| 
 | 
Spravuje: Mvek Počet příspěvků: 1524 | 
 |   
Jazykové diskuze a rady, jazykové faily, dvojsmysly, přesmyčky, jazykolamy atp. ve všech živých, mrtvých, umělých jazycích 
 
Památné citáty: 
"Ten domácí křen vůbec nepálí při jídle, pouze při strouhání do očí." - Mvek, Jídlo a pití všeho druhu
 
  
Místní Duolingo uživatelé:
- BorgDog (angličtina)
 - kapitan Pike (němčina, portugalština)
 - Mvek (italština, němčina, portugalština, esperanto, polština, ruština, francouzština)
 - Seven (němčina, španělština)
 - Yakuzza (španělština, francouzština, ruština)
 
 
Dříve, než se zeptáte, zkuste:
- Příručka Ústavu pro jazyk český
- Přehled zdrojů týkajících se češtiny na internetu (czechtongue.cz), je tam i ten výše |  
  |  
 
 | 
 |    |   Telemachus Rhade: 
 
 
Za mne by to tedy bylo: 
"Většina soustav s takovou náloží utváří velké, těžké planety, jak superterrestrické, tak plynné superobry". 
 
Nebo tak něco kolem. 
   |  
  |  
  |   
 | 
 |    |   Telemachus Rhade: Úplně blbě to není, ale tahle terminologie je u nás v plenkách (ona ostatně ani v EN to není hitparáda). 
Pokud by se ti to nelíbilo,t.č. jsou oficiální pojmy "superzemě" a "super-jupiter". 
 
A zatímco pojem superterrestrická planeta si v CZ představit dovedu,  
termín superjovian moc ne, protože čeština má pro pojem "jovian planets" termín "obří planety (typu Jupitera)" a upřímně, ani v EN není termín (super)jovian extra populární. 
 
Bral bych to podle kontextu. 
  
Superterestrická planeta je IMHO OK, 
ale to druhé... takhle nahonem bych použil "plynný superobr" (aby se to nepletlo s hvězdnou kategorií "veleobr").   |  
  |  
  |   
 | 
 |    |   No a jelikož je to Bennett, tak si to prostě neodpustí... A já se, AVipe, ptám... :-) 
 
„V této soustavě je značné množství těžkých prvků, stabilních i nestabilních, transuranových – yuria, celebia, rodinia, timonia. Většina soustav s takovou náloží utváří velké, těžké planety, superterrestrické i superjovianské. Zdejší planety ale nesedí do běžného mineralogického profilu.“ 
 
Je toto košer?   |  
  |  
  |   
 | 
 |    |   | 2x "satelitní družice" - Česká televize dnes boduje!   |  
  |  
  |   
 | 
 |    |   | Nevíte někdo, kdy Jules Verne?   |  
  |  
  |   
 | 
 |    |   | Tak ono co si budeme povídat, angličtina je specifická. Třeba Arkansas je [arkensó] nebo colonel [kernl]. Většina těhle výjimek pochází z francouzštiny, ale zdaleka ne všechny :)   |  
  |  
  |   
 | 
 |    |   Dokud neříkáš "majsajsajpaj" místo Mississippi, tak je to ještě dobré... tedy pokud si k tomu neobjednáváš v restauraci "bužón"... 
 
Ale zdaleka největší zábava je sledovat, jak se anglofonní mluvčí snaží vyslovit nějaké německé jméno... 
 
   |  
  |  
  |   
 | 
 |    |   Generální na vánočním večírku začal, že chce "thank to fossility management". 
 
S "a" většinou problém nemívám, ale s "u" mám podobně jako prezident. Nebýt Zemana, tak jsem si dodnes pletl, jestli je to [pusy] nebo [pasy], podobně jako dříve [buš] nebo [baš] v případě slova bush. Angličtina má hodně složitou výslovnost, když si vezmu třeba rozdíl mezi push a rush.   |  
  |  
  |   
 | 
 |    |   Přehled zdrojů týkajících se češtiny na internetu 
Vedle klasických odkazů jako Příručka Ústavu... je tam i mnoho slovníků, včetně valenčního, nebo jazykového korpusu apod. 
Dokonce tam jsou i odkazy na weby pro školáky pro výuku nebo materiály jako čtenářský deník:-). A nějaké popularizační video pořady o češtině.   |  
  |  
  |   
 | 
 |    |   | Tak jsem si na duolingu rozjela i tu francouzštinu.   |  
  |  
  |   
 | 
 |    |   | Mvek: Můj děda prý říkával: "Lepší prd než krejcar doktorovi." (možná s výslovností [grejcar]) -)   |  
  |  
  |   
 | 
 |    |   | Až teprve jako rodič jsem začal chápat rčení "radovat se z každého prdu".   |  
  |  
  |   
 | 
 |    |   | Seven: Já jsem se s tím "naživo" setkal poprvé. -) Zaujalo mě, že to používá jak starší vedoucí katedry při rozhovoru, tak i třeba relativně mladá zástupkyně právního oddělení při prezentaci na školení, nebo dokonce školáci zastupující místní hvězdárnu na Dnech vědy... Jinak "dýl" hodně dráždilo bývalou spolužačku z magisterského studia, která pocházela ze Šumperka. Ostatní se jí pak ptali, zda to není správně moravsky... -)   |  
  |  
  |   
 | 
 |    |   | Mně to třeba nikdy nepřišlo divný a ani js.si tpho u plzenaku nevšimla, ale asi to bude tím, že děda byl od Domažlic. Jen mě vždycky vytáčelo, že od těch pazgrivcu jsem poprvé slyšela, že přijdou "dyl".   |  
  |  
  |   
 | 
 |    |   A nastevřít = pootevřít, vošouch = bramborák. 
 
Ale v Plzni je to imho v pohodě. Když jsem se bavil s Brňáky, tak jsem musel několikrát regulérně požádat o překlad do spisovného jazyka, protože jsem jim fakt nerozuměl :-)   |  
  |  
  |   
 | 
 |    |   Pozemstan: + ještě koncovka -o. Viz třeba Petrovo ponožky. Ale buď v klidu, za chvíli tak začneš mluvit i ty ;) Plzenština je děsivě nakažlivá.  
 
A dá se pokračovat: 
Co se děje? = Ale copa? 
Co to je? = Copatutoje? 
té = tej 
obecně koncovka -ej, třeba "na Americkej"   |  
  |  
  |   
 | 
 |    |   Plzeňština... Nečekal jsem, jak je to rozšířené i v mladších generacích... 
tuten = tento 
tuta = tato 
tuto = toto 
měkké dlouhé i na konci plurálu mužského rodu (klucí) 
dělat = pracovat (to se samozřejmě vyskytuje běžně i jinde, ale v Plzni se mi to zdá častější)   |  
  |  
  |   
 | 
 |    |   Weinberg replied that “the main mistake 
made on Star Trek is to split an infinitive every damn time: 
To boldly go . . . !” 
> 
Weinberg mi odepsal,  
že „hlavnı́ chybou ve Star Treku je to, že v klasické frázi 
„A odvážně jı́t tam, kde žádný člověk ještě nevstoupil“, má 
být mı́sto „kde“ správně „kam“. 
 
Néé, já už nemůžu, nechci! Nada, dead stop! Debil.   |  
  |  
  |   
 
 |  
  | 
HLAVNÍ STRÁNKA 
UŽIVATELÉ 
[ DISKUZNÍ FÓRA ] VYHLEDÁVÁNÍ 
STATISTIKY 
AKCE 
NASTAVENÍ 
FAQ 
ARCHÍV
 
   
  |