|
|
Spravuje: leena
Počet příspěvků: 5820 |
|
|
|
| | Při pátrání po písních Marty Kubišové z 60. let jsem narazil v seznamu na Wikipedii na "píseň" nazvanou 31° ve stínu. Tu jsem však nikde nemohl najít. Nakonec se z toho vyklubal celý film s názvem Třicet jedna ve stínu (1965), ke kterému Kubišová nazpívala beze slov hlavní melodii z úvodu a závěru...
Původní název filmu je též 90 Degrees in the Shade, protože je to na svou dobu velice netradiční "československo-britský" (takto označený i v úvodních titulcích) koprodukční film s několika známými britskými herci vedle předních českých. "Kapitalistický" divák se kupodivu dozví o rozkrádání v socialistických obchodech nebo nepříliš ideálních rodinných poměrech v "socialistickém ráji". Zápletka se sice točí kolem drahého západního alkoholu, který možná nebyl tak dostupný, jak zde ukazují, ale dokonce zazní, že si jej místní nemohou (finančně) dovolit, a tak zůstává na skladě...
Děj kriminálního dramatu je možná na české filmy až "skandinávsky" strohý, když má většina postav poměrně málo prostoru, ale také si jakoby na nic nehraje, takže tam svým způsobem Hrušínský jako tvrdý kontrolor v jedné z hlavních rolí, ale i Menšík či Sovák působí přirozeněji, bez jakési "žoviálnosti" známé z českých filmů... Donald Wolfit jako kontrolor Bažant a trochu možná i Anne Heywood jako hlavní postava Alena však vypadají v československém prostředí poněkud nepřirozeně, byť myslím hrají dobře a představují místy i příjemné zpestření, ale u ostatních britských herců, zejména vedoucího Vorla/Vorella (James Booth) jsem si ničeho zvláštního ani nevšiml...
Musím přiznat, že jsem nakonec možná úplně nepochopil pointu, kdy *je odhalen v lahvích čaj místo alkoholu a Alena se nakonec otráví plynem, čímž vlastně kryje vedoucího. Předtím se přitom zdá, že pachatelé jen chybějící láhve, se kterými nějak spekulovali, dokoupili a svůj přečin tak, možná až na jednu láhev, kterou nesehnali, zamaskovali. S čajem přitom Alenu, jak to chápu, musel podvést až vedoucí Vorel sám... Ale možná šlo o jiné lahve...*
Není to asi žádný filmový zázrak, ale docela zajímavý počin spojující tehdejší československou klasiku s netradičními prvky určitě ano. Asi bych dal nejméně 3/5... |
|
|
|
| | Já jsem teda málem oslepl i z tv teaseru.
Pobavilo mě jak je survivalistická slečinka lučištnice úplně ale úplně extrémně zmalovaná jako děvka :) |
|
|
|
| | | Jednička a trojka průměr, dvojka byla i docela dobrá. Ale tohle teda bylo peklo. |
|
|
|
| | | A tos protrpěl i ty první tři? |
|
|
|
| | | Na Hunger Games 4 mě mrzí jedna věc. Že jsem za ně platil :-/ |
|
|
|
| | Ed Wood
Velmi mě mrzí, že jsem neviděl žádný z jeho filmů, abych si tenhle Burtonův snímek mohl patřičně vychutnat. Ale aspoň tu a tam člověk nějaké ty scény z té doby zahlédl (a zejména z Plan 9 from Outer Space), no a po zhlédnutí jsme si proklikali Plan 9... To je fakt strašné a jako samotný film Ed Wood je zajímavý. Sice mě bavily jen úvodní titulky a pak občas něco, ale jako celek to hodnotím kladně kvůli atmosféře atd.
Pro mě takový průměr...
Cloud Atlas
Zas tolik jsem toho neviděl, takže nejvíc se mi nabízí srovnání s Fontánou, z toho by Atlas vyšel lépe, protože si lépe udržel moji pozornost a napětí i přes delší stopáž. Na druhou stranu Fontána aspoň nebyla přeplněná vjemy.
Každopádně se nám to líbilo, připomínky bych měl, pár drobností mi přesně nedošlo a chtělo by to vidět znovu, ale na to zase chuť není.
Já nevím, tenhle film prostě nejde hodnotit "rozumově", ale pocitově. A tam mě sice nepřeválcoval, ale zaujal dostatečně. Takže rozhodně nadprůměr. |
|
|
|
| | lagga:
Vesmír: vědecká fikce a skutečnost
Hezké, Kosmokrator na začátku pobavil, holt soudruzi z NDR nebyli takoví kolenovrti a svou velkou high SF produkci natočili v 60. letech na barvu, takže se záběry dají použít dodnes...
což ostře kontrastuje s těmi našimi "soustruhy", kteří na Ikarii XB-1 ve stejné době dali jen čb... ano, díky tomu má XB-1 téměř "artový" look and feel, ale to je bohužel taky tak všechno, protože v 60. letech točit SF na čb materiál byl solidní anachronismus. |
|
|
|
| | | hustý, takže CERNu se lidi v Evropě báli protože je vystrašila Abramsova červená hmota :D |
|
|
|
| | | eee Red planet moc nemusím |
|
|
|
| | Mise na Mars je taková klasicky pojatá, mile naivní SF... je asi tak 100x lepší, než Rudá Planeta ze stejné doby.
Je to svým způsobem až archetypální "raketová SF" v tom stylu, jaký znala 50. a 60. léta minulého století do příchodu hnutí "New Wave".
|
|
|
|
| | | Tak zrovna Misi na Mars mam radsi :) |
|
|
|
| | nedalo mi to a koukla jsem na Marťana znovu v kinoripu (nekamenujte mě!) a hovoří se tam o tom, že čínská národní kosmická správa 国家航天局 má tajný program Tchai-jang šen 太阳神 alias Apollo nebo Helios, prostě bůh slunce
taky jsem muži vyprávěla o dalších pozitivních scífkách a vzpomněla sem si na "obličej na Marsu" alias Mission to Mars (2000) a taky jsem se na to prostě musela znovu podívat ...eee některé pohádky je lepší nechat ve vzpomínkách než na ně znovu koukat, ale tak, moc se mi to líbí ale je to pohádka |
|
|
|
| | | Pozemstan: oni vyslovene mluvili o utajenem programu te konkretni rakety, takze to spadalo pod to |
|
|
|
| | lagga: Ty "spoilery" jsem neměl zakrývat...
"jak se jmenoval jejich vesmirnej program"
Nevím, jaký byl konkrétní program té "utajené" čínské sondy (běžná vojenská praxe), ale jinak to myslím zastřešovala CNSA. Pokud jsem však něco nepřehlédl, objevilo se tam jiné než její stávající "startrekovské" logo... |
|
|
|
| | Pozemstan: kruci na mobilu si ty spoilery musim nakopirovat do poznamek abych si je mohla precist :-D ale sem hrozne zvedava
"Martan" mi taky tou svoji operaci pripominal McGyvera :-) fascinuje me ten prepocet atmosferickeho tlaku
Co muzu rict ze sveho pole, tak Cinanum bylo dobre rozumet, predpisova spisovna cinstina ale nepovedlo se mi zapsat si, jak se jmenoval jejich vesmirnej program, takze sem to pak nemohla ani dohledat, a to mi prijde skoda
Jo a doma jsme tyden poslouchali disco :-D |
|
|
|
| | Ashby (2015)
Vlastne je to pribeh o tom, ze lide v ruznem veku resi otazku duvery k lidem a viry v idealy, nakonec jedine pevne a bezpecne reseni v tom promenlivem proudu je verit sam v sebe a k trm, co milujeme, se chovat co nejlepe.
Je to zaroven uz tradicni pribeh nepravdepodobneho pratelstvi kluka a muze, kteri se oba snazi najit nejaky ten ideal spravneho chlapa.
Minus asi jen jeden - Miki Rourgh (asi sem mu zkomolila jmeno chudakovi) ma silne omezeny rejstrik sveho hrani a schovava se do vystrednosti, v momente kdy ukaze emoce je uz opravdu konec filmu
Doporucuju. |
|
|
|
| | Jurassic World
Než zbytečně popisovat proč mi to přišlo postavené na hlavu, tak tady je to hezky shrnuto za mě.
A teď k tomu, co ve videu není:
- Nechápu, jak mám snímek brát.. Pokud jako obžalobu manipulace s přírodou, tak pak je to dosti slabé. Pokud jako podporu manipulace s přírodou, protože jí defacto zachraňujeme, tak pak je to dosti slabé.
- Počítáme s předchozími sequely, nebo ne? Skoro mi i přijde, že ne.
- Otevřených linií je tam docela dost a všechny křičí "sequel". No a tady že jo - Untitled Jurassic World Sequel (2018)
- Nejpůsobivější scény, bez ohledu na cokoli, stejně obstarává T-REX a raptoři. Nebylo potřeba tam dávat všelijaká supermonstra navíc.
- Giacchino je dle mého nejméně nadaný soudobý (velký) skladatel filmové hudby a tady si jméno nezlepšil - většina zajímavých momentů obstarají Williamsova stará témata. Která jsou ovšem dost často nevhodně použita k obrazu.
- Ani, jestli tohle ten původní film adoruje, nebo úmyslně dehonestuje. Ty narážky jsou tam tak neskutečně korektní, že můj hlavní dojem z toho celého je prostě já nevím.
50 % |
|
|
|
| | Ve středu jsem konečně viděl Marťana (v kině na Floře, ve 3D, byť ne v Imaxu). Zakryl jsem možné spoilery, i když by to už asi ani nebylo nutné...
Není to špatné. *Závěr byl, pravda, poněkud useknutý a poté nastavený, ale docela dobře podtrhl poselství příběhu, byť nakonec neuvěřitelně šťastného, že je vesmír velice krutý a neodpouští chyby... To odpovídá i slovům představitelů dnešní kosmonautiky, např. "space is hard" Elona Muska po havárii rakety jeho společnosti SpaceX (mimochodem trochu připomínající selhání rakety v tomto filmu), nebo i podobná slova Richarda Bransona po tragické havárii VSS Enterprise*...
I když začátek byl zase možná až příliš drsný a zároveň vlastně zázračně šťastný a přitom vzhledem k profesi hlavního hrdiny poněkud macgyverovsky přehnaný (*amatérská operace vlastního těla včetně vyjmutí kovového úlomku)...
Nějak jsem zde přehlédl AVipova slova o tom, že se příběh moc nevěnuje samotné jízdě několik tisíc km po povrchu Marsu a naopak jsem, ovlivněn mapami na Kosmo.cz, myslel, že půjde především o tento přesun. Mile mě překvapilo, že v přece jen současném "mainstreamovém" filmu věnují dostatek času líčení pěstování brambor, získávání vody apod... Ukazují práci pozemních specialistů testujících postupy na věrných kopiích vesmírných strojů apod. (byť samotné provedení je místy problematické - přímá komunikace přes kopii Pathfinderu působí poněkud úsměvně, nehledě na to, že by, jak píšou i na Kosmo.cz, sondě na Marsu zřejmě za ta léta kosmické záření zničilo všechny čipy)...
Film ale bohužel vykazuje i vlivem filmařské licence řadu závažnějších faktografických nedostatků. Ty hlavní vycházejí z toho, že je poněkud ignorována nižší gravitace na Marsu (0,376 G) - je otázkou, zda by hlavní hrdina, byť ve skafandru, prolomil střechu roveru tak snadno jako pozemský technik - ale zejména nižší síla tamního větru oproti tomu pozemskému vlivem mnohem nižšího atmosferického tlaku, nižší hustoty atmosféry (ani ne 1 % pozemského tlaku a asi 1,6 % pozemské hustoty). Tamní nejsilnější vítr by zřejmě s raketou ani anténou vůbec nepohnul (nehledě na to, že by měla být stavěna stabilněji), čímž padá samotná hlavní zápletka (přitom vítr ve filmu nepohnul s další podobnou raketou, která na Marsu stála léta a zachránila hlavního hrdinu)... Samozřejmě je sporná oprava díry po přechodové komoře igelitem a lepicí páskou (byť asi nějakou špičkovou a v knižní předloze je prý použita nějaká speciální opravářská souprava nářadí), ale mnohem horší jsou záběry, kdy marsovský vítr touto záplatou lomcuje tak, že ji na chvíli až promáčkne dovnitř, tedy překonává pozemský atmosférický tlak (případně v kosmonautice někdy trochu nižší, např. polovinu atmosféry)... Jestliže je v pneumatikách aut tlak třeba 2,4 atmosféry, tedy v poměru s pozemským tlakem 1:2,4, tady by byl poměr 1:100 či 1:50 nebo podle hustoty (vlivem jiné gravitace) 1:60 až 1:30... I když vítr působil na větší plochu, tak 1-2 m2, asi není pravděpodobné, že by s něčím zřejmě relativně tvrdým jako kámen mohl pohnout...
Tady někdo spočítal, že by nejrychlejší naměřený vítr na Marsu odpovídal asi ekvivalentu pozemských 8 m/s (ani ne 30 km/h).
Na Kosmo.cz se také správně divili, že by posádka ve skafandrech nebo alespoň v roverech neměla k dispozici na základně nezávislé přímé spojení se Zemí resp. alespoň družicemi na orbitě Marsu...
Dlouho jsem čekal na zde avizovanou významnou roli Číny. Způsob jejího zapojení působí opravdu hodně přehnaně. I když byla potřeba silnější raketa schopná meziplanetárních letů, stejně by ji v takové nouzi mohlo poskytnout více zemí včetně USA (v blízké budoucnosti, kdy se děj odehrává, zřejmě včetně SpaceX, jejíž rakety Falcon 9 by to nejspíš s menším nákladem zvládly již dnes), byť šlo i o načasování...
Našly by se tam i další podivnosti. Někde se tuším rozebíralo, proč museli pro únik vzduchu odpálit loď, když stačilo otevřít dveře,* ale celkově se mi to hodně líbilo, možná vzhledem k mým zemědělským předkům zejména ty *brambory*... -) |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
