|
|
Spravuje: Mirak
Počet příspěvků: 11690 |
|
| Vítejte ve Diskuzním klubu. Není zde pevně dané téma, to se postupně vyvíjí, nicméně více než dvě témata zároveň není záhodno probírat. Jinak zde panuje názorová volnost. |
|
|
| | | TelemachusRhade: Pravda, nějak mi nedošlo, že Július je vlastně běžné slovenské jméno... -) |
|
|
|
| | | Pozemstan: O tom se nepřu :) |
|
|
|
| | | TelemachusRhade: V přejatých slovech a fonetických přepisech může být "ú" uprostřed slova i v češtině, protože "ů" vlastně původně neznamenalo normální dlouhé u, ale vycházelo ze staročeského "uo", kde se z "o" postupně stal kroužek... Ve slovech cizího původu tak "ů" nemá opodstatnění. -) |
|
|
|
| | | TelemachusRhade: Nevím přesně, zda toto, ale něco takového bylo v tuším českém vydání Zápisků o válce gallské (ano, byla tam dvě L), které je možná z doby kolem 2. sv. války. |
|
|
|
| | Mvek:
třeba Július
To je spíš po slovensky, ne? |
|
|
|
| | Pozemstan: To byla spíš volná asociace. Koukám, že vskutku Caesar je i v pravidlech, to mě překvapilo, to mi tehdy uniklo.
Nicméně v nějaké historické literatuře jsem se setkal s velmi zvláštními českými přepisy celého toho jména. Nejvíce se ale liší to, zda se některé samohlásky prodlužují (třeba Július). |
|
|
|
| | Mvek: Tady přece jen nejde o přejaté slovo, nýbrž přímo vlastní jméno, a původně psané latinkou, přičemž kromě odvozeného slova císař nemáme ani nějaký český ekvivalent jména jako v případě pozdějších zejména evropských panovníků. Takže důvod k fonetickému přepisu ani jiným úpravám, kromě tebou zmíněné modernizace písma, bych neviděl.
Přepis "cézar" by snad mohl mít v nějakých textech a příbězích význam jen jako přesnější obecné označení titulu císař spíše pro vládce Říma po Juliu Caesarovi, ale asi by to vyvolávalo spíš zmatek. Ve filmech a seriálech se to možná občas používá, ale tam naštěstí nemusíme transkripci řešit.
Jak kale oukám, správně se to kupodivu asi četlo kaisar, což je blízké odvozenému německému výrazu pro císaře. -) Takže "cézar" je i foneticky zkomolený... |
|
|
|
| | TelemachusRhade:
Mně varianta 'cézar' přijde strašně odporná :)
Odporná a shazující, dobrá leda do parodie. |
|
|
|
| | Mvek:
zda psát Caesar nebo Cézar.
Ale jako jo, je to zvláštní. Mně varianta 'cézar' přijde strašně odporná :) |
|
|
|
| | Koukám, že totéž je leckdo vs. ledaskdo. To první jsem také považoval vždy za nespisovné, nebo přinejmenším hovorové.
Jinak ad původní výrazy, jednu dobu jsem v nadšení z antiky také preferoval hlavně u jmen co nejpůvodnější tvar, tedy např. Gaius Iulius Caesar, nicméně pak jsem se teprve dozvěděl, že bych teoreticky měl psát Ivlivs, protože latina klasické U dlouho neměla a nakonec jsem přece jen přesel na Gaius Julius, s tím, že se nemohu rozhodnout, zda psát Caesar nebo Cézar. |
|
|
|
| | Mvek: Také bych se klonil spíše k výrazu "vikingský", ale "kohokoli/kdykoli" používám v této podobě. S "-v" na konci mi to připadá trochu archaické asi podobně jako "na věky věkův"... Na druhou stranu zase infinitiv slovesa "říct" v této podobě považuji za příliš zjednodušený a zkomolený, natož pak bez t, a v písemném projevu bych spíše použil výraz "říci", i když jinak samozřejmě infinitivy zakončuji "-t" nikoli archaicky "-ti" jako současný ministr zahraničí ČR... -)
Zajímavý je v této souvislosti archaický jazyk poněkud kontroverzního, ale v rozkrytí pochybných postupů MVČR při prezidentské volbě schopného, právního aktivisty Tomáše Peciny, viz i jeho blog. Ten se snaží u přejatých výrazů z řečtiny a latiny zachovávat původní pravopis viz např. "thema" apod. |
|
|
|
| | | Já bych skoro řekl, že to tak říká ledaskdo z běžných lidí. Ale nevím, já vuslovuji i to "vikingský" takto, takže nejsem vhodný kandidát na posouzení. |
|
|
|
| | Mvek:
Jinak pak by ovšem mělo být "Chci vám říc.", protože to "t" stejně málokdo vyslovuje
Tak s tím jsem se ještě nesetkal. |
|
|
|
| | A když nad tím přemýšlím, tak zatímco gymnázium je pro mě logičtější, jde o zjednodušení bez nějakého problému, tak v případě kohokoli mi tvar příjde matoucí, protože tam je to "li", které mi evokuje slova jako "jestli" nebo příponu "-li".
Jinak pak by ovšem mělo být "Chci vám říc.", protože to "t" stejně málokdo vyslovuje, takže by to bylo jednodušší. |
|
|
|
| | TelemachusRhade (z "Mísy"): Já si teda zvykl a až dneska jsem se dozvěděl, že je "kdokoli" a cokoli spisovný tvar a myslím, že ho stejně nebudu používat, protože je mi to hrozně nepříjemné (tedy podobně jako jinak správné vikinský namísto vikingský).
|
|
|
|
| | Zephram: "Naopak, při ideální nebo stejně dobré informovanosti, by trh přestal existovat, přestal by existovat zisk, protože každý by přesně věděl, jakou má pro druhé co hodnotu." Zajímavé, teorie podnikatelského objevování... Zatím jsem se setkával spíše s jistou obhajobou "homo economicus" a racionální volby, nanejvýš s připuštěním vlivu emocí apod. Ale, co jsem zběžně koukl na ten kratší Otáhalův článek, tam řeší spíše rozdílnou informovanost na straně podnikatelů coby jejich konkurenční či komparativní výhodu, schopnost najít si své výhodné místo na trhu, riskovat apod. Ano, toto je celkem logické a k trhu to patří, ale trochu jsou vynecháni koncoví zákazníci, které jsem myslel především. Já samozřejmě nic nemám proti tomu, pokud podnikatel využije toho, že zákazníci nechtějí či neumějí jeho činnost provozovat sami, a on tak na trhu nabídne své služby i s pomocí svých lepších znalostí trhu apod. (stejně jako využije výhodu vůči svým partnerům a konkurenci). Narážel jsem hlavně na to, že koncový zákazník prostě často má informací méně, a může tak být snadnou kořistí i podvodníků - ale na kritice nečestného či nezákonného jednání se shodneme. Vlivem omezené informovanosti může zákazník také kupovat třeba dražší a méně kvalitní produkty, což za živelné pohromy může dosahovat extrémů.
Absolutní informovanost zákazníka by ale podle mě trh nezlikvidovala, jen zostřila, protože zákazník by si sice vybral pro něj nejvýhodnější prodejnu, nejlevnější zboží apod., ale stále by zohledňoval i své osobní preference, kvalitu zboží a služeb, časovou dostupnost atd. I kdyby znal původní "skutečnou" cenu od výrobce, stále by často neměl možnost od něj zboží koupit, popř. by mu to dodatečné náklady (poštovné, balné, jiný způsob dopravy) prodražily... I když, jak jsem psal, internetové obchody již informovanost a možnosti zákazníků dosti zlepšily...
Jinak pokud jde o ta dilemata pomoci, tak celkem souhlasím s tím, že samozřejmě má být nějaký limit vlastním ohrožením, i když některé situace, které popisuješ, už jsou dost extrémní, jakkoli to platí i o samotných katastrofách. Majitel člunu by samozřejmě neměl být při katastrofě odsouzen k "otrocké" pomoci až do "úmoru", ale na druhou stranu by podle mě v takové situaci, pokud už sám pomoci nemůže, měl poskytnout člun dalším lidem či záchranářům. Samozřejmě by pak měl mít nárok na návrat člunu či adekvátní kompenzaci a popř. i nějakou finanční odměnu a ve většině civilizovaných zemí by asi dostal i jisté ocenění spojené se společenskou prestiží... A tady se vlastně shodujeme s tvým příkladem se zabavováním aut.
"A o tom je i ta diskuse o sociálnosti a pomoci slabším. Je správné pomáhat slabším, chudším, znevýhodněným, ... ano souhlasím.
...
Současný systém má žel prvky všech výše uvedených zároveň, i těch extrémních."
Tady jsi poskytl zajímavý přehled sociálních systémů, i když tedy nevím, jestli má současný systém opravdu rysy všech uvedených. Pokud je člověk napaden za pomoc bezdomovci, tak je to spíš ze strany dalších občanů či radikálů než státní policie a pokud je někdo vyhozen z vlastního domu, tak to nebývá z důvodu "spravedlnosti" ve prospěch chudých, nebo jde o činnost nějakého zločinného gangu... Ve společnosti tedy skutečně budou zastánci všech směrů, ale státní politika se pohybuje někde mezi tvým popisem socialismu (spíše) a liberalismu.
Samozřejmě lze diskutovat jak o vhodné míře státní pomoci a s tím spojeného přerozdělování peněz veřejnosti, tak i o velikosti byrokracie, která s tím nemusí souviset zcela přímo úměrně. Právě nový český prezident Zeman coby prognostik/futurolog a příznivce sci-fi navrhuje dlouhodobě náhradu většiny úředníků počítačovou technikou (i když současná vláda podobné přístupy dosti zdiskreditovala). Trochu se ale obávám, že by v případě realizace Zemanových představ popsaných např. v knize Jak jsem se mýlil v politice, k nelibosti jemu jinak blízké levice, neúnosně vzrostla míra nezaměstnanosti... Nehledě na možnosti asociálních či doslova nelidských rozhodnutí čistě počítačové státní správy (viz polemika o počítačích již v TOS -))... Ale třeba by se pro bývalé státní zaměstnance našlo jiné využití, resp. by jim bylo umožněno si jej najít samostatně... Podle mě by stát měl poskytnout lidem pomoc tak, aby nikdo neklesl zcela na dno - jakousi záchrannou síť. Zároveň by ale nemělo jít jen o pasivní poskytování dávek, ale hlavně o aktivní zapojení lidí do pracovního procesu, podnikání, nabídnutí nové perspektivy, rekvalifikace apod., i třeba za cenu tvorby nových státních podniků a velkých vědecko-technických projektů. Pravice často vidí jako jedinou sociální pomoc dobrovolnou charitu apod. Ta by podle mě měla mít také volné pole působnosti. Nikdo by jí neměl bránit. Stejně tak by měli mít dostatek svobody podnikatelé, kteří by se v případě svých kvalit a lepší motivace museli i proti oněm státním podnikům (které by ale nepůsobily zdaleka ve všech odvětvích a se soukromým sektorem by spolupracovaly) prosadit.
Pokud jde o tu náhradu úředníků stroji, připomnělo mi to i debatu snad nějakých historiků, kterou jsem zaslechl asi na loňském FF. Ti se kupodivu i ve světle dnešní krize shodli na tom, že za několik desítek let prostě budou většinu práce vykonávat stroje a lidé již nebudou pracovat a budou se věnovat jen svým zájmům. Jaksi ale zapomněli na to, jak by fungoval už dnes, byť možná pod vlivem světové (neo)liberalizace od 70. let, kolabující, sociální systém, z čeho by žili... Byl to ale zajímavý pohled ve srovnání s jinou debatou, kterou jsem vyslechl na FF před lety, kde někdo zase až příliš vycházel ze "současného řádu" a vyjadřoval ostrý odpor proti squatterům jednoduše proto, že každý musí platit nájem, aniž by se ptal, zda jej někdo požadoval a o svůj dům se staral tak, že by squattování zabránil...
Ale to už jsem od tématu poněkud odběhl, i když to možná může být trochu blízké onomu zabavování domů, ovšem v situaci, kdy majitel rozhodně není vyhazován, naopak často žije stovky či tisíce kilometrů daleko a o dům se ani nezajímá. Po vyklizení (ano, státními orgány) pak následuje třeba jen zazdění oken a dveří - viz bývalé lázně v ulici Na Slupi v Praze. Tady by se podle mě mělo hledět na vyváženost zájmů majitele, bezpečnosti obyvatel, i třeba svobodného užívaní volně dostupných nevyužívaných prostor - podobně jako tomu je i v případě veřejných prostranství apod. V případě (také sporných) autorských práv se též někdy uvádí, že firmy v USA musí postupovat proti "stahovačům" apod. u soudů tvrdě už jen z toho důvodu, že jinak by to bylo považováno za jejich dobrovolnou rezignaci a oslabení vlastních práv... Možná tedy v obou případech hlavně o jakousi na jedné straně "mocenskou" image majitele a jeho ego vůči "slabším" občanům, na druhé straně nutnost obrany v tvrdé konkurenci, což trochu připomíná divoké poměry středověkých feudálních panství - pravda, i s těmi squattery coby tuláky, někdy lapky apod...
Abych se ale vrátil k pracovním příležitostem v konkurenci strojů... -) Vedle asi logického, byť často pravicí zneužívaného důrazu na morálku a snahu o soběstačnost pěkně shrnutého např. v řešení krize podle Tomáše Bati, je něco pravdy i na slovech jeho ne zcela férově pro spolupráci s nacisty původně v zájmu Tomáše Bati mladšího zostuzeného a v poslední době přece jen rehabilitovaného bratra Jana Antonína Bati, byť jde o slova z roku 1939 namířená již ve fašizujícím duchu proti První republice a odsuzující i ji za údajný příklon ke komunismu a upřednostňování státních úředníků před podnikateli...
"co způsobilo, že byla Evropa v letech od roku 1930 až do posledku vlastně kontinentem nezaměstnaných? Co to bylo jiného, nežli že k těmto desítkám milionů dělníků scházel nějaký ten milion mistrů a nějaký milion podnikatelů? Bylo-li v Evropě dvacet milionů nezaměstnaných, bylo to proto, že scházelo milion vychovaných, vycepovaných, odvážných podnikatelů, kteří by našli způsob, jak tyto lidi zaměstnati."
Abychom přežili, tak jsou asi opravdu potřeba noví podnikatelé, ale nevěřím, že by jich přinesl více a hlavně schopnějších ještě svobodnější trh. V současné situaci, máme-li ještě státní zřízení (i třeba včetně vyšší úrovně v podobě EU) a nepanuje-li anarchie, je potřeba aktivní podpora státu včetně i třeba oněch státních podniků - postupně třeba privatizovaných - a hlavně snaha o vyvinutí zcela revolučních technologií, zejména zdrojů energie, pohonů nebo jiných příležitostí apod., čímž se dostáváme zpět ke konkurenčním výhodám i některým příspěvkům Razera apod. -) |
|
|
|
| | Razer: tě to asi baví, nebo máš jiný pádný důvod :) pro mne je to redundantní
|
|
|
|
| | | lagga: A teď si představ že kvůli postavám hledám třeba 200 úplně různejch věcí do měsíce i ty který bych nikdy nesledoval, to ti pak nabízí věci... |
|
|
|
| | | coby, google navrhuje kolikrát pěkný voloviny jak na vyhledávači tak na youtube, protože "jiní ještě koukali na toto a vás by to mohlo tankovat" :) jako dítě :) |
|
|
|
| | | Mvek: No a co teprve vyčte google z konkrétních slovních dotazů a videí co člověk sleduje... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
