další nepřímé spojení s ST...) Sledoval jsem starý dabing a poté i originál. Některé pasáže jsem srovnal i s novějším dabingem, který asi také není špatný, byť se více rozléhá, jako by šlo o větší místnost. Nejméně na dvou místech je na znění z roku 1961 zřejmě znát zásah dobové cenzury, byť jen jemný.
Když Voskovec, který dostal docela dost prostoru, vysvětluje, že by do rozhodování nemělo zasahovat nic osobního, v dabingu z roku 1961 zazní, že považuje za vyznamenání, že byli obesláni a mohou bez jakéhokoli osobního zisku posuzovat případ člověka, kterého neznají, což jim dává právo rozhodovat. V originále a novějším dabingu ale zazní místo "vyznamenání" slovo "demokracie" a místo "práva" "síla". Voskovec říká, že si výše zmíněné svolání poroty cení na demokracii a že ono svobodné rozhodování bez osobních vazeb a prospěchu je činí silnými (myšlen je tedy zřejmě demokratický/americký systém)... Také věta použitá i ve fanfilmu znějící zhruba takto: "Máme ale důvodnou pochybnost, a to je v justici velmi cenná věc" měla původně jinou podobu, i když takto má univerzálnější použití vhodné i do ST. (Možná zde zní divně slovo cenný (původně však také "valuable")). Fonda v originálu a druhém dabingu ovšem nehovoří o justici, nýbrž o "našem systému"...
Možná změny filmu i prospěly, zbavily jej některých zbytečných projevů americké hrdosti (které ale nebyly nijak vypjaté a časté a odkaz na Ústavu USA zůstal). Jenže demokracie ve Voskovcově řeči šla nad rámec pouhého "amerikanismu" a jejím zamlčením Voskovcovo vyjádření částečně ztrácí smysl. Zásahem spíše jen "mravnostní" cenzury je vynechání slova idiot, když John Fiedler popisuje hádku, při které na protivníka (který jej označil idiotem) řval, že jej zabije...
Zajímalo by mě, jak funguje ona ve filmu i fanfilmu zmíněná náhradní porota. K rozhodování by potřebovala vidět celý proces, jenže v úvodní scéně ze soudní síně sice soudce odvolává "náhradní porotce", ale odcházejí jen asi dva lidé...
Ve filmu jsou vidět i zajímavé relativně moderní detaily jako otočný větrák chráněný (zajímavě tvarovanou) mřížkou, nádoba s chlazenou pitnou vodou (byť zřejmě skleněná oproti dnešním plastovým), nebo nádržky na tekuté mýdlo (byť opět skleněné) a posuvné ručníky na WC.
Film si myslím těch 91% na ČSFD opravdu zaslouží a vůbec nevadí, že je jen černobílý. Možná jsou z něj ale cítit jakoby staré spravedlivější časy, kdy ještě byl čas na důkladné diskuse a logické uvažování a slova jako demokracie nebo Ústava alespoň u některých lidí nebudila cynický posměch...
Mirak: To byla fráze použitá Datem ve fanfilmu 12 myslí, prý vypůjčená od Asimovových robotů... -) |
|
|
|
| | | Mirak: jeden rád poslouží |
|
|
|
| | | Jak jsem říkal, myslel jsem to jako nadsázku, filmy mají rozhodně své kvality různého druhu, mně se zaryla do povědomí spíš hudba a ta temná atmosféra (spojená víc s druhým filmem a třetím). |
|
|
|
| | | S Kmotrem souhlasím s Mirákem, ty film se mi velmi líbil (myslím, že jsem je skouknul 2x). A dneska si už žádné krvavé scény nepamatuju. Jenom pocit "že to bylo dobrý". |
|
|
|
| | | Samozřejmě, že jsou tam dost ikonické a na tehdejší dobu poměrně brutální scény, ale film je populární kvůli zcela jiným věcem. Například Marlonu Brandovi. |
|
|
|
| | Mirak: To byl samozřejmě vtip, ale tak na 90 %. Věřím, že popularitu film určitě získá, když ukáže explicitní scény (do určité míry), což kniha tolik nepředvádí (nejen díky formátu).
|
|
|
|
| | Mvek:
Jasně, protože byla krvavější...
Blábol. |
|
|
|
| | | Mimochodem hlavní problém jsem měl v orientaci v postavách v prvních dvou filmech. Knížka a druhé zhlédnutí mi v tom pomohly, ale věřím, že knížka by stačila, pokud bych si ta jména trochu víc pamatoval. |
|
|
|
| | Mirak: Jasně, protože byla krvavější...
Ne, já Kmotra četl (a doporučuji). Knížka pokrývá v podstatě první film, s tím, že je pár věcí ještě v druhém (jako dětství Vita).
Film se mi nelíbil, asi sotva po roce jsem se pustil do knížky a líbila se mi hodně, film se mi pak už docela líbil (ale trojka se mi líbila i napoprvé).
Když se na to snažím dívat objektivně, tak jsou na tom imho stejně co do kvality.
|
|
|
|
| | | Puzzova Kmotra jsem necetl, ale myslim, ze filmy taky udelaly do sveta vetsi diru |
|
|
|
| | Mirak:
Vykoupeni z veznice Shawshank, Forrest Gump nebo Zelena Mile
Pravda, Shawshank jako povídka je docela dost slabý. |
|
|
|
| | Urcite najdeme tunu dalsich pripadu, to jen lagga ma jeden ze svych zachvatu pravdolaskovosti.
Namatkove: Vykoupeni z veznice Shawshank, Forrest Gump nebo Zelena Mile jsou obecne povazovany za mnohem lepsi, nez jejich knizni predlohy a k tomu jsou povazovany za jedny z nejlepsich filmu vsech dob |
|
|
|
| | | Novelizace jsou téměř ze sta procent vždy horší než filmy. Naopak pokud film má knižní předlohu, je většinou lepší kniha, ale neplatí to vždy. Viz třeba Pán Prstenů, nebo teď i Hobbit. (extended myšleno, samozřejmě) Jakákoli Jacksonova změna mi přišla vždy k lepšímu. |
|
|
|
| | | Mvek: Mel jsem na mysli spis prepisy obecne popularnich filmu. Treba takova kniha Kolja neni nic jineho nez prepis dialogu z filmu s nulovou pridanou hodnotou. |
|
|
|
| | lagga: Nepotřeboval, vím:-).
I Yakuzzův případ není vždy špatný, pokud to opravdu není jen těžení. Třeba staré ST adaptace jsou fajn, konkrétně Khanův hněv nebo Nejzazší hranice mi přišly jako film slabé, jelikož z knížky jsem čekal více (tedy pravda, u Khana je možná dobře, že tam není ta vyvražďovačka stanice). |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
