|
|
Spravuje: Mirak
Počet příspěvků: 11690 |
|
| Vítejte ve Diskuzním klubu. Není zde pevně dané téma, to se postupně vyvíjí, nicméně více než dvě témata zároveň není záhodno probírat. Jinak zde panuje názorová volnost. |
|
|
| | | to se přidám, pěkné narozeniny Miraku :) ať se ti plní co si přeješ |
|
|
|
| | | Telemachus mě předběhl :) Taktéž vše nej! |
|
|
|
| | | Takže Miraku vše nejlepší! |
|
|
|
| | Razer: Jak psal Mvek, kurz koruny je horší... To se asi projeví i v poplatku za mezinárodní transakci, který se někdy dělí mezi plátce a příjemce, ale někdy jde jen na úkor plátce. Když jsem prováděl platby do Finska, tak jsem ale myslím při SEPA Europlatbě ani nějaký poplatek navíc nezaznamenal, byť tam měl být právě sdílený. Záleží asi i na přístupu (toleranci) druhé strany. U KB je v internetovém bankovnictví vidět mezi platebními příkazy nebo údaji o platebních kartách i ještě nezaúčtovaná platba, "nevyřízená transakce" nebo tak něco.
Každopádně, jak píše Mvek, pokud příčina zřejmá není, je lepší se obrátit přímo na banku... |
|
|
|
| | | Razer: Tak samozřejmě bych šel na pobočku nebo volal na linku, podle toho, co tvá banka podporuje. Může to být znakem nějakého zneužití apod. a je třeba to zachytit včas, už proto, že ti možná naběhnou podle sazebníku úroky za přečerpání účtu, a to může být třeba i 20% měsíčně, tedy děleno počet dnů... |
|
|
|
| | | Mvek: No dík za naznačení ale je to právě divné probíhá tám jediná transakce pár let dokola a ta proběhla jako vždy a po té se to mělo správně dostat na ty 200+ jenže ubylo v disponibilním ještě o 470 víc .-/ nechápu |
|
|
|
| | Razer: Nevím, co to znamená u tebe, ale obykle je disponibilní zůstatek nižší, pokud je na účtu nějaká nevyřízená transakce.
Např. plánovaná transakce, která teprve odejde,
nebo platba kartou, která využívá tento účet. To je nejčastější, že zaplatíš, nebo možná i vybereš peníze a změní se ti disponibilní, ale účetní se změní, až teprve za den, dva, tři, až se to vyúčtuje (a u zahraničních plateb může dojít k větší změně, než napovídal disponibilní, protože se zhoršil kurz koruny). |
|
|
|
| | Tak já vám nevim... mám dva účty, jeden pro placení věcí do zahraničí. Mám tam vždycky jen pár tisícovek, teď to kleslo na asi 200kč - ale to se dělo pravidelně než to pokaždé doplním.
Dneska na to koukám a disponibilní zůstatek - 270 a účetní + 200... WTF?
To i ve stupidní peněžence na postavách sou takové haluze lépe vysvětlené, ví někdo co to je? |
|
|
|
| | U starších věcí jsou AFAIK práva extra.
Myslím, že jde hlavně o jejich cenu, zmíněných 700$ je darda, ať se na to dívám jak chci - protože jinak je e-book na "archivní" věci ideální, pokud pominu "počáteční šok", t.zn. finanční náklady na e-vydání, tak v podstatě pak jeho udržení v prodeji je relativně laciná věc (nesrovnatelně levnější než u papíru) - malér je, že pokud není vyhlídka, že se zaplatí v nějakém rozumném horizontu, tak je to průšvih, protože práva jsou, pokud vím, taky jen na pět let a asi by se měl zaplatit trochu dřív (laicky nahlíženo - do roka od vydání). |
|
|
|
| | mě by zajímalo, jestli jsou práva zvlášť pro papírovou a zvlášť pro e-book - pak nemá smysl o tom ani uvažovat, zatím ne
ale pokud by to bylo pod jednou smlouvou v jednom balíku, pak by třeba šlo tisknout polovinu knih a druhou polovinu zisku mít z e-booku, ale to by se asi muselo investovat do větší reklamy
jinak se přidávám k milovníkům papírů |
|
|
|
| | | AVip: Takhle - třeba Loď duchů by už byla venku, být to na mě. Jenže $700 za nová práva jsou poměrně silný argument proti :) |
|
|
|
| | Já bych ještě k e-bookům měl dvě věci, spíš "na okraj":
1. viděl bych je jako poměrně perspektivní platformu pro fanfic
2. vydáváním ST e-booků by mohlo dojít k rozšíření okruhu čtenářů zajímajících se o ST knihy, e-čtenářů je už hodně a možná by stálo za úvahu na tom trochu "kapitalizovat", abych tak řekl. |
|
|
|
| | TelemachusRhade: Akorát se obávám, že jsme tu moc specifický vzorek na názor o těch e-boocích.
Mám dojem, že po nich už dávno dost lidí mimo SN volalo, a možná i tady někdo (ale nechci si brát do huby něčí jména, když nevím). |
|
|
|
| | | Jinak díky za názory o e-boocích. Tak nějak potvrdili to, co si o tom celém myslím. |
|
|
|
| | | O tom, že je na CDA technologii něco dobře, ostatně svědčí i fakt, že se používá 32 let beze změny :) |
|
|
|
| | Analog je obecně k audiu přívětivější. Viz TV, kde nebyl problém si pustit Star Wars na ČT s DPL II zvukem. Dneska je to MP2 192 2.0.
Na CD je zvuk uložen v plném frekvenčním rozsahu v bezkrompresním formátu. WAV 16 bit 44,1 kHz stačí. Já si osobně vzorkuju do 24 bit výstupu (což dělám i u AC3 a DST), ale na tom už moc nesejde. Jasně, deska má první cca 4 přehrání lepší zvuk, pak už je srovnatelný. Na gramcích s diamantovou jehlou je to přehrání víc, ale i tak se časem přidaná kvalita ztrácí. U většiny gramců navozují dojem lepší hudby lepší reproduktory. Připojte si na počítač 300W dřevo a jak bude CD rázem kvalitnější :)
Jasně SADC nebo DVD-A mají 96 kHz při 24ti bitech. Ale díky citlivému sluchu je to pro už mě moc. Hudba mi pak přijde nepříjmně nahlas a bolí z toho hlava. |
|
|
|
| | | Nemá někdo tip na nějaký ne přehnaně drahý zájezd po západní/severní evropě? Pro asi 3 lidi? |
|
|
|
| | Mvek, Damar: Ano, také bych řekl, že je zvuk z gramofonové desky kvalitnější než z ze své podstaty ztrátového digitálního záznamu, i když jsem neměl možnost porovnat konkrétní stejnou nahrávku přes tytéž reproduktory. Každopádně starší nově vydávané nahrávky beztak mnohdy pocházejí z gramofonových desek, byť jsou třeba vyčištěné (ale na ty desky se někdy dostaly až ze speciálního magnetofonového záznamu)...
Doma máme jednu z posledních hi-fi věží Philips s gramofonem z roku 1997, ale zajímalo by mě, zda jsou dnešní často relativně drahé a luxusně působící gramofony "pro fajnšmekry" v něčem kvalitnější či technologicky pokročilejší (nepočítám-li třeba uzpůsobení pro přímý převod od mp3 apod.
Na Youtube (samozřejmě tedy již s digitálním zkreslením) ale jeden člověk umístil nahrávky ze zřejmě nepříliš kvalitního gramofonu, kterými chce asi připomínat spíše ono praskání a jakýsi "rertro" dojem. Viz např. toto. V této souvislosti by mě také zajímalo, jak kvalitní vlastně byly běžné gramofony a reproduktory u nás třeba v 60. letech, když desky, byť někdy jen s mono záznamem, které máme i doma, byly už standardní vinylové (jak koukám, technologie vznikla již koncem 40. let), formátu používaného až do 90. let resp. dodnes... -) |
|
|
|
| | | Mvek: Keďže mám naozaj kvalitný gramofón, je pravda, že pri počúvaní napr. CDčka Alphaville a platne, ktorú mám v takmer 100 percentnom stave, je ten rozdiel fakt počuť. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
