|
|
Spravuje: Mirak
Počet příspěvků: 7632 |
|
|
|
| | Telemachus Rhade:
S3 měla končit ale trochu jinak. Namísto Defiantu měl Leyton zničit vulkánskou loď a Vulkán měl vystoupit z Federace. Což logicky neprošlo přes Bermana, takže byl nařízen re-write. Necliffhangerové finále přišlo až později s rozhodnutím narvat do DS9 TNG postavu a uvést seriál druhým pilotem.
Ve výsledku win-win :) |
|
|
|
| | Samozřejmě souhlasy se vším. Tohle je jeden z TOP momentů seriálu.
Dvě věci:
1) Mrkni někdy na To Kill a Mockingbird s Gregory Peckem a Brockem Petersem.
2) S3 měla končit ale trochu jinak. Namísto Defiantu měl Leyton zničit vulkánskou loď a Vulkán měl vystoupit z Federace. Což logicky neprošlo přes Bermana, takže byl nařízen re-write. Necliffhangerové finále přišlo až později s rozhodnutím narvat do DS9 TNG postavu a uvést seriál druhým pilotem. |
|
|
|
| | 4x11 Homefront
- Skvělá epizoda, která rozvíjí témata z The Adversary a The Way of the Warrior, kdy Dominion vede proti mocnostem Alfa a Beta kvadrantu velice účinnou hybridní válku. Infiltrace Země Zakladateli a následné odpálení bomby na diplomatické konferenci, je silné téma a zpracované je to perfektně. Moc pěkně tomu sedí i to komornější pojetí, byť samozřejmě s rozpočtem televizní epizody ani neměli příliš na výběr. Konec, kdy je na Zemi vyhlášeno stanné právo a ulicí procházejí bezpečnostní složky Flotily vybavené fejzrovými puškami, je velmi působivý a vzhledem k současné době, také náležitě mrazivý.
- Je zajímavé, že u takto zásadní epizody se z main castu významnější role zhostí jen Sisko, Odo a Jake (zbytek má jen prodloužené cameo na začátku). Musím ale konstatovat, že je to ku prospěchu věci. Díky tomu je tam spousta prostoru na scény s rodinou Siskových, které jsou výborné. Joseph Sisko je perfektně zahraný a do epizody přináší perspektivu obyčejného člověka, která je pro děj stěžejní. Všechna zaváděná bezpečnostní opatření jsou jednoduše zdůvodnitelná a logicky obhajitelná, ale to samozřejmě neznamená, že by nešla snadno zneužít. Poněkud zbytečné mi přišlo zapojení Noga, což se pravděpodobně změní v druhé části.
- Admirál Leyton je další castingové terno. Robert Foxworth má vzhled, charisma a herecké schopnosti, jako stvořené pro ztvárnění prominentního a snadno zapamatovatelného admirála Flotily. Velmi dobré rozhodnutí bylo ukázat pokus o nahrazení Leytona Zakladatelem už relativně zkraje epizody, protože tohle se nabízelo až jako příliš příhodné klišé k vypointování celé zápletky. Zajímavé bylo také představení prezidenta Federace Jareshe-Iniya. Zajímavé bylo tedy především to, že prezidentem nebyl člověk, ani jiný významný druh. Dokonce šlo o druh dříve neviděný, přesně po vzoru Star Treku VI. Jinak mi ale herecký výkon jeho představitele přišel poněkud mdlý a většinu času jsem měl pocit, jako kdyby své repliky četl z nápovědy, kterou mu během natáčení ukazoval suflér. Také mi prezidentova argumentace přišla velmi naivní.
5/5
4x12 Paradise Lost
- Hned z teaseru je zřejmé, že s tou invazní flotilou Dominionu to nebylo zase tak žhavé a moc se mi líbilo, že děj byl tak hladce nasměrován úplně jinam, než předcházející epizoda naznačovala. Zápletka s defakto vojenským převratem v srdci Federace je odvážná a ambiciózní. Díky dospělému a realistickému zpracování je to neskutečně silná epizoda, která dokázala zužitkovat již tak vynikající setup z Homefront. Zakladatelé využili obdobnou taktiku, jako v The Way of the Warrior, kde se jim skrze sofistikované intrikánství povedlo iniciovat konflikt mezi Federací, Klingony a Cardassiany.
- Admirál Leyton je jednoznačně nejpřesvědčivější ze všech těch zrádných admirálů, které jsme napříč Trekem viděli. Leyton je totiž nebezpečně uvěřitelný. Není to černobílý zloduch a i když je o správnosti svých činů skálopevně přesvědčený, je na něm dobře vidět, že některé kompromisy mu těžce nahlodávají svědomí. Jistě si při přípravě svého plánu na převzetí moci nikdy ani nepřiputil, že by musel dát rozkaz k útoku na jinou loď Flotily. Trochu jsem se pozastavil nad tím, že k sabotáži využil kadety, protože mi to přijde nesmírně riskantní. Jistou logiku to samozřejmě má. Vím, že herecké výkony vedlejších postav chválím v DS9 často, ale Robert Foxworth v roli Leytona totálně steals the show. A to má nadupanou konkurenci v podobě Brookse a Peterse.
- Jinak je tohle možná dosavadní nejsilnější Siskova epizoda. Minimálně v prvních dvou řadách měli tvůrci problémy s vyprofilováním jeho postavy (minimálně oproti jiným), ale to už je opravdu minulostí. Jeho noční rozhovor s Leytonem v restauraci nebo závěrečná scéna, ve které Sisko donutí Leytona, aby si přiznal, že už je po všem, jsou skvostné momenty. A prokládané je to velice povedenými osobnějšími scénami s tvrdohlavým otcem. Rodinní příslušníci hlavních postav nejsou v Treku nic vzácného, ale Joseph Sisko jednoznačně patří mezi ty nejlepší a nejvýraznější. Odo v epizodě také není špatný, ale je zastíněn dalšími postavami. Zbytek hlavních postav se objeví (mínus Quark) na konci v Defiantu při souboji s Lakotou. Povinná akční scéna do děje naštěstní zapadla naprosto přirozeně.
- Vzhledem k flexibilitě DS9, bych se z tohoto námětu nebál udělat trojepizodu. V žádném případě nemám pocit, že by bylo cokoli uspěchané, ale i přes to si myslím, že kvalitního materiálu na ještě jednu epizodu by se našlo spoustu. Minimálně bychom měli to potěšení sledovat Leytona a Josepha Siska ještě o něco déle. Jinak to bylo původně plánované finále třetí řady, ale Paramount to zařízl, protože nechtěl tradiční cliffhanger, takže vznikla matná epizoda The Adversary.
5/5 |
|
|
|
| | 4x09 The Sword of Kahless
- První půlhodina je skvělá. Obsahuje to veškeré ingredience pro výbornou klingonskou epizodu. Příchod Kora, jeho úvodní seznámení s Worfem a následný příslib velkého dobrodružství v podobě pátrání po cenné relikvii Indiana Jones style. To všechno bylo super. Scénáristé se bohužel rozhodli, že druhou polovinu epizody postaví na plytkém poselství o korupci absolutní moci, plynoucí z pouhé držby Kahlessova meče. Změnu chování u Kora bych možná pochopil, protože jsme neměli možnost ho sledovat v desítkách epizod, tak jako Worfa. U Worfa je ale náhlá ambice po vládnutí Klingonské říši jen stěží uvěřitelná. Závěr s transportováním bat'lethu do vesmíru už je dětinsky pohádkový. Bizarní je, že ten meč zjevně ani neměl žádné nadpřirozené vlastnosti, které by to chování nějakým způsobem vysvětlily. Myslím, že je to škoda. Návrat meče zpět do rukou Kahlesse, neměl vůbec špatný potenciál pro další případné klingonské story-arcy.
- Jinak je tu ale spousta věcí, které se dají pochválit. Bodrý Kor se svým melodramatickým projevem je naprosto perfektní a líbilo se mi, že se dal po událostech v Blood Oath přeci jen trochu dopořádku. Objevuje se též nevděčný Durasův syn Toral, což fungovalo jako vydařený dozvuk událostí z TNG Redemption. Jen je škoda, že je Toral jen asi ve dvou scénách. Myslím, že byl v epizodě prostor ho vytěžit víc. Zmínka o incidentu na Organii nebo opětovné využití Letheanů už jsou jen příjemné drobnosti. Škoda, mohla to být klasika mezi klingonskými epizodami.
- Herecky to naštěstí bylo velmi dobré. I přes prapodivně mocichtivé chování Worfa i Kora, to oba hrají skvěle a jejich vzájemné urážky jsou zábavné. Dax je tu trochu slabší. Přijde mi, že ji oba vesměs ignorují a její snahy o smír, nejsou příliš úspěšné.
3/5
4x10 Our Man Bashir
- Předně musím DS9 pochválit, že nechrlí jednu simulátorovou epizodu za druhou (VOY s tím ve svém totálním kreativním zmaru problém nemá). Tenhle sentiment zjevně sdílí i tvůrci DS9, kteří prostřednictvím Garakovy meta hlášky "Co by se asi tak mohlo pokazit?" pomrkávají na diváka. Musím říct, že epizoda je taky zároveň lepší než drtivá většina simulátorových epizod TNG. Částečně je to jistě tím, že se nejednalo o klasickou poruchu simulátoru, ale naopak jsou ty okolnosti zajímavě vymyšlené. Je taky vidět, že se do kostýmů, kulis a rekvizit investoval pořádný balík. Výsledný dojem působí ještě o level lépe než ve vydařené předminulé epizodě Little Green Men. Premisa navíc chytře dovolila ušetřit na případných platech hostujících herců, čímž zabila dvě mouchy jednou ranou.
- Nejsem nijak zvlášť velký příznivec Jamese Bonda, ale epizoda byla udělána neskutečně vkusně. Je to mix parodie a pocty, u kterého jsem ani jednou jedinkrát neměl pocit, že by to v nějaké scéně bylo over the top (ve vztahu k zdrojovému dílu, samozřejmě). O to víc se mi pak líbil ten zvrat na konci, kdy sám agent Bashir zmáčkne červené tlačítko, kterým odsoudí svět k záhubě. Zajímavý byl i ten kontrast mezi Bashirovou špiónskou fantazií a Garakem, který byl většinu života opravdovým špiónem. Jejich slovní šarvátky jsou skvělé jako vždy. Jen mi možná Garak přišel trochu přehnaně bezcitný, když byl ochoten riskovat život Siska a ostatních, jen aby si zachránil vlastní kůži. Netvrdím, že se musí nutně chovat jako hrdina, ale zatím jsme ho snad nikdy neviděli, aby se choval zbaběle. Velmi zajímavý moment nastal, když Bashir Garaka po několika výhrůžkách postřelil, ale bohužel to bylo v závěru jaksi zameteno pod koberec a oba se chovali, jako kdyby se nic nestalo.
- Moc mě překvapila Nana Visitor, protože její superintendantku Kiru moc nemusím, ale role agentky KGB jí kupodivu sedla moc dobře. Velmi dobrý byl také Brooks jako tradiční bondovský záporňák. Zklamáním byl Michael Dorn, u kterého jsem měl pocit, že stále hraje Worfa. Falcon (O'Brien) a Honey Bare (Dax) si svoje odehráli, ale měli velmi málo prostoru.
- Překvapivě dobrý byl i netradiční team-up Oda, Eddingtona a Roma. Romovy Kutil Tim like schopnosti jsou zde předvedeny v plné parádě a stojí to za to.
- runabout update: + Orinoco
5/5 |
|
|
|
| | 4x07 Starship Down
- TNG Disaster meets ponorkové drama. Líbí se mi, že se teď ve čtvrté řadě častěji zaměřují na Dominion, byť ústřední děj samotný to nijak neposouvá. Sice to má zjevné znaky bottle epizody, ale vzhledem ke spoustě vesmírných akčních scén mezi Defiantem a jem'hadarskými stíhači se rozhodně nedá říct, že by to byl úsporný díl. Improvizovaná torpéda, míření naslepo, nefuknční senzory, nejedná se vesměs o nic novátorského, ale celkově se na tento lehce netradiční střet s Jem'Hadary dívalo příjemně.
- Epizoda se také zaměřuje na minipříběhy postav uvězněných v různých částech lodi. Nejvíce mě překvapivě bavil Quark s Karemmanem Hanokem, kteří musí zneškodnit nevybuchnuté torpédo. Quarkova obhajoba ferengských obchodních tradic byla opět zábavná. Prohlubování vztahu Siska a Kiry také ušlo, částečně to navazovalo na události z Visionary. Jen mi jako vždy příliš nesedl herecký výkon Nany Visitor, která má problém uvěřitelně zahrát jakékoli výrázné emoce. Bashir s Dax pro mě byli spíše zklamáním, obzvlášť když Dax Bashirovi napůl v žertu řekne, že kdyby ji podobným způsobem zachránil před rokem, tak by si myslela, že si jen snaží hrát na hrdinu. Já myslím, že Bashir prošel významnější transorfmací už někdy v polovině druhé řady. Worfovy problémy s aklimatizací už tentokrát působily trochu uměle. Měl jsem problém uvěřit, že Worf po tolik letech služby na pozici důstojníka Flotily, bude mít problém s motivací řadových poddůstojníků. V epizodě se mimochodem objevuje nezdravě velké množství one-off členů posádky, což působilo dost voyagerovsky.
- Moc se mi líbilo, že to částečně navazovalo na ferengské podnikatelské aktivity z Rules of Acqusition a opět se objevují Karemmané. Znovu se ukázalo, že politická dynamika uvnitř Dominonu rozhodně není přímočará. Zaujal mě ten drobný detail, že Jem'Hadarové jsou závislí na dodávkách torpéd od Karemmanů.
3,5/5
4x08 Little Green Men
- Umístění v top 10 v mnoha žebříčcích nejlepších epizod DS9 příliš nerozumím, ale rozhodně je to vydařená epizoda a minimálně patří mezi nejlepší trekové výlety do minulosti. Udělat z Quarka, Noga a Roma mimozemšťany z proslulého incidentu v Roswellu je cool nápad a hodně tomu pomáhají kostýmy a výprava, která i bez velkolepějších exteriérových scén působí autenticky a dodává epizodě tu správnou atmosféru. Jinak je to primárně komedie a i když jsem se za břicho nepopadal, tak jsem se zcela jistě bavil víc než u podobně laděného u čtvrtého filmu The Voyage Home.
- Je zajímavé, že Nogův odchod z DS9 se v podstatě vyřešil během cold openingu (za asistence ferengské verze yard sale). Na druhou stranu to není jeho konec v seriálu, takže to vůbec nevadí. Quarkův grandiózní plán na podrobení Země je úsměvný, stejně jako jeho následné předběžné vyjednávání s generálem Denningem. Zvrat s odhalením Oda byl super. Pobavily mě ferengské varianty nebe a pekla. Povedená byla i zmínka o podobě Siska a Gabriela Bella. Jestli se mi něco nelíbilo, tak to, že epizoda až příliš okatě kritizuje kouření nebo atomové bomby (i když návrat do 24. století za pomoci odpálení atomové bomby bylo dobré). Šlo to myslím podat trochu sofistikovaněji a ne tímhle "preachy" stylem. Quark se sice pohoršuje nad kouřením cigaret, ale živit se prodejem alkoholu už je v pořádku.
- Všechny vedlejší postavy byly zcela jistě záměrně archetypy, což k epizodě sedí. Herci ve vedlejších rolích ale kinda mixed bag. Megan Gallagher jako empatická zdravotní sestra byla v pohodě, stejně jako stereotypní generál. Good guy scientist mi moc neseděl a zbytek vojáků dost přehrával.
4/5 |
|
|
|
| | 4x05 Indiscretion
- Skvělé. Vím, že epizodu má jako jedna z hlavních postav zastřešovat Kira, ale tahle šou primárně patří Dukatovi. Odhalení, že má Dukat dceru s bajoranskou milenkou je zajímavý nápad, ale zároveň to není vyloženě šokující odhalení (což je myšleno v dobrém). Je to další z epizod, které Dukata polidšťují a divák má možnost sledovat jeho přerod v semi-good guye. Vskutku málokterá postava ve Star Treku si prošla tak fascinujícím vývojem. Moc se mi ale líbí, že v Dukatovi zůstává pevně zakořeněná sobecká vypočítavost, kterou jsme viděli i v The Way of the Warrior. To, že se na konci rozhodl nezavraždit vlastní dceru mu sice nevyslouží nominaci na otce roku, ale fakt, že ji vzal sebou zpět na Cardassii, bylo rozhodně překvapivé.
- Kira tu hraje druhé housle. O ztracené lodi Ravinok i o jejím příteli Loritovi zde slyšíme poprvé. Celé její pátrání má v podstatě za cíl nastartovat Dukatovu zápletku. Nemůžu říct, že bych vyloženě vnímal chemii mezi Kirou a Dukatem, tedy určitě ne na takové úrovni, jakou ji měl Dukat v The Maquis se Siskem. Věřím, že scéna, ve které si Dukat sedne na bodlák a oba se s Kirou začnou smát, až se za břicho popadají, se jistě mnoha divákům líbila, ale mně to přišlo velmi křečovité. Obzvlášť ze strany Nany Visitor. Potěšil překvapivý první výskyt Breenů. Ta jejich brnění vypadala zároveň skvěle i unikátně. Líbilo se mi, že pro jeden z prominentněji zmiňovaných druhů si připravili něco trochu spešl. Líbila se mi i návštěva Badlands a bajoranský pašerák.
- Vedlejší zápletka s vyvíjejícím se vztahem Siska a Kasidy je velmi koukatelný standard a jsem rád, že se nerozhodli to zahrát do ztracena. Jen je u těchto vedlejších zápletek občas až příliš zjevná ta snaha nacpat do nich "cameo" ostatních hlavních postav, na které zrovna epizoda není zaměřena. Někdy se pak jednotlivé postavy dostávají do situací, které k nim vůbec nepasují. V této epizodě mě třeba zarazil Jake Sisko jako vztahový expert. No, nevím.
4,5/5
4x06 Rejoined
- Rejoined považuju za jednu z nejpřeceňovanějších epizod DS9 a aktuální rewatch na tom mnoho nezměnil. Už v tom alespoň nevidím pouze pokus o analogii k homosexualitě, protože celá zápletka by mohla zůstat prakticky identická i v případě, že by Lenaru Kahn nahradil muž. Bohužel ani tohle přehodnocení nemění nic na tom, že mi epizoda přišla statická a nudná. Nicméně tabu v podobě zákazu navazování milostných vztahů mezi nástupnickými hostitely symbiontů mi nepřišlo nahodilé, naopak v tom jistou logiku spatřuji.
- První dvě scény po znělce, ve kterých Bashir, Kira a Quark nejprve řeší rodokmen symbiontů Dax a následně se Kira strašně diví, proč Jadzia a Lenara nemůžou pokračovat tam, kde Torias a Nilani skončili (podotýkám, že v té chvíli se Jadzia s Lenarou viděli asi 30 vteřin u přechodové komory), jsou učebnicové příklady scénáristického info dumpu, který nechutně šustí papírem. Navazují bizarně nepřirozené scény z recepce, kde na ně všichni hosté zírají (tady je myslím trochu na vině Brooksova režie). Problém těchto epizod je jako vždy ten, že dopředu víme, jak to celé dopadne. Otazník visí pouze nad tím, jestli Lenara umře nebo bude ze hry vyřazena jiným způsobem. Jadzia tedy v rozmezí jednoho roku přišla po Deralovi z Meridianu hned o dvě životní lásky. Vliv na Dax jako postavu? Nulový.
- Nemůžu říct, že by to bylo špatně zahrané, to vůbec ne. Susanna Thompson je skvělá a Terry Farrell je minimálně nadprůměrná. Vedlejší zápletka s umělou červí dírou však působí, jako nepodstatná vata s tunou zapomenutelných technoblábolů. Vytvoření umělé červí díry se samozřejmě nezdaří, protože by to byl universe game changer. V epizodě se překvapivě objevuje Michael Eddington. Moc toho však na práci nemá. Spíš jsem si na něho vzpomněl během The Way of the Warrior, kde byla jeho nepřítomnost nepochopitelná.
2,5/5 |
|
|
|
| | Mirak:
nepochybuji, že by z něj byl král bručounů :)
:-D |
|
|
|
| | 4x03 The Visitor
- Úvod čtvrté sezóny DS9 mi tak trochu připomíná začátek čtvrté řady TNG. Po epické universe-changing dvojepizodě přichází jedna z nejlidštějších epizod, jaké jsme ve sci-fi seriálech mohli vidět. U DS9 si vážně cením té duální schopnosti vyprávět na vysoké kvalitativní úrovni serializované příběhy pokrývající větší množství epizod i úspornější charakterová dramata, jako je tato epizoda. Jinak The Visitor oproti TNG Family sci-fi premisu má, ale ta je pouhým katalyzátorem při nadčasovém vyobrazení pouta mezi otcem a synem.
- Líbí se mi , že epizoda se po Jakeově absenci v The Way of the Warrior, věnuje právě jemu. Je ovšem nutno říct, že klíčová je především účast Tonyho Todda a "flashbackové" pojetí vyprávění. Nebýt celého segmentu odehrávajícího se v Louisianě, jednalo by se pouze o jednu z mnoha časovek. Stačí si uvědomit, že soudobý VOY Non Sequitur nebyl tématicky až tak odlišný. Jedním z mnoha rozdílů je však skutečnost, že Tony Todd podává výkon na úrovni nominace na Emmy pro nejlepšího hostujícího herce. Společně s perfektní atmosférou ve scénách z jeho domu, kde začínáme za deštivé noci a končíme až za svítání následujícího dne, je to báječná kombinace.
- Představitelka aspirující spisovatelky (dcera Andrew Robinsona) to také nehraje špatně. Jestli mi něco příliš nesedlo, tak to byly scény z budoucnosti na Defiantu. V kontrastu s lidsky přirozeným hereckým projevem Tonyho Todda, na mě chování starého Bashira a Dax působilo jaksi uměle a nepřirozeně. Ani ta náhlá odlehčenost dialogů mi tam příliš nezapadala. Ale mrzí mě, že jsme neviděli starého O'Briena, nepochybuji, že by z něj byl král bručounů :)
5/5
4x04 Hippocratic Oath
- Fenomenální start do čtvrté řady pokračuje. Po The Abandoned z minulé řady přichází další epizoda zaměřená na Jem'Hadary a tentokrát je to ještě povedenější. Rebelující Jem'Hadarové jsou zajímavý námět, který se myslím logicky přímo nabízí, jen se objevuje na můj vkus možná až příliš brzy S Jem'Hadary jsme se zatím setkali pouze v několika málo epizodách, kde byli vykresleni čistě jako mašiny na zabíjení. Jak se chová běžný Jem'Hadar zatím nevíme. To je ale jen drobná výtka. Goran'Agar byl každopádně cool a potěšilo mě, že jsme se o Jem'Hadarech dozvěděli pár nových a zajímavých věcí.
- Na epizodě je ale určitě nejlepší ten konflikt mezi Bashirem a O'Brienem. Důležité je, že ten konflikt má hlavu a patu, je uvěřitelný a pochopitelné a obhajitelné jsou argumenty Bashira i O'Briena. Bashir je tím tradičním startrekovým hlasem, který volá po pomoci Jem'Hadarům v jejich snaze o zbavení se závislosti na ketracelu a to nehledě na následky. O'Brien to dilema vnímá pragmaticky a argumentuje velmi reálnou variantou, kdy se ničím nekontrolovaní Jem'Hadarové vydají na křížovou výpravu napříč vesmírem. Dočasné ochlazení jejich vztahu v návaznosti na O'Brienovo neuposlechnutí rozkazů bylo také skvělé. Rozhodně mě ale pobavily i humornější scény ze začátku, kdy se O'Brien zamotá do svých úvah o manželství a přizná, že by byl rád, kdyby byla Keiko víc jako muž nebo když Bashir, jako důstojník blahosklonně chválí O'Briena při práci.
- Vedlejší "Odo vs. Worf" zápletka byla také moc fajn. Worfova aklimatizace na DS9 a poznávání rozdílů mezi životem na lodi a na stanici se mi jako námět velmi zalmouvalo. Nicméně si myslím, že jeho narušování Odova vyšetřování je trochu uměle vytvořená kolize. Ano, Odo je sice tajnůstkář, ale zároveň si myslím, že by se vůbec nic nestalo, kdyby se Odo s Worfem o své plány podělil. Jinak se na to ale koukalo dobře.
4,5/5 |
|
|
|
| | 4x01 & 4x02 The Way of the Warrior
- Rozhodně jeden z mých nejoblíbenějších dvojdílů v celém Treku. Úvodní scéna, ve které nacvičují hon na měňavce mi svým vyzněním připomněla úvodní scénu z The Search, kde se také připravují na hrozbu Dominionu. Odmaskování klingonské flotily na konci teaseru je cool, ale na nápadně podobnou scénu z The Die is Cast to nemá. Celkově je první část trochu pomalejší (kompenzované je to příchodem Worfa), což samozřejmě nevadí a postupná gradace je mnohem lepší, než ty častější případy, kdy dvojepizodám v druhé části spíše dochází dech.
- Jinak je to po všech stránkách velkolepá dvojepizoda. DS9 naplno využívá skutečnosti, že už je jediným seriálem, který hýbá děním v Alfa a Beta kvadrantu. Zrušení mírové dohody mezi Federací a Klingony je zatraceně odvážný krok, ale je to naštěstí napsané dobře a uvěřitelně. Jen se to možná seběhlo až zbytečně rychle, klidně bych si dovedl představit rozšíření zápletky na tři epizody, podobně jako jsme viděli v úvodu do druhé sezóny. Je totiž skvělé, že do toho zakomponovali převrat na Cardassii, protože s cardassianským disidentským hnutím se pravidelně setkáváme už od druhé sezóny, ale o to víc mě zamrzelo, že se celý převrat uskutečnil jaksi off-screen a spíše na pozadí celé dvojepizody. Myslím, že je to škoda. Samozřejmě, že alibistická klingonská invaze je super i tak a Federaci to zanechalo v nelehké pozici. Divoká mise Defiantu za účelem záchrany cardassianské civilní vlády se mi tentokrát moc líbila.
- Pochválit musím také bitvy a to jak ty vesmírné, tak překvapivě i ty šarvátky na stanici. To, že je tu dosud nejepičtější vesmírná bitva v Treku jsem si pamatoval dobře, nicméně man-to-man souboje většinou bývají v Treku slabinou. O to víc mě potěšilo, že jednotlivé scény při obraně stanice mají hodně solidní choreografii a povedlo se tam zřejmě zakomponovat i slušný počet komparzistů (samozřejmě je to režisérsky dobře zmáknuto).
- Příchod Worfa na DS9 je rozhodně cool a naštěstí to nepůsobí nuceně. Zničení Enterprise v kombinaci s Worfovými story-arcy ke konci TNG, působí jeho pochyby o vlastním setrvání ve Flotile naprosto uvěřitelně. Nemyslím si, že DS9 Worfa vyloženě potřebovala, ale když existovala možnost ho začlenit do main castu, tak nevidím důvod, proč toho nevyužít. Jeho okamžité zapojení do děje a plynulé vytvoření nového character arcu, bylo ukázkové. Potěšily i zmínky o Borethu, císaři Kahlessovi nebo Kurnovi.
- Poprvé se objevuje generál Martok a jeho účinkování bych přirovnal k prvnímu vystoupení Gowrona nebo i Dukata. Podobně jako oni totiž Martok působí, jako zcela generický zástupce svého druhu. Je super, že se objevil i sám Gowron, který se v minulé sezóně objevil v odlehčené epizodě House of Quark. Jeho scény s Worfem byly super. V House of Quark to vypadalo, že dozrál v moudrého vladaře, ale tato epizoda tu tezi spolehlivě zpochybňuje.
- Líbí se mi, že i přes výrazné zaměření na ústřední děj, dvojepizoda nezapomíná na žádnou z hlavních postav (well, až na Jakea, ale to jim rád odpustím). Odo, Bashir nebo Quark zde přirozeně nemají tolik prostoru, ale všem je dopřáno několik výrazných a kvalitních scén (Dax a Bashir byli také mezi sezónami povýšeni). Zapomenout nesmím ani na skvělého Dukata s Garakem. Obzvlášť Dukat zde byl v zajímavé pozici, kdy vycítil kam vítr fouká a vychytrale vyměnil věrnost Centrálnímu velení za věrnost Detapě. Jejich společné scény byly také super, jen to jejich nonšalatní špičkování během vraždění Klingonů už bylo možná trochu přehnané :)
5/5 |
|
|
|
| | | Ten most po kterém jede... Sisko tam s Jakem rybařil, než přesídlili na DS9 - viz úvodní scéna Emissary. |
|
|
|
| | S.S.Enterprise: ???
nechápu... |
|
|
|
| | | Tenhle mustek je popularni ;) Naposled ho zahledl v druhem dile Atlas Shrugged. |
|
|
|
| | 5x26 Call to Arms
... pocitově mnohem lepší, než "následující" VOY Scorpion |
|
|
|
| | Mirak: Tady bude nejjednodušší Ctrl C+V:
- Někoho napadlo, že by bylo dobrým nápadem vytáhnout z Daxe vzpomínky jeho hostitelů, aby si s nimi Jadzia popovídala. Dokonce byl ten někdo natolik odvážný, že z toho vznikla hlavní linka epizody. Ne, fakt to dobrý nápad nebyl. Jednak je to zase další „dramatis personae“, a potom, když vyjmete vzpomínky na celý jeden život, změníte tím osobnost hostitele. „Detail,“ se kterým se bohužel nikdo nezdržoval 🙁 Nejmarkantnější to potom bylo u Curzona.
- Quark tak mohl být žena, Miles si kousal nehty, Emony si chválí Leetino tělo, protože s ním jde dobře cvičit. A já se ptám: Proč?
- To pravé zlo ale přichází až s Curzonem v těle Oda. Tu „drobnost“, že úspěšně převedli vědomí do někoho, kdo ani nervovou soustavu nemá, snad radši ani nebudu komentovat. Ale celá druhá půle sestává z Jadziina sebelitování se, že nebyla dost dobrá, aby ji vybrali, a že Curzon byl tím důvodem. A jak to ví, když o Curzonovy vzpomínky přišla? Jakmile nad tím člověk začne přemýšlet, celý logický konstrukt epizody se hroutí rychleji než domek z karet.
No a k Protivníkovi... :)
- K ději… Celá epizoda je perfektní ukázkou na téma, jak by mělo vypadat finále sezóny. K ději nemám jedinou výtku. |
|
|
|
| | 3x25 Facets
- Jednoduchý, ale zajímavý nápad. Nevím, jestli mi vyloženě seděla ta mystická forma rituálu zhian'tara, ale vzhledem k tomu, co jsme viděli v Equilibrium, to asi jakž takž odpovídá (navíc je to výrazně lépe pojaté, než v jádru podobně laděná epizoda VOY Faces). Trochu mě překvapilo, že skutečná zápletka začíná až někde v polovině epizody, ale ten již několikrát zmiňovaný konflikt mezi Dax a Curzonem (Auberjonois podává další solidní herekcý výkon) byl jinak vyobrazen docela dobře a finální odhalení Curzonových citů působilo velmi věrohodně.
- Ostatní postavy v rolích předchozích hostitelů Dax je hodně cool nápad a téměř všichni se těch rolí zhostili velmi dobře (byť většina pouze v kratičkých scénách). Jediný, kdo mi nesedl byla Kira v roli Lely. Ten pitvořivý herecký projev Visitorky mi byl strašně protivný. Zapojení Leety odbyté tvrzením, že teď s Jadziou tráví hodně času, bylo taky dost mimo. Sisko byl v roli Jorana správně creepy a oceňuju, že Joran byl jinak pouze red herring, protože nejvíce se samozřejmě nabízelo vybudovat zápletku kolem něho, což by bylo asi až příliš předvídatelné.
- Pokračování vedlejší zápletky s Nogem a jeho snahou stát se kadetem Hvězdné flotily bylo také dobré. Líbilo se mi, že mu Quark z vlastního přesvědčení sabotoval Nogův první pokus a ještě víc se mi líbilo, jak se Rom Quarkovi nebál postavit. Rom s Nogem si během této řady procházejí povedeným vývojem.
3,5/5
3x26 The Adversary
- Pro mě byla epizoda docela zlamáním, obzvlášť umocněná tím, že se jednalo o finále sezóny. Odhalení, že se do posádky Defiantu infiltroval měňavec nebylo nikterak překvapivé. Poté mi děj přišel až příliš tuctový. Nahánění měňavce po Defiantu a vzájemné obviňování byly drtivou většinu času nuda. Scény s testováním posádky nejdříve trikordérem a poté ještě odběry vzorků krve byly klišé, stejně jako obligátně se šířící paranoia mezi posádkou (přirozeně pouze u dříve nikdy neviděných postav). Ze všemu nejvíc tomu podle chyběla atmosféra, možná za to mohlo generické prostředí Defiantu. Oproti minulému finále The Jem'Hadar mi to přišlo trochu antiklimaktické.
- Závěr a nepřímý cliffhanger ale musím pochválit. Po několikerém opakování, že žádný měňavec nikdy neublížil jinému měňavci, Odo jednoho ze Zakladatelů zabije a to vytváří zajímavé podhoubí do budoucna. Finální odhalení, že se měňavci už infiltrovali všude, bylo taky super.
- Povýšení Siska myslím přišlo o rok později, než mělo. Taky mi přišlo trochu zvláštní (byť okecatelné), že "velvyslanec Krajensky" dorazí na DS9 a tak strašně jednoduše přesvědčí Siska, že se s Defiantem okamžitě musí vydat na nebezpečnou misi. Jinak Tzenkethi je strašně cool jméno, ale na to, že se zjevně jedná o mocnost s nezanedbatelným vlivem (proti které Federace dokonce válčila), je zvláštní, že jsme o nich doposud neslyšeli. Bohužel se o nich ani v budoucnu prakticky nic nedozvíme.
3/5 |
|
|
|
| | 5x14 In Purgatory's Shadow
... no jo, tak jsem byl opravdu překvapen, když sem si to holt už po cca 10-15 letech pamatoval blbě
... sledovat ST s aspoň 10letou pauzou je ale dobrá věc, protože jinak by to byla nuda :) |
|
|
|
| | 5x10 Rapture
5x11 The Darkness and the Light
- možná trochu slabší, ale stále dobré
- Siskův cestující komunikátor je srandovní, divím se, že se u takových věcí ti herci sami neozvou
- u 5x11 nechápu, proč si ten Cardasian neudělal místo složité pomsty prostě plastiku
|
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
