|
|
Spravuje: AVip
Počet příspěvků: 1810 |
|
| Aktuální téma: avokáda
  |
|
|
| | | Mvek: Ježiši nestraš, ještě jar .-( |
|
|
|
| | | Tak jsem slyšel z dalšího směru, jak se saláty a jiné věci v supermarketech třeba stříkají vodou s jarem. |
|
|
|
| | A to sem si je chtěl nedávno koupit, nakonec sem to neudělal :)
http://www.novinky.cz/ekonomika/347567-inspekce-zavrela-cast-vyrobny-zeleninovych-chipsu-prolezlou-plisni.html |
|
|
|
| | | O zajímavém mrkvovém dortu též v Mikulově ani nemluvím. |
|
|
|
| | V cukrárně v Lednici (přesněji tam to neměli, ale dováží to pravidelně dobré resturaci v Mikulově) jsem ochutnal makovou zmrzlinu. Není to nic překvapivého, chutná to prostě jako méně sladký posyp na škubánky, se smetanovou výplní. Ale v kombinaci s některými zmrzlinami je to zajímavé, např. s mango zmrzlinou.
V cukrárně/kavárně/galerii v Mikulově jsme zase ochutnali levandulové sušenky. Ač nejsem nadšenec do levandule, tohle bylo zajímavé a stojí to za pokus o napodobení. Mám špatnou rozlišovací schopnost a pamatování si na jídla, takže si nejsem jist, jestli to bylo linecké smíchané s celozrnnou moukou, nebo to bylo spíš perníkové těsto, ale rozhodně mi to silně připomínalo některé tmavší, které znám z domova z Vánoc. |
|
|
|
| | Výňatek z "Doby jedové"
Zajímavé, jelikož děti zatím nemám, tak jsem netušil, že se u nás kojencům cpe očkování proti žloutence B...! (Ano, to sem zrovna nepatří.)
A pak je tu opět zmíněn problém margarínů s konkrétními daty.
A zmínka o prospěšnosti vína. |
|
|
|
| | Pozemstan:
Někdo by ale asi namítl, že i člověk je součástí přírody, a tak vlastně neexistuje nic umělého, a i jízdní kolo je tak nakonec produktem přírody... -) Já s tím souhlasím jen částečně. Je to dobrý argument proti některým extrémním odmítačům techniky a různých civilizačních vymožeností (očkování, lékařský dohled při porodu), ale zároveň jím samozřejmě nelze ospravedlňovat ničení ekosystému třeba kácením pralesů s tím, že vlastně třeba i jejich náhrada betonovou plochou by byla zcela "přírodní"...
Ano, to je přesně můj argument :-).
Ale s Mvekem také částečně souhlasím. Příliš velké výchylky, zvláště pak systémy fungující na principu pozitivní zpětné vazby a generující exponenciální závislosti, vždy časem dospějí k nějakému prudkému zlomu. Nemusí to být přímo katastrofa, smetení a decimace, ale podstatná změna to bude.
Pěkný, i když velmi modelový příklad (který se někteří ekologové snaží napasovat na spotřebu zdrojů lidmi, populaci, apod.), jsou bakterie v lahvi. Představte si, že máte lahev plnou výživného roztoku a v něm jednu jedinou bakterii. Ta se po minutě rozdělí na dvě, po další minutě budou 4, po třech minutách 8, atd. V lahvi je místo cca pro 1E18 bakterií. (Což při typických rozměrech bakterie odpovídá cca litrové lahvi.) Dělení začne v 11:00 (v 11:01 první dělení, v 11:02 druhé, ...) Lahev bude zcela zaplněna bakteriemi v 12:00. Následují tři sugestivní dotazy.
- Kdy dojte ke stavu, že lahev bude napůl prázdná, napůl plná?
- Jak bude lahev vypadat v 11:55 a jak "realisticky" budou v tuto dobu znít alarmistické výkřiky, že "dochází místo"?
- Co když bakterie nějakým způsobem "objeví" ne jednu ale hned tři zcela nové, prázdné, živinplné lahve. Kolik času navíc získají?
Exponenciální růst je opravdu neudržitelný. |
|
|
|
| | Pozemstan: Jistě, ostatně opice samy nacházejí páku nebo možnosti použít něco jako nástroj.
Těžko nalézt rozumnou hranici. Ani zvěř nedělá vše jen pro potravu a přežití. Pokud bych měl kývnout ano těm extrémním příznivcům technologií i třeba na úkor likvidace planety, asi bych pak musel věřit, že v tom případě musí přijít katastrofa, která lidstvo smete. Nezahubí, ale zdecimuje. Podobně jako se to děje v přírodě, když se něco vymkne, tak třeba i v řádu století stejně dojde k něčemu, co to zase vychýlí jinak. |
|
|
|
| | Razer: Přesně. Tuším, že se kutálejí i některé polopouštní pohyblivé keře a také třeba zárodky některých lišejníků, ve kterých je v jakési "klícce" z hub vězněna řasa (a "symbióza" tak sice možná je vzájemně prospěšná, ale zřejmě z jedné strany nikoli dobrovolná), a vlastně mnohé rosliny spoléhají na šíření díky kulatosti semen...
Mvek: Někdo by ale asi namítl, že i člověk je součástí přírody, a tak vlastně neexistuje nic umělého, a i jízdní kolo je tak nakonec produktem přírody... -) Já s tím souhlasím jen částečně. Je to dobrý argument proti některým extrémním odmítačům techniky a různých civilizačních vymožeností (očkování, lékařský dohled při porodu), ale zároveň jím samozřejmě nelze ospravedlňovat ničení ekosystému třeba kácením pralesů s tím, že vlastně třeba i jejich náhrada betonovou plochou by byla zcela "přírodní"... |
|
|
|
| | Zephram: Ale vymyslela, mám pocit, že různé genetické továrny uvnitř buněk "kola" znají :-)
To samé např. takový pavouk na poušti se umí zabalit do kuličky a kutálet po dunách. |
|
|
|
| | Zephram: Protože příroda ho nevyužije, už jsi zkoušel jet kolem přes popadané kmeny stromů?
Tahle mince má dvě strany...
Stejně tak na co člověk potřebuje kolo a podobné vynálezy? Všechny používá k menšímu či většímu odcizení se od přírody (na kolo musí postavit cesty a tím zničit část ekosystému).
Ale je to zajímavá výzva, jestli najdeme něco víc diskutabilního? Mě třeba napadla antikoncepce a je to to samé, pro jednotlivce je to dobré, ale jinak to akorát snižuje porodnost, a tak člověk opět musí vynlézt antibiotika nebo antivirotika (a vlastně hubit další část přirozeného ekosystému) a další léčiva, aby vydržel žít déle a snížil úmrtnost. |
|
|
|
| | | Příroda nikdy nevymyslela (jako způsob pohybu) kolo :-). |
|
|
|
| | | Pozemstan: "psotě" místo "prostě"... Koukám, že jsem také zajímavě "perlil" a spoléhal na automatickou kontrolu pravopisu... -)( |
|
|
|
| | Křížení... Je to jen můj subjektivní pocit, ale obvykle se mi zdá, že jsou mnohé kultury přeroubované a sice dávají krásné výnosy, ale je na ně třeba litry postřiků.
Sice to asi bude globální problém, že se možná i naším vlivem více škůdci všeho druhu šíří plošně a odcházejí asi i místní starší kultury, ale kdoví.
Ano, možná naopak přímá genetická manipulace může pomoct vytvořit ty odolné odrůdy, kdoví. Ale zatím se nám v mnoha oblastech práce s přírodou ukazuje, že s sama umí poradit lépe, i když pomaleji. Ale dobře, jsem opět u svého přesvědčení, tak toho nechám. |
|
|
|
| | Razer: "kdosi něco splácá v laboratoři"
No, ale řekl bych, že třeba ono často kritizované Monsanto, vlivná nadnárodní firma v tomto oboru, má relativně dost prostředků a netvoří GMO někde v "garáži"...
Mimochodem, onen český genetik v ČRo Monsanto také zmínil, možná na dotaz posluchače, a hájil s tím, že její náskok před ostatními prý je psotě dán tím, že jiné firmy nevyužily příležitost, "zaspaly"... |
|
|
|
| | Ke GMO mám obecně ten postoj, že je výzkum poddimenzovaný a to značně. Sem měli jít opravdu masivní "slupky" klidně i 5 násobek co se vynakládá, aby "bezpečnost" byla skutečně nejméně trojnásobně ověřena a dotažena.
Takhle mám pocit, že kdosi něco splácá v laboratoři, kdytka mu vyroste s víc zrním no a další rok už je vesele na polích po světě. |
|
|
|
| | | Mvek: Že by ty rybí geny v GM bramborech? -) |
|
|
|
| | Marshall: Zajímavé postřehy. Ano, tuším v pátek dopoledne byl na ČRo1 rozhovor s českým genetikem luštícím kód pšenice, který hájil GMO s tím, že nebyl prokázán negativní vliv na člověka (ale také myslím říkal, že v EU se s nimi vlivem různých podle něj přehnaných omezení téměř nesetkáme). Už ale nezmínil dopady na jiné živočichy (známý případ kukuřice jedovaté nejen pro škůdce, ale i jednoho motýla) apod. Ano, často se uvádí, že jsou genetické modifikace jen urychlením dávného procesu křížení - vždyť prý i pšenice je křížencem tří druhů trav - jenže tady jde o zásahy umělé, které mohou vytvořit něco v přírodě nemožného, s možnými nečekanými (třeba vedlejšími) důsledky (osobně mě od malička děsila představa masožravých rostlin aktivních jako živočichové, tedy něco jako Den trifidů, i když s tím jsem se setkal později). Nevím, snad ty modifikace až tak daleko nezacházejí, i když tuším třeba do brambor přidávají gen z ryb či naopak...
Vždy si u tohoto pokroku říkám, jestli neuvažuji jako iracionální středověcí zpátečníci a tmáři odmítající vědu (ostatně dnes možná dochází k obnově různých pověr), jenže k vědě by měla patřit i obezřetnost, nepodceňování rizik...
Mimochodem, když už byla zmíněna voda, klíčová i pro téma tohoto fóra, mám trochu obavy z některých posledních trendů. Využívají se třeba antibakteriální polymery, takže se už běžně setkáváme s nabídkami jako: Polymerová bazénová dezinfekce – ochrana bez rizika. Jako výhoda těchto látek se uvádí jejich stabilita a inertnost, jenže to také může znamenat, že zůstanou v prostředí velmi dlouho. Prý účinkují relativně pomalu a mají další omezení, ale i kdyby se ani v budoucnu neprokázaly žádné negativní vedlejší účinky a tyto látky by "jen" zabíjely (třeba po loknutí bazénové vody) bakterie v trávicím traktu, potažmo dále po vypuštění v přírodě, měly-li by dostatečně silný účinek, asi by to nebylo pro zdraví lidí i přírodní rovnováhu moc dobré...
Podobně se také s rozmachem nanotechnologií, na kterém má významný podíl i Česko, prosazuje používání nanočástic stříbra jako dezinfekce, popřípadě antibakteriálního nátěru v nemocnicích. Před časem jsem ještě v rozhlase zaznamenal pochybnosti nějakého lékaře, že by si na stříbro dával pozor, protože je toxické (jak koukám, samo ne, ale jeho soli, i když v EU a třeba v Indii se zřejmě používá i jako potravinové barvivo - v USA kupodivu zakázané).
Nedávno mě ale trochu vyděsilo, když mi nabídli mezi spreji proti zápachu obuvi jako nejlevnější možnost právě český preparát s nanočásticemi stříbra... Nakonec jsem si v obavě ze zamoření raději vybral jiný výrobek... |
|
|
|
| | Tak jsem už chtěl jen chválit Strážnické brambůrky (Petr Hobža), protože oproti stavu tak před víc jak 5 lety mi vždy chutnaly, i když se slanost apod. liší (ale u Bohemia apod. též). A není to jako dřív, kdy byly jen slané a divně mastné až mokré.
Ale teda tuhle várku radši nedojím, i když jsem toho i tak měl dost. Nechápu, jak brambory, řepkový olej a sůl mohou mít pachuť rybího tuku. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
