|
|
Spravuje: leena
Počet příspěvků: 5820 |
|
|
|
| | | Tak T2 Trainspotting checked. Celkove spokojenost. Mozna vice vzpominkove nez bylo treba, ale rozhodne to bylo udelane kvalitne. |
|
|
|
| | | Telemachus Rhade: Co si komu udělal? Myslím, že jsem na to viděl trailer před STB... To ještě tak dvojku bych si někdy možná pustil, protože jednička mě bavila. |
|
|
|
| | | Na E.T. se plánuji vydat příští neděli 26.2. do BIO OKO. |
|
|
|
| | | Jdu na čtvrté Transfromery. Síla mě provázej... |
|
|
|
| | Ještě bych u E.T. zapomněl na děsivou situaci, kdy třída 10letých děcek má pitvat každé jednu živou žábu. Učitel jim do každé nádoby každého dítěte k žábě hodí chomáč napuštěný chloroformem a říká jim, že usnou a nebude je to bolet...
Doufám, že dneska už pitvají fakt jen studenti se specializací, a ne všichni... Tedy i v USA. My jsme nepitvali, leda na biologických laborkách všeobecného gymplu jsme si dávali pod mikroskop kus tkáně, třeba z koupeného masa, nebo možná i ze žížaly.
Telemachus Rhade: Jo, podobně se mi nechtělo do 12 opic:-). |
|
|
|
| | | Telemachus Rhade: "Arrival" jsem neviděl (i když jsem chtěl), ale znám dobře Chiangovu povídku, kde to, co uvádíš jako hlavní nedostatek je v podstatě "středový bod" zápletky. V povídce nemá otázka "proč tu budoucnost nezmění" význam. Protože v momentě, kdy se třeba studiem mimozemského písma tvoje vnímání času posune tak, že tu budoucnost "uvidíš", změní se zároveň tvé myšlení, že nebudeš mít potřebu ji měnit. Ve chvíli, kdy přestaneš vnímat rozdíl mezi minulostí a budoucností, ztratí sama možnost změny smysl. Chiang měl později rozhovor otištěný v Ikarii, kde se ho redaktor zeptal, zda hrdinku té povídky nevnímá jako tragickou postavu, když ví, že její dcera zemře, ale není schopna s tím něco udělat, a zda by případně on sám chtěl mít takovou schopnost. Chiang na to odpověděl, že hrdinku jako tragickou postavu nevidí, a takovou schopnost máme vlastně všichni. Všichni víme, že zemřeme, že naše děti zemřou, že naši přátelé zemřou. Přesto máme děti, máme přátelé, snažíme se žít jak nejlépe dovedeme v čase, co vnímáme, a není žádný důvod, proč by hrdinka neměla být šťastná. |
|
|
|
| | | Mně onehdy krásně připomněl ETho (a další 80ky) seriál Stranger Things. |
|
|
|
| | Mvek: Viz toto.
A nevím, no. Do toho filmu se mi prostě nechce. Ale takových mám víc, třeba jsem dodnes neviděl Ghostbusters :) |
|
|
|
| | | Celkově imho film k vidění, i když nemůžu říct, že bych z něj byl nadšen. |
|
|
|
| | E.T. (1982)
Překvapilo mě, že tu někteří vykládají, že E.T. nechtějí vůbec nikdy vidět.
Ano, je to dost dětský film, ale přitom některé aspekty myslím děti nemůžou chápat, dokud nejsou aspoň náctiletí (hlavně to propojení E.T. a Eliota). Takže jsem rád, že jsem to viděl ještě jednou.
Také jsem netušil, že malou sestřičku Eliota hrála Drew Barrymore (a o roli se ucházela prý i Sarah Michelle Gellar).
Chlapa s klíčemi, který E.T. pronásleduje, hraje Peter Coyote, kterého známe později z 4400.
A nakonec je tu teoreticky narážka na ST (něco jako, jestli se mimozemšťan nemůže "beam"), ale je tu samozřejmě jasná narážka na SW, kdy E.T. chce oslovit jako známého Yodu (dítě v kostýmu, je Halloween).
Naopak v SW: Ep. I se objeví druh E.T. v senátu, viz video na YT |
|
|
|
| | Ja jsem z Arrival byla nahodou nadsena a porad mi prijde jako jeden z nej filmu co jsem minuly rok videla..
hudba byla ok (u neceho me i mrazilo)
hlavni postava Amy Adams jo, Jeremy Renner byla takova mala tresnicka na dortu (ano mam ho rada)
pribeh jako takovy pro me osobne super...jak uceni pisma tak zablesky budoucnosti...
i ta fylozoficka otazka o tom jestli pocit dite, ktere jednoho dne umre...jako ja bych se asi zachovala stejne...taky bych ho porodila a pak zacla bojovat o to abych zmenila budoucnost...a ikdybych ji zmenit nemohla tak bych si pak uzila kazdou chvilku se zdravim ditetem a snazila se pripravit na okamzik kdy umre.
Videla jsem to uz trikrat a i potreti proste ano. Na csfd jsem tomu dala 4* po prvnim shlednuti a neminm na tom nic menit.
|
|
|
|
| | Telemachus Rhade: Jsem rád, že ses na ten film alespoň podíval, i když jsi jej vlastně odsoudil předem... -)
Ačkoli asi neuvítáš reakci, tak si neodpustím poznamenat, že, pokud jsem film pochopil, jazyk mimozemšťanů umožňoval bytostem, které mu porozumí, vidět napříč časem. Oni tedy věděli předem, jak to dopadne, a vlastně na nic nečekali. Čas je nijak netlačil a vývoj vyhrotila až hloupost jednoho člověka (o které však také museli předem vědět, ale třeba se obávali nepředvídatelných změn vývoje v případě snahy tomu zabránit nebo to v tomto pojetí časových paradoxů prostě nebylo možné)... Pomoc lidí, kterou potřebovali, měla přijít až za tisíce let, přičemž onen problém také již museli znát...
A totéž se týká hlavní lidské hrdinky. Mohla tušit, že pokud se pokusí vývoj změnit třeba tím, že dítě nepočne či potratí, buď se jí to nepovede, nebo může změnit dějiny nežádoucím způsobem (pokud už zvolila narození dítěte, mohla beztak tušit, že vývoj léku stejně neurychlí, i když schopnost vidět budoucnost by tomu mohla pomoci, bude-li ovšem lék vůbec někdy nalezen). Trochu to připomíná příběh Krista, který měl také znát předem svůj krutý osud a trpně jej přijmout, ačkoli toto srovnání s náboženstvím i přes poněkud metafyzické vyznění filmu asi není úplně vhodné...
Na druhou stranu, pokud se ten "univerzální jazyk" naučí mnoho lidí, a získá tak schopnost vidět budoucnost, bude nebezpečí změn či pokusů o změny vývoje mnohem větší. Uznávám, že tyto důsledky, které by dost možná vedly k urychlení likvidace lidstva, film poněkud opomíjí, resp. mimozemšťanům, kteří si jsou vědomi toho, že přinášejí mocnou zbraň, stačí momentální sjednocení lidstva. Zřejmě vědí, že se stane trvalým, což působí poněkud naivně (na rozdíl od vulkánců v ST zde mimozemšťané po prvním kontaktu odletí a kromě svého jazyka lidstvo zřejmě jinak neusměrňují, resp. to alespoň film neukazuje)... Ale v rámci daných předpokladů to má svou logiku. -) |
|
|
|
| | Arrival | spoilers
- Bylo to kolorované daleko za hranici přípustnosti. Stejně se hýbalo s kontrastem a jasem. Za to by se mělo střílet.
- Potřebovali pomoc? A co si o ni třeba říct a nečekat až na poslední chvíli nějaká zrzka totální náhodou všechno rozlouskne?!
- Hudba - to bylo něco hrůzostrašného!
- Ty neustálé záběry televizních zpravodajců! Meh.
- Bomby, armáda, hloupí lidé. Seen 1000 & 1 times already :-/
- Vzpomínky na budoucnost? A ona se rozhodne nic z toho nezměnit? Oh my fucking Valen!!
1/5 za pokus o vykradení Nolana.
A abych předešel 80ti zbytečným příspěvkům...
Pro Miraka je to póza a ostatní se mnou nesouhlasí. |
|
|
|
| | | První dva filmy byly fajn, doufám, že třetí bude taky. |
|
|
|
| | | Může mi někdo říct k čemu je film "Válka o planetu opic", když už od roku 1968 je jasné, jak dopadne? Je to dobré k něčemu jinýmu než předváděčce "A takovýhle naše studio umí renderovat digitální opice" a Woody Harrelson vám i v pětapadesáti hodlá dokázat, že není žádný ořezávátko? |
|
|
|
| | | V Tangled jsou vsichni chytri, ve Frozen vsichni blbi a v Brave tak napul. To je pro me zasadni kriterium. Navic mi prijde, ze Mandy Moore umi zpivat a ty ostatni ne. Ujecene Frouzn uz videt znova nechci. |
|
|
|
| | | Mvek: Já se přiznám... když jsem před časem na HBO Go dost natěšeně shlédnul "Reblbku", eh, pardon, Rebelku ("Brave"), tak jsem si prostě potom musel chca nechca spravit chuť právě s "Tangled" a "Frozen"... |
|
|
|
| | Navázal bych na předchozí debatu - Brave mělo zajímavou atmosféru, mně nesedící výtvarné pojetí a nakonec tak nějak pointu vyznívající do prázdna. Prostě nějak mi to vyšumělo. Takže u mě koukatelné, ale nic moc. Navíc mi ta zřejmě skotská/irská stylizace občas moc připomínala pokus o napodobení francouzské galské asterixovské, a to nejen těmi rvačkami. Záměr to snad ale nebyl a jde jen o můj "problém".
Oproti tomu Tangled je ukázkový animák cílící na děti. Myslím to v dobrém, dětem bych to klidně pustil, je to fajn modernizované podání pohádky. Grafické pojetí je takové typické, ale tedy nezajímavé, asi hodně disneyovské.
Pixar je tu zmíněn jen na konci v titulcích, takže asi moc velký dopad na příběh neměli.
Tak nějak jsem si víc užil Tangled, ale to bude i vztahem k hlavnímu dabérovi Zachary Levi, tedy "Chuckovi".
A k Valentýnu to sedělo perfektně:-). |
|
|
|
| | | Mvek: Už jsem to viděl poměrně dávno, nepamatuji si to, ale působilo to na mne přes svou komplikovanost (a zřejmě i nějaké logické chyby) jako snad nejlépe udělaná self-konzistentní časovka, co jsem viděl. Jakože se tam vyhnuli paradoxům, a nakonec zbyla jediná časová linie, kde vše dávalo smysl. |
|
|
|
| | Ne, 12 opic bych v pubertě nezvládl. Teď proti tomu filmu ale nic nemám, nějakým způsobem se líbil, užil jsem si ho.
Jen mi trochu vadí to, že se nedá asi najít jasný výklad, co kdo proč a kdy. Trochu mi připadá, že si při psaní filmu vymysleli několik zajímavých myšlenek a nemohli se rozhodnout, co má být "pointou", a tak nakonec ty, co prohrály, dali jako mezizvraty (tedy třeba viz situace s voláním doktorky do té firmy na koberce). Což není výtka, jen konstatování.
Pitt v blázinci je super, pak mi vadí, ale budiž.
Ale buď je v tom filmu dost logických děr, nebo je pointou opravdu to, že James Cole byl pomýlený, postupně si to vykonstruoval a souběžně ovlivnil i tu doktorku.
Pak by se dalo vysvětlit nesmysly, že má svůj notýsek, a přitom strojem času přicestoval minimálně dvakrát nahý.
Nebo, že laboratoř měla zjistit, že ta střela byla vystřelená 1916. Ona byla jen vyrobená tehdy, od jejího výstřelu ale uběhlo jen pár dní, ačkoliv to bylo století zpátky.
A samozřejmě pak by pasovaly ty změny toho snu (i když já si tedy všiml jen jedné - Pitta - ačkoliv podle Wiki se měly nějaké věci měnit průběžně).
Ale dobré to bylo tak jako tak. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
