|
|
Spravuje: AVip
Počet příspěvků: 1810 |
|
| Aktuální téma: avokáda
  |
|
|
| | Razer:
žereme prostě sračky
Ty jsi spotřebitel, změň to. Znáš to, dokud existuje poptávka... |
|
|
|
| | Pozemstan: Mnoho lidí na různých fórech líčí i vlastní zkušenosti, že pokud několik let po sobě třeba na jaře likvidovali plevel na záhoně při výsadbě, tak pak se tam už ničemu moc nedařilo.
Zkrátka všude jsou informace o tom, že možná je odbouratelná ta látka, která hubí ty rostliny, ale zůstanou tam stejně nějaké problematické odpadní látky.
Takže já mám levnější (bez značky) náhradu nevím kterého názvu jen pro skutečně hubení nezdolného plevele na špatně dostupném místě pro fyzickou likvidaci (např. černý bez rostoucí v jiné rostlině, nebo různé bodláky, pampelišky a podobné rostliny s mohutným kořenem ve spáře chodníku apod.).
|
|
|
|
| | | Mvek: Zajímavé, Roundup proti plevelu hojně používá táta, protože je prý účinnější než již zakázaný travex, a navíc biologicky odbouratelný. Jak ale koukám na Wikipedii, stojí za ním "oblíbená" nadnárodní firma Monsanto. Prý je toxický pro pulce a může za globální úhyn obojživelníků... |
|
|
|
| | A teď si vezmi, že i v odborných publikacích je rada, jak zlepšit sklizeň obilí, a to tak, že v určitou dobu, kdy už dozrává se pole přestříká neselektivním herbicidem jako třeba Roundup.
Výsledkem je to, že rostlina rychle uschne, a tím se urychlí zrání zrna.
Že by se někdo zabýval tím, co dělá takové množství této látky v půdě, i když se má rozkládat, těžko anihiluje, takže je otázkou, jaké odpady vzniknou. A docela dost se objevují zmínky, že se něco z něj ukládá v půdě a máme to už všude i ve vodě (podobně jako hormony z antikoncepcí apod., které čističky neodbourávají, zatím). Slyšel jsem i nějaké souvislosti s Alzheimerem, ale to už mohla být fáma jako kterékoliv jiné varování.
A jestli se něco dostane do zrna, to je také otázka...
Každopádně tohle fáma není, když to najde člověk různě, třeba tady:
http://www.agromanual.cz/cz/clanky/technologie/predskliznove-aplikace-a-aplikace-na-strniste.html |
|
|
|
| | Mvek: Tak to je už moc .-(
Copak kamarád mi taky vyprávěl jak vždycky v Albertu "oživovali" maso, v magickejch lázních, klidně 3 měsíce, ale stříkat to přímo jarem to je snad ještě novej level.
A celkem co sem se začal zajímat např. o složení těch hambáčů, nebo coly / rohlíků se spíš divím, že různejch nemocí neni ještě víc .-( žereme prostě sračky. |
|
|
|
| | Razer: Říkal nám to ten vinař na Moravě, který zároveň učí fyziku na ZŠ. Že viděl v supermarketu (myslím, že nespecifikoval), jak jeho bývalý žák stříká rozprašovačem saláty a tak. Tak se ptal, jestli je jako osvěžuje vodou a on že se přitočil a tiše mu řekl, že to je ve skutečnosti voda s jarem.
Ale tak tohle jsou obecně známé věci/mýty, že se ovoce a zelenina ošetřuje vším možným, aby se to lesklo a vypadalo hezky a mělo hezkou barvu (teda tomu pomáhají i světlem, v některých obchodech je to u rajčat krásně vidět).
|
|
|
|
| | | Mvek: Rozpovídej se pls. kde třeba. |
|
|
|
| | | Mvek: Ježiši nestraš, ještě jar .-( |
|
|
|
| | | Tak jsem slyšel z dalšího směru, jak se saláty a jiné věci v supermarketech třeba stříkají vodou s jarem. |
|
|
|
| | A to sem si je chtěl nedávno koupit, nakonec sem to neudělal :)
http://www.novinky.cz/ekonomika/347567-inspekce-zavrela-cast-vyrobny-zeleninovych-chipsu-prolezlou-plisni.html |
|
|
|
| | | O zajímavém mrkvovém dortu též v Mikulově ani nemluvím. |
|
|
|
| | V cukrárně v Lednici (přesněji tam to neměli, ale dováží to pravidelně dobré resturaci v Mikulově) jsem ochutnal makovou zmrzlinu. Není to nic překvapivého, chutná to prostě jako méně sladký posyp na škubánky, se smetanovou výplní. Ale v kombinaci s některými zmrzlinami je to zajímavé, např. s mango zmrzlinou.
V cukrárně/kavárně/galerii v Mikulově jsme zase ochutnali levandulové sušenky. Ač nejsem nadšenec do levandule, tohle bylo zajímavé a stojí to za pokus o napodobení. Mám špatnou rozlišovací schopnost a pamatování si na jídla, takže si nejsem jist, jestli to bylo linecké smíchané s celozrnnou moukou, nebo to bylo spíš perníkové těsto, ale rozhodně mi to silně připomínalo některé tmavší, které znám z domova z Vánoc. |
|
|
|
| | Výňatek z "Doby jedové"
Zajímavé, jelikož děti zatím nemám, tak jsem netušil, že se u nás kojencům cpe očkování proti žloutence B...! (Ano, to sem zrovna nepatří.)
A pak je tu opět zmíněn problém margarínů s konkrétními daty.
A zmínka o prospěšnosti vína. |
|
|
|
| | Pozemstan:
Někdo by ale asi namítl, že i člověk je součástí přírody, a tak vlastně neexistuje nic umělého, a i jízdní kolo je tak nakonec produktem přírody... -) Já s tím souhlasím jen částečně. Je to dobrý argument proti některým extrémním odmítačům techniky a různých civilizačních vymožeností (očkování, lékařský dohled při porodu), ale zároveň jím samozřejmě nelze ospravedlňovat ničení ekosystému třeba kácením pralesů s tím, že vlastně třeba i jejich náhrada betonovou plochou by byla zcela "přírodní"...
Ano, to je přesně můj argument :-).
Ale s Mvekem také částečně souhlasím. Příliš velké výchylky, zvláště pak systémy fungující na principu pozitivní zpětné vazby a generující exponenciální závislosti, vždy časem dospějí k nějakému prudkému zlomu. Nemusí to být přímo katastrofa, smetení a decimace, ale podstatná změna to bude.
Pěkný, i když velmi modelový příklad (který se někteří ekologové snaží napasovat na spotřebu zdrojů lidmi, populaci, apod.), jsou bakterie v lahvi. Představte si, že máte lahev plnou výživného roztoku a v něm jednu jedinou bakterii. Ta se po minutě rozdělí na dvě, po další minutě budou 4, po třech minutách 8, atd. V lahvi je místo cca pro 1E18 bakterií. (Což při typických rozměrech bakterie odpovídá cca litrové lahvi.) Dělení začne v 11:00 (v 11:01 první dělení, v 11:02 druhé, ...) Lahev bude zcela zaplněna bakteriemi v 12:00. Následují tři sugestivní dotazy.
- Kdy dojte ke stavu, že lahev bude napůl prázdná, napůl plná?
- Jak bude lahev vypadat v 11:55 a jak "realisticky" budou v tuto dobu znít alarmistické výkřiky, že "dochází místo"?
- Co když bakterie nějakým způsobem "objeví" ne jednu ale hned tři zcela nové, prázdné, živinplné lahve. Kolik času navíc získají?
Exponenciální růst je opravdu neudržitelný. |
|
|
|
| | Pozemstan: Jistě, ostatně opice samy nacházejí páku nebo možnosti použít něco jako nástroj.
Těžko nalézt rozumnou hranici. Ani zvěř nedělá vše jen pro potravu a přežití. Pokud bych měl kývnout ano těm extrémním příznivcům technologií i třeba na úkor likvidace planety, asi bych pak musel věřit, že v tom případě musí přijít katastrofa, která lidstvo smete. Nezahubí, ale zdecimuje. Podobně jako se to děje v přírodě, když se něco vymkne, tak třeba i v řádu století stejně dojde k něčemu, co to zase vychýlí jinak. |
|
|
|
| | Razer: Přesně. Tuším, že se kutálejí i některé polopouštní pohyblivé keře a také třeba zárodky některých lišejníků, ve kterých je v jakési "klícce" z hub vězněna řasa (a "symbióza" tak sice možná je vzájemně prospěšná, ale zřejmě z jedné strany nikoli dobrovolná), a vlastně mnohé rosliny spoléhají na šíření díky kulatosti semen...
Mvek: Někdo by ale asi namítl, že i člověk je součástí přírody, a tak vlastně neexistuje nic umělého, a i jízdní kolo je tak nakonec produktem přírody... -) Já s tím souhlasím jen částečně. Je to dobrý argument proti některým extrémním odmítačům techniky a různých civilizačních vymožeností (očkování, lékařský dohled při porodu), ale zároveň jím samozřejmě nelze ospravedlňovat ničení ekosystému třeba kácením pralesů s tím, že vlastně třeba i jejich náhrada betonovou plochou by byla zcela "přírodní"... |
|
|
|
| | Zephram: Ale vymyslela, mám pocit, že různé genetické továrny uvnitř buněk "kola" znají :-)
To samé např. takový pavouk na poušti se umí zabalit do kuličky a kutálet po dunách. |
|
|
|
| | Zephram: Protože příroda ho nevyužije, už jsi zkoušel jet kolem přes popadané kmeny stromů?
Tahle mince má dvě strany...
Stejně tak na co člověk potřebuje kolo a podobné vynálezy? Všechny používá k menšímu či většímu odcizení se od přírody (na kolo musí postavit cesty a tím zničit část ekosystému).
Ale je to zajímavá výzva, jestli najdeme něco víc diskutabilního? Mě třeba napadla antikoncepce a je to to samé, pro jednotlivce je to dobré, ale jinak to akorát snižuje porodnost, a tak člověk opět musí vynlézt antibiotika nebo antivirotika (a vlastně hubit další část přirozeného ekosystému) a další léčiva, aby vydržel žít déle a snížil úmrtnost. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
