| Vzhledem k třem nezávislým diskuzím, které se stočili k MHD, infrastruktuře, nebo dopravnímu spojení jsem se rozhodl konat! Záhlaví bude představeno na IV. ročníku Winterconu :) |
|
|
| | Na Dvorecký most plánují hodit kromě 118 z hlediska autobusů ještě nějaký, v úvaze je i 188. A smysl je ten, aby více částí Prahy mělo přímé spojení na metro na Smíchov.
Jako přesedat na tram na Dvorcích je blbost, dokud nepostaví tramvaj na Budějovickou (jestli). Už teď je pro mě 118ka a metro na Lužiny rychlejší než jet přes centrum. S mostem to bude ještě lepší (bohužel expres z Jižního Města mám taky na přesedání a kus pěšky, takže ten rychlejší nebývá). |
|
|
|
| | | Byla jsem se dneska podivat na konec vanocek (vanocne ozdobeny tram, bus, trolej a mazacka) a bylo to nakonec hezky i pres kvantum lidi :D propagace asi zabrala :) |
|
|
|
| | Sice jsem to nenapsal úplně zřetelně, ale naštěstí jsme se pochopili.
Ano, mám pochopitelně na mysli nějaké tramvajové spojení v dané relaci (Podolí - Anděl).
Hodně špatná zpráva je, že výhybky jsou podél Vltavy tak blbě, že nemůže vzniknout tramvaj - vymeták, která by přejížděla z jednoho břehu na drhý.
Nicméně 21 by mohla jezdit celý týden, když to někdy před dvěma - třemi lety tak bylo (kvůli Baranďáku), tak to rozhodně nebyl vzduchovozič, právě naopak.
Konečné řěšení otázky 193 bude samozřejmě trasa D (aneb včera bylo pozdě). |
|
|
|
| | 193 je dlouhodobě na seznamu k eliminaci kvůli nějakému zelenému závazku v městských centrech. A co si budem, vzhledem k existenci zastávky Kotorská je zajíždění dolů fakt navíc.
Souhlasím ale, že zajíždění na Smíchov je blbost. Zvlášť když bude existovat tramvaj, která pojede od Modřan na Smíchov. |
|
|
|
| | | anubis 328568: já jen přidávám že ještě i Českomoravská je taky zavřená. |
|
|
|
| | K-píp-y z-píííp-ý, nojo, oni MHD nejezdí, na to mají služební auty se šoférem... :-/
anubis:
plán přesunutí 193 na Dvorecký most a Smícháč
Což je taky pěkná trotlovina, další spojení na Nádraží Smíchov je v podstatě zbytečné (a pokud bude někdy -HA-HA-HA- postavena linka E, bude se opět rušit), co naopak vyloženě zoufale chybí je celotýdenní spojení v relaci, řekněme, Podolí - Anděl (ve všední den to s odřenýma ušima dává linka 21, ale to nestačí), ideálně až někam na Újezd. |
|
|
|
| | | Ode dneška nezastavuje metro C ve stanici Pankrác. Utajenou změnou je stopnutí vybraných spojů linky 193 k Nádraží Vršovice. Nyní všechny spoje končí na Povstání.
Podle všeho je to příprava na již dříve mnou avízovaný plán přesunutí 193 na Dvorecký most a Smícháč |
|
|
|
| | AVip:
300 km, 800K v základu
Co k tomu říct víc? |
|
|
|
| | Tak jsem si projel zatím otevřené kusy dálnice Koncentrační Tábor 4, eh pardon, D4.
Těch měřících sloupů je tam nepříčetně. Bude to masakr... a budu se konečně muset naučit jezdit s tempomatem.
*
Což mi připomíná na margo elektromobility:
První jízda: Škoda Elroq má předjet Enyaq a být lidovějším elektromobilem
Tohle nevypadá úplně špatně (ale fakt že ne), ale z textu nenápadně vyplynulo, jaký to má dojezd se základní baterkou za předpokladu, že tato je nabitá úplně nadoraz a sice cca. 300 kilometrů.
A shodou okolností jsem 300 kilometrů o víkendu najel. A ano, tankoval jsem (i když jsem nemusel, ale nechci při jízdách po okolí řešit, že musím honem dotankovávat), Pointa je, že navodit situaci, kdy člověk vyjezdí elektroauto do sucha není nijak obtížné ani někoho, jako jsem já (a ano D4 má naprosto otřesně špatné pokrytí nabíjecími stanicemi -to se asi časem zlepší, ale až časem- a opět ano, mohl bych si aspoň trochu "cucnout" u sebe v chalupě, ale... ale).
Až půjde na jedno nabití dojet, dejme tomu, z jihočeských Vodňan přes Prahu do západočeské Aše a pak zase +/- stejnou trasu zpátky, přičemž po cestě ještě člověk meandruje po turistických památkách, dejte mi vědět.
Protože tohle je přesně to, co můj benzíňák zvládá bez mrknutí (hladového) oka. |
|
|
|
| | Nj, samozřejmě jsem čekal, že ve srovnání RegioJet a ČD na cestě Praha - Brno a zpět zvítězí víceméně ve všem RJ, ale nečekal jsem, že zrovna tak hloupě...
Tam byly vlaky v pátek plné, takže mě bohužel vyšla 2. třída relax RegioJetu za skoro 600. Což jen trochu kompenzují noviny, malá voda a čaj s mátou v ceně, nebo levný koláč (10 Kč za velký kus). Ale tak neměl jsem to objednávat dva týdny dopředu, ale dřív.
Zpátky dneska v pondělí to bylo volnější, přesto dva týdny dopředu 1. třída ČD v EC vlaku vyšla na 630 nebo tak nějak a v RailJet vlaku ji neměli k dispozici, nebo teda ne místenku.
Ráno, když vlak z Budapešti vyjel, jsem se dozvěděl, že došlo ke změně řazení a hle, ve vlaku nevidím napsanou 1. třídu v žádném vagonu, ani v tom svém. Nic víc. Tak jsem nakonec jízdenku zrušil a objednal si 2. třídu o 300 levněji. Výsledek je podle mě stejný a budu se dotazovaz ČD, jaký je tedy rozdíl, a co bych za to měl. Možná zásuvku, to si nepamatuju, jestli ten vagón, kde jsem měl původní místenku, měl (byl jsem se tam podívat, ale na tohle jsem zapomněl, ale připadal mi stejný, jako kde sedím). Ale zásuvku správně při objednání už v době jízdy toho vlaku měl mít i ten můj nový levný ve 2. třídě.
ČD Lounge vs. RegioJet - no ČD je aspoň v Brně velmi komorní (ale blbě se to srovnává s RJ lounge v Praze), jen instantní káva nebo pytlík černého čaje, udělej si sám s rychlovarnou konvicí... Ale aspoň je tam ten záchod, je to zamčené (pouští paní z mezinárodní přepážky hned u toho). A POZOR, to jsem nevěděl ale i ČD lounge je pro všechny místenkové cestující, tedy i vlaky typu R a 2. třídu.
Jediné, v čem tedy ČD vedou je místo na nohy. V jejich 2. třídě jsem si měl víc místa na nohy než v RegioJet 2. třídě relax, kde jsem byl u stolečku a měl proti sobě druhého cestujícího a po dvou hodinách jsem si to teda užíval...:-( V ČD jsem je mohl dát pod sedačku před sebou (když tam nikdo nemá batoh).
ČD teda ještě své šarády asi završila tím, že celý vagón, kde jsem byl v té 2. třídě, byl obráceně, jeli jsme tedy všichni pozpátku. Ale to mně nevadí, spíš to olím (tak trochu z bezpečnostních důvodů).
|
|
|
|
| | Pozemstan: Hm, je asi obvykle těžké dohledat, jak to s těmito úžasnými objevy dopadá, co se týče té "fotosyntézy". Tady je nový: Vědci popsali zázračný enzym, který získává elektřinu ze vzduchu
Nicméně tady se nemluví i náhradě fotovoltaiky, jen už poněkolikáté o náhradě baterií v drobných spotřebičích.
Co se týče výroby vodíku z vodní elektrárny - to mi přijde tak absurdní. Protože vodní energie určitě nemáme přebytek a dá se trochu regulovat. Vodík se má vyrábět z přebytků jiných OZE, které nejde vypnout, a hlavně pustit jindy, když chceme. |
|
|
|
| | Adventní kalendář na české železnici aneb už třetí den v řadě nám padají troleje na významných tratích...
A čtenáři daného webu zdopravy.cz se tím právě od prvního pěkně baví.
Já se "těším" na páteční vlak do Brna a pak zpět. Ale tak od roku 2019 jsem nejel dálkovou trasu, jen lokální, takže je načase si to užít... Možná dobře, že jsem si zkusil připlatit poprvé v životě za vyšší třídu. |
|
|
|
| | AVip, S.S.Enterprise, Telemachus Rhade: Pokud jde o vodíkový pohon, myslím, že se nyní toto řešení na poli osobních automobilů prezentuje jako dražší doplněk k elektromobilům, pro nejnáročnější uživatele požadující velmi výkonné či sportovní vozy apod.
Začátkem letošního roku jsem v Mnichově navštívil volně otevřenou část muzea BMW, kde jedno vodíkové auto (s palivovými články) vystavovali...
 
Zrovna dnes ale na ČT 24 v pořadu Regiony ČT24 (asi od času 32:00 od začátku = 22:50 do konce) se této problematiky také dotkla jedna reportáž, kde zmiňovali, že mnoho českých měst již testuje vodíkové autobusy (Ústí nad Labem, Most, Praha atd.). Možná má tedy tento pohon šanci spíše ve větších strojích. Nicméně i tam zaznělo, že některá města od těchto projektů vlivem finanční náročnosti (stávající cena samotného vodíku) ustupují (Ostrava) a přecházejí spíše na elektrický pohon, který upřednostňují i menší obce (zmiňují "taxibus" mezi Jindřichovicemi a Novým městem pod Smrkem).
Zmiňovali tam, že města ne/budují vlastní plnicí (čerpací) vodíkové stanice. A právě s tím může být v Česku spojen velký finanční problém. Na jaře jsem v Plzni byl na jedné přednášce katedry politologie, kde rozebírali právě otázky alternativních zdrojů energie včetně vodíku. Přednášející v tomto nebyla neutrální, jelikož je členkou nějaké národní vodíkové komise. I tam ale zaznělo, že jsou v Česku snad jen tři nebo čtyři vodíkové čerpací stanice (možná myšleno pro osobní vozidla), z toho snad jedna navíc jen neveřejná v areálu nějaké firmy. Příčinou nízkého počtu je prý mj. to, že na provozovatele veřejně dostupné služby na tomto poli se vztahují stejné požadavky jako na velké sítě benzinových čerpacích stanic, včetně snad nutnosti složit kauci tuším 20 milionů Kč atd. To pak brání vzniku drobných producentů a distributorů, viz níže.
V oné reportáži hovoří i zástupce Orlen Unipetrol, že v Česku postavili již dvě "plničky" (Litvínov a Praha-Barrandov), přičemž jejich vizí je do roku 2030 mít vlastní síť více než 20 stanic, které by pro vodík zprůjezdnily celé Česko. Náklady na ty dosavadní dvě stanice prý byly asi 60 milionů Kč, přičemž asi polovinu čerpali z dotací. To tedy celkově nezní úplně optimisticky, ale alespoň něco...
Jak koukám, vodíkem se stále zabývají technici např. i ze ZČU ve spolupráci s Bavorskem...
Co se týká "čisté" výroby vodíku, v oné reportáži ČT uvádějí třeba v případě plánovaných deseti vodíkových autobusů v okolí Míšku pod Brdy (do konce 2025) využití elektřiny z vodní elektrárny ve Vraném nad Vltavou. Je možné, že ona stávající legislativa s požadavkem kauce atd. ale pak brání rozvoji podobných lokálních producentů vodíku s jejich veřejnou distribucí, což ponechává prostor jen velkým hráčům typu výše zmíněného Orlenu...
Před lety tady ještě Razer zmiňoval profesora na Harvardu jménem Daniel G. Nocera, který vyvinul umělý list zvládající fotosyntézu 10x efektivněji než přírodní, zajišťující právě rozklad vody jako elektrolýzou na vodík a kyslík. Tehdy byla ale myslím představa, že "fotovoltaické" panely z těchto listů zajistí produkci vodíku, který se uskladní do nádrží a poslouží spíše jako zdroj elektrické energie pro elektromobily. Mělo jít o řešení pro rozvojové země bez infrastruktury, kde by měly vlastní výrobnu a zásobárnu jednotlivé oddělené domácnosti. Nocerův tým snad spolupracoval s indickou automobilkou Tata. Jak se ale zdá, převod technologie z laboratorních podmínek do běžného použití se zatím ukázal jako příliš finančně náročný. Viz i Wikipedia. |
|
|
|
| | Mvek:
že automobilky uvádí ideální spotřebu, je běžně známý fakt u spalovacích aut, tak proč by nebyl u elektrických?
Protože u autíčka na baterku je daleko větší průser, když ti někde předčasně zdechne na nedostatek energie, protože ti palubní systém lhal o dojezdu - tam, kde to u spalováku nebo hybrida vyřeší jeden kanystr s palivem, je u čistokrevného elektromobilu zapotřebí dotáhnout buď generátor nebo rovnou odtahovku (abys mohl dojet buď na čerpačku, na regulérní parkoviště nebo rovnou domů, strikně nahlíženo, ten kanystr už můžeš mít rovnou ve voze, pokud nebudeš vyloženě věřit palubnímu systému, jistě, je to mrtvá váha a skoro nikdo to už nedělá, ale to na podstatě věci nic nemění).
Takže třeba i proto.
(a to je taky to, co je na současném pojetí elektromobilů tak špatně, to jsou vozidla dělaná doslova i přeneseně jen do hezkého počasí)
A pokud se to výrobci nenaučí sami od sebe, budou zapotřebí další soudy a skandály, aby se to naučili na sílu. |
|
|
|
| | AVip: Hele, já jsem sice taky proti násilnému tlačení elektromobility, protože jak jsem psal, nedovedu si představit, kde bych dobíjel v našich garážích, hasiči to nedovolí a chápu proč, takže přípojka se tu nezřídí. To spíš budu zvažovat hybrid za pár let i vzhledem ke svému způsobu jízdy (brždění motorem a méně zbytečné akcelerace).
Nicméně ten švýcarský soud mi přijde trochu zase přehnaný. To, že automobilky uvádí ideální spotřebu, je běžně známý fakt u spalovacích aut, tak proč by nebyl u elektrických? Ano, je to tam podstatnější. Ale zase to, že mi zařízení ukazují jen velmi orientační výdrž baterie, jsme taky zvyklí...
Koupit si tak malý dojezd v takové krajině je opravdu dost malá informovanost a jistě, je tedy dobře, když budou automobilky tlačené k tomu tu informovanost zlepšit na své straně, o tom žádná. Jen se divím, že s tím uspěl.
Jinak ale já nemluvil jenom o teplotě. Ta mi nejde do hlavy, protože v mnou odkazované studii nebo kde uváděli, že předehřátí je třeba jen ze začátku nějakou dobu, ale pak už by mělo být jedno, za jakých podmínek jedu (pokud nemáme extrémní zimu zrovna). Totéž vytápění by pak už nemělo být horší než klimatizace, či spíše pořád by mělo být i do jisté míry z odpadního tepla. A ano, pokud vím, některá EV, ale asi ta dražší, to už řeší i tepelnými čerpadly.
Nicméně jde i o to, že jestli jezdím po městě a pak vyjedu na dálnici, tak u EV to bude asi podobné, jako kdybych jel předtím se spalovacím po okreskách a pak vyrazil na dálnici - aneb spotřeba bude najednou úplně jiná, a to auto to nemůže předvídat. |
|
|
|
| | Mvek:
ale točení se na tom, co auto udávalo za dojezd,
Sorry, tohle neberu, tohle je oravdu zralé na to, aby to člověk otloukl výrobci o hlavu a je to něco, s čím by si měl firmware auta umět minimálně s ohledem na teplotu vzduchu umět poradit.
Mmch. tuším, že někde v Alpách opravdu někdo na toto téma vyhrál soud, neboť automotive industry se z diesel-gate evidentně nehodlá poučit.
Tady to máme:
Rakouský elektromobilista vyhrál soud o krátký dojezd svého auta na baterky
|
|
|
|
| | Mvek:
Jak to sakra řeší ve Skandinávii, když v Norsku už se prodávají téměř jen bateriová auta?
I v těchto zemích jsou elektroauta doteď tlačena hlavně dotacemi, čímž je řečeno +/- vše podstatné a
bude zajímavé sledovat, jestli jim ten elán vydrží. |
|
|
|
| | | Škoda, že nevíme, jaké parametry to auto udává v marketingových materiálech. Protože ano, výsledek je tak jako tak špatný, ale točení se na tom, co auto udávalo za dojezd, je zas opačná snaha křičet, jak je to strašné, přitom to auto asi nemělo z čeho ten dojezd vypočítat dobře. Pokud předtím pojíždělo jen trochu po městě. |
|
|
|
| | | AVip 328380: Je zajímavé, že v jiných článcích zase naopak tvrdí, že právě se za jízdy brzy baterie i tak dost vyhřeje, takže problém mrazu není. Jak to sakra řeší ve Skandinávii, když v Norsku už se prodávají téměř jen bateriová auta? To tam mají tolik milionů? |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
