|
|
Spravuje: Mirak
Počet příspěvků: 11690 |
|
| Vítejte ve Diskuzním klubu. Není zde pevně dané téma, to se postupně vyvíjí, nicméně více než dvě témata zároveň není záhodno probírat. Jinak zde panuje názorová volnost. |
|
|
| | | Mvek:já jsem tim myslela prostor jako 3D |
|
|
|
| | | Zephram:tak 5 rozměrů u? je na mě a? moc já mám co dělat se 4ma... |
|
|
|
| | | Mvek: Myslel jsem "prostor" jako "3D prostor". To je právě ten problém v terminologii, ?e korektně matematicky je i 2D rovina nebo 1D přímka "prostor". Ale lidi mají pojem prostor spojen s něčím trojrozměrným. Proto jsem taky u předná?ky o Warpu zavedl pojem "systém" a "objekt", aby se to nepletlo. No a zdroj to má v té slohovce kdysi. |
|
|
|
| | Zephram:
Průnik dvou nerovnobě?ných prostorů lze realizovat v minimálně čtyřrozměrném sytému
Já myslel, ?e prostor se v matematice říká i 2rozměrnému, a v něm se právě mohou protínat dva jednorozměrné, teda přímky? Nebo si mám tvůj příspěvek přečíst znovu?:-)
|
|
|
|
| | | Mvek: Ano, ve čtyřrozměrném prostoru se mohou roviny protínat i v bodě stejně jako být mimobě?né. Ve trojrozměrném prostoru zase mohou existovat mimobě?né přímky (věc v 2D nevídaná)a v pětirozměrném mimobě?né 3Dprostory. |
|
|
|
| | Kareemma: Jééé. To je moje parketa!!!
Kdy? jsem byl v Tvém věku, napsal jsem přesně na toto téma slohovku (jednostránkovou). Dá se říci, ?e moje současná FF předná?ka o Teorii Warpu tě?í z této slohovky [-:
Jinak skutečně se to probírá v lineární algebře v prváku na V?.
Pokud Ti tento jazyk vyhovuje pak věz ?e:
- Abys mohla dělat průnik dvou nerovnobě?ných Nrozměrných objektů, musí? to v?e dělat v (N+1)rozměrném systému. (Dvě úsečky v rovině, dva rovinné útvary v prostoru.)
- Pokud se o ten rozměr nepový?í?, jsi omezena na konečně velké objekty a rovnobě?nost. (Průnik dvou úseček na přímce mů?e být nic, bod dotyku nebo úsečka. Průnik dvou čtverců v rovině sice mů?e být úsečka, ale pouze hraniční - nebo také nic nebo 2D objekt jako čtverec nebo obdélník - ka?dopádně související s okrajem původních objektů)
- Na nekonečně velké "věci" (já jim říkám systémy, správně se jim říká [vektorové] prostory a? mají dimenzí kolik chcou) potřebuje? o dimenzi více a průniky jsou "uvnitř". (Dvě přímky(1D) potřebují k nerovnobě?nosti rovinu(2D) a protínají se v bodě(0D), který je uvnitř nich. Dvě roviny(2D) potřebují prostor(3D) a protínají se v přímce(1D) uvnitř nich.)
- Obecně vzato: "Průnikem dvou Nrozměrných systémů umístěných v (N+1)rozměrném systému je (N-1)rozměrný systém."
- Konkrétně (konečně odpověď na to, na co ses ptala [-:) : Průnik dvou nerovnobě?ných prostorů lze realizovat v minimálně čtyřrozměrném sytému. Tímto průnikem je rovina uvnitř těchto prostorů.
- Pro zajímavost: Má slohovka končí úvahou, ?e v pětirozměrném sytému si lze představit dva čtyřrozměrné systémy (3prostor+1čas), nazvěme si je co já vím třeba "minulost" a "přítomnost". Jejich průnik je trojrozměrný (chybí mu časový rozměr)a mů?eme si ho třeba nazvat "přítomnost". |
|
|
|
| | Kareemma: Já myslím, ?e vám to teda říkají blbě. Proto?e prostorem mů?e být i přímka, a jejím průnikem určitě není rovina.
Průnikem více rovin ale podle mě v nějakém počtu prostorů mů?e být i bod. Stejně jako mohou být mimobě?né:-) |
|
|
|
| | průnikem dvou prostorů je z hlediska matematiky rovina
ad čtvrtý rozměr - to byl nápad do sci-fi, ne reality:-) |
|
|
|
| | Kareemma: V matematice nesmí? ře?it, ?e by 4. prostorem měl být čas. Na V?E jsem se seznámil s tolika prostory, a vůbec se nijak neli?ily od těch základních:-). Prostě je to jen matematika, ne fyzika.
Nicméně bohu?el zápis z předná?ek nemů?u najít, tam jsme si něco o průnicíchj jen tak zmínili. Ale v učebnici to nevidím.
Nicméně si myslím, ?e průnikem dvou prostorů je prostor (či podprostor). A průnikem dvou rovin ve více rozměrném prostoru mů?e být snad i bod. |
|
|
|
| | nápověda: Co je průnikem dvou nerovnobě?ných rovin?
Proč to vlastně pí?u: napadlo mě, ?e pokud je čtvrtý rozměr čas, cestování v čase by nemělo být problém, jen by se muselo najít místo, kde se dva dané časy protínají v prostoru a pak jen přejít. |
|
|
|
| | | mám záludnou otázku, která mi vrtá v hlavě od poslední hodiny deskriptivní geometrie... resp. odpověď znám, ale sna?ím se si to představit:-) Co je průnikem dvou nerovnobě?ných prostorů? |
|
|
|
| | Tak koukám, ?e poru?uju opět pravidla ze záhlaví:-), ale nikdo nic nenapsal no...
Jen krátké pobavení, ale tady věřím, ?e nejsem taková výjimka. Na pra?ském katastrálním úřadu jsem si jednak měnil travelé bydli?tě (při stěhování dřív jsem zapomněl), a jednak jsem podával návrh na vklad.
Mno, tak pokud pominu, ?e změna adresy je?tě není provedená po měsíci, tak vtip je v tom, ?e na kopii návrhu na vklad mám u razítka napsané číslo řízení...
jen?e to číslo je neplatné:-). Takové řízení neexistuje, resp. s jiným písměnem je k nalezení jako neplatné. A po dotazu jsme kupodivu ihned druhý den dostali odpověď mailem, ?e mu bylo přiřazeno číslo jako jinému druhu operace (s tím jiným písmenem ne? V), tak?e ho zru?ili a přidělili mi nové číslo (které teda ?lo vyhledat u detailů o konkrétním pozemku).
Tak jen taková stručná ukázka, jak fungují na?e úřady. |
|
|
|
| | Kdyby se někdo je?tě nudil, tak http://bleskove.centrum.cz/udalosti/clanek.phtml?id=35625 , jestli to poslední ze Slovenska sktuečně ?lo takto do vysílání, tak je to pěkné teda...
Ale mrzí mě, ?e člověk nemá nahrané ty méně trapné věci, jako třeba jedny zprávy z poledne z ČT, kdy jim ne?la skoro jediná věc dobře, ve správném pořadí (zemětřesení s obrázky KB atd.) a kolikrát jsme viděli jen moderátora koukajícího na naás:-) |
|
|
|
| | Věřím ?e jste toto u? viděli, by? mo?ná zkrácené a bez titulků. Ale pokud ne, tak se podívejte. Jestli je to fikce nebo ne, to jisté není, ale mo?ná v?ichni, co v diskusi hájí, ?e se to stalo, mohli nevědomky vidět zmíněnou show In De Gloria, která pod stejnojmeným heslem (nebo po vyhledání Boemerang) je mo?ná vyhledat na Wikipedii.
Kdyby to byla realita, tak si nedovedu představit být v roli toho moderátora, to by bylo nesnesitelné. Na druhou stranu si nemyslím, ?e by taková show ?la ?ivě, tudí? by si buď vy?ádal pauzu, nebo je to hraný skeč. |
|
|
|
| | | lagga: Má? to pěkně vyargumentované :D |
|
|
|
| | | No, na druhou stranu to ten umělec má dobře vymy?lené, i zemětřesení svou teorií mů?e zdůvodnit. Jen mu chybí zdůvodnění, kde by se ta masa brala.... |
|
|
|
| | Mvek: Ona se vlastně Indie ani tak neodtrhávala od Afriky sama, resp. jak naznačuje Lt.Shark, oddělila se spolu s Austrálií a Antarktidou. Viz kontinentální drift, zejména tato animace a desková tektonika.
Pokud jde o Alpy (a Karpaty), tak i ta animace ukazuje, jak Apeninský a Balkánský poloostrov (resp. tehdy ostrovy) opravdu nará?ejí do Evropy. To, co ale ve skutečnosti stále nará?í do Evropy a způsobuje občas třeba zemětřesení v Itálii je celá africká deska. Středozemní moře se uzavírá, a? zanikne, zatímco Alpy (podobně jako Himálaj) je?tě porostou... -)
A kdy? u? jsi zmínil odtrhávání od Afriky, tak to spí? dnes se postupně odtrhává část na východ od Východoafrického riftového údolí... |
|
|
|
| | | Jak říkám, jde to i úplně jiným směrem. Ale zjevně musím znovu zdůraznit, ?e netvrdím, ?e je to kvůli tomu nesmysl, jen je to zvlá?tní. Nicméně zvlá?tní věci se v přírodě děly a dějí, tak?e proč ne. A proč vlastně máme ty Alpy? Já vím, ?e tu byla ta různá vrásnění apod. ale u? si to nepamatuju. Je pravda, ?e jsou skutečně kolem apeninského poloostrova, jako by taky narazil do zbytku Evropy. |
|
|
|
| | | Mvek: rychle? porovnej si vzdalenost Australie od Afriky a Indie od Afriky... a vubec ja to s tebou radsi vzdavam hned, protoze ty me ukamenujes nejakejma nevyvratilnejma argumentama :o) |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
