|
|
Spravuje: Mvek
Počet příspěvků: 1524 |
|
Jazykové diskuze a rady, jazykové faily, dvojsmysly, přesmyčky, jazykolamy atp. ve všech živých, mrtvých, umělých jazycích
Památné citáty:
"Ten domácí křen vůbec nepálí při jídle, pouze při strouhání do očí." - Mvek, Jídlo a pití všeho druhu
Místní Duolingo uživatelé:
- BorgDog (angličtina)
- kapitan Pike (němčina, portugalština)
- Mvek (italština, němčina, portugalština, esperanto, polština, ruština, francouzština)
- Seven (němčina, španělština)
- Yakuzza (španělština, francouzština, ruština)
Dříve, než se zeptáte, zkuste:
- Příručka Ústavu pro jazyk český
- Přehled zdrojů týkajících se češtiny na internetu (czechtongue.cz), je tam i ten výše |
|
|
| | | Mvek: Můžeš jí říkat Chundo :) |
|
|
|
| | | Tak v prostředí mezinárodních firem se nepřechyluje, že jo. Tohle je dost vázané na televizní vysílání - dabing a zpravodajství. |
|
|
|
| | | Pracuji s Tian Chun. Nenapadlo by mě ji přechylovat. |
|
|
|
| | Telemachus Rhade: "píší příjmení západní civilizace"
Jasně, asi je to pro rozlišení a vzhledem k zvyklostem lepší, snad s výjimkou např. té islandštiny, kde je koncovka "dóttirová" významově nesmyslná...
Pak je také otázkou, jak přistupovat k příjmením (již částečně mimo západní civilizaci) v ruštině. Změna z "Putina" na "Putinová" je jednoduchá, ale z "Lomonosova" na "Lomonosovová" je už trochu komplikovanější. Ale podobné je to i v případě "Lomonosovovy" univerzity... (To mi ale připomíná, že se v češtině vyskytuje problém i u názvů amerických univerzit, kdy se chybně užívá "Harwardská" či "Yaleská" místo "Harwardova" či "Yaleova"...)
K asijským příjmením by asi něco řekla lagga... Myslím, že třeba sportovní komentátoři někdy omylem přidávají "ová" ke křestním jménům, ale tam to člověk neznalý jazyka někdy rozliší těžko, přičemž na pořadí, které už mohlo být "evropsky" upraveno také asi spoléhat nelze... -)( |
|
|
|
| | lagga: Můžeš. Naopak pokud bych si já chtěl -ová přidat, musel bych podstoupit změnu pohlaví :)
Každopádně pokud se bavíme o literatuře - u nás platí pro všechny knihy, že se s -ová píší příjmení západní civilizace, pokud nějak extra vyloženě nedře. Proč? Za doktorku Crusher a kapitánku Janeway bychom skončili na veřejném lynči. |
|
|
|
| | | vlastně záleží na délce příjmení a na to, jakou slabikou je zakončeno, že |
|
|
|
| | Jedna hodně emancipovaná exkolegyně, anarchistka, kupodivu "ová" ve svém příjmení používá (i když si, možná i z důvodů akademické kariéry, kdy je lepší, pokud lze s autorem jasně identifikovat všechny publikace, snad ponechala příjmení rodné...)
Na druhou stranu také příponu "ová" kritizovala, že prý vyjadřuje vlastnictví mužem. Jenže právě v češtině už je tím dlouhým a na konci tvar od přivlastňovacího přídavného jména odlišen a jedná se spíše o vlastnost. Nevím, jak je to třeba v ruštině, kde jsou tvary jako "Putina", což česky zní, jako že jde o majetek Putina...
Pak zde máme ještě třeba ženská příjmení ve tvaru adjektiv, např. "Pokorná", kde už souvislost s nějakým pejorativně působícím vlastnictvím vůbec chybí... A česky třeba "Eva Pokorný" zní prostě divně...
Pro cizince je samozřejmě přehlednější shoda příjmení muže a ženy, i když třeba ve španělsštině a částečně v portugalštině přebírají děti příjmení obou rodičů a sňatkem jméno nemění a na Islandu vychází příjmení z křestního jména otce (popř. i matky), přičemž se podle pohlaví liší příponou "son" a "dóttir"... |
|
|
|
| | S přechylováním mám problém v tom smyslu, že se nemůžu rozhodnout. Protože na jednu stranu je to matoucí (v zahraničí) a některé tvary jsou opravdu podivné. Zejména je to podivné u cizích jmen.
Na druhou stranu se ale pak nedějí taková ta faux pas jako v cizích filmech a seriálech, že si myslí, že někdo je chlap podle jména (třeba doktor Pulaski), a ona je to žena.
Ad 15ti apod. Bez -ti je to kratší, je to správně, ale může to někdy být na první přečtení matoucí. Nemám s tím problém používat správnou variantu, ale chápu, proč to někdo preferuje.
(Mám o dost větší problémy s pár jinými pravidly.) |
|
|
|
| | | No ja bych osobne se rada vzdala toho -ova |
|
|
|
| | Hmm, to mi připomíná, jak jeden můj spolužák z gymplu vyslovoval název Verbatim německy jako [frbatim].
Jinak mám také německé příjmení, ale jsem rád, pokud je česky skloňováno. -) |
|
|
|
| | | Jo, vím přesně co máš na mysli...! Němčina má v tomhle poměrně virální charakter, abych tak řekl. |
|
|
|
| | | AVip: Podobně jsem to cítil. A podobně jsem měl problém s panem Vegrichtem [Vegrichtem], i když to bylo možná tím, že jsem se přehlédl a jeho jméno si zafixoval jako Vergricht, takže jsem tam tu německou neodlučitelnou předponu ver- cítil strašně moc. |
|
|
|
| | | Asi by ten pán byl u mne Pulc i se vším, co z toho vyplývá... no asi by to nebylo ouplně salonfähig. |
|
|
|
| | | díky, ale fakt to zní divně :) |
|
|
|
| | | Ale myslím, že mě "pane Vondráčku" oslovil někdo asi tak jednou za celý rok. |
|
|
|
| | lagga: No samozřejmě, že správně to první, ale nemám taková jména rád, protože ta správná varianta prostě často zní divně.
Před deseti lety jsme řešili příjmení Hřídel.
|
|
|
|
| | | Jména končící na samohlásky by měla zůstat i při oslovení v 1. pádu. Souhlásky potom klasický v 5., čili Pulzi. |
|
|
|
| | | když se pán jmenuje Pulz, oslovíme ho "Dobrý den pane Pulzi" nebo "Vážený pane Pulz, dobrý den" ? se tu v kanclu dohadujeme |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
