|
|
Spravuje: AVip
Počet příspěvků: 1810 |
|
| Aktuální téma: avokáda
  |
|
|
| | | Mvek: Zajímavé, Roundup proti plevelu hojně používá táta, protože je prý účinnější než již zakázaný travex, a navíc biologicky odbouratelný. Jak ale koukám na Wikipedii, stojí za ním "oblíbená" nadnárodní firma Monsanto. Prý je toxický pro pulce a může za globální úhyn obojživelníků... |
|
|
|
| | A teď si vezmi, že i v odborných publikacích je rada, jak zlepšit sklizeň obilí, a to tak, že v určitou dobu, kdy už dozrává se pole přestříká neselektivním herbicidem jako třeba Roundup.
Výsledkem je to, že rostlina rychle uschne, a tím se urychlí zrání zrna.
Že by se někdo zabýval tím, co dělá takové množství této látky v půdě, i když se má rozkládat, těžko anihiluje, takže je otázkou, jaké odpady vzniknou. A docela dost se objevují zmínky, že se něco z něj ukládá v půdě a máme to už všude i ve vodě (podobně jako hormony z antikoncepcí apod., které čističky neodbourávají, zatím). Slyšel jsem i nějaké souvislosti s Alzheimerem, ale to už mohla být fáma jako kterékoliv jiné varování.
A jestli se něco dostane do zrna, to je také otázka...
Každopádně tohle fáma není, když to najde člověk různě, třeba tady:
http://www.agromanual.cz/cz/clanky/technologie/predskliznove-aplikace-a-aplikace-na-strniste.html |
|
|
|
| | Mvek: Tak to je už moc .-(
Copak kamarád mi taky vyprávěl jak vždycky v Albertu "oživovali" maso, v magickejch lázních, klidně 3 měsíce, ale stříkat to přímo jarem to je snad ještě novej level.
A celkem co sem se začal zajímat např. o složení těch hambáčů, nebo coly / rohlíků se spíš divím, že různejch nemocí neni ještě víc .-( žereme prostě sračky. |
|
|
|
| | Razer: Říkal nám to ten vinař na Moravě, který zároveň učí fyziku na ZŠ. Že viděl v supermarketu (myslím, že nespecifikoval), jak jeho bývalý žák stříká rozprašovačem saláty a tak. Tak se ptal, jestli je jako osvěžuje vodou a on že se přitočil a tiše mu řekl, že to je ve skutečnosti voda s jarem.
Ale tak tohle jsou obecně známé věci/mýty, že se ovoce a zelenina ošetřuje vším možným, aby se to lesklo a vypadalo hezky a mělo hezkou barvu (teda tomu pomáhají i světlem, v některých obchodech je to u rajčat krásně vidět).
|
|
|
|
| | | Mvek: Rozpovídej se pls. kde třeba. |
|
|
|
| | | Mvek: Ježiši nestraš, ještě jar .-( |
|
|
|
| | | Tak jsem slyšel z dalšího směru, jak se saláty a jiné věci v supermarketech třeba stříkají vodou s jarem. |
|
|
|
| | A to sem si je chtěl nedávno koupit, nakonec sem to neudělal :)
http://www.novinky.cz/ekonomika/347567-inspekce-zavrela-cast-vyrobny-zeleninovych-chipsu-prolezlou-plisni.html |
|
|
|
| | | O zajímavém mrkvovém dortu též v Mikulově ani nemluvím. |
|
|
|
| | V cukrárně v Lednici (přesněji tam to neměli, ale dováží to pravidelně dobré resturaci v Mikulově) jsem ochutnal makovou zmrzlinu. Není to nic překvapivého, chutná to prostě jako méně sladký posyp na škubánky, se smetanovou výplní. Ale v kombinaci s některými zmrzlinami je to zajímavé, např. s mango zmrzlinou.
V cukrárně/kavárně/galerii v Mikulově jsme zase ochutnali levandulové sušenky. Ač nejsem nadšenec do levandule, tohle bylo zajímavé a stojí to za pokus o napodobení. Mám špatnou rozlišovací schopnost a pamatování si na jídla, takže si nejsem jist, jestli to bylo linecké smíchané s celozrnnou moukou, nebo to bylo spíš perníkové těsto, ale rozhodně mi to silně připomínalo některé tmavší, které znám z domova z Vánoc. |
|
|
|
| | Výňatek z "Doby jedové"
Zajímavé, jelikož děti zatím nemám, tak jsem netušil, že se u nás kojencům cpe očkování proti žloutence B...! (Ano, to sem zrovna nepatří.)
A pak je tu opět zmíněn problém margarínů s konkrétními daty.
A zmínka o prospěšnosti vína. |
|
|
|
| | Pozemstan:
Někdo by ale asi namítl, že i člověk je součástí přírody, a tak vlastně neexistuje nic umělého, a i jízdní kolo je tak nakonec produktem přírody... -) Já s tím souhlasím jen částečně. Je to dobrý argument proti některým extrémním odmítačům techniky a různých civilizačních vymožeností (očkování, lékařský dohled při porodu), ale zároveň jím samozřejmě nelze ospravedlňovat ničení ekosystému třeba kácením pralesů s tím, že vlastně třeba i jejich náhrada betonovou plochou by byla zcela "přírodní"...
Ano, to je přesně můj argument :-).
Ale s Mvekem také částečně souhlasím. Příliš velké výchylky, zvláště pak systémy fungující na principu pozitivní zpětné vazby a generující exponenciální závislosti, vždy časem dospějí k nějakému prudkému zlomu. Nemusí to být přímo katastrofa, smetení a decimace, ale podstatná změna to bude.
Pěkný, i když velmi modelový příklad (který se někteří ekologové snaží napasovat na spotřebu zdrojů lidmi, populaci, apod.), jsou bakterie v lahvi. Představte si, že máte lahev plnou výživného roztoku a v něm jednu jedinou bakterii. Ta se po minutě rozdělí na dvě, po další minutě budou 4, po třech minutách 8, atd. V lahvi je místo cca pro 1E18 bakterií. (Což při typických rozměrech bakterie odpovídá cca litrové lahvi.) Dělení začne v 11:00 (v 11:01 první dělení, v 11:02 druhé, ...) Lahev bude zcela zaplněna bakteriemi v 12:00. Následují tři sugestivní dotazy.
- Kdy dojte ke stavu, že lahev bude napůl prázdná, napůl plná?
- Jak bude lahev vypadat v 11:55 a jak "realisticky" budou v tuto dobu znít alarmistické výkřiky, že "dochází místo"?
- Co když bakterie nějakým způsobem "objeví" ne jednu ale hned tři zcela nové, prázdné, živinplné lahve. Kolik času navíc získají?
Exponenciální růst je opravdu neudržitelný. |
|
|
|
| | Pozemstan: Jistě, ostatně opice samy nacházejí páku nebo možnosti použít něco jako nástroj.
Těžko nalézt rozumnou hranici. Ani zvěř nedělá vše jen pro potravu a přežití. Pokud bych měl kývnout ano těm extrémním příznivcům technologií i třeba na úkor likvidace planety, asi bych pak musel věřit, že v tom případě musí přijít katastrofa, která lidstvo smete. Nezahubí, ale zdecimuje. Podobně jako se to děje v přírodě, když se něco vymkne, tak třeba i v řádu století stejně dojde k něčemu, co to zase vychýlí jinak. |
|
|
|
| | Razer: Přesně. Tuším, že se kutálejí i některé polopouštní pohyblivé keře a také třeba zárodky některých lišejníků, ve kterých je v jakési "klícce" z hub vězněna řasa (a "symbióza" tak sice možná je vzájemně prospěšná, ale zřejmě z jedné strany nikoli dobrovolná), a vlastně mnohé rosliny spoléhají na šíření díky kulatosti semen...
Mvek: Někdo by ale asi namítl, že i člověk je součástí přírody, a tak vlastně neexistuje nic umělého, a i jízdní kolo je tak nakonec produktem přírody... -) Já s tím souhlasím jen částečně. Je to dobrý argument proti některým extrémním odmítačům techniky a různých civilizačních vymožeností (očkování, lékařský dohled při porodu), ale zároveň jím samozřejmě nelze ospravedlňovat ničení ekosystému třeba kácením pralesů s tím, že vlastně třeba i jejich náhrada betonovou plochou by byla zcela "přírodní"... |
|
|
|
| | Zephram: Ale vymyslela, mám pocit, že různé genetické továrny uvnitř buněk "kola" znají :-)
To samé např. takový pavouk na poušti se umí zabalit do kuličky a kutálet po dunách. |
|
|
|
| | Zephram: Protože příroda ho nevyužije, už jsi zkoušel jet kolem přes popadané kmeny stromů?
Tahle mince má dvě strany...
Stejně tak na co člověk potřebuje kolo a podobné vynálezy? Všechny používá k menšímu či většímu odcizení se od přírody (na kolo musí postavit cesty a tím zničit část ekosystému).
Ale je to zajímavá výzva, jestli najdeme něco víc diskutabilního? Mě třeba napadla antikoncepce a je to to samé, pro jednotlivce je to dobré, ale jinak to akorát snižuje porodnost, a tak člověk opět musí vynlézt antibiotika nebo antivirotika (a vlastně hubit další část přirozeného ekosystému) a další léčiva, aby vydržel žít déle a snížil úmrtnost. |
|
|
|
| | | Příroda nikdy nevymyslela (jako způsob pohybu) kolo :-). |
|
|
|
| | | Pozemstan: "psotě" místo "prostě"... Koukám, že jsem také zajímavě "perlil" a spoléhal na automatickou kontrolu pravopisu... -)( |
|
|
|
| | Křížení... Je to jen můj subjektivní pocit, ale obvykle se mi zdá, že jsou mnohé kultury přeroubované a sice dávají krásné výnosy, ale je na ně třeba litry postřiků.
Sice to asi bude globální problém, že se možná i naším vlivem více škůdci všeho druhu šíří plošně a odcházejí asi i místní starší kultury, ale kdoví.
Ano, možná naopak přímá genetická manipulace může pomoct vytvořit ty odolné odrůdy, kdoví. Ale zatím se nám v mnoha oblastech práce s přírodou ukazuje, že s sama umí poradit lépe, i když pomaleji. Ale dobře, jsem opět u svého přesvědčení, tak toho nechám. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
