|
|
Spravuje: leena
Počet příspěvků: 5820 |
|
|
|
| | | Pomalu se začínají vynořovat kasovní informace za 2017 a zatím to vypadá, že letos propadlo, co mohlo :) Přirozeně krom Marvelu a DC megahitu (tohle spojení se nevidí denně) Wonder Woman. |
|
|
|
| | | Disney je na cestě za monopolem. Zřejmě odkoupí od Murdocha 20th Century Fox.
Už nějaký čas o tom čtu. Pro filmový Marvel by to byl velký zisk. |
|
|
|
| | | Disney je na cestě za monopolem. Zřejmě odkoupí od Murdocha 20th Century Fox. |
|
|
|
| | | BorgDog: No a? Vypadá to jako real produkce? Vypadá :) |
|
|
|
| | | Telemachus Rhade: Fanfilm. |
|
|
|
| | Mvek:
V for Vendetta (2015)
Musel jsem podívat, jestli to má být remake, ale ne, myslíš 2005 :) Jako velký fanda Wachowských ve formě je pro mě tohle 5/5, srdcovka a jeden velký herecký koncert všech zúčastněných.
Ostatní dva jsem neviděl. |
|
|
|
| | V for Vendetta (2015)
Nevím, co si o tom myslet, koukalo se na to fajn, ale bylo to takové zvláštní. Ale z hlediska dystopií určitě radši tohle než Hunger Games. Místy to bylo fajn napínavé, jen člověku chybí asi vhled do toho světa. Předpokládám, že komiks to načrtne lépe.
Lawrence of Arabia (1962)
Je to pěkně velkolepé, je škoda, že se to v dost věcech podle Wikipedie míjí s realitou, ale na druhou stranu i tak je to taková hezká ukázka pro člověka neznalého, co se dělo na Blízkém východě za první světové. V podstatě o podobných událostech nemám vůbec tušení. Z dějepisu si ani nepamatuji, že by Británie podporovala arabské kmeny proti Turkům... Lawrence byl správný šílenec v tomhle filmu.
The Man Who Knew Too Little (1997)
Z téhle praštěné komedie čiší strašně 80. léta, nechápu jak je to možné. Jinak v rámci žánru a tématu docela fajn, i když konec už moc přitažený (lezení po římse). A závěr na pláži vysloveně na hlavu. Ale jako oddychovka proč ne. Některé záměny byly velmi pěkné. |
|
|
|
| | Mvek:
Ale je tedy smutné, že zrovna tenhle seriál Netflix do ČR nepustil.
V ČR má nějaká stanici exkluzivitu. Disney tuším, ale nevím jistě.
To, že je to úspěšné neznamená, že je to kvalitní
Však to taky netvrdím, ale má to už 7 sezón. |
|
|
|
| | Milada
Pozor na možné spoilery, ačkoli základní příběh je daný historií...
Na projekci filmu (v českém znění) jsem byl v neděli v jabloneckém kině Junior a film se mi docela líbil, lze-li to u takového smutného tématu říci. Překvapilo mě, že věnují relativně dost prostoru i začátkům veřejné činnosti Horákové ve 30. letech a také jejímu věznění za nacismu. Na druhou stranu film nutně zjednodušuje, vynechává už její působení jako mladé revoluční socialistiky roku 1918 apod. a i přes určení i zahraničnímu publiku mnohé nevysvětluje, což ale nevidím jako chybu. Něco vychází už ze zarámování příběhu opožděně doručeným dopisem dceři. Na detaily politických a právních procesů tak není až tak velký prostor, byť je ukázáno hodně. Na ČSFD filmu dost vyčítají přílišné zaměření na rodinu, ale to se podle mě k tomuto pojetí příběhu hodí a ukazuje to ústřední postavu v širším rozměru... Na druhou stranu přece jen mohli její zapojení do druhého a zárodků třetího odboje (je známo místo jedné schůzky později popravených opozičních politiků) ukázat trochu více.
Vyorálek myslím oproti českému století v Gottwalda dozrál, i když neměl velký prostor. Mezi nutnými zjednodušeními je asi třeba jeho projev z 25. února, který byl oproti originálu nejen zkrácen, ale i doplněn o Gottwaldovo zvolání, že je to pro komunisty Vítězný únor, což se asi používalo až následně, byť brzy...
Ústavodárné národní shromáždění zasedá v úzkém podlouhlém sále připomínajícím kostel (včetně vitráží v oknech), přičemž Gottwald sedí v první řadě. Podivně působí kombinace malého československého státního znaku v pozadí s dnešním malým znakem na řečnickém pultíku. Možná se mýlím, ale pokud vím, sál vypadal jinak a vláda seděla podobně jako dnes čelem k poslancům.
Dalším nepřesným detailem je vlajka EU, která se mihne při pohledu na meziválečný Pražský hrad z Hradčanského náměstí. Jedná se o vlajku vyvěšenou prezidentem Zemanem. Ale záběr omlouvá to, že je krátký a nejsou vidět detaily (hvězdy), přičemž by šlo vlajku vnímat možná skoro jako černou např. na památku nějakého zemřelého politika (byť vzhledem k ději myslím ne prezidenta).
Milada Horáková se ve filmu vzdává poslaneckého mandátu 10.3. vystoupením přímo na jednání s relativně odvážným prohlášením o konci demokracie a s následným rozhovorem s Gottwaldem, ačkoli ve skutečnosti už tehdy byl parlament pod prakticky úplnou komunistickou kontrolou a demokratičtí poslanci včetně Horákové odstupovali odesláním "přípisu". Záznam ve stenoprotokolu z 11.3.1948 vypadá takto:
"Došlo toto oznámenie:
Poslankyňa dr Milada Horáková oznámila prípisom z 10. marca 1948, že sa vzdáva poslaneckého mandátu."
Jinak lze samozřejmě diskutovat o míru protisovětských a protikomunistických aktivit Horákové za třetí republiky. Třeba ještě na parlamentní schůzi 4.2.1948 na jednu stranu interpelovala komunistického ministra zemědělství s obviněním (na základě informací od ostatních stran včetně třeba sociálních demokratů), že komunisté dotlačili okresního agronoma ve Strakonicích k pokusu o sebevraždu.
Na druhou stranu později téhož dne (ovšem jménem celé ČSNS) vystoupila na podporu československo-sovětské obchodní smlouvy, když začíná těmito slovy:
"Československá strana národně socialistická, jejímž jménem mám čest mluvit, hlásí se radostně ke schvalované smlouvě československo- sovětské o obchodu a plavbě a k doplňujícím ji dohodám o výměně zboží. Toto velké dílo staví obchodní a hospodářské styky československo-sovětské po prvotních zkušenostech, nabytých od r. 1945, na pevnější základ a zajišťuje je na delší dobu. " I když se dále snaží zdůrazňovat, že jde o smlouvu rovnoprávnou a vyváženou a vyzdvihuje roli národněsocialistického ministra zahraničního obchodu Huberta Ripky (později v exilu), jeho dopisu Stalinovi atd. Následující řečník, komunistický předseda parlamentu Václav David, zdůrazňuje roli Gottwalda...
Ve filmu se od 30. let objevuje v podání herce Javorského kolega Horákové Alois Schmidt, který se nakonec ukáže jako kolaborant s komunisty vlivem německého původu rodičů. Možná byl předlohou národní socialista Alois Neuman, kterého Horáková odhalila na stranické schůzi 24.2.1948 jako tajného komunistu. On však utekl, aby se vyhnul odvolání, a druhého dne usedl "za" ČSNS resp. ČSS do "obrozené" Gottwaldovy vlády... Pokud to měl být on, nabízelo se ale dramatičtější a konfliktnější ztvárnění...
Při jejím zatčení film zřejmě sled událostí také mírně upravil a načasoval tak, aby působily dramatičtěji...
Film byl v přímém ukazování násilí, mučení poměrně decentní, a přesto následky naznačil dosti výmluvně. Na rozdíl od některých komentářů na ČSFD si nemyslím, že to bylo špatně a že by zde komunisti či nacisti působili nějak mírně (tedy jeden nacistický dozorce připomínající herce Cardu možná ano). Zajímavé je ztvárnění smrti Jana Masaryka, kdy film na rozdíl od Českého století přece jen ukazuje na dnes oficiálně policejními forenzními metodami prokázanou vraždu, ale výkladu ponechává hodně široký prostor, když ukáže jen náznaky... Poprava po "českém způsobu" na prkně je možná zpracována přesněji než v Českém století, i když závěrečný pohyb těla by možná měl mít opačný směr. Opět ale film - a je to dobře - nezašel k explicitnímu zobrazení...
Představitelka hlavní role myslím působila věrohodně, byť někomu možná může vadit dabing (hůře ale zní třeba slovenský přízvuk herečky její sestry). Herec jejího manžela mi trochu připomínal Ferdinanda Peroutku, a tedy do dané doby také dobře zapadal.
Závěrečné poselství bylo myslím docela silné a většina lidí kupodivu zůstala v klidu sedět v sála až do konce titulků. Na ČSFD ovšem někomu vadilo, že prý konec není dostatečně dojemný a málo lidí na konci brečí... -)(
Myslím, že je to i dobrým varováním před ohrožením demokracie (byť pojetí filmu jako politický thriller by v tomto možná bylo lepší). Na druhou stranu naštěstí protidemokratické síly v Česku přece jen i dnes zatím nejsou až tak jednotné a jednoznačné, natož aby měly jasnou oporu v "osvoboditelské" velmoci za hranicemi... |
|
|
|
| | Telemachus Rhade: Ano i seriál jsem myslel do pokračování. To, že je to úspěšné neznamená, že je to kvalitní, viz STD:).
Ale je tedy smutné, že zrovna tenhle seriál Netflix do ČR nepustil. Tam je jen jedna řada minisérie Legends z 2011 a jeden kraťas z 2014. |
|
|
|
| | | Mvek: První film točili zadarmo jen pro radost? :) |
|
|
|
| | How To Train Your Dragon (2010)
Jo, to jsem při nemoci potřeboval, možná i díky bacilovi mě to až dojímalo. Ale "kočičí" drak byla super ulítlost, kterou jsem si náramně užil. A různé hlášky a tak byly také super.
Předpokládám, že pokračování se budou nést v komerčním duchu atd. Ale to se tak stává. |
|
|
|
| | | Blues Brothers 1980 ... John Belushi, Dan Aykroyd s velkým množstvím hudebních legend. Takže pokud vám nevadí, že film nemá děj, tak tento výlet do historie doporučuji. |
|
|
|
| | | A co na to všechno vlastně Bob Weinstein? Ví někdo? |
|
|
|
| | Mission: Impossible Ghost Protocol
Překvapivě dobré, docela se shodnu s Razerovým komentářem před lety. Sice jsem v Giacchinově hudbě jednu zaslechl jedno bojové téma z Mafie:-), ale jen vzdáleně, bude to náhoda.
Samozřejmě mě pobavily City Elefanty jezdící jak v Budapešti, tak v Moskvě (aneb klasika, kterou by asi připomněl AVip, že podle železnice se většinou pozná, kde se film točil, a objeví se tam dost chyb, ale tohle bylo moc snadné). "Básník Štěpán Šafránek" jako hledaná osoba na začátku proč ne... A Pražský hrad jako Kreml, no budiž:). Resp. agentka vyšle balónek na Rudém náměstí, a skončí nad Pražským hradem (ale jo, podle filmu je to pořád Kreml, tak budiž). Na Hradě se například využily i interiéry, Dáša poznala místnost, kde se psaly vzkazy Havlovi v době pohřbu atp. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
