|
|
Spravuje: leena
Počet příspěvků: 5808 |
|
|
|
| | Marshall: Z toho tvého seznamu jsem viděl Tetris a Dungeon & Dragons a u obojího souhlasím.
Ten tvůj film je katastrofický
Papírově možná :-) Jinak je o latentním rasismu a Přátelích, takže zásadní otázka, která mě provázela po jeho konci je: "Jak to vlastně tehdy dopadlo s Rossem a Rachel"?
poslední katastrofický film, na který si matně pamatuju a byl ok, byl The Core
Jádro je ale taky, podobně jako Master & Commander, v podstatě vystrukturované jako dvojepizoda Treku ;) Ale nejde mi úplně o to, co je dobré, a co dementní, ale z hlediska katastrofického žánru je úplně OK i 2012. Jde tam o katastrofu. Tady ne. To je ten problém. Greenland a tohle jsou rodinná dramata s uměle nastaveným problémem, který je nelogický a nezajímavý. Minimálně proto, že jsem chtěl vidět katastrofický film, který mi byl advertován. Místo toho dostanu věc o černé holce, které se nelíbí, že ji bílý kluk fotí u bazénu v plavkách. |
|
|
|
| | Telemachus Rhade: Podívej se na můj seznam z 04. listopad 2023 a řekni mi, co si o tom myslíš, protože v obecné rovině s tebou souhlasím. Ať už jsou to barevné filtry nebo dialogy, které vypadají jakoby je psaly děti.
ALE! Ale sem tam něco najdeš, možná je to množstvím filmů a máme "survival bias", nevím jaká je reálná statistika. Ten tvůj film je katastrofický a ty jsou pro mě docela odpad, poslední katastrofický film, na který si matně pamatuju a byl ok, byl The Core (2003). |
|
|
|
| | | ... nicméně „Leave the World Behind" jsem ještě neviděl, takže nemůžu hodnotit |
|
|
|
| | Pokud světu vládne TikTok a videa gumující hlavu, tak není divu, že je tvorba taková, jaká je. Příklady jsou všude kolem nás, tak třeba film Osm hrozných, vynikající konverzační drama, v kinech propadl.
Synovec s oblibou např. repuje "refrén" "hitu" chleba https://www.youtube.com/watch?v=mFNWWey5v1U - docela kulturní úpadek, no. |
|
|
|
| | Zamyšlení...
Viděl jsem letošní katastrofický hit Netflixu „Leave the World Behind“ a rozčarování nad stavem kinematografie mě donutilo něco napsat nejen o filmu, ale i o společnosti (myšleno sociologicky), která je produkuje a akceptuje. Nejde jen o tento konkrétní snímek, nebo žánr, ale o fenomén, který postupně přebírá nadvládu nad vším.
Když jsem se zamiloval do filmu, měl téměř každý z nich, co říct. I vybrané seriály si dokázaly zafilozofovat a rozebrat palčivé téma na ploše 45 minut. Za tři návštěvy kina jste se o historii, vesmíru a politice dozvěděli víc než za celou základní školu. Přeháním, samozřejmě, ale víte, co tím myslím. Některé byly věrnější, jiné v sobě nesly uměleckou licenci na základě skutečnosti, další přinesly poselství, nad kterým se dalo zamýšlet. To, co měly všechny ty filmy společné, byl kvalitní scénář. Vzpomeňte si na devadesátky, nebo začátek millennia – pamatuje na nějaký týden, kdy by nepřišel do kina kvalitní film? A můžeme klidně pojmenovat komerční věci jako „Demolition Man“, nemusíme vůbec zacházet do artu. Ten film v nadsázce a humoru představil problémy, které žijeme dnes, jako hyperkorektnost nebo bezzubost společnosti.
Společným rysem pro celou tuhle éru byla ovšem jedna složka, které se dnes vysmíváme, a to byla perfektní dramaturgie. Scénář nebyl masturbací tvůrce na počet minut a rozvleklost dialogů. Orchestrální hudba umocňovala zážitek, neprovokovala nervy, aby silou přitáhla diváka od obrazovky mobilu. Dobrý příběh nepotřeboval „mexický“ ani jiný filtr, všechno se dokázalo odehrát přes den, nebo v noci, ne v ponurém světě palety plechovky fazolí Heinz, jak je to populární hlavně posledních 5 let. Na jasné a podnětné sdělení stačilo pár slov, ne hodina zakulaceného a bezpečného vysvětlování toho, co se zrovna děje. Humor byl vtipný, jednohláškový, suchý, často laskavý a třeskutě nekorektní. To na něm ostatně bylo funny. Zároveň málokdy ztrapňoval, jak je tomu nyní zvykem nejen u Marvelu, ale třeba v otřesné a podle mě až nebezpečné „Barbie“, která ‚instagramový feminismus‘ postavila do role odbojné frakce, jež musí zvítězit nad patriarchátem tím, že se stane nedotknutelnou a povýšenou. Něco jako reverzní rasismus. Teď na nás tedy panenka křičí, že reverzní sexismus je OK a v právu.
Byla doba, kdy jsem vyrůstal opravdu tak jiná? Můj rolemodel byl černoch, nikdy by mě ani nenapadlo, že nemůže být prezidentka, atp. Vždy jsem vnímal svět takovou optikou, ať každý dělá to, v čem je dobrý, vždyť mu nikdo nebrání. Myslel jsem, že univerzální cíl společnosti je dosáhnout stavu, kdy je jedno, jestli jste žena, muž, černý, bílý, modrý, androgynní bytost z deváté dimenze, nebo polyamorní slévařka oceli. A to je kinematografie v níž jsem vyrostl já. To byly ideály, které na mě křičely z televize, ze zpráv, z novin a z pláten kin.
Spousta věcí byla na hovno, hlavně sociálně-politických, nežiju v deziluzi, že ne, historii znám dobře. Ale trend byl jeden – progresivní. I přesto že horká válka zuřila 324 kilometrů na jih od Mikulova, přestože že nám na italských plážích létaly stíhačky nad hlavou – trend byl progresivní.
Dnes? Ať zapnu jakýkoli film, zprávy, seriál, vidím dávno vykořeněný rasismus, jako uměle živený realný problém. Vidím umělé kvóty pro ženy v parlamentech, jako by bylo potřeba jen „zúčastnit se“, a ne vynikat. Petra Buzková se tam, kde byla, dostala sama, nepřišla na uvolněnou židli nějakou kvótou. Totéž Madeleine Albright, atd. Vidím vyhrocené reakce na homosexualitu, které na přelomu tisíciletí neexistovaly. Vidím společnost, která chce mít prostě klid a radši uvrhne samu sebe do letargie a nechá se přeřvat malou, ale hlasitou konzervativní částí, která jako kafemlýnek řve: „Včera bylo líp.“ a vidí nepřátele zásadně jen tam, kde žádní nejsou. Hůř, vidí přátele tam, kde žádní nejsou. Univerzální hodnoty přebil názor. Názor na to, že můj názor může být moje pravda. Že moje vize, je (ne)kriticky nenapadnutelná.
A tady udělám oslí můstek zpátky k filmu. Společnost přestala požadovat díla, která se něčeho dotknou. Začala je přímo vytěsňovat z veřejného prostoru. „Hlavně po nás proboha nechtějte, abychom u toho přemýšleli.“ Soundtracky? Samostatně neposlouchatelné. Akce je rozmělněná digitální opulentností. Sci-fi je primárně barevné a depresivní, přičemž kompletně ignoruje už i miliardy zabitých na pozadí. Nejsou vidět, a tak na nich nezáleží. Fantasy se ztratilo ve vlastních světech plných prvoplánové brutality. Komedie pozbyla na důvtipu a většinově se propadla někam k Benu Stillerovi. Drama je špatným thrillerem a thriller je krvavou lázní. Vrstevnatý příběh je nahrazen onanií na vlastní velikost rádoby shakespearovskými dialogy roztažených vět beze smyslu, při stopážích vyhrazených dříve jen těm nejlepším věcem, jako byl Kmotr, aniž bych další týden věděl, o čem to pořádně bylo, natož abych se na to podíval znovu.
Forma je to nyní to, co dominuje chtíči publika. Jako kdyby všichni chtěli chodit do molekulárních restaurací, kde dostanou navoněný vzduch levandulí, ale nenajedí se. Obsah/Hlavní chod není důležitý. Sladký dezert je to podstatné. Vyžívání se v tom, co nemohu nijak ovlivnit, v kazech charakteru. V postavách, které se rozhodnou špatně, protože „tak to přece člověk dělá, ne?“ Ta víra ve snahu hlavního hrdiny/hrdinky, že když se budou snažit, tak to aspoň zkusili a možná zaseli semínko nějakého zlepšení, je zadusaná do trávy. „Svět je v hajzlu, smiř se s tím. Ty neřídíš svůj osud, to oni. Je jedno, jak jsi dobrý, nikdo tě nikdy nikam nepřijme. Můžeš dělat, cokoli chceš, ale musíme ti takovou pozici zajistit subvencí, normou. Nevynikej. Pracuj. Natoč normativní film. Obžaluj patriarchát. Narovnej pokřivené. Buď kontroverzní normativní normálností. Obsaď černou slečnu do dánské pohádky a všem dávej sežrat, že je černá, protože to je na tom to novátorské, to pro bělochy divné,“ přestože Popelka s Whoopi Goldberg, kde má s bílým manželem asijského prince je 30 let stará a nikdo tehdy neřekl ani popel. Ono to tehdy totiž nebylo téma. Dosáhli jsme určité formy normalizace, nebo vzpoury neschopných a domněle ublížených, chcete-li, která vyvolala sedlácké povstání malosti maskující se za konzervatismus. Jako když se křesťan, žid a muslim se šimitarem v ruce dohadují, čí verze Bible je lepší. Nemůžu se tak ubránit zamyšlení nad větou z Matrixu „Rok 1999, vrchol lidské civilizace.“ |
|
|
|
| | | Já teď dával rewatch Tudorovců... a pak jsem časově zařadil film Lady Jane - o královně, která vládla anglii jen pár dní, pěknej film (je tam i dost romantiky pro leenu).. a teď jsem u konce prvního filmu Královna Alžběta s Cate Blanchett.. a pak to završím s Mary Queen of Scots a konečně Střelným prachem |
|
|
|
| | | S.S.Enterprise: Také jsem od února 2022 dlouho neměl chuť třeba pokračovat ve sledování Expanze kvůli válečným scénám, ale Oppenheimer se sice odehrává ve válečném období, avšak bojové akce tam, pokud si vzpomínám, prakticky nejsou, takže jsem to jako válečný film ani nevnímal. Je vidět jen *jaderný výbuch při prvním testu Trinity na americké půdě. Jen v jedné scéně je pak Oppenheimer konfrontován se svým svědomím, když se v jeho mysli dav jásající v přednáškovém sále z úderu na Japonsko mění v japonské oběti...* |
|
|
|
| | | Pozemstan: Celkově nemá mna válečné filmy (myslím tím z 20. stol) chuť a sílu, ale věřím, že Oppenheimer se vymyká.. snad podobně jako Enigma? Ale ještě jsem to neviděl... |
|
|
|
| | Koukám, že tady asi ještě nebyl zmíněn Oppenheimer. V létě jsem na tom byl v jabloneckém kině, vlastně jsem zavítal do kina poprvé po mnoha letech, nepočítám-li Chotěboř, a film se mi velice líbil. Zajímavá je jeho mnohovrstevnatost, kdy je ukázána (nejsem odborník, ale předpokládám, že v jisté umělecké zkratce, ale pro laika poutavě) jak vědecko-technická stránka vývoje jaderné bomby včetně zapojení mnoha slavných vědců, ale i otázky organizační a logistické (*role Oppenheimera a jeho rodinného pozadí v samotném výběru lokality a budování laboratoří v Los Alamos*), tak i otázky mezilidských vztahů, psychologie, etiky atd. Na své si tak přijdou i milovníci historických politických thrillerů. I když je kontext trochu odlišný, příběh má svůj přesah i do české současné politické debaty *ohledně vhodné míry (anti)komunismu, resp. potlačování jakýchkoli politických odpůrců za použitím nálepkování místo posuzování jejich skutečných postojů a činů. Kdy ovšem zde hraje roli, alespoň ve filmovém podání, spíše "salieriovská" osobní zášť...*. Zajímavý je i jeden detail, kdy pověstná "Čechovova puška" nezůstane bez výstřelu, což v kinematografii myslím nebývá úplně časté. Díky střídání žánrů si film udržel tempo i přes poměrně dlouhou stopáž, kdy *po prvním testu jaderné bomby následuje ještě možná hodina politického rozuzlení*.
S.S.Enterprise, Mvek: Je to zajímavá komedie, která se ale přitom vlastně do značné míry drží reálné vážné předlohy... |
|
|
|
| | Mvek:
Zabili nám Stalina
Viděl jsem, ale už si to nepamatuju... Dal jsem tomu tehdy 3/5...
|
|
|
|
| | S.S.Enterprise: Tak se podívej na Zabili nám Stalina s kapitánem Lorcou z DISCO v hlavní roli, to máš taky úplně jiné, než běžně i potkáš:-).
Teda to byla jen volná asociace, Trojúhelník smutku neznám. |
|
|
|
| | Telemachus Rhade:
Pro mě to byl film na jedno podívání a hlavně se mi líbilo, že to bylo něco jiného, než filmy, na který běžně koukám. |
|
|
|
| | | S.S.Enterprise: U blicí scény jsem to vypnul a hodil do odpadu. Je to něco jako Bílý Lotus. Beru to tak, že blbců je komlem mě až dost, nemusím se na ně ještě dívat :-) Ale vím, že všechny tři tyhle počiny mají oddanou základnu věrných. Jen nechápu proč. |
|
|
|
| | Všechno, co chceš 2015
Indiana Jones a nástroj osudu 2023
... obému dávám 80%
|
|
|
|
| | Pár mých letošních úlovků
Corner Office 2023 - zajímavé!!! Doporučuju.
The Forgiven 2022 - opět zajímavé a obtížně klasifikovatelné
The Banshees of inisherin 2022 - paráda poslouchat v angličtině
Against the Ice 2022 - 5/5 Parádní.
Gods Crooked Lines 2022 - Totální mindfuck, a nejsem si jist interpretací konce. (viděl jsem ve španělštině s titulky)
Adults 2023 - umm, nebylo to špatné, ale nějaké úžasné taky ne. V dnešní záplavě vynikne stylem.
Causeway 2022 - ok, téma je klasické, ale dobře udělané
Dungeons & Dragons Honor Among Thieves 2023 - doufal jsem ve víc, ale úplně špatné to taky nebylo.
Amsterdam 2022 - pure art! Na motivy skutečné události.
Tetris 2023 - zajímalo by mě jak to bylo doopravdy, ale film dobrý!
Vesper 2022 - celkem dobré, rozhodně zajímavé
My Policeman 2022 - 4/5 o zlu způsobeným lidskou omezeností
Lady Chatterleys Lover 2015 - něco pro Leenu
Sekce: "Jen tak pro zábavu dobré :D :D"
Pixie 2020
Renfield 2023 - vtipná akce
Operation Fortune 2023 - vtipná akce
Guy Ritchies The Covenant 2023 - solidní akční film z Afgánistánu
See How They Run 2022 - vtipné a trochu artové
Jolt 2021 - Kate Backinsale is back!
Overdose 2022 - dobrý Francouzský akční počin (Sofia Essaïdi) |
|
|
|
| | AVip: Právě si říkám i podle recenzí a komentářů a traileru, že by to opravdu stálo za to podpořit, protože je to opravdu regulérní sci-fi.
Úsvit má sice "mystery" prvky, je to historické, ale tak to přece jen není takové zjevení, ale ne, neviděl jsem, soudím jen podle komentářů. |
|
|
|
| | | Ja ted byla na Usvitu a taky nebylo spatny :) dala jsem 3/5, realne skoro nejakych 70%. Za me hodne dobrej pocin na Cesko :) |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
