|
Spravuje: AVip Počet příspěvků: 1810 |
|
Aktuální téma: avokáda
|
|
|
| Ale co můžu chtít od pořadu, který před měsícem tvrdil, že pro zvýšení obranyschopnosti nosní sliznice vůči virům a bakteriím je třeba ji zvlhčovat, což můžeme docílit 0,9% roztokem slané vody, což je 0,9g na 1 l. Což není:-), je to 9 g. Tohle by nosu moc nesvědčilo. A měli tam obojí řečeno i tuším napsáno.
No a jejich rozbíjení dezinformací o "živých" vláknech v respirátorech bylo také úchvatné. Ty, co jsou přesvědčeni o své pravdě asi nepřesvědčí nic, ale tohle nepřesvědčí ani ty, co váhají. Vždyť v samotném videu ukazovali screenshot z jednoho článku z odkazovaného Aeronetu a tam se mluvilo o testech, navíc tam bylo video, kde ta vlákna někdo našel skrz průhlednou fólii nerozbaleného testu. Což samozřejmě lze vše zfalšovat, ale určitě se to neokecá kontaminací po otevření.
Zkrátka pro video si vybrali hezky ten černý respirátor, aby se to dobře okecalo, a tím prokázali spíš medvědí službu, protože nevěřícím ještě víc nahráli. |
|
|
|
| Omega-3 nás může zbavit alergií (A DOST)
Asi začínám chápat AVipovu averzi vůči Tunovi. Tady zrovna mám aspoň trošku také načteno, a kecají tam a ještě zapomínají na dost dalších informací.
Mé výhrady:
1) "Omegu-3 získáme z tučných mořských ryb" - pokud vím, tak hlavně z ryb, které žijí v chladných vodách, protože tato mastná kyselina jim umožňuje lepší zajištění tepla organismu. Proto se i uvádí, že ryby chované v sádkách, byť v moři, mají málo.
2) Opět volně cituji: "Omegu-3 můžeme získat i z oříšků, olivového oleje ... ale je jí tam méně a naše tělo ji získá obtížněji" (neznělo to tak kostrbatě, ale bylo tam podobné jádro sdělení) - hm, tak ano, ryby mají EPA a DHA, zatímco len apod. ALA a nějaké rozdíly tam jsou. Nicméně dokonce se snad mělo u nějakých studií ukázat, že některým lidem tolik od různých potíží nepomohly EPA a DHA, ale ALA, a naopak.
Hlavně ale se opomíjí omega-6, která jestli se nepletu zase naopak podporuje záněty. A máme je skoro všude, takže potřebujeme potraviny, které mají velký poměr ve prospěch omega-3. A tam moc ořechy ani olivový olej nepatří. Asi trochu pomůže, ale hodně málo.
Jenže právě to splňuje chia nebo len. Takže lněný olej do salátů nebo chroupání samotných semínek lnu (ale je třeba je rozkousat nebo rozemlít), nebo chia, která se nemusí mlít, pomůžou a pro lidi s alergiemi na ryby to může být řešení.
Pak už se jen můžeme dohadovat, jestli je tak dobré propagovat konzumaci pokud možno syrových ryb atd. Ale to už nejsou tak jasná fakta. |
|
|
|
| Možná jste v médiích zaznamenali, ale lze koupit české brambory levně na různých místech ČR. Konkrétně na několika za 3 Kč kg, na dalších (prodejny Rynek) za 4 Kč.
Ale jen po 25kg pytlech.
Já konkrétně kupoval dva pytle v Praze, byl to výdej z nakládací rampy nějakého malého skladu v průmyslovém areálu. Varný typ snad prý AB, odrůda mi vypadla z hlavy. Většina stavem výborná, ve sklepě asi nikdo doma nebude mít ani takhle dobře, natož lépe, uskladněné. |
|
|
|
| Jedna z mala veci co mi karantena a cela covid situace dala je, ze jsem se po par letech pauzy (blby podminky po podnajmech) dala zas na vareni, predelala u nas na byte trosku kuchyn a zacla zas vic varit jak jednoduchy tak i vic slozitejsi jidla.
A vcera vecer jsem si udelala po x-letech domaci hummus z cizrny a ikdyz to bylo takovy patly matly - misto tahini jsem dala slunecnicovy seminka a misto rimskeho kminu klasicky. Tak vysledek je naprosto bozi a z jedny plechovky cizrny mam cca ctyri porce luxusni pomazanky :)
Po tom co jsem si na obed udelala halusky se sumkou misto uzeneho a se zelim - opet uzasny vysledek - jsem tenhle vikend zas mela pocit, ze udelat si vlastni dobry jidlo je proste neskutecne uspokojujici vec :) |
|
|
|
| Ať už se epidemiologická situace vyvine jak chce, jednu věc myslím zachovám.
Hodit běžné pečivo na chvíli do rozpálené trouby je vážně dobrý nápad, bez ohledu na okolnosti (hygienické nezávadnosti to podle všeho pomůže a taky to hodně pomůže chuti, ono ostatně rozpékání pečiva není nic převratného nebo nového). |
|
|
|
| kapitan Pike: To právě nemělo žádné složení, to je na stejném obchodu jako jediná druhá nabídka. Toto je jakýsi Bidfood, pod kteroužto skupinu patří i Prima nebo zpracování Nowaco. Agrofert nezmiňují.
Ale fakt tohle mi přijde jako složení obalovaného řízku nebo polotovaru i s omáčkou. |
|
|
|
| Řešil jsem babičce objednávku potravin a netušil jsem, že musím číst složení u produktu jako jsou zmražené prsní řízky:
"Kuřecí prsní řízky. Hluboce zmrazené dělené drůbeží maso. Třída jakosti A. Údaje: Chov v, Porážka v, Šarže jsou uvedeny na etiketě výrobku."
"Složení: Kuřecí prsní řízek 40%, kuřecí maso 18%, panáda (PŠENIČNÁ mouka, droždí, jedlá sůl, koření), voda, PŠENIČNÁ mouka, rostlinný olej (slunečnicový a řepkový v různém poměru), jedlá sůl, dextróza, SÓJOVÁ bílkovina, modifikovaný škrob, stabilizátor: di-a trifosforečnany, zahušťovadlo: karob, xanthan, aroma, želírující látka, karagenan, antioxidant: askorban sodný."
Asi je to omyl a zkopírovali složení od jiného produktu (který Google nyní nenašel), ale jinak je to LOL.
zdroj |
|
|
|
| Telemachus Rhade: hmmm, klidně si to dej, ale pak si di zaběhat, nebo to spal jinou fyzikou aktivitou... :) |
|
|
|
| Co mému tělu asi tak může chybět, když mám už půl roku hroznou chuť na fast-food, aka junk-food?
Docela by mě to zajímalo :-) |
|
|
|
| No, myslím, že otcovi kěříky s rajčaty v těch statistikách nebudou. |
|
|
|
| Tohle se trochu blíží úlohám, které musí řešit naši studenti při cvičeních z ekonomické geografie (zemědělství)... -)
Podle Faostatu (data ale zatím do 2017) česká produkce rajčat po roce 2002 stagnuje nebo mírně klesá. V letech 2007-2017 se pohybovala zhruba mezi 15 a 5 000 tun ročně, přičemž dochází k značným meziročním výkyvům i v celém výše uvedeném rozpětí hodnot.
Import po dobu existence samostatného Česka postupně rostl, ale v posledním desetiletí již spíše stagnuje (2015 a 2016 necelých 100 000 tun, tedy cca 7-20násobek domácí produkce).
Export též rostl, ale až v posledních letech se začal vzpamatovávat z poklesu za krize po roce 2009 (v letech 2015 a 2016 dosahoval cca 10000 tun, tedy v jednom z let možná i více než byla roční produkce, což může být dáno prodejem zásob z předchozího roku nebo možná nějakým reexportem).
Největšími importéry jsou Nizozemsko a Španělsko (2015 a 2016 import kolem 30 resp. 20 tisíc tun, obě země patří po Mexiku mezi největší světové exportéry rajčat s vývozem kolem 800 či 900 tisíc tun ročně). Ze Slovenska byl dovoz 2-2,5 tisíce t, z Polska 7-7,5 tisíce t, ale větší dovoz byl z Německa, Francie, Belgie...
Je zřejmé, že českému trhu s rajčaty výrazně dominuje dovoz, i když si nejsem jist, nakolik Faostat pokrývá i lokální zahrádkářskou produkci, "farmářské" trhy apod.
|
|
|
|
| Já bych klidně bral slovenská (viděl jsem tu, ale taky nic moc), nebo maďarská nebo já nevím jaká, ale zralá. Pamatuji si aspoň pět let zpátky, že se v sezóně i v supermarketech dala sehnat jakž takž zralá, byť to nebylo samozřejmě jako dokonale zralé domácí. |
|
|
|
| Telemachus Rhade: Zkus FAOSTAT. (Jsem teď na Letní škole v Železné Rudě, kde se mi přes místní wifi nenačítá.) Lze tam najít mj. za jednotlivé roky produkci vybrané plodiny (nebo i živočišné produkce) ve vybraném státě v tunách. Také tam je statistika importu a exportu i se zdrojovými/cílovými zeměmi... |
|
|
|
| Mvek: Vi se vubec, jaka je produkce ceskych rajcat per capita? |
|
|
|
| Já jsem snad ještě letos nepotkal v běžných obchodech zralá rajčata na váhu, a to máme sezónu dávno v plném proudu. Ale jasně, ono to bude taky tím, že nejčastěji jsou z Nizozemí... Takhle se rajče v supermarketu nedá koupit už skoro rok. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ] VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|