|
|
Spravuje: Mirak
Počet příspěvků: 11690 |
|
| Vítejte ve Diskuzním klubu. Není zde pevně dané téma, to se postupně vyvíjí, nicméně více než dvě témata zároveň není záhodno probírat. Jinak zde panuje názorová volnost. |
|
|
| | zajímavé s tim tvořenim...
jo s tim útěkem do velké míry souhlasím... podvědomá forma oddálení se od vlastní bolesti? |
|
|
|
| | Kareemma:autismus pova?uji za formu vědomí, kdy se ten člověk neodpoutá od svého předchozího stavu bytí ..... prostě věřím na karmu
Taky sem měla období, kdy sem naopak chtěla zůstat v depce. Byla to dobrá omluvenka za mé ?patné chování, nebo apatii, ?e mi na ničem nezále?elo, ?e sem ka?lala i sama na sebe. taky sem si vymý?lela, ?e prej jedině kdy? si udr?ím depku, tak budu schopná psát poezii/povídky/tvořit. Depka je taky forma útěku, jako ná? StarTrek. |
|
|
|
| | lagga:teď koukám ?es psala o vzniku autismu: vznik je?tě není dostatečně objasněn, pravděpodobně se jedná o metabolickou poruchu, která v ranném mládí zabrání tomu, aby se v mozku utvořila nějaká spojení. obecně se ale dá říci, ?e ka?dý má nějaké autistické rysy, porucha to je a? kdy? se to nahromadí.
pokud chcete, mohu sem někam hodit mou ?kolní práci na téma autismus, co jsem napsala před pár lety. |
|
|
|
| | | Mvek:hm, k tomuto mohu dodat jedno - pobrečet si je úleva. Peklo začíná ve chvíli, kdy u? nemů?e? ani brečet:-) já to nazývám "totální izolací" od svých pocitů, od světa, apatie, beznaděj. |
|
|
|
| | | Kareemma: Je to něco podobného, jako prostě člověk někdy má smutnou náladu a vyhledává smutné motivy. Ale nastalo to u mě i v té depce. Jistě, jednak je to to, ?e se člověk z depky nechce dostat, ale tak nějak prostě si chce pobrečet, a ti jiné smutné motivy mohou pomoct to napětí uvolnit. Pak sice v depce třeba trochu zase zůstane, ale u? zase je schopen existovat, a na jeden den se třeba i vzpamatuje. Nedoká?u vysvětlit, ale není to teoretická úvaha, tak?e si za ní stojím:-D |
|
|
|
| | | Mvek:explain:-) jak mů?e? stát o to zůstat v tom ?e je ti blbě? |
|
|
|
| | lagga: Jasně, no ale ta četba a hudba mi tam tolik nesedí.
Ale jo, u? jsme řkeli několikrát, ?e zále?í na depce. Já znám i takovou, kde sice se neumím z ní vědomě dostat, ale je mi příjemněj?í v ní zůstat nějakou dobu. |
|
|
|
| | | lagga:tys udeřila hřebíček na hlavičku. Jednou se to nějak nastartuje, stresem, ?okem, psych. poruchou a u? se z toho nedá ven, páč čím hůř na tom člověk je tím víc se nenávidí, i za to ?e je m u blbě. Cesta ven je s podporou ostatních (v hor?ím případě léků) si začít pomalu napravovat pohled sám na sebe. třeba ale máte jiné zku?enosti. |
|
|
|
| | Mvek: Aha :) No myslela sem tím ?e pokud to ti lidé dělají, tak u? potřebují pomoc, někdy odbornou. Proto?e tehdy si vědomě (i kdy? si to neuvědomují) ničí tělo a za to se pak nemají rádi je?tě víc...a je to začarovaný kruh. A my bychom jim za to nadávat taky neměli. Jenom je utvrzujeme v tom, ?e jsou opravdu na nic.
Kareemma jo to je přesně ono |
|
|
|
| | lagga: Nerozuměla jsi mi. Ty jsi tu větu "Pokud..." nedokončila. Co pokud tohle dělají? Jsou ?patní?:-)
Já nenamítal nic proti tomu, ?e k tomu dochází. |
|
|
|
| | obecně se přeci dá říci, ?e kdy? vám někdo něco vypráví, a vy zareagujete: "No jo, dy? mně se děje tohle," vyvolává to pocit, ?e vám nezále?í na tom, co druhý říká, ?e se soustředíte jen sami na sebe.
Na druhou stranu existuje i opačný extrém, který taky není zrovna příjemný. Představte si, ?e vám někdo řekne: "Mně je teď blbý ti vykládat o mých staarostech, proto?e mi oproti tvým připadají malicherné." To jsme ře?ili tu?im?e na damarconu - pojem starosti je relativní, pro dítě mů?e být obrovský stres, ?e ztratilo tu?ku - a přece označit to za malicherné by bylo přinejmen?ím necitlivé. |
|
|
|
| | Mvek: Lidé utlumují své pocity jídlem a dal?ími věcmi a činnostmi. To sem si nevymyslela, je to i názor pedagogů, filmařů, dietetologů, psychologů kteří pomáhají třeba workoholikům. Navíc to mám osobně zji?těné. Pracuji občas s lidmi, co chtějí detoxikovat své tělo, zhubnout, nebo tak.
To, ?e bychom neměli druhému v depresi vyprávět své vlastní splíny, to je dal?í fakt. Ten člověk je v hloubce, ve studni beznaděje, starostí, bezmocnosti. A vy mu je?tě, člověk u kterého hledal pochopení a naslouchající ucho, tak vy mu je?tě budete říkat svoje vlastní záva?í. No, to mu moc neulehčíte, ?e.
Jde tu o rozdíl mezi "Ví?, za?il sem něco podobného. Rozumím ti. Cítím s tebou." a mezi "Vidí?, jak je to hnusný. Já to vím moc dobře. Já to taky za?il. To se mi tenkrát stalo tohle..."
Vyslanec ?ádné nará?ky, na to nehraju. Co ti chci říct, ti povím osobně. :)
BorgDog Rouhání proti homeopatii ? :-D :D To sly?ím poprvé. To ses musel rouhat leda tak sám proti sobě. Rýma se dá vykurýrovat s čajem a céčkem... To dá? :) |
|
|
|
| | | děkuji vám v?em za názory (u? jsem jak janeway:-)) |
|
|
|
| | | lagga:ta poslední věta je a? moc pravdivá:-) |
|
|
|
| | | Zephram:podivný případ se psem je sice čtivý, ale dobrá kniha co se problematiky autismu týče to NENÍ!!! přečti si raději něco odborného. |
|
|
|
| | Ano, o tom, zda nejsme jen mozky v ?ivném roztoku a ve?keré na?e vjemy nejsou jen simulace podsouvaná nám jen nějakým počítačem, který posílá elektrické impulsy, jsem přemý?lel, kdy? mi bylo 12. Matrix (a koneckonců u? my?lenka Platonovy jeskyně) se do toho hezky trefil. Fakt je, ?e to nemů?eme vědět nikdy, ov?em bylo by značně nepraktické ?ít a v?e zpochybňovat (tedy stavět na těch pochybách své jednání). Ov?em připustit si tu mo?nost, ?e v?e mů?e být jinak... ne ka?dý má na to odvahu.
K tomu popovídání při depresi a podobných stavech. Opět... člověk musí chtít, alespoň na nějaké úrovni (vědomě, podvědomě, kdesi hloub, téměř, ...). Pomů?e z více důvodů. Jednak přinutí člověka formulovat jeho vlastní my?lenky (neurčité pocity dostávají obrysy, pomáhá deník, pomáhá zpověď, pomáhá i ne zcela určité dílo typu básně, povídky, apod.), a taky kdy? člověk pomáhá druhému, někomu, na kom mu zále?í, tak bývá leckdy mnohem upřímněj?í ne? sám k sobě. (Kolik anorektiček přesvědčuje své dobré kamarádky, ?e by měly zhubnout? Kolik chlapů řekne upřímně svému dobrému kamarádovi "V?echny ?enské jsou svině, tenhle tvůj vztah nemá cenu vůbec začínat."?) Proto (mj.) se taky lidi dávají dohromady a navazují blízká přátelství, aby ze sebe dostali to nejlep?í. |
|
|
|
| | Mvek, Pozem??an: Doporučuji, přečíst si skvělou povídku Harry Kuttnera "Chrudo?iví jsou bolorové." (Nelekejte se názvu, je to citát z Carrolovy "Alenky", povídka je opravdu výjimečné dílo.)
lagga: Tak za mé nedávné rouhání proti homeopatii mě stihl zaslou?ený trest: Dostal jsem rýmu jak trám... :-( |
|
|
|
| | | Pozemstan: Jestli jsi neviděl, se?eň si tu Truman Show s Jimem Carreyem, sice to není přesně ono, ale je to poněkud jiný Matrix v méně sci-fi a více reálném provedení, by? ne snad v současnosti. Ale vlastně i Men In Black nám v jedničce, ale hlavně na konci dvojky naznačují něco podobného:-) |
|
|
|
| | Mvek, lagga: Ano, má oblíbená my?lenka. Stejně jako nevím, jak vidí? ty zelenou nebo modrou barvu, aproč se ti vlastně jiná líbí, třeba je vidí? úplně jinak, jen to nemů?eme nikdy zjistit. U barvy je to v?ak nedůle?ité, u celkového vnímání u? naopak.
Takové otázky si občas kladu také. Kdy? jsem byl men?í, napadalo mě třeba ale i to, zda jsou v?ichni lidé kolem mě "skuteční", zda mají opravdu autonomní mysl apod. -) |
|
|
|
| | lagga:
etc... jak víme ?e je to ten správný svět ? ?e jej chápeme dobře ?
Ano, má oblíbená my?lenka. Stejně jako nevím, jak vidí? ty zelenou nebo modrou barvu, aproč se ti vlastně jiná líbí, třeba je vidí? úplně jinak, jen to nemů?eme nikdy zjistit. U barvy je to v?ak nedůle?ité, u celkového vnímání u? naopak.
Zapomněla jsi říct, co "Pokud člověk v depresi začne utlumovat...", ono toti? ten konec se mi zas tolik u? nezdá. Naopak určité lehčí deprese nevdí a je třeba i dobré nepotlačovat nijak, klidně právě číst něco smutného, nebo poslouchat. Ona některá deprese ja pak příjemná, právě si člověk mů?e třeba i pobrečet, ale tím lépe a vlastně nakonec rychleji a bezbolestněji.
A zrovna tak to povídání o smutných zku?enostech, jedna věc je, ?e vypovídání se určitě pomů?e, ale naopak, kdy? jsme si takto vyměnili zá?itek, přivedlo mě to k přemý?lní o tom druhém, o jeho problému, by? třeba u? minulém, a hned jsem se trochu od depky oprostil.
Rady ov?em určitě, sice po mně naopak kamarád chtěl, ale to mi přijde taky jako nesmysl. Osobně, kdy? mě potkal jen obyčený splín, tak mi pomohla dynamická hudba, skoro v?dy.
A netu?ím, co je deprese jako?to diagnóza, tak?e o ní mluvit nedoká?u, pokdu jsem se jí teda v tom jednom případě u? nepřiblí?il dost.
|
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
