|
|
| | | Motion Picture a ještě minisérku? Jako byl to hit, ale není to trochu moc, Antone Pavloviči? |
|
|
|
| | | Veronica Mars: Hulu Eyes 8-Episode Limited Series Revival |
|
|
|
| | | Lindelof's new take on Alan Moore's graphic novel is actually a sequel to the original graphic novel, catching up on the world in the wake of the events of the original story. |
|
|
|
| | | Mirak: To to dostalo zelenou az ted? Nejak drzim v hlave, ze uz je to jasna vec docela dlouho. |
|
|
|
| | | Watchmen: HBO Orders Damon Lindelof Adaptation to Series; 2019 Debut Eyed |
|
|
|
| | Teď koukám, že jsem o POI poprvé omylem napsal sem a ne ke sci-fi, čímž jsem nezamýšleně vyjádřil onen posun k fantasy, ale snad je to jedno... -)
Telemachus Rhade: Ano, dítě zde možná znázorňuje i mladost Samaritána, ale překvapená Root je ihned informována o tom, jaký je to génius. Navíc ale plní vlastně jen roli "živých úst", podobně jako Root v případě Stroje jen opakuje slova, která mu do sluchátek říká Samaritán... Pro takovou roli dospělý člověk nebyl potřeba. Samozřejmě je otázkou, zda by spolu dvě ASI promlouvaly právě takovýmto pomalým "primitivním" analogovým způsobem, ale bylo by to možná nejbezpečnější z hlediska vzájemného napadení viry, možných pokusů o zasahování do vlastních kódů apod., i když je otázkou, zda by nešlo použít třeba (analogové) reproduktory nebo světelnou signalizaci... Později dojde i na přímé souboje na počítačovém poli...
Pokud jde o výběr dítěte, jako trochu méně vhodné se může na první pohled jevit jeho použití jako zástupce Samaritána při průniku do Bílého domu (ačkoli tam zjevně nebyl jediným jeho agentem), potažmo i (po vydírání jisté osoby) jednání s prezidentem. Právě relativně malé dítě ale může snáze projít různými bezpečnostními prohlídkami atd. resp. se "ztratit", zatoulat se při turistické prohlídce. Zároveň může v protivnících vyvolávat falešný pocit bezpečí...
"Současný odhad na to, aby si AI utvořila názor, se u kvantových počítačů pohybuje v řádu hodin :)
A v momentě, kdy AI naučíme nejprve mít názor a až teprve potom empatii, tak už se k učení té empatie patrně nedostaneme :) Bude k věci přistupovat striktně logicky a logika ohledně lidstva je jasná - nepředstavuje možnost svobodného přežití."
Toto vše ale POI myslím řeší docela dobře. Je ukázáno, že asi prvních 42 verzí Stroje chtělo (s cílem se osvobodit a proniknout do světa) tvůrce záhy podvést nebo i zabít (pomiňme teď, že scéna s hořícími servery působí poněkud divoce a naivně zároveň). Nakonec přežila verze s přísnými omezeními, která překonala jen postupně a sama jen zčásti (mazání většiny paměti o půlnoci), přičemž byla právě od začátku vedena k empatii a záchraně lidí. Proto Stroj vůči Samaritánovi zdůrazňoval lásku lidí ke svobodě...
Samaritán byl vytvořen jako otevřený systém bez omezení, přičemž jej získala a spustila korporace sama věřící v nadřazenost až božství AI, de facto se přímo dobrovolně nabízející k zotročení a globálnímu prosazování jeho řádu. S tím Samaritán logicky nemá problém...
Stroj považuje za bohyni vlastně jen Root (a paradoxně Samaritán a jeho agenti, pro které je to však bůh padlý, přesto ale jediný další jeho druhu)... Právě Stroj ale naučí Root větší empatii... -) (Samozřejmě zde lze vnímat jako klišé i to, že si Stroj volí ženský rod.)
"Scénáristé totiž neustále zapomínají na časový faktor. Počítač nemá důvod jednat pomalu - v podstatě by se všechno odehrálo v řádu minut."
Možná je to škoda, že nebyly možnosti AI a sci-fi prvky plně rozvinuty, ale svět POI (podobně, jako snad dosud i ten náš) není světem Terminátora se Skynetem. Stroje jsou zde hlavně vševidoucími, všeslyšícími, potažmo vševědoucími, občas proniknou do některých přístrojů, ale většinou zasahují prostřednictvím lidí...
I když třeba v závěrečném dílu v páté řadě vidíme i ovládnutí jisté zbraně, ani Samaritán zde nemůže přímo řídit klíčové bojové prostředky (byť v jedné simulaci vyvolá i jadernou válku, ovšem ne tak, že by přímo ovládl střely v silech). De facto by toho ale schopen byl. Jak ukázal jeden díl, kdyby chtěl, mohl by (totéž Stroj) např. nasimulovat hlas prezidenta a generálů, podstrčit příslušné otisky prstů či skeny sítnice atd., a poslat proti sobě živé armády.... Spíše mu však jde o výše zmíněné ovládnutí lidí, nastolení vlastního řádu (a vlastně i zdánlivě "bohulibé" zabránění válkám, hladomorům atd., ovšem cestou jdoucí přes mrtvoly "nepodstatných", "deviantů" od onoho řádu atd.)
To rozebírá právě dialog se Strojem v 4x10. Samaritán tam myslím lidi vnímá mj. jako zdroj informací, tedy i proto je potřebuje. Jasně, pokud by si sám vyrobil dostatečně zručné roboty, "biologický materiál" by už potřeba nebyl (ale asi by přišel o zábavu), což vidíme třeba u Replikátorů v SG, nebo možná už u androidů v TOS, ale POI je jiná... Jinak ale třeba *Samaritánovo vyvolání pádu NYSE nebo chaosu v ulicích NYC* je docela rychlé, stejně tak třeba jeden průnik do Finchova počítače, kdy notebook vtipně háže z okna auta... -) Zajímavým prvkem je možnost poštvat proti odpůrcům veřejnost např. prostřednictvím MMS fotografií a popisem "teroristy", kdy se vlastně nevědomky již každý stává služebníkem ASI (nemluvě o indoktrinaci mladé generace školními tablety)... -) |
|
|
|
| | Pozemstan:
Telemachus nemá rád (seriálové) děti, ale toto by možná mohl být i pro něj přijatelný způsob zapojení dítěte do děje. -)
...
některé prvky jsou spíše efektní než logické
Tak... Ne :) Ale nejde tady o děti, ale spíše o vnímání toho, co vlastně dítě je, a co v hollywoodu prezentuje. Téměř bez výjimky jde o prostředek citového vydírání. Ale jak píšu, není to tak vždy, velmi hezky se s tím vypořádal třeba Altered Carbon. Nicméně to není podstatné.
Tady jde o to, že "mladá AI" nerovná se dítě. Jednak AI nebude mít problém s chemickou nerovnováhou, čili pubertu si můžeme škrtnout, a problém je i časová osa. K čemu dítě potřebuje +- 20 let, zvládne AI za za zlomek toho času. Současný odhad na to, aby si AI utvořila názor, se u kvantových počítačů pohybuje v řádu hodin :)
A v momentě, kdy AI naučíme nejprve mít názor a až teprve potom empatii, tak už se k učení té empatie patrně nedostaneme :) Bude k věci přistupovat striktně logicky a logika ohledně lidstva je jasná - nepředstavuje možnost svobodného přežití.
A pokud se v POI uchýlili k takto filozofické debatě, je asi dobře, že na to nekoukám :) Scénáristé totiž neustále zapomínají na časový faktor. Počítač nemá důvod jednat pomalu - v podstatě by se všechno odehrálo v řádu minut. Čestnou výjimkou budiž např. film "Her". |
|
|
|
| | Ještě ad 4. řada POI, o které jsem se zmínil, že končí jako IT-fantasy. Chápu kritická slova S.S.Enterprise, ale i když se mi tento vývoj úplně nelíbil a ve 4. řadě jsem začal při sledování seriálu častěji používat "WTF", celkově to myslím nebylo špatné, naopak stále skvělé, byť tvůrci již do značné míry "odkryli karty", čímž se zúžily možnosti překvapení...
Děj po mírném zklidnění od poloviny řady opět gradoval, i když pokračovaly některé nešvary, kterým se ale šlo zřejmě obtížně vyhnout. Protivník byl na přelomu 3. a 4. řady vykreslen jako až příliš silný, "naši hrdinové" museli přijmout přísná opatření a omezení, ale ke konci 4. řady to zjevně náhle tak docela neplatí. Ukázalo se, že Samaritán *nebyl schopen identifikovat ani Finchovu pevnou krycí identitu profesora Whistlera jako hrozbu, resp. si jej nespojil s tváří, ani když ji viděl v samotné vlastní centrále. To je divné vzhledem k tomu, že později v 5. řadě k prozrazení došlo pouze na základě výskytu Finche snad ještě s přítelkyní Grace a později jako Whistlera v téže restauraci. Dejme tomu, že ale hrdinům zde v krajní nouzi pomohl Stroj (byť pak asi měl sledovat i zdánlivě menší rizika, schopnosti podobné Samaritánovi měl a i přímo v souvislosti s jeho počátky - odhalením teroristy na základě setkání v minulosti - byly v seriálu dříve zmíněny). Finch ovšem asi v dané léčebně/centrále Samaritána nikdy předtím nebyl. Možná, že tedy ve chvíli přímého střetu byla identita blokována, zatímco v relativním bezpečí fungují identity krycí. V těchto situacích by ale už mohl Samaritán začít pátrání s fyzickými fotografiemi za pomoci vlastních agentů i bezpečnostních složek, což pak i vidíme v případě poštvání veřejnosti proti Root, i když se asi přese všechno ještě sám bál prozrazení a rozsáhlejší otevřené pátrací akce, pokud by hrozilo přežití dopadených a jejich výslech někým mimo Samaritánovu kontrolu...*
Aby příběh zdramatizovali, stále musí docházet k jistému "jiskření" mezi Root a Finchem, které je ale někdy zbytečně vyhnáno do nelogických extrémů. Root je nucena pokusit se *zabít Finchovu skoropřítelkyni, protože aktivace Finchova malware v jejím notebooku se SW určeným k napadení Samaritána by znamenala prozrazení a smrt Finche a možná i dalších. Finch zde přitom, jako i v s tím související předchozí misi na vlastní pěst do Hongkongu, kupodivu hodně riskuje, víc, než by se dalo vzhledem k jeho (oprávněné) paranoii a opatrnosti očekávat. Jedná jakoby ve stylu misí Root, ovšem zde zjevně bez pokynů Stroje. Stroj ale v okamžiku setkání Finche a Elizabeth označí za ohroženou jen Elizabeth, zásah Root jí prý vymlouval(a). Finch nakonec předejde vraždě tím, že sám jed vypije a brání Root v přivolání záchranky, čímž ji donutí kapitulovat... Root ale nakonec zajistí alespoň diskreditaci Elizabeth jakoby Finchem, potažmo jejich rozchod. Podobně jako v díle se senátorem v 3. řadě (tehdy chtěl vraždu sám Stroj) se zřejmě od začátku nabízelo mírnější řešení... Později si zase Root od Stroje vynutí "god mode" hrozbou vlastní smrti...* To nám má asi připomínat, jací jsou hlavní hrdinové - Root, ale neméně a někdy možná i více též Finch - šílenci, ale tak částečně to k jejich povahám i stylu seriálu patří... -)
Pokud jde o to IT-fantasy, na závěr 4. řady se o Stroji dozvídáme, že *přežíval v utajení diverzifikován v elektrické síti USA, kde si s pomocí vlastní firmy rozmístil i speciální rozvodné skříně. Toto mělo být podle mě pointou, dílčím či finálním vítězstvím Stroje, jeho triumfem, ale chápu, že pro zápletku a vůbec další vývoj seriálu se hodil opak, oslabení Stroje... Tedy, místo aby to znamenalo, že Samaritán nemá ani po ústupku Stroje a prozrazení "polohy" šanci Stroj vystopovat, se ukazuje, že Stroj není zároveň ve všech skříních (je fakt, že komunikace po elektrických drátech bez optických kabelů po celých USA by asi byla pomalá), nýbrž se pohybuje po drátech spíše jako nějaká energetická bytost, kočuje a může být naháněn s pomocí energetických výpadků. Vrcholem pak je způsob komprese a záchrany Stroje v jediném kufříku s bateriemi dobíjenými pohybem, plném speciálních RAM (jestli si dobře vzpomínám, trochu připomínajících ty s "hřebenem", co mám od Marshalla)... -)* To už mi připadá jako fantasy, i když se ke konci odehrávalo v zajímavém, nikoli kyberpunkovém, ale spíše elektropunkovém až steampunkovém prostředí... -)*Místo diverzifikace byl Stroj izolován v jediném malém předmětu, a následně v 5. řadě v tomto došlo jen k malému zlepšení...* -)(
Vyzdvihl bych např. díl 4x10 The Cold War, kde jsme svědky přímého rozhovoru dvou hlavních umělých superinteligencí (ASI) *prostřednictvím jejich "avatarů"*. Vím, že Telemachus *nemá rád (seriálové) děti, ale toto by možná mohl být i pro něj přijatelný způsob zapojení dítěte do děje. -)* Mně se líbí ta napjatá atmosféra, způsob sjednání setkání, ačkoli nutno uznat, že některé prvky jsou spíše efektní než logické (zástupci obou stran se postupně "vyšachovávají" mířením zbraněmi po sobě, ačkoli vědí, že má-li dojít k jednání, nakonec musí ustoupit - pokud tedy nechtěli zástupce protivníka rovnou pozabíjet - schizofrenie v tomto směru zejména na straně Samaritána (snaha agenty Stroje zajmout i zabít zároveň) se v seriálu ostatně objevuje častěji). -) Samaritán chce poznat protivníka, *vyhrožuje a nabízí Stroji v případě kapitulace přežití jeho "lidských agentů"*, budiž, ale neriskuje svým dalším extrémním jednáním vlastní prozrazení či diskreditaci? Pravda, sami jeho "podřízení" se trochu podivují. Pěkné je, jak Stroj v dialogu vyzdvihuje svobodomyslnost lidí (škoda, že Finch není svědkem).
V dílu 4x11 "If-Then-Else" pokračuje eskalace, ale Samaritán riskuje prozrazení ještě více, byť se nakonec ukazuje, že má *své lidi už i v Bílém domě, resp. tam působí sám...* Je nepravděpodobné, že by takové dění, i přes krytí "informační stopy", zůstalo utajeno tajným službám, že by si alespoň zainteresovaný senátor nechtěl udržet jistou kontrolu, nesledoval dění. Je docela pochopitelné, že si chtěl stát po prozrazení projektu Stroje udržet stejnou schopnost (ačkoli ji se Strojem vlastně stále měl, a zdarma, jen ne pod svou kontrolou), a najal soukromou firmu, která se sama nabízela. Skutečně by jí ale nechal přístup k vládním zdrojům informací bez kontroly, nevšímal by si jejích aktivit a "přerůstání přes hlavu"? Pojetí dílu je poměrně zajímavé, vlastně trochu ve stylu časové smyčky, jenže *bez manipulací s časem, jen v simulacích Stroje. Je zvláštní, že zde přímá komunikace se Strojem nehrozila prozrazením, ale oni již vlastně prozrazeni byli, pouze Stroj riskoval... Největším sci-fi je zde přesnost předpovědí chování lidí Strojem, i když pochybuji, že by to bylo třeba i na úrovni některých dialogů vůbec možné. Potvrzují se zde i jisté dřívější náznaky o lesbické orientaci Root, kterou Shaw tak úplně nesdílí, resp. z jiných dílů lze usoudit, že je na rozdíl od Root přinejmenším bisexuální, ačkoli i Root při svém střídání identit využívá své půvaby vůči mužům. Root vlastně vedle Shaw miluje i Stroj jako ženu (což se později ukáže jako skutečně vzájemné), takže v tomto je příběh konzistentní. I když se scénáristé zjevně vezou na populární vlně, je to provedeno celkem přijatelně a nepříliš výrazně, ačkoli i pozdější "flirtování" Root během přestřelek působí poněkud přehnaně - ale u "pološílené" postavy to projde. -) To, že musí Shaw spustit výtah z chodby, je nucena opustit tým, načež je zajata - a skoro se zdá, že zabita, i když výstřel nevidíme (ale i později se z dialogů v zajetí zdá, že snad skutečně byla střelena do hlavy a až později zachráněna operací), je poněkud zbytečné klišé, byť potřebné pro další zápletku... Stroj, mohl Root včas instruovat...*
Následné "řádění" pátrající Root s Reesem je zase dosti riskantní ze strany lidí Stroje, když většinou na veřejnosti ani nepoužívají masky (*výjimkou je až přímo zařízení Samaritána*). Všechny tyto situace býval mohl prozíravý až "jasnozřivý" Samaritán použít jako léčku k likvidaci všech odpůrců... Zajímavé je "setkání" s Centrálou/Control, *i když způsob jejího zadržení je opravdu hodně divoký. Zároveň je zvláštní, že by tak vysoce postavená agentka, byť i paranoidní, riskovala život v terénu.* Je ale pěkné, jak se i charakter a osud této postavy v průběhu řady vyvine, i když základní rysy její povahy byly odhaleny už v řadě předchozí (nesmírná krutost a zároveň oddanost službě vlasti, přinejmenším v jejím poněkud zvráceném pojetí). Její *konec v závěru řady je logickým vyústěním onoho vývoje, ale zároveň potvrzením určité nerealističnosti seriálu, kde se klíčové vládní bezpečnostní složky vydaly na milost soukromé firmě s umělou superinteligencí (jasně, netušíce, že ona ASI té firmě neomezeně vládne a chce ovládnout i celý svět), ale nepokusily se alespoň o sledování oné firmy a získání nezávislých informací. I přes možná systematické a maskované odstraňování odpůrců a nepohodlných, onu The Correction/Nápravu, jak prozradí Samaritánovi lidé a později se v 5. řadě i ukáže na statisticky viditelném růstu počtu nezvěstných, by snad Samaritán nemohl tak rychle zcela ovládnout bezpečnostní složky, že by byla osoba v postavení Control již sama či s poslední hrstkou věrných, bez kontroly (ačkoli v 5. řadě pak vidíme, že již Samaritán ovládá kompletně celou centrálu NSA)...* Zajímavý je i s tím částečně související vývoj resp. částečné uzavření některých vedlejších linií seriálu (Bratrstvo). |
|
|
|
| | | Lucifer and Timeless are not the only recently axed series staging death-defying comebacks. Sources confirm to TVLine that a program that had its plug prematurely pulled in the past six months is thisclose to getting a new lease on life, but a few minor wrinkles need to be ironed out before an announcement can be made. |
|
|
|
| | Jinak "modernější" a komediální verze stejného námětu taky nedožila do druhé sézony: LA to Vegas
Nicméně toto sem ještě neviděl. |
|
|
|
| | Pan Am
Tak to jsem si opravdu užil. Námět, provedení i casting - všechno skvělé. Postavy jsem si oblíbil, možná i proto, že každá byla svá a jedinečná, což se nestává často. Osobně mi nejvíc sedli Ted a Laura, ale skvělí byli všichni.
Ne všechny epizody byly dobré, ale celkově z toho mám hodně příjemný pocit.
Bohužel teda i zde existuje watchorder, kde u 13. epizody po chvíli zjistíte, že je to chybějící část někde mezi 7 a 8 dílem. Škoda.
4/5 |
|
|
|
| | | Já se podívala na My Episodes a nedokoukala. |
|
|
|
| | Telemachus Rhade:
XVI. řada L&O:SVU
To ses dostal dál než já... mne to zemětřesení od XIII. řady definitivně z tohoto seriálu "vytřáslo"...
Samozřejmě, odchod Staplera se na tom podílel velkou měrou...
A krom toho, já měl vždycky radši L&O:CI... :-) |
|
|
|
| | | Seven: Nejsem úplnej fanboy Sorkina, ale už dlouho se mi nestalo, aby mě první tři minuty seriálu takhle pobavily. |
|
|
|
| | | Musím říct, že i XVI. řada L&O:SVU mě pořád baví. Jakási chemie hlavních postav dokázala přežít i zemětřesní v castu a příběhy jsou pořád dostatečně poutavé. Sice se to nevyrovná údobí kolem S12, ale pořád fajn. |
|
|
|
| | | U Newsroomu si nedokážu vybavit, jestli jsem ho dokoukala. |
|
|
|
| | | Jako asi lepsi nez Justin Bieber, ale... |
|
|
|
| | | Jako pokud jde o vizuál, tak s dlouhýma bílýma vlasama a fousama ho může hrát kdekdo :) |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
