|
|
Spravuje: leena
Počet příspěvků: 5807 |
|
|
|
| | | Zeptám se k čemu by se tak použitý styl humoru dal přirovnat? |
|
|
|
| | | Musím se přiznat, že jsem se také bavil a ne málo. |
|
|
|
| | | leena, S.S.Enterprise: Ja som sa pri pozeraní Deadpoola 2 výborne bavil, ale samozrejme každý máme iný vkus. |
|
|
|
| | AVip: "britský film Invasion z roku 1980, který natočila BBC podle knihy Zdeňka Mlynáře "Mráz přichází z Kremlu""
To zní zajímavě. |
|
|
|
| | Pozemstan:
...
zajímavý film Dubček, dostupný online v na webu ČT.
...
Ten film nebyl špatný a myslím, že Dubčeka celkem dobře vystihnul, nakolik jsem schopen posoudit z jeho,působení po roce 1989 v politice.
V této souvislosti je ovšem velká škoda, že se žádná TV neodhodlala uvést (znovu) britský film Invasion z roku 1980, který natočila BBC podle knihy Zdeňka Mlynáře "Mráz přichází z Kremlu". Je to o to větší škoda, že československý dabing toho filmu existuje, ČST ho uvedla někdy z kraje 90. let (tipnul bych to tak na rok 1991).
|
|
|
|
| | Včera jsem byl v poloprázdném jabloneckém kině Radnice na filmu Jan Palach. Přišel jsem asi 10 minut po začátku, takže už jsem nestihl nejen reklamy, ale dorazil jsem až během první scény, což ale výrazně nezkazilo můj dojem. Celkově to byl docela silný zážitek. V sále nebylo moc lidí, ale většina zůstala sedět nejen při závěrečných titulcích (což bylo dáno i zvláštním znepokojujícím střídavým hudebně-rozhlasovým doprovodem), ale mnozí mlčky vstřebávali dojmy ještě chvíli poté...
Zajímavé je, že Josefa Smrkovského hraje stejný herec (Jiří Zapletal) jako v dílu (rovněž Sedláčkova) Českého století Musíme se dohodnout, ale i ve filmu Dubček. Film Jan Palach zajímavě ukazuje vývoj Palachovy osobnosti na pozadí pobytu v SSSR a pak vývoje u nás od roku 1967, tzv. Strahovských událostí, kdy studenti z kolejí demonstrovali proti výpadkům proudu i přeneseně za uvolnění s heslem "Chceme víc světla" atd. Nevím, nakolik je vše pojato autenticky, ale vyznívá to přesvědčivě.
Zatímco Hořící keř se věnuje vývoji po Palachově činu, tady je to hlavně o vývoji před ním. Oba filmy ale mají podle mě jeden nedostatek, když budí mylné zdání, že Palach už po svém zapálení nepromluvil jinak než dopisy... Nedozvídáme se tak ani o přece jen alespoň dočasném společenském vzedmutí, které Palachův čin vyvolal. Sedláčkův film se ale té době už ani nevěnuje, takže z toho vychází relativně lépe a celkově jsou oba snímky myslím velmi dobré (i přes značné zjednodušení Hořícího keře). Otázkou je, zda závěr nebyl až příliš naturalistický a šokující, byť byl svým způsobem zároveň ještě docela decentní a zachycoval prostě krutou realitu...
Palacha, ačkoli herec působí možná nápadněji než skutečný Palach z fotek, ukazuje film docela přesvědčivě jako normálního kluka i s intimním životem. Možná jsou poněkud kontroverzní různé záběry s narážkami na oheň a hořící lidi, včetně grotesky s Laurelem a Hardym (byť grotesky prý měl rád, takže scéna může být relativně autentická), ale dokreslují možné podněty k Palachovu činu, jeho zkušenosti s ohněm... Nevím, zda by měl i v době svého činu u postele na koleji stále fotku Dubčeka, ale třeba prostě stále věřil v jistou naději, které chtěl pomoci.
Na zpracování podobných relativně známých historických témat se asi bude vždy snášet nějaká kritika. Mně se to celkem líbilo, lze-li to u tak smutného tématu říci. Oceňuji relativně dobré vykreslení atmosféry doby zejména z pohledu studentského prostředí, ale i třeba zajímavých postojů Palacha k Rusům založených na osobním přátelství (opět se nabízí otázka, zda to odpovídá realitě)...
Viz i dva ohlasy Kristiny Roháčkové z ČRo...
FILM VS. REALITA: Co přimělo zažehnout Pochodeň č. 1?
Příběh mladíka a jeho činu. Film Jan Palach hledá motiv v posledních měsících studentova života
___________________
Také jsem zhlédl rovněž zajímavý film Dubček, dostupný online v na webu ČT. Film alespoň částečně ukazuje, jakému tlaku Moskvy a dalších "spojenců" Dubček čelil už od března 1968. Trochu sporné je tvrzení, že se stal prvním tajemníkem bez rozhodnutí Sovětů, ačkoli tam později správně zazní, že si Novotný na zasedání pozval Brežněva, který jej však "nepodržel". Možná to ale jen dokresluje jistou Dubčekovu naivitu vůči SSSR...
Děj se dost podobá dílu Českého století Musíme se dohodnout, ale pojetí je trochu jiné, více zaměřené na Dubčeka i jeho rodinu a zahrnující delší časový úsek včetně malé části pozdějšího života. Nevím, nakolik odpovídá realitě to, že je zde Kriegel v přímém kontaktu s ostatními z "české delegace", až po podpisu ostatních se opakuje scéna, kdy na něj čekají v letadle a hovoří se o tom, že byl vzat jako rukojmí (teď nevím, jestli jej v Českém století naopak v letadle už nenašli). V Českém století byl myslím v izolaci po celou dobu, možná jen jednou se krátce potkal s kolemjdoucími kolegy...
Na ČSFD filmu vyčítají "dokumentární" prolínání s autentickými obrazovými a zvukovými záznamy, tedy změny tváří a hlasů postav, ale myslím že je to zpracováno docela citlivě. Vidíme i pár záběrů z pozdějšího Dubčekova života, přičemž se vlastně vše odehrává jako vzpomínky při jeho poslední jízdě roku 1992. Možná trochu jako klišé působí atmosféra jízdy, kdy se Dubček vlastně už jakoby předem odevzdaně připravuje na smrt... |
|
|
|
| | Deadpool 2
ja dala dve tretiny abylo toho na me moc... (asi jsem suchar, ale tenhle tip humoru moc nechapu) |
|
|
|
| | Deadpool 2
... jako nevím , ale já sem od půlky usnul a bylo to pro mě totálně debilní |
|
|
|
| | | S.S.Enterprise: Yep, to bylo dobré. |
|
|
|
| | Ad: Hrdinové ohně / Only the Brave (zmiňované již dříve)
Momentálně hodně aktuální vzhledem k dění v Kalifornii. |
|
|
|
| | Hrdinové ohně
... poutavý, zábavný, zajímavý, drsný a celkově dobrý film |
|
|
|
| | Hoří má panenko (1967)
Ne, tohle prostě docenit neumím. Shodnu se s jedním komentářem na ČSFD, filmařský um je tam vidět často, pěkný střih. Ale já nevím, já prostě neumím docenit ty neherce, kteří "nehrají" tak, že vypadají jako senilní a ožralí nonstop, nejen, když pijou pivo na poradě nebo pak při plese frťany. Občas nedávají smysl moc ani slova, jako kdyby jim navíc režisér a scénárista Forman jen řekl, co zhruba mají říkat, ale nedal přesné dialogy.
Jako jinak satiru budiž, nežil jsem v té době, zvlášť na malém městě, tak nemůžu tušit, jak moc to bylo výstižné a potřebné se do těchto věcí trefovat. Ale i přes celkově krátkou stopáž bych uvítal ještě kratší, protože tahle přehlídka blbosti mě nebavila (zato třeba scéna hořící chalupy byla dobrá). |
|
|
|
| | Včera jsem zhlédl na ČT koprodukční film Krycí jméno Holec/Deckname Holec (dostupný i online v iVysílání), na ČSFD s "krásnými" 47 procenty. -)
Osobně se mi to líbilo, herecké výkony byly myslím velmi dobré, ale je otázkou, nakolik příběh odpovídá realitě tehdejší doby, i když je inspirován osudy režiséra Jana Němce (postava ztvárněná Kryštofem Hádkem, s jiným jménem) a také rakouského televizního moderátora, ředitele ORF a pozdějšího starosty Vídně Helmuta Zilka (pod svým jménem), o kterém se v 90. letech provalily kontakty s StB, což zabránilo jeho vyznamenání Václavem Havlem...
I v diskusi na webu ČT se objevily výtky, které mě též napadly. Ve filmu po obsazení improvizovaného televizního studia okupanty okamžitě převezme vysílání kolaborantka (jinak ve skvělém podání Vilmy Cibulkové). V tehdejší atmosféře (ještě 21.8.) ale bylo obtížné kolaborovat takto veřejně. Např. v tomto článku na Lupě je zmíněno prosovětské TV vysílání až z 24.8., bez tváře moderátora, trvající jen krátce (jinak je tam ale na fotce ze studia vidět pozadí za (nekolaborujícím) moderátorem stejné jako ve filmu).
Také je otázkou, zda by Zilk, byť pod tlakem, zvažoval odvysílání jasně propagandistického filmu a zda skutečně nebylo více informací o tom, co se děje v Praze i z, byť omezeného, vysílání Československého rozhlasu a televize, z telefonních kontaktů s více lidmi atd. Nakonec se to zde vyvine jako dramatická špionážní zápletka, z níž Zilk nevychází nejhůře, byť herec zdařile ztvárňuje jeho spíše pasivní a zmatený výraz.
Pohledná Vica Kerekes zde měla významem spíše vedlejší roli *Zilkovy milenky a režisérovy ex*. Jen doufám, že její volnou předlohou neměla být Marta Kubišová, od 1969 krátce Němcova manželka (Kerekes ale představuje spíše herečku, která přejde i ke zpěvu). -)
Jiří Vyorálek zde se vzhledem a výrazem spojovaným s jeho rolí Gottwalda kupodivu ztvárňuje protipól Cibulkové - proreformního šéfa filmařů a improvizujícího moderátora... -)
____________________
Poté jsem ještě zhlédl zajímavý film z roku 1967 Čekej do tmy/Wait Until Dark s Audrey Hepburn(ovou) v hlavní roli. Oproti třeba romantické a komediální Snídani u Tiffanyho z roku 1961 zde ukazuje Hepburn(ová) úplně jinou hereckou stránku, když v tomto komorním kriminálním thrilleru velmi zdařile ztvárňuje nevidomou oběť... I když možná na dnešní dobu občas reaguje poněkud příliš hystericky a nevyužívá všechny příležitosti, jak zavolat pomoc/policii, hlavní postava jinak ukazuje své skvělé sluchové, mentální, a dokonce až taktické bojové schopnosti, což jsem velmi ocenil. Celý film myslím i dnes působí docela uvěřitelně (snad až na věčně odemčené dveře bytu nebo odeslání dívky od sousedů samotné na noc čekat na autobusové nádraží, což bude znak jiné doby a částečně asi též kulturního prostředí). Možná trochu naivními se nakonec ukážou spíše někteří vzájemně se zrazující protivníci. -) |
|
|
|
| | | Já se minulý týden díval na film The Kissing Place, který jsem viděl dvakrát zhruba kolem roku 1994 v televizi. Od té doby zřejmě vysílán nebyl, nyní je k vidění, v pohříchu poměrně špatné kvalitě, na Youtube. Je to hodně dětský film, je tam spousta naivních momentů a logických chyb, ale herecký výkon Meredith Baxter je velmi zajímavý. Jen jí je (zřejmě nejen kvůli akcentu, ale i z důvodu špatné kvality zvuku) nepříliš dobře rozumět. Zajímavé je, že tam hraje Nicole de Boer jednu ze svých prvních filmových rolí. |
|
|
|
| | Mvek, Damar: Zajímavé!
Z 90 let si pamatuji zprávy o přípravě či premiéře nějaké nové české koprodukční sci-fi se známými českými herci, snad natáčené kdesi v pralese (není tedy jisté, zda šlo vůbec o příběh související s vesmírem), ale možná se mi to jen spletlo s níže zmíněnou starší Akcí Bororo, kde se o jihoamerických pralesích také hovoří... |
|
|
|
| | Mvek: Neviem, či poznáš film Tretí šarkan z roku 1985, je to teda skôr určené pre mládež, ale pozrieť sa to dá.
POPIS: "Vedecko-fantastický film o snových dobrodružstvách troch školákov zo základnej školy v Atómovej Lehote - Paťa, Jána a Borisa. Keď neďaleko ich rodnej obce v skalách objavia ukrytú mimozemskú kozmickú loď, s jej pomocou odletia na neznámu planétu, ktorú zničila ekologická katastrofa."
Tu je link na film:
Tretí šarkan
|
|
|
|
| | Konečně jsem našel název toho českého sci-fi, který jsem hledal od 90. let.
Nesmluvená setkání (1995)
Na YT jsou jen strašné verze, budu ho muset někde sehnat. Je to asi slabé i podle hodnocení, ale říkám si, že kromě tohoto a XB-1 vlastně neznám žádná česká vesmírná sci-fi. Když už sci-fi s vesmírem, tak se o něj jen lehce otře a samozřejmě je to většinou navíc nějakým způsobem komediální (Muž z prvního století, Akce Bororo).
Nebo mi něco uniká? Je to velká škoda, že nemohlo něco ve stylu XB-1 vzniknout i později. Chtěl bych vidět takový český Star Trek, přitom by něco ve stylu ST asi ideologicky nebylo problematické, nějaká ta utopie doby TNG, oslava sovětského vesmírného dobývání atd. A pak zkoušet kličkovat kolem různých témat, co by cenzurou prošlo, a co ne. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
