| Vzhledem k třem nezávislým diskuzím, které se stočili k MHD, infrastruktuře, nebo dopravnímu spojení jsem se rozhodl konat! Záhlaví bude představeno na IV. ročníku Winterconu :) |
|
|
| | AVip, S.S.Enterprise, Telemachus Rhade: Pokud jde o vodíkový pohon, myslím, že se nyní toto řešení na poli osobních automobilů prezentuje jako dražší doplněk k elektromobilům, pro nejnáročnější uživatele požadující velmi výkonné či sportovní vozy apod.
Začátkem letošního roku jsem v Mnichově navštívil volně otevřenou část muzea BMW, kde jedno vodíkové auto (s palivovými články) vystavovali...
 
Zrovna dnes ale na ČT 24 v pořadu Regiony ČT24 (asi od času 32:00 od začátku = 22:50 do konce) se této problematiky také dotkla jedna reportáž, kde zmiňovali, že mnoho českých měst již testuje vodíkové autobusy (Ústí nad Labem, Most, Praha atd.). Možná má tedy tento pohon šanci spíše ve větších strojích. Nicméně i tam zaznělo, že některá města od těchto projektů vlivem finanční náročnosti (stávající cena samotného vodíku) ustupují (Ostrava) a přecházejí spíše na elektrický pohon, který upřednostňují i menší obce (zmiňují "taxibus" mezi Jindřichovicemi a Novým městem pod Smrkem).
Zmiňovali tam, že města ne/budují vlastní plnicí (čerpací) vodíkové stanice. A právě s tím může být v Česku spojen velký finanční problém. Na jaře jsem v Plzni byl na jedné přednášce katedry politologie, kde rozebírali právě otázky alternativních zdrojů energie včetně vodíku. Přednášející v tomto nebyla neutrální, jelikož je členkou nějaké národní vodíkové komise. I tam ale zaznělo, že jsou v Česku snad jen tři nebo čtyři vodíkové čerpací stanice (možná myšleno pro osobní vozidla), z toho snad jedna navíc jen neveřejná v areálu nějaké firmy. Příčinou nízkého počtu je prý mj. to, že na provozovatele veřejně dostupné služby na tomto poli se vztahují stejné požadavky jako na velké sítě benzinových čerpacích stanic, včetně snad nutnosti složit kauci tuším 20 milionů Kč atd. To pak brání vzniku drobných producentů a distributorů, viz níže.
V oné reportáži hovoří i zástupce Orlen Unipetrol, že v Česku postavili již dvě "plničky" (Litvínov a Praha-Barrandov), přičemž jejich vizí je do roku 2030 mít vlastní síť více než 20 stanic, které by pro vodík zprůjezdnily celé Česko. Náklady na ty dosavadní dvě stanice prý byly asi 60 milionů Kč, přičemž asi polovinu čerpali z dotací. To tedy celkově nezní úplně optimisticky, ale alespoň něco...
Jak koukám, vodíkem se stále zabývají technici např. i ze ZČU ve spolupráci s Bavorskem...
Co se týká "čisté" výroby vodíku, v oné reportáži ČT uvádějí třeba v případě plánovaných deseti vodíkových autobusů v okolí Míšku pod Brdy (do konce 2025) využití elektřiny z vodní elektrárny ve Vraném nad Vltavou. Je možné, že ona stávající legislativa s požadavkem kauce atd. ale pak brání rozvoji podobných lokálních producentů vodíku s jejich veřejnou distribucí, což ponechává prostor jen velkým hráčům typu výše zmíněného Orlenu...
Před lety tady ještě Razer zmiňoval profesora na Harvardu jménem Daniel G. Nocera, který vyvinul umělý list zvládající fotosyntézu 10x efektivněji než přírodní, zajišťující právě rozklad vody jako elektrolýzou na vodík a kyslík. Tehdy byla ale myslím představa, že "fotovoltaické" panely z těchto listů zajistí produkci vodíku, který se uskladní do nádrží a poslouží spíše jako zdroj elektrické energie pro elektromobily. Mělo jít o řešení pro rozvojové země bez infrastruktury, kde by měly vlastní výrobnu a zásobárnu jednotlivé oddělené domácnosti. Nocerův tým snad spolupracoval s indickou automobilkou Tata. Jak se ale zdá, převod technologie z laboratorních podmínek do běžného použití se zatím ukázal jako příliš finančně náročný. Viz i Wikipedia. |
|
|
|
| | Mvek:
že automobilky uvádí ideální spotřebu, je běžně známý fakt u spalovacích aut, tak proč by nebyl u elektrických?
Protože u autíčka na baterku je daleko větší průser, když ti někde předčasně zdechne na nedostatek energie, protože ti palubní systém lhal o dojezdu - tam, kde to u spalováku nebo hybrida vyřeší jeden kanystr s palivem, je u čistokrevného elektromobilu zapotřebí dotáhnout buď generátor nebo rovnou odtahovku (abys mohl dojet buď na čerpačku, na regulérní parkoviště nebo rovnou domů, strikně nahlíženo, ten kanystr už můžeš mít rovnou ve voze, pokud nebudeš vyloženě věřit palubnímu systému, jistě, je to mrtvá váha a skoro nikdo to už nedělá, ale to na podstatě věci nic nemění).
Takže třeba i proto.
(a to je taky to, co je na současném pojetí elektromobilů tak špatně, to jsou vozidla dělaná doslova i přeneseně jen do hezkého počasí)
A pokud se to výrobci nenaučí sami od sebe, budou zapotřebí další soudy a skandály, aby se to naučili na sílu. |
|
|
|
| | AVip: Hele, já jsem sice taky proti násilnému tlačení elektromobility, protože jak jsem psal, nedovedu si představit, kde bych dobíjel v našich garážích, hasiči to nedovolí a chápu proč, takže přípojka se tu nezřídí. To spíš budu zvažovat hybrid za pár let i vzhledem ke svému způsobu jízdy (brždění motorem a méně zbytečné akcelerace).
Nicméně ten švýcarský soud mi přijde trochu zase přehnaný. To, že automobilky uvádí ideální spotřebu, je běžně známý fakt u spalovacích aut, tak proč by nebyl u elektrických? Ano, je to tam podstatnější. Ale zase to, že mi zařízení ukazují jen velmi orientační výdrž baterie, jsme taky zvyklí...
Koupit si tak malý dojezd v takové krajině je opravdu dost malá informovanost a jistě, je tedy dobře, když budou automobilky tlačené k tomu tu informovanost zlepšit na své straně, o tom žádná. Jen se divím, že s tím uspěl.
Jinak ale já nemluvil jenom o teplotě. Ta mi nejde do hlavy, protože v mnou odkazované studii nebo kde uváděli, že předehřátí je třeba jen ze začátku nějakou dobu, ale pak už by mělo být jedno, za jakých podmínek jedu (pokud nemáme extrémní zimu zrovna). Totéž vytápění by pak už nemělo být horší než klimatizace, či spíše pořád by mělo být i do jisté míry z odpadního tepla. A ano, pokud vím, některá EV, ale asi ta dražší, to už řeší i tepelnými čerpadly.
Nicméně jde i o to, že jestli jezdím po městě a pak vyjedu na dálnici, tak u EV to bude asi podobné, jako kdybych jel předtím se spalovacím po okreskách a pak vyrazil na dálnici - aneb spotřeba bude najednou úplně jiná, a to auto to nemůže předvídat. |
|
|
|
| | Mvek:
ale točení se na tom, co auto udávalo za dojezd,
Sorry, tohle neberu, tohle je oravdu zralé na to, aby to člověk otloukl výrobci o hlavu a je to něco, s čím by si měl firmware auta umět minimálně s ohledem na teplotu vzduchu umět poradit.
Mmch. tuším, že někde v Alpách opravdu někdo na toto téma vyhrál soud, neboť automotive industry se z diesel-gate evidentně nehodlá poučit.
Tady to máme:
Rakouský elektromobilista vyhrál soud o krátký dojezd svého auta na baterky
|
|
|
|
| | Mvek:
Jak to sakra řeší ve Skandinávii, když v Norsku už se prodávají téměř jen bateriová auta?
I v těchto zemích jsou elektroauta doteď tlačena hlavně dotacemi, čímž je řečeno +/- vše podstatné a
bude zajímavé sledovat, jestli jim ten elán vydrží. |
|
|
|
| | | Škoda, že nevíme, jaké parametry to auto udává v marketingových materiálech. Protože ano, výsledek je tak jako tak špatný, ale točení se na tom, co auto udávalo za dojezd, je zas opačná snaha křičet, jak je to strašné, přitom to auto asi nemělo z čeho ten dojezd vypočítat dobře. Pokud předtím pojíždělo jen trochu po městě. |
|
|
|
| | | AVip 328380: Je zajímavé, že v jiných článcích zase naopak tvrdí, že právě se za jízdy brzy baterie i tak dost vyhřeje, takže problém mrazu není. Jak to sakra řeší ve Skandinávii, když v Norsku už se prodávají téměř jen bateriová auta? To tam mají tolik milionů? |
|
|
|
| | AVip:
Únik vodíku)
Uník čistého vodíku (z natlakovaného rezervoáru) může být problém. Z tohoto pohledu je jednodušší přimýchávání vodíku do současných rozvodů zemního plynu, kde větší molekuly plynu ucpou případné skulinky a pak už neunikne ani ten ve směsi obsažený vodík. Samozřejmě u automobilů by toto vyřazovalo pohon využívající palivové články na čistý vodík. No myslím, že toto není neřešitelný problém - nádrž i rozvody přece mohou mít např. gelovitý obal, který vše ucpe. Vodíková auta už existují a bezpečnostní limity (tj. vč. těch pro zamezení úniku) tedy jistě musí splňovat.
Výroba vodíku)
Výroba ze zemního plynu je neekologická a i když je dnes nejlevnější, je dlouhodobě neudržitelná. Výroba elektrolýzou vody je energeticky náročná, ale protože platí zákon zachování energie, tak se stejná vložená energie musí zase při spalování vrátit. Jasně, auta nemusí mít stejně efektivní systém jako dnešní kondenzační kotle a pokud tedy z výfuku odchází horká pára, je to energetická ztráta.
HLAVNÍ PROBLÉM VODÍKU)
Z toho co vím je to potenciál výroby (elektřiny nebo tepla) z uskladněného objemu. Do stejného objemu a při stejném tlaku se vejde vodík, který vyrobí o polovinu méně tepla nebo elektřiny než zemní plyn. Je velký rozdíl, ale pořád ne zásadní.
No problém je s energií, kterou je třeba vynaložit na kompresi vodíku nebo na jeho zkapalnění.. a ta je násobně větší, než u zemního plynu. Tuším i 10x větší. A opět platí zákon zachování energie, takže teoreticky by bylo možné tuto energii při opětovném vypuštění získat rekuperací zpět, jenže dopravní prostředek s sebou neuveze efektivní rekuperační systém... takže i toto je vhodné jen pro elektrárny, možná velké zaoceánské lodě... |
|
|
|
| | Telemachus Rhade:
ale zrovna D4 je kandidát spíš na německý model "always 120" na menších komplikovanějších tazích ala A93.
A to budu i souhlasit.
D4 nemá, diplomaticky řečeno, úplně ideální poloměry zatáček a také stoupání (či klesání) je na ní více, než se všeobecně považuje za slušné (doporučuji již otevřený úsek za Dubencem, na několika kilometrech jsou tam značky na téma nebezpečná zatáčka i nebezpečné klesání v těsném sledu).
No uvidíme,
každopádně ty měřící -píííp- tam na už provozovaných úsecích pracovní čety montovaly velmi intenzivně celý podzim, TBBH, říkal jsem si, kdy to asi zapnou.
|
|
|
|
| | Telemachus Rhade:
Proč je vlastně nepopulární vodík?
Problémů je víc.
Ten asi nejpalčivější je ten, že H2 je tak malá molekula, že doslova utíká z flašky (no a jak to vypadá, když si zajde vodík na procházku v dostatečném nnožství a potká se s kyslíkem bylo myslím v dějinách zdokumentováno více než dostatečně). To je samozřejmě extrém, ale faktem je, že vodík samovolně utíká a je tedy náročný na skladování.
Druhý problém je výroba, ta je buď elektrolytická (na což je zapotřebí poměrně nepříčetné množství el. energie, kterou by možná mohlo být lepší použít někde jinde) nebo chemická, kde je ovšem zapotřebí mít potřebné prekurzory, což jsou bohužel vesměs různé fujtaxly (výsledné produkty jsou občas fujtajxly ještě horší).
Výrobou z uhlovodíků navíc vzniká i CO2 (oopsie...)
Takže se obávám, že vodík přes mnohé proklamace není řešení.
Elektromobilita řešení může být (ono to má své výhody), ale ne ve stávající podobě
(nápověda: jak fungují elektrické vlaky? no, přesně bude to chtít vymyslet nějaký systém na průběžné napájení/nabíjení a to u aut nebude jednoduché a levné už teprve ne - a ne, nevím jak na to, ale vím, že kdyby se před těmi 100+ lety na železnici začalo rovnou s bateriovými lokomotivami -a že snaha byla- tak by to všechny železniční společnosti světa zavrhly jako špatný vtip a počkaly by na vývoj dieselů, bateriové lokomotivy pochopitelně existují, ale jsou určené pro posun v rámci nádraží či průmyslové vlečky, kdy se nevzdalují od nabíječek).
|
|
|
|
| | | AVip 328381: Zaručí to, že tam nebudou Bavoráky jezdit 180. Je to sice trochu zvláštní vzhledem k plánovanému zvýšení na 150, ale zrovna D4 je kandidát spíš na německý model "always 120" na menších komplikovanějších tazích ala A93. |
|
|
|
| | | AVip 328380: Proč je vlastně nepopulární vodík? Laicky to je zajímavé řešení... |
|
|
|
| | Mvek:
Jen ještě mít kde dobíjet, protože v našich garážích to PBŘ určitě nikdy nedovolí,
Problém s "autíčky na baterku" je přesně tento. Pokud nemá člověk "dům se zahradou", nemá šanci doma dobíjet, což je z mého pohledu ten hlavní dealbreaker, který by dokázal efektivně vybalancovat obecně horší dojezd čistokrevných elektroaut.
A tohle se jen tak nezmění... a to ještě lidé, co parkují v domovních garážích mohou mluvit o štěstí, protože tam aspoň připadá v případě nouze do úvahy možnost dobití atp. a auto není tolik vystaveno vlivům počasí.
Lidé, co z jakéhokoli důvodu parkují na ulici, mají v tomhle smůlu totální. |
|
|
|
| | Brněnští vědci zkoumali skutečné emise elektromobilů (včetně výroby baterií a elektřiny)
Tak to je zajímavé! Najednou se vyplatí u nás EV už kolem 40 tisíc nájezdu, což znamená, že po 6 letech bych už i já byl ekologický... Doteď jsem četl něco přes 100 tisíc, což za životnost auta já vesměs nedám.
Jen ještě mít kde dobíjet, protože v našich garážích to PBŘ určitě nikdy nedovolí, takže zatím špatné vyhlídky. Pro mě by tedy asi pořád byl zajímavější hybrid i při mém stylu jízdy. |
|
|
|
| | AVip: Já četl už právě asi podobný čálnek jako iDNES v té době na zdopravy.cz, takže jsem v obraze. Takže tohle posoudit neumím.
Já bych naopak doufal, že kdyby se tento mód rozjel, tak ano, někde nahradí klasické linky, ale které tam stejně měly smysl jen pro pár lidí při té "četnosti". A naopak by mohl tím přitáhnotu lidi, kteří by dojeli na páteřní linky (ať už vlakové, nebo autobusové). Protože dost často autobusy suplují třeba ten vlak, takže pochopitelně pak lokálka zaniká (ano, ona je často pomalejší, ale zas má záchod a jede klidněji, když není trať v strašném stavu). Kdyby ale šlo takhle levným "taxi" dojet k vlaku, když vlak je ve vedlejší vesnici nebo na mezi mezi vesnicemi, tak by to mohlo mít smysl.
Tady pošilhávám po ohrožené Mělník - Mšeno - M. B., kde už jezdí jen turistické vlaky. |
|
|
|
| | Mvek:
Středočeský experiment s poptávkou dopravou předčil očekávání
Ten článek je napsaný tak nesrozumitelně, že jsem si musel najít jiný, ze srpna tohoto roku, který sice taky není nic moc, ale pořád má jakž takž "hlavu i patu".
Středočeský kraj spouští chytrou dopravu. Zatím ale bez chytrých funkcí
Řešení pro určité oblasti to bezesporu je. Jen se obávám (právem), že v našich končinách dojde opět "fetišizaci" tohoto řešení a jeho nasazení doslova za každou cenu (tedy i za cenu zrušení regulérních linek), aby toto bylo následně rovněž zrušeno.
Už dnes jsou celé oblasti, kde se člověk bez auta o víkendu prostě nehne z místa - tohle může zafungovat oběma směry. |
|
|
|
| | Středočeský experiment s poptávkou dopravou předčil očekávání
Zatím to nic není, ale jestli teda nová legislativa někdy příští rok zlepší podmínky a celkově se najde způsob, jak to vybalancovat, bylo by to pro venkov fajn. Rodiče jsou dvě vesnice od Č. Brodu a jede jim tam autobus tak čtyřikrát do dne, ještě tak blbě, že nenavazuje na S1 ve vedlejší vesnici (třeba odjíždí před odjezdem vlaku a naopak). Bez auta tam tak fungovat fakt nejde, protože ne vždy můžeš nebo chceš jít skoro 2 km sice už po hezké cyklostezce, ale i tak poli vedle silnice. |
|
|
|
| | Ale Němci mají taky máslo na hlavě:
Most v Bad Schandau uzavřen kvůli špatnému stavu
Jak je možné, že se zjistí tak kritický stav vedoucí k uzavření až po pádu toho drážďanského tramvajového mostu? O to víc, když oba jsou z předpjatého betonu, a tedy na něj byla zaměřena pozornost od italského pádu v roce 2018.
Plus teda v Bad Schandau je to k nas*íní kvůli klíčovosti toho mostu. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
