Vzhledem k třem nezávislým diskuzím, které se stočili k MHD, infrastruktuře, nebo dopravnímu spojení jsem se rozhodl konat! Záhlaví bude představeno na IV. ročníku Winterconu :) |
|
|
| 16.12.2019: VIDEO: Nová tramvajová trať v Plzni vozí cestující až k univerzitě
Zapomněl jsem se zmínit, že v Plzni již od 16. prosince jezdí (mimo špičku každá druhá) tramvaj č. 4 až k Západočeské univerzitě (nové zastávky Technická u Fakulty aplikovaných věd a Univerzita u budovy Decathlonu).
Stavba proběhla docela rychle, trvala něco přes rok, i když původně se hovořilo o dvou letech (ale zaznamenal jsem i zvěsti, že měla trať dál pokračovat do průmyslové zóny). Dění kolem stavby jsme sledoval spíše jen vizuálně. Zprvu se zdálo, že stavba pokračuje velmi rychlým tempem, ale dokončování už tak rychle nepůsobilo. Byť jsem zaznamenal zmínky o prosinci 2019 a někdy v listopadu jsem zaslechl v MHD, že by měla tramvaj fungovat od poloviny prosince, moc jsem tomu nevěřil. Ještě začátkem prosince se nezdálo, že trať stihnou zprovoznit včas, křižovatka u bývalé zastávky Bory byla rozkopána, ale nakonec to stihli a už v pondělí 16.12. jsem překvapivě mohl jet tramvají z centra rovnou k univerzitě, byť se cesta vlivem menší frekvence tramvají i větší vzdálenosti zastávek od vchodu oproti autobusu zlepšila jen částečně. V posledních týdnech pracovali na trati opravdu intenzivně. Viděl jsem sváření kolejí i kolem 22. hodiny večerní.
Na druhou stranu, snad i vlivem, byť zatím ne tak mrazivého počasí, dosud není dokončena úprava okolí trati. Skoro se zdá, že jak uplynul deadline, většin dělníků a techniky zmizela (ale také byly blízko Vánoce) a došlo jen na menší nezbytné kroky. Snad to neznamená, že skončily smlouvy a teď je výsledek odevzdán městu ve stavu, "jak je"...
Na některých zastávkách a chodnících nejsou vyplněny spáry mezi betonovými dlažebními kostkami. Místo asfaltových cyklistických stezek a části chodníků je zatím jen jakási udusaná podkladová šotolina. Není tak dokončena pěší a cyklistická stezka přes obnovený most podél trati mezi Kaplířovou ulicí a univerzitou, i když jsem někde u mostu z tramvaje viděl ženu tlačit po šotolině s štěrkem kočárek...
Tramvajová i autobusová zastávka s názvem "Bory" se přesunula asi o 400 m na západ, až západně od úřadu práce, téměř k věznici. Nejblíže původní zastávce Bory je nově tramvajová zastávka "Borský park" (a stejně jsou přejmenovány i původní zastávky autobusů). Tramvajová zastávka stojí ale jen na straně tramvají jedoucích na Bory a k univerzitě, zatímco do centra tramvaje staví na zastávce Bory a pak až v zastávce Dvořákova, asi 200 m od Borského parku (zastávky tímto směrem jsou tedy asi 700 m od sebe)...
Také ještě nejsou dokončeny všechny dopravní přechody apod. Chce-li člověk přejít (zúženou) Klatovskou třídu na zastávku tramvaje Borský park, nejkratší cesta vede z obou stran přes přechod, označený zatím z jedné strany zákazem vstupu (podobné jsou i na některých dalších přechodech), navíc je okraj protějšího starého chodníku ještě lemován rozkopaným asfaltem. I když jsem již v prosinci viděl u zastávkových tabulí s jízdním řádem elektrikáře, pokud vím, dosud nesvítí, ačkoli některé mají připravené i světelné panely. Oproti tomu dosud svítí reklamní panely na bývalé tramvajové zastávce Bory, nyní již na odříznuté koleji... -)(
Část posledního úseku trati vede po kolejích nezapuštěných do asfaltu s viditelnými pražci. Překvapilo mě, že i u, předpokládám, použité moderní technologie spojů kolejí zde asi zejména starší vozy tramvaje "drncají" jako spíše dříve ve vlacích. Poslední dobou mám pocit, že v tomto úseku tramvaje také proto jezdí pomaleji.
To vše jsou ale snad jen dočasné negativní "detaily"... -) |
|
|
|
| Mirak: Vida, tak trochu méně no. |
|
|
|
| Mvek:
Roční jízdenka v Brně stojí jak v Praze před slevou, tedy 4750
Rezidenti na to mají dotaci od města 1400 |
|
|
|
| Nesouvislé postřehy z cestování do Brna:-).
Nevím, proč poslední večerní tramvaj 1 jede dva a půl vagónu dlouhá, ale asi potřebuje přejet na druhou konečnou (bylo to z Řečkovic do Bystrce), ale je to zajímavé, když na Mendelově náměstí musí mít speciální označník o kus dál, kdy některé dveře vedou na přechod pro chodce kolmé ulice:-).
Jízdenky ČD jsou už docela dynamické, takže koupit si ji pět dní před cestou do Brna stojí 300. Tedy plus mínus dvacka, záleží odkud kam, kudy a kdy přesně. Takže dražší byla hezčí zato o hodinu delší cesta přes Žďár. Regiojet samozřejmě byl taky už vyprodán až na časově nevhodné spoje, kde by to ale stálo i bez slev o stovku méně.
Nevím, jestli je větší hrůza nádraží Královo Pole nebo Židenice, ale tak minimálně Židenice mají před přesunem hlavního nádraží rekonstruovat a nebylo by to Brno, aby ho taky o kus neposunulo, byť jen o pár set metrů v rámci zpřístupnění od tramvaje.
Roční jízdenka v Brně stojí jak v Praze před slevou, tedy 4750. Zato dílčí jízdné za 25 hodinu přestupní, o tom se nám tu může zdát.
Obyčejné rychlíky (Vysočina přes ten Žďár) ještě jezdí i s vagóny, kde se WC nesmí používat v zastávce a tunelu...
Cestovat s fanoušky Komety jedoucími na zápas v Pardubicích bylo hlučné, ale mohlo být hůř, nemuselo jich být jen šest nebo kolik. |
|
|
|
| No jako je tam trosku zoubek no ..
Jinak jak na to koukam tak treba Libye by mela byt taky spsi F a ne H. |
|
|
|
| Telemachus Rhade:
Zatímco už je správně pod čarou
Zatímco Rakousko je už správně pod čarou |
|
|
|
| leena: ICAO dělí Evropu jen na severní a jižní. Zatímco už je správně pod čarou, Česko samozřejmě patří na sever. Taky z té mapky vyčuhuje :-/ |
|
|
|
| A co je tam treba Rakousko? taky jih nebo stredni? |
|
|
|
| Který chytrolín zařadil v ICAO tabulkách Česko do Jižní Evropy? Teď na fcb někdo označil PRG jako LKPR a fakt jsem si myslel, že se plete. (L = Jižní Evropa) Nepletl. Píčovina. |
|
|
|
| Pozemstan: Taky jsem k tomu dospěl, ale pak někdo zapomněl přidat současné údaje ke srovnání. |
|
|
|
| Mvek: Zajímavé, ty přehledy na konci pod nadpisem "Fakta roku 1989 (s přispěním mluvčího ČD Petra Šťáhlavského)" asi budou všechny z minulosti, i soudě podle času vlaků na trati Praha - Plzeň, které jsou nyní u expresů o cca 25 minut kratší než uvedené minimum (beru-li dobu jízdy mezi hlavními nádražími). |
|
|
|
| Srovnání cestování vlakem po ČR před třiceti let a dnes
Akorát nějak je to zmatené u těch rychlostí na konci, jak to tedy je v současnosti, a jestli ty příklady tras na konci jsou pak současnost, nebo vše jen minulost.
Zajímavé tedy je, že se zlepšily dojezdové doby, počty spojů i ceny, akorát na některých menších tratích to bude horší. |
|
|
|
| kapitan Pike: Když jsem s nimi jezdil před rokem do Plzně pravidelně, než jsem přešel k ČD, také už se často stávalo, že se v SMS předem omlouvali, že stewardka nebude přítomna. |
|
|
|
| To je asi pravda, z trasy Praha-Plzeň už prakticky vyřadili stewardky. |
|
|
|
| Mvek: Jasně, fotku jsem si podrobně prohlédl později...
Jinak v pátek jsem na Černém Mostě viděl před 19. hodinou autobus linky RJ do Liberce a byl to také zrovna bílý vůz, jen se žlutým pruhem s logem RJ a popisem, že jde o linku Praha - Liberec. U vchodu myslím stál jen řidič... Někdy je ale druhý autobus úplně jakoby jiného dopravce. V této diskusi na Twitteru lidé popisují zhoršení kvality přepravy a i výskyt různých starých karos, autobusů venkovských fotbalových klubů apod. Vedle toho možná své vlastní vozy nasazují na lukrativnější zakázky... -)( |
|
|
|
| Pozemstan: Na to, že nás tam i zpátky po čtyřech hodinách odvezly stejné autobusy, a mohl si v nich i někdo něco nechat, tak asi teď mají dost autobusů:-).
Jinak předpokládám, že linkové žluté autobusy nejezdí na horní parkoviště pod lanovkou. |
|
|
|
| Mvek: Zajímavé, to jsem také netušil, spíše jsem viděl, jak si naopak RJ najímá i nežluté autobusy na posílené spoje. Nejprve jsem si říkal, co je zvláštního na tom, že Regiojet jezdí do Liberce... -) |
|
|
|
| Je to fajn, když se můžete svézt autobusem Regiojetu z Prahy až pod Ještěd:-).
(Firemní výlet - netušil jsem, že se autobusy Regiojetu běžně najímají.) |
|
|
|
| Marshall:
Why are Britain’s trains so bad - could nationalisation fix them?
Pár slov k britským železnicím...
- Británie nikdy nezažila obdobu toho, co se dělo např. v našich končinách za Rakouska, t.j. období znárodňování a privatizací, to mělo např. za následek, že každá soukromá železnice byla "co kus, to originál". Tento stav byl v podmínkách WWI neudržitelný.
- o znárodnění se tak uvažovalo už v roce 1918, nakonec byly vytvořeny čtyři velké železniční společnosti zhruba na půdorysu podobných průjezdních profilů a pravidel - GWR, LMS, SR a LNER.
- záhy se ukázalo, že situace spěje k tomu, aby se velká čtyřka změnila na jednoho obra a dva trpaslíky, LMS se nepokrytě snažila převzít SR (která byla nadto ještě zdevastována WWII), takže se dá říci, že znárodnění byla jediná cesta v daný okamžik, jak zabránit vzniku soukromého de facto monopolu.
- cca. 10 let to fungovalo, pak zcela dle zásad nefungování státem řízených firem došlo k náhradě lidí znalých problematiky a lokálky začaly být prodělečné
- tehdejší ředitel britských drah, Richard Beeching, nevěděl nic lepšího, než začít s likvidací lokálek (a také zavedl modrošedý nátěr zvaný BR blue, koincidence se zavedením "najbrtu" v době, kdy ČD/SŽDC likvidovaly lokálky jako třídu se nezdá být zcela náhodná)
- pak přišla "železná lady" a jako správná ortodoxní konzerva nařídila privatizaci (privatizace zisků pozitiv a naopak socializace negativních externalit přece musí zabrat vždycky)
- výsledkem je dnešní stav
- české železnice jsou na tom s elektrifikací ještě hůře, než britské (což je s ohledem na to kolik elektřiny "vyvážíme" zvlášť pikantní)
- britské dráhy udělaly ovšem ještě jednu pitomost a to ještě v časech BR - oblíbily si motorové jednotky místo normálních vlaků (ostatně, to je vidět i v onom videu), to značně snižuje flexibilitu celého systému
- a konečně, po sérii katastrof na britských drahách se začíná opět hovořit o znárodnění, neboť i na veřejnost pronikají prostřednictvím zaměstnanců železnic informace na téma laxní přístup k bezpečnosti u soukromých dopravců (asi ne u všech, ale i tak...) |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ] VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|