|
|
Spravuje: Mirak
Počet příspěvků: 11690 |
|
| Vítejte ve Diskuzním klubu. Není zde pevně dané téma, to se postupně vyvíjí, nicméně více než dvě témata zároveň není záhodno probírat. Jinak zde panuje názorová volnost. |
|
|
| | Tak já vám nevim... mám dva účty, jeden pro placení věcí do zahraničí. Mám tam vždycky jen pár tisícovek, teď to kleslo na asi 200kč - ale to se dělo pravidelně než to pokaždé doplním.
Dneska na to koukám a disponibilní zůstatek - 270 a účetní + 200... WTF?
To i ve stupidní peněžence na postavách sou takové haluze lépe vysvětlené, ví někdo co to je? |
|
|
|
| | U starších věcí jsou AFAIK práva extra.
Myslím, že jde hlavně o jejich cenu, zmíněných 700$ je darda, ať se na to dívám jak chci - protože jinak je e-book na "archivní" věci ideální, pokud pominu "počáteční šok", t.zn. finanční náklady na e-vydání, tak v podstatě pak jeho udržení v prodeji je relativně laciná věc (nesrovnatelně levnější než u papíru) - malér je, že pokud není vyhlídka, že se zaplatí v nějakém rozumném horizontu, tak je to průšvih, protože práva jsou, pokud vím, taky jen na pět let a asi by se měl zaplatit trochu dřív (laicky nahlíženo - do roka od vydání). |
|
|
|
| | mě by zajímalo, jestli jsou práva zvlášť pro papírovou a zvlášť pro e-book - pak nemá smysl o tom ani uvažovat, zatím ne
ale pokud by to bylo pod jednou smlouvou v jednom balíku, pak by třeba šlo tisknout polovinu knih a druhou polovinu zisku mít z e-booku, ale to by se asi muselo investovat do větší reklamy
jinak se přidávám k milovníkům papírů |
|
|
|
| | | AVip: Takhle - třeba Loď duchů by už byla venku, být to na mě. Jenže $700 za nová práva jsou poměrně silný argument proti :) |
|
|
|
| | Já bych ještě k e-bookům měl dvě věci, spíš "na okraj":
1. viděl bych je jako poměrně perspektivní platformu pro fanfic
2. vydáváním ST e-booků by mohlo dojít k rozšíření okruhu čtenářů zajímajících se o ST knihy, e-čtenářů je už hodně a možná by stálo za úvahu na tom trochu "kapitalizovat", abych tak řekl. |
|
|
|
| | TelemachusRhade: Akorát se obávám, že jsme tu moc specifický vzorek na názor o těch e-boocích.
Mám dojem, že po nich už dávno dost lidí mimo SN volalo, a možná i tady někdo (ale nechci si brát do huby něčí jména, když nevím). |
|
|
|
| | | Jinak díky za názory o e-boocích. Tak nějak potvrdili to, co si o tom celém myslím. |
|
|
|
| | | O tom, že je na CDA technologii něco dobře, ostatně svědčí i fakt, že se používá 32 let beze změny :) |
|
|
|
| | Analog je obecně k audiu přívětivější. Viz TV, kde nebyl problém si pustit Star Wars na ČT s DPL II zvukem. Dneska je to MP2 192 2.0.
Na CD je zvuk uložen v plném frekvenčním rozsahu v bezkrompresním formátu. WAV 16 bit 44,1 kHz stačí. Já si osobně vzorkuju do 24 bit výstupu (což dělám i u AC3 a DST), ale na tom už moc nesejde. Jasně, deska má první cca 4 přehrání lepší zvuk, pak už je srovnatelný. Na gramcích s diamantovou jehlou je to přehrání víc, ale i tak se časem přidaná kvalita ztrácí. U většiny gramců navozují dojem lepší hudby lepší reproduktory. Připojte si na počítač 300W dřevo a jak bude CD rázem kvalitnější :)
Jasně SADC nebo DVD-A mají 96 kHz při 24ti bitech. Ale díky citlivému sluchu je to pro už mě moc. Hudba mi pak přijde nepříjmně nahlas a bolí z toho hlava. |
|
|
|
| | | Nemá někdo tip na nějaký ne přehnaně drahý zájezd po západní/severní evropě? Pro asi 3 lidi? |
|
|
|
| | Mvek, Damar: Ano, také bych řekl, že je zvuk z gramofonové desky kvalitnější než z ze své podstaty ztrátového digitálního záznamu, i když jsem neměl možnost porovnat konkrétní stejnou nahrávku přes tytéž reproduktory. Každopádně starší nově vydávané nahrávky beztak mnohdy pocházejí z gramofonových desek, byť jsou třeba vyčištěné (ale na ty desky se někdy dostaly až ze speciálního magnetofonového záznamu)...
Doma máme jednu z posledních hi-fi věží Philips s gramofonem z roku 1997, ale zajímalo by mě, zda jsou dnešní často relativně drahé a luxusně působící gramofony "pro fajnšmekry" v něčem kvalitnější či technologicky pokročilejší (nepočítám-li třeba uzpůsobení pro přímý převod od mp3 apod.
Na Youtube (samozřejmě tedy již s digitálním zkreslením) ale jeden člověk umístil nahrávky ze zřejmě nepříliš kvalitního gramofonu, kterými chce asi připomínat spíše ono praskání a jakýsi "rertro" dojem. Viz např. toto. V této souvislosti by mě také zajímalo, jak kvalitní vlastně byly běžné gramofony a reproduktory u nás třeba v 60. letech, když desky, byť někdy jen s mono záznamem, které máme i doma, byly už standardní vinylové (jak koukám, technologie vznikla již koncem 40. let), formátu používaného až do 90. let resp. dodnes... -) |
|
|
|
| | | Mvek: Keďže mám naozaj kvalitný gramofón, je pravda, že pri počúvaní napr. CDčka Alphaville a platne, ktorú mám v takmer 100 percentnom stave, je ten rozdiel fakt počuť. |
|
|
|
| | | Precetl jsem desitky knih na monitoru, ale spise z duvodu spatne dostupnosti u nas. Jinak za knizky a komiksy utracim celkem dost, ale pouze v papirove podobe. |
|
|
|
| | Damar:
púšťam platne, pretože sa mi ten zvuk zdá plnší
Tohle nebude psychologické. Samozřejmě zvláště ohraná deska bude mít nedostatky, nemluvě o praskání. Nicméně tohle sice není moje parketa, ale docela o tom vášnivě jednou mluvil táta a rozebíral to s kolegou. CD má vzorkovací frekvenci přece jen dost jako kompromis, dnes by bylo lepší přijít s mnohem kvalitnějším digitálním záznamem. Proto jsou lidé, kteří ty desky stále chtějí, byť dnes mnohem kvalitněji vyráběné, a nemusí to být DJové.
A nemluvě o tom, že často starší nahrávky (ale to klidně i CD z 90. let) mívají lepší dynamiku. Dnešní nahrávky jsou často mršené, aby byly hlavně hlasité, ale už nemají velký rozsah. Jako reprodukce na diskotéku se to hodí dobře na vyburcování, ale na kvalitní poslech doma to není ono. |
|
|
|
| | | Niekedy je to čisto psychologická otázka, ja si rád doma púšťam platne, pretože sa mi ten zvuk zdá plnší, pivo pijem z krígla, pretože sa mi zdá, že je tam toho viac a lepšie to chutí a knihy čítam v papierovej podobe, pretože inak nemám pocit, že by išlo o knihu. |
|
|
|
| | Také mi chybí, že elektronický papír v komerční podobě neexistuje, i když jsem o jeho prototypu četl snad před 10 lety.
Nicméně pro běžné čtení opradu ty čtečky, co jsem viděl na vlastní oči, jsou v pohodě, on člověk tu ohebnost na tohle nepotřebuje. Ta by byla zajímavější, třeba kdyby to byl rozkládací papír s několika stranami a jen minimálním hluchým místem mezi. Pro větší formáty, nebo pro práci, kdy si takto člověk zobrazí různé texty nebo kresby a může na ně koukat.
Pro běžné čtení stačí současné čtečky, netřeba ohebné a opravdu jen tlustší listy papíru. |
|
|
|
| | Můj názor je, že vyprodané starší věci by se coby e-booky mohly a měly prodávat (je to levnější než reedice papírová reedice - a řekněme si na rovinu, že starší věci se zvesela pirátí - takhle by byl nějaký argument proti a taky by byla zajištěná jistá úroveň zpracování, protože všichni víme jak občas některé samo-domo e-booky vypadají).
Ale jinak je to otázka "do pranice"...
možná by šla udělat nějaká specializovaná "e-book only" edice, ale co by v ní bylo, k tomu se raději moudře nebudu vyjadřovat.
Patálie je ta, že by to chtělo nějaký pokusný balonek... ale kde ho vzít, že. |
|
|
|
| | | Však čtečky jsou pasivní! A smysl to má v objemu a váze. Mno ta ohebnost zatím není no. |
|
|
|
| | Ebook mi nic neříká, pro mě osobně by muselo jít o skutečný epapír tj muselo by to být ohebné a "pasivní" tj. nějakým nábojem by se změnil text, ale nic to nevyzařovalo.
Myslím, že potenciál to má u nějaké specifické literatury, možná něco jako Stmívání by se asi prodávalo celkem dobře. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
