|
|
Spravuje: Mirak
Počet příspěvků: 11687 |
|
| Vítejte ve Diskuzním klubu. Není zde pevně dané téma, to se postupně vyvíjí, nicméně více než dvě témata zároveň není záhodno probírat. Jinak zde panuje názorová volnost. |
|
|
| | Zephram: Právo myslím je?tě není nárok, vy?aduje i nále?itou aktivitu od toho, kdo jej chce uplatnit, jak uvedl Mvek. "Státe (nebo někdo) postarej se, a? jsem spokojený a někoho kvůli tomu k něčemu přinu?." To je mo?ná interpretace, ale jen jedna z mnoha, by? mo?ná trochu odpovídající na?í době. (Kdy? ta práva vznikala, nebo se připomínala ze starověku, někdy za feudalismu, popř. později s rozvojem kapitalismu a demokracie, tak platilo spí?e: "Státe (nebo někdo - vládce) postarej se (= tehdy spí? neutlačuj mě, nech mě na pokoji), a? jsem svobodný, mohu se volně stěhovat, nemusím robotovat, a? mám rovné právo na ?ivot, majetek i spravedlivý soud atd..." (Kdy? dne?ní zejména pravicoví liberálové pou?ívají podobné argumenty proti "porobě státem", neuvědomují si (nebo mo?ná a? příli? dobře), ?e stát se u? nerovná feudálnímu vládci, ?e jej, alespoň v ideálním případě, tvoří a spoluovládají v?ichni občané.) Pokud jde o dne?ní právo na informace, tak bych řekl spí?e: "Státe, kdy? u? tě platím, volím tvé vedení, tak chci také vědět, co a jak dělá?, kam jdou tvé prostředky atd." Jinak ta práva právě vycházejí z existence států, které je mohou zaručit, tak?e jeden člověk sám na planetě by je neměl, resp. by se o ně musel postarat zcela sám, pokud by to zvládl, ale to by si také sám (v závislosti na okolnostech) určoval pravidla... Samozřejmě některá taková práva znějí trochu smě?ně, a v praxi nejsou zcela naplňována, nebo jsou omezena dal?ími zákony (právo volby místa pobytu, na ubytování, svoboda pohybu, ony "bezplatné" péče apod.)
Jinak samozřejmě i ona nediskriminace snad hned někoho nenutí k nějaké činnosti. Neříká (mo?ná narozdíl od pozitivní diskriminace, ale v tomto případě asi také ne), ?e kdy? do restaurace přijde pět bělochů, tak musí hostinský rychle najít pět černochů a také je obslou?it. -) Ale kdy? přijde černý nebo fialový, tak ho nevyhodí jen kvůli barvě pleti, a poskytne mu slu?bu, kterou poskytuje v?em ostatním za daných (logických) podmínek. Tak?e třeba pokud nepůjde o hostinského, ale instruktora létání, bude po?adovat pilotní průkaz, potvrzení zku?eností, třeba i české státní občanství a bezpečnostní prověrku, zda nejde o přívr?ence al-Káidy, ale nebude se zajímat o barvu pleti, a např. neznalost če?tiny/angličtiny mu bude vadit jen prakticky pro (ne)komunikaci, ne kvůli původu?
Je tu ale mo?nost tebou zmíněných soukromých klubů, kam mů?e být vybrán jen někdo. Kdy? jsme loni byli se spolu?áky na horách, tak nám v jedné "hospodě" (vypadala tak) také nejprve řekli: "Dobře, tak vám tedy něco dáme, ale my nejsme hospoda, teď jste jakoby ve?li do na?eho obýváku." -) Ale pokud u? má veřejnou ?ivnost...
Ano, lze pohlí?et i na nutnost ?ivnostenského listu nebo čeho v?eho jako na obtě?ování státem. Samozřejmě stát a zákony nejsou nutností, ale pak při svévoli v?ech, ne v?dy zrovna "dobré vůle", ale někdy i těch s "jen dobrými úmysly", by asi moc prostoru ke svobodě, mo?ná paradoxně, nebylo.
Nejsme toti? jedinci zcela nezávislí, ?ijeme ve společnosti dal?ích lidí, a i proto ve státech, za podmínek určité dohody. (By? to je ideál, a státy vět?inou původně vznikly vlastně z rodů, a pak zpětně shora činností vládců.)
Proto tvou větu asi nelze brát jen z pohledu jednotlivec-stát, bez uvá?ení společnosti a dal?ích souvislostí jako ?e stát aktivně tvoří oni jednotlivci. Řekl bych spí?: Státe (nebo společenská organizace) postarej(me) se (i s mým přičiněním), a? jsme (spolu s dal?ími občany, celá společnost) v rámci mo?ností spokojení a nás (včetně mě) kvůli tomu k něčemu přinu?(me). Tady bych zase stát nepřeceňoval jako nějaké individuum, a ve společnosti bych zdůraznil i prvek jednotlivce... -)
Mvek: Tak. |
|
|
|
| | | Já zase přemý?lel spí? na definicí slova právo. ?e mít právo na zaměstnání neznamená, ?e mi ho někdo musí poskytnout, ale ?e mi ho nikdo nesmí odepřít. To stále ale neříká, ?e se nemusí stát, ?e prostě mi ho nikdo nebude schopen poskytnout (za patřičných okolností - mého vzdělání, jeho prostředků atd) |
|
|
|
| | Pozemstan:
Nebýt diskriminován je státem zaručené právo
Ono taková práva, z nich? automaticky vyplývají povinnosti pro někoho jiného, jsou vůbec problematická. Třeba takové "právo na (slu?né, přiměřeně placené) zaměstnání", "právo na vzdělání", "právo na zdravotní péči (jisté úrovně)". Já vím, ?e je to snad i v deklaraci lidských práv a svobod, ale v?echna podobná práva předpokládají, ?e někdo druhý bude muset být k něčemu přinucen (poskytovat to za nadiktovaných podmínek).
I kdy? to krásně zní "Právo na slu?nou ?ivotní úroveň.", "Právo na přiměřené ceny a dostatečnou nabídku.", "Právo na někoho, kdo by mne miloval.", "Právo na dítě.", "Právo na informace.", Právo na to, aby se mnou lidé komunikovali." ... ale v?echno to směřuje k onomu "Státe (nebo někdo) postarej se, a? jsem spokojený a někoho kvůli tomu k něčemu přinu?."
Kdysi jsem o tom dost intenzivně uva?oval a do?el jsem k závěru, ?e vedle onoho "Tvé právo končí tam, kde začíná svoboda druhého." by bylo nutné práva omezit na taková práva, která zůstanou zachována a neporu?ena i tehdy, pokud zůstanu posledním člověkem (?ivým tvorem) ve vesmíru. Vy?krtnout práva, která někoho druhého k něčemu nutí a přikazují.
Na druhé straně právo "nebýt obětí násilí" nikoho k druhého ničemu nenutí - nepřikazuje, pouze mu zakazuje násilí na mé osobě páchat. Právo, z něho? by vyplývala povinnost druhého pomoci mi v nouzi (v?dy?, za jakou cenu?, co u? je "nouze"?) by u? ale zase přikazovalo.
Nebýt diskriminován (tj. posuzován podle nerelevantních kritérií) je v pořádku u voleb, před soudem, při přístupu státních slo?ek (policie, hasičů, záchranky). Ale v soukromých vztazích člověka s člověkem jsme diskriminování ka?dý denodenně. V přátelstvích, v milostných vztazích, v tom, co nám kdo nabídne za jakou cenu. Směna (zbo?í za zbo?í, zbo?í za peníze, pracovní výkon za peníze, slu?ba za slu?bu) je soukromou věcí dvou svobodných lidí. |
|
|
|
| | | Yakuzza: Kdy? jsem to psal, myslel jsem TBC, ale mo?ností je nespočetně... -) |
|
|
|
| | Pozemstan:
ze by očividně mohl ?ířit choroby nebo zápach
Tak to zni hodne dobre :-D Radsi si ani nechci predstavovat, jake choroby by mohl sirit :-D
|
|
|
|
| | | Kareemma: I kdy?, teď si uvědomuji, ?e i toto si protiřečí. -) Kouření je legální aktivitou, by? s omezeními, a majitel jej tedy mů?e dále omezit, podle mě lépe ne? stát. Nebýt diskriminován např. pro barvu pleti není jen legální, ale státem zaručené právo, na kterém je zalo?ena moderní demokracie, a proto by do něj majitel zasahovat neměl. |
|
|
|
| | Kareemma: No, mo?ná trochu, v prvním případě rozhoduje majitel, v tom druhém u? ne, ale důle?itá jsou slova: je-li jinak v zemi (Česku) je?tě legální aktivitou. Zatímco kouření legální je, diskriminace někoho kvůli barvě pleti nebo třeba přesvědčení (pokud jeho projevem neohro?uje ostatní), není.
Mvek: No, věkové hranice jsou i v na?ich zákonech (zletilost a trestní odpovědnost (?14), plnoletost a aktivní volební právo (18), pasivní volební právo do zastupitelstev a PS PČR (21), pasivní volební právo do Senátu PČR a pro funkci prezidenta (40) apod. -)
Pokud jde o oblečení, tak jeho vnímání se opravdu mění. Třeba v jednom filmu z první republiky je vidět, jak tehdy i pro trampy, lidi pohybující se v přírodě, byly tepláky novinkou. A třeba man?estráky, které se dnes nosí bě?ně jako slu?né oblečení, prý moji prarodiče nosili při práci na poli... -)
Lania: No, on snad i Lenon říkal: "Nevěřte nikomu, komu je víc ne? třicet..." -) |
|
|
|
| | | Mvek: Jo napríklad u Delta Airlines zamestnávajú ako letu?ky a letu?kov ľudí nad 40, a to kedysi vraj letu?ky chodili do dôchodku u? v 30tke, bo u? neboli mladé ... |
|
|
|
| | Pozemstan: Vzpomínám si na nějakou firmu, snad restauraci či co, která nepřijímala mladé, ale naopak jen (zku?ené) staré asi teda od 50.
Ad oblečení, ne, rad?i nerozebírat, to zase mně le?í v ?aludku, ?e je prostě konvence, ?e "toto" je formální oblek, a "toto" u? ne. Přitom jednak oboje mů?e být podobně drahé, jednak oboje mů?e vypadat velmi slu?ně, a tím druhým mám na mysli třeba i některé d?íny (neotrhané apod.), přijde mi to jako konvence z dávných dob, které by dneska ne?kodila změna. Ale není to podstatné a u? mě to nerozčiluje tolik jako v dětství:-) |
|
|
|
| | Pozemstan:
?e hlavní slovo v povolení kouření, je-li jinak v zemi (Česku) je?tě legální aktivitou, by měl mít majitel podniku. Na?e demokratická společnost je ale zalo?ena na rovnosti v?ech lidí před zákonem, na nezcizitelných právech ka?dého jedince. Proto, pokud někdo provozuje hospodu pro veřejnost, nemů?e z ní podle mě nikoho vylučovat jen kvůli barvě pleti, tomu, jaký je, pokud tehdy nechce sám čelit postihu.
to si trochu protiřečí
|
|
|
|
| | Zephram: Shoduji se s Damarem v nesouhlasu s onou větou, jinak ale souhlasím s tím, ?e hlavní slovo v povolení kouření, je-li jinak v zemi (Česku) je?tě legální aktivitou, by měl mít majitel podniku. Na?e demokratická společnost je ale zalo?ena na rovnosti v?ech lidí před zákonem, na nezcizitelných právech ka?dého jedince. Proto, pokud někdo provozuje hospodu pro veřejnost, nemů?e z ní podle mě nikoho vylučovat jen kvůli barvě pleti, tomu, jaký je, pokud tehdy nechce sám čelit postihu. Jiná věc je, pokud by vykázal někoho kvůli extrémnímu politickému názoru, kdyby naopak jinak hrozilo, ?e jeho podnik podněcuje k poru?ování zákonů apod., nebo třeba kvůli tomu, ?e by očividně mohl ?ířit choroby nebo zápach (někdy pak by ale asi měl spí? přiměřeně situaci třeba poskytnout první pomoc).
Na druhou stranu někde dochází stejně k selekci podle oblečení (po?adavek na smoking) apod., ale to u? teoreticky mů?e mít ka?dý, by? někdo třeba po del?ím ?etření...
Na druhou stranu třeba na ČT před lety bě?ely diskusní pořady pro mláde? do třiceti let věku, kam mohl nad tuto hranici v?dy jen vybraný host. To byl vlastně ageismus, by? s jasnými pravidly, ale asi by se to dalo omluvit tím, ?e, i kdy? se konala tu?ím v divadle, ne?lo o zcela veřejnou akci, podobně jako jsi zmínil různé kluby. Vlastně snad existují i genderově/pohlavně odli?ené pánské, dámské atd. Také se respektuje třeba oddělení dámského a pánského kadeřnictví, holičství... -) |
|
|
|
| | Mvek:
Ale jinak, nechce? si zase změnit ikonku?
Zvá?ím to. |
|
|
|
| | Zephram:
ale to by asi nepro?lo přes autocenzuru. :-]]
Ty má? druhou svoji osobnost, která cenzuruje to, co napí?e ta první?:-) Jinak si autocenzuru vysvětlit nedovedu...
Ale jinak, nechce? si zase změnit ikonku? Tahle konkrétní stra?ně ovlivňuje, jak působí tvé příspěvky. Jakmile mluví? o něčem zaujatěji, mám v?dy pocit, jako bys "hrál v?emi barvami", a prostě to na mě pak vyznívá o dost agresivněji či zoufaleji, ne? by mělo... |
|
|
|
| | Damar:
No v tom prípade by si poniesol dôsledky aj za poru?enie ústavy
Chtěl jsem říci, ?e v tomto nesouhlasím s ústavou. Ale kdy? u? jednou platí, pak je samozřejmě třeba ji buď respektovat nebo demokratickými cestami změnit, jako ostatně v?echna ostatní psaná pravidla. Pokud je nějaké takové pravidlo, které odporuje lidské přirozenosti, tak se stejně najdou cestičky, jak jej obcházet. Občas je to a? smě?né, jak si musí zaměstnavatel vymý?let zástupné důvody, aby někoho nepřijmul.
Obávám se, ?e za chvíli budeme mít antidiskriminační zákony i ve sportu a při výběru ?ivotního partnera :-]. Je přeci stejně tak jen moje věc, komu dám své peníze a co po něm za to budu chtít. Pokud na to ten člověk dobrovolně přistoupí. Ale to by se musel zru?it i zákoník práce a vzájemná dohoda dvou lidí by musela mít vět?í váhu...
Mimochodem... obcházení zákazu kouření na veřejných místech typu provozovna se u? nyní dá ře?it docela jednodu?e. Nemáte restauraci (nebo čajovnu), ale soukromý klub pro členy, kde podáváte jídlo, nápoje, s je zcela na vás, zda povolujete kouřit v době oběda. |
|
|
|
| | | Yakuzza: S tým u? nič nespraví?, je to to isté ako keby miesto teby do práce prijali dajme tomu synovca majiteľa firmy... Oficiálny dôvod by samozrejme znel nejako politicky korektne. |
|
|
|
| | Damar:
To je mo?né, ale zamestnávateľ by to nemal takto oficiálne zdôvodni?, to zaváňa diskrimináciou.
No oni to samozrejme nezduvodnuji oficialne :-) Oficialni duvod je vzdycky nejaky jiny - nediskriminacni, samozrejme... |
|
|
|
| | Lania: To je mo?né, ale zamestnávateľ by to nemal takto oficiálne zdôvodni?, to zaváňa diskrimináciou.
Okrem toho, sú fajčiari, ktorí si za celú prácu nezapália, prípadne iní, čo si odbehnú zapáli? a potom pracujú ako draci... Podstatné je len, aby dodr?iavali vnútorné pravidlá firmy. (Väč?ina ich u? má aj tak nastavené tak, ?e v budovách, kde sa pracuje sa nefajčí). |
|
|
|
| | | Damar: s tou prácou je to tak, ?e niektorí zamestnávatelia preferujú nefajčiarov, preto?e si stále neodbiehajú "na jednu" a tudí? pracujú výkonnej?ie a nezdr?ujú sa. Zamestnávateľ má na to plné právo, zvoli? si svoj pracovný tím. |
|
|
|
| | ...Měl by mít právo kohokoliv vykázat jen kvůli barvě pleti, pohlaví, politického přesvědčení...Sám si přeci ponese důsledky v podobě tr?eb
No v tom prípade by si poniesol dôsledky aj za poru?enie ústavy, a ak by to zdôvodnil napr. farbou pleti tak za podporu hnutí smerujúcich k rasizmu. Tak?e s týmto rozhodne nesúhlasím.
A na druhej strane, ani zamestnávateľ by pri príjmaní do zamestnania nemal rozli?ova? na fajčiar/nefajčiar. Ten človek len pri výkone zamestnania (ak to zamestnávateľ vy?aduje - napr. učiteľ v ?kole) jednoducho nebude fajči?, ale ak si po práci dá 50 cigariet je to jeho vec... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
