|
|
Spravuje: Mirak
Počet příspěvků: 7632 |
|
|
|
| | 4x23 To the Death
- Velmi dobrá akčnější epizoda, která ale paradoxně funguje nejlépe ve scénách, kde se o akci pouze mluví. To the Death sice působí ze začátku přímočaře (útok na DS9 a pronásledování prchajících Jem'Hadarů), ale situace se velmi rychle zkomplikuje už po znělce. Sisko se dozví, že Jem'Hadarové, které pronásleduje jsou odpadlíci, kteří se vzepřeli Zakladatelům, což příhodně připraví setup pro společnou misi věrných Jem'Hadarů a posádky Defiantu. Závěrečných cca 8 minut, které se odehrávají na povrchu Vandrosu IV už je slabších. Podle mě nebylo moc dobré rozhodnutí koncipovat střet s Jem'Hadary jako čistou šermovačku, protože tohle je dlouhodobá slabina Treku a tady se to opět ukazuje v plné nahotě. Chápu, že scénář si žádal osobnější souboje tváří v tvář, ale ocenil bych spíše nějaký kompromis. Nehledě na slabší choreografii mám vždycky problém uvěřit, že třeba O'Brien a Dax i přes jejich zjevné zkušenosti, disponují větší silou než Klingoni nebo Jem'Hadarové.
- Jak už jsem naznačil, na epizodě je nejlepší ta vydatná porce nových a zajímavých informací o Dominionu, převážně tedy o Jem'Hadarech. Poprvé od The Search se objeví Vorta, konkrétně nesmírně populární Weyoun. Vortové zjevně prošli drobným rebootem a jejich pozice v hirearchii Dominionu je nyní jasnější. Po The Abandoned a Hippocratic Oath jsme se také konečně blíže setkali i s "obyčejnými" Jem'Hadary. Dynamika mezi Vorty a Jem'Hadary je tu vyobrazena skvěle. Obrovský podíl na tom mají představitelé Weyouna a Omet’iklana, protože oba ztvárněni dokonale. Weyoun a jeho interakce se Siskem nebo Odem je asi to nejlepší z celé epizody. Nemilosrdná vražda Weyouna na konci je perfektní, ale budiž ke cti tvůrcům, že nebude trvalá :)
- Moc se mi líbilo využití Iconianů a jejich technologie hvězdných bran. I když jsme to poprvé (a až doteď naposledy) viděli ve druhé sezóně TNG v epizodě Contagion, tak to na mě vždycky působilo jako huge deal, takže mi přišlo super, že se k tomu alespoň v nějaké formě vrátili. Tyto případy jsou v totiž Star Treku po hříchu vzácné (TNG The Chase, anybody?). Samotné kulisy bran vypadají jinak než v TNG Contagion, což by nevadilo, ale bohužel musím říct, že ten vzhled působí i zde velmi lacině až divadelně.
4,5/5
4x24 The Quickening
- Po všech stránkách výtečná epizoda. Moc se mi líbilo, že vzali v jádru úplně obyčejný nápad a vybrousili z něj diamant, který nabízí character development, minimum televizních klišé, background s vazbou na ústřední dějovou linii seriálu a fantastické rozuzlení. Řekl bych, že i na poměry DS9 je většina epizody těžký grimdark. S osudem smíření a naprosto odevzdaní Teplané, kteří si raději neodváží připustit ani tak základní lidskou potřebu, jako je naděje, jsme v těch stovkách epizod Star Treku zatím možná ještě neviděli. Dokonce i znetvoření Vidiiané z VOY si zachovali vůli přežít za každou cenu. A neviděl jsem ve Star Treku moc drsnějších scén, než ta ve které Bashirovi kvůli působení elektromagnetického pole jeho přístrojů zemřou všichni pacienti-dobrovolníci. Hořkosladký závěr, kdy Bashir vyvine vakcínu, která zachrání budoucí generaci Teplanů, ale současné generaci nepomůže, patří k mým nejoblíbenějším v celém Star Treku.
- Bashir po zhruba prvních dvou sezónách hodně dospěl a zmoudřel, navíc se v mnoha krizových situacích vyznamenal. Je tedy jen logické, že mu za tu dobu narostlo sebevědomí, což může místy působit až arogantně. Smrt těch pacientů nebyla přímo jeho chyba, ale i tak dává smysl, že ho to příslovečně vrátilo zpátky na zem. Bizarní Trevean, který vlivem okolností začal téměř uctívat smrt, byl pro Bashira dobrý protipól. Skvělá byla i nenápadně působící představitelka těhotné Ekorie, jejíž umírněný herecký projev do epizody dokonale zapadal.
- Velkou zásluhu na kvalitě epizody mají i vynaložené produkční hodnoty. Místo natáčení, kulisy a velké množství komparzistů. Málokterá epizoda Treku vypadá tak impozantně. Předcházející To the Death působí v provonání s The Quickening skoro až lacině. Pochválit musím i původ viru. Epizoda by bez toho nebyla horší, ale udělat z viru krutý trest za odpor proti Dominionu, je perfektní detail, který prohlubuje universum a vůbec nic nestojí. Na závěr ještě zmíním odlehčený úvod s reklamou (a chytlavým jinglem) na Quarkův bar, který je v kontrastu se zbytkem epizody.
5/5 |
|
|
|
| | | kapitan Pike: njn, tak to sem se tím fórem tedy netrefil :D |
|
|
|
| | 4x21 The Muse
- Velmi slabé. Zápletka s Jakem a Onayou podle mě patří mezi to nejhorší z DS9. Je to celé velmi statické a téměř hned od začátku je nad slunce jasné, že vesmírná upírka z Jakea vysává život. Jake tedy píše román, aniž by si za celou dobu uvědomil, co se děje a my jako diváci pouze čekáme, až ho Sisko starší nepřekvapivě zachrání. Onaya by se hodila spíše do TOSky a to i díky klišé s nadpřirozenou bytostí, která si i přes znalost celé galaxie, potrpí primárně na pozemšťany (zde Keats a Catullus). To, že Jake psal stejný román, jako byl zmíněn v alternativní budoucnosti v The Visitor, je asi jediná věc, která se mi opravdu líbila. Je to geniální detail.
- Vedlejší (alespoň dle názvu epizody) zápletka s těhotnou Lwaxanou je naštěstí relativně přízemní. Odo a Lwaxana mají očividnou společnou chemii a je zde nemálo nenucených lidských momentů. Odo se v přítomnosti Lwaxany nebojí být sám sebou, což moc pěkně koresponduje s událostmi z prvosezónní epizody The Forsaken. Na druhou stranu má Odo spoustu jiných skvělých epizod a o výjimečný character development se tedy nejedná. Ve druhé půlce se to po příchodu Jeyala (otec Lwaxanina dítěte) bohužel zvrhne v melodrama, protože tavianská kultura vyžaduje, aby Odo při sňatku přítomným přesvědčivě dokázal, že Lwaxanu opravdu miluje. Odo měl před ostatními hezký projev, ale ty okolnosti působily na můj vkus až příliš samoúčelně.
- Většina DS9 epizod, ve kterých jsou přítomny dvě dějové linie, má jasnou A a B zápletku. Tady mi to tak vůbec nepřišlo a více screen timu měla pocitově zápletka s Odem a Lwaxanou. I přes slabý scénář musím pochválit alespoň herecké výkony dvou vedlejších postav. Michael Ansara si střihl roli Jeyala, tak jsem si říkal, že byla škoda nechat Kanga v Blood Oath zemřít. Myslím, že bohatě stačila smrt pouze jednoho z klingonských veteránů. Onaya pro změnu působila mysteriózně, přesně jak scénář podle mě zamýšlel.
1,5/5
4x22 For the Cause
- Po dlouhé době (snad poprvé od epizody Defiant) se na scénu vrací Makisté a opět je to výborné. Odhalení Eddingtona jako Makisty je pro seriál v zásadě dobré rozhodnutí, byť je trochu v kontrastu s Eddingtonovým striktním dodržováním pravidel, které jsme měli možnost vidět v těch pár epizodách, ve kterých se objevil. Argumentaci, že to byla pouze součást jeho krytí, nepovažuji za příliš validní. To je z mé strany asi jediný rozporuplný poznatek, protože je jinak myslím zjevné, že původně jako příslušník Makistů zamýšlen nebyl. To, že jsme se o něm za ty dvě sezóny mnoho nedozvěděli, té uvěřitelnosti ale ve výsledku naštěstí nahrává. Eddingtonův proslov na konci je skvělý a v mnohém nutí k zamyšlení podobně jako se to povedlo v Paradise Lost. Jen to jeho srovnání Federace s Borgy (byť úderné) již bylo poněkud demagogické. Siskova odezva byla také perfektní. Nejlepší konflikt je vždy takový, když mají obě strany legitimní argumenty.
- Moc se mi líbil ten koncept, kdy Kassidy Yates zároveň je i není red herring. Fungovalo to moc dobře i proto, že pokud by tvůrci chtěli ukončit již rok trvající vztah mezi ní a Siskem (na seriál je to dlouho), tak tohle by nebyl vůbec špatný způsob, jak se jí kreativně zbavit. O to více příjemně překvapí konec, kdy si Sisko nehraje na nějakou falešnou zhrzenost, ale je Kassidy schopen odpustit. Kassidy je zároveň ochotna si odpykat trest za napomáhání Makistům. Celkově bylo super, že se Sisko v epizodě nechoval vůbec zaslepeně, možná jen v té scéně, kdy Kassidy začal impulzivně přemlouvat k odletu na Risu. Zde bych od tvůrců ocenil minimalističtější přístup. Trochu mě mrzí, že v epizodě opět nebyl zmíněn Siskův kamarád Cal Hudson. Vlastně si myslím, že Hudson tu roli Siskovy nemesis klidně mohl sehrát taky.
- První setkání Garaka a Ziyal bylo moc fajn, jen mi to nějak vůbec nesedělo jako vedlejší zápletka k linii s Makisty. Garak z nějakého důvodu místy působil mírně natvrdle, ale Robinson svým výkonem nedostatky ve scénáři z větší části kryl. Změnila se představitelka Ziyal, čehož bych si sám ani nevšiml. Jo a springball vypadá ultra lame.
4,5/5 |
|
|
|
| | Mvek:
Já to vnímal jako právě okatou narážku, že kouření jim vadí
Právě že mi to přišlo čistě jako pokrytecká kritika kouření ze strany tvůrců.
Já to vnímal jako dost hysterický záchvat.
Asi ano, ale mně přijde, že ty jakože záchvaty smíchu třeba i při extrémně nebezpečných situacích, využívají seriály strašně často. A téměř vždy mi to přijde hrozně na sílu. |
|
|
|
| | Telemachus Rhade:
V Past Tense tuším byl zmíněn rok sjednocení Irska 2024.. |
|
|
|
| | Mirak 315627:
Quark se sice pohoršuje nad kouřením cigaret, ale živit se prodejem alkoholu už je v pořádku.
Já to vnímal jako právě okatou narážku, že kouření jim vadí, nad to jsou povznesení, ale alkohol nebo hazard jsou v pořádku. Prostě jen odlišnost kultur. Ale samozřejmě s ohledem na jiné moralizování ve ST a možná na nějaké další kritiky i od ostatních postav, na které jsem zapomněl, to možná tak není.
Mirak 315558:
Věřím, že scéna, ve které si Dukat sedne na bodlák a oba se s Kirou začnou smát, až se za břicho popadají, se jistě mnoha divákům líbila, ale mně to přišlo velmi křečovité. Obzvlášť ze strany Nany Visitor.
Já to vnímal jako dost hysterický záchvat. Jestli tomu tak nemělo být, tak ano, bylo to strašné.
4x09 The Sword of Kahless - mě bohužel nudil a přišel mi hodně zahozený potenciál.
Jinak Tony Todd tak brzy se navrátivší jako Kurn mi trochu vadil. Přece jen on má výrazné podání, takže ta maska tolik nestačí. Ale jasně, není to nic neobvyklého ve ST. Přesto takový Brunt/Weyoun je o dost méně poznat (já to při prvním zhlédnutí nevěděl).
|
|
|
|
| | | S.S.Enterprise: A tady je to kvůli O'Brienovi? :) |
|
|
|
| | | Jinak mi přijde, že logicky se 5x03 odehrává až po 5x04 |
|
|
|
| | | Teď jsem psal hodnocení pro 5x03 Looking for Par'Mach..., kde se právě zamýšlím nad tou totálně random selekcí epizod, u kterých si někdo řekl, že je top nápad natočit k nim sequel :) |
|
|
|
| | | Mně ten prapůvodní námět taky přijde mnohem zajímavější než ten skutečně natočený. Virtuální záležitosti mě moc nebaví, i když ve zmíněné Inner Light to fungovalo perfektně. Asi protože tam Picard prožívá plnohodnotný a příjemný život a do budoucna ho to obohatí např. hrou na hudební nástroj. Já chápu, že se nabízí nechat někoho z hlavních postav virtuálně trpět a třeba i spáchat vraždu, ale nepřišlo mi to divácky až tak atraktivní. Dívám se do hodnocení a dal jsem tomu 3/5. Souhlasím s tím, že nejvíce episodě škodí, že je příběh kompletně uzavřen v rámci jedné episody, i když se tady roztažení O'Brienova traumatu na více episod přímo nabízelo. |
|
|
|
| | Mirak:
Prapůvodní námět byl o Bajorance Sito z TNG Lower Decks
Damn! A místo toho máme tohle? Teď tu epku už vyloženě nesnášim :) |
|
|
|
| | 4x19 Hard Time
- Tohle je na stand-alone epizodu strašně náročný koncept. Aby to opravdu fungovalo, tak to musí být prakticky bezchybné, jako byla TNG The Inner Light. Nicméně i Picardoův zážitek byl přímo a nepřímo zmíněn v dalších epizodách a to byla TNG z větší části epizodní seriál. VOY Ex Post Facto s podobným nápadem byla sice celkově slabší epizoda, ale vzhledem k tomu, že Paris byl účinkům "duševního vězení" vystaven podstatně kratší dobu, tak to přeci jen působilo uvěřitelněji. Možná kdyby alespoň zkrátili tu dobu věznění třeba na 5 let, ale 20 let je zbytečně moc a pro diváka už je to až příliš abstraktní představa. DS9 bohužel neměl zájem z toho udělat dlouhodobější character arc ani třeba do konce sezóny, takže Hard Time tím částečně prostě vyzní do prázdna.
- Jinak je to solidní epizoda a její problémy skutečně spočívají spíše v tom, že měla sloužit jako startovní čára k O'Brienově postupné aklimatizaci. Colm Meaney je po herecké stránce samozřejmě sázka na jistotu, takže jeho chování působí v rámci možností uvěřitelně. Vše je díky standardní stopáži epizody příliš uspěchané (návrát do služby), ale dá se to. Skvělí jsou zejména empatický Bashir a Keiko, kteří s pochopením O'Brienovi situace zápolí stejně jako diváci.
- Hlavním "tahákem" je odhalení vraždy O'Brienova fiktivního spoluvězně Ee'Chara. Je to drsný moment, Ee'Char mi sice nebyl příliš sympatický, ale svůj účel to plní dobře. Nejsem si jistý, jestli byly nutné ty halucinace, i když mi nevadily. Nějak jsme se v epizodě ani nedozvěděli, z jakého kvadrantu měli být O'Brienovi věznitelé Argrathi. Potěšily lehce meta narážky na O'Brienovo nedávné utrpení v epizodách Whispers a Tribunal.
- Prapůvodní námět byl o Bajorance Sito z TNG Lower Decks, která po osvobození z cardassianského vězení trpí post-traumatickým stresem, mimo jiné proto, že doopravdy zavraždila svoji spoluvězenkyni. Jo, zní to jako totálně skvělá epizoda.
3/5
4x20 Shattered Mirror
- I přes to, že to přímo navazovalo na předcházající dvě epizody ze zrcadlového vesmíru a nedá se myslím objektivně říct, že by tento díl byl výrazně slabší, tak mě to bavilo trochu méně. Seznámit Jakea se zrcadlovou Jennifer Sisko se možná zdálo jako dobrý nápad, ale bohužel to na mě působilo, jako rehash seznámení Bena a Jennifer ve Through the Looking Glass. Ano, Jake je Jennifer samozřejmě okouzlen, protože mu připomíná jeho matku a Jennifer se také v závěru poněkud předvídatelně obětuje, aby mu zachránila život. Působilo to na mě poněkud šablonovitě.
- Líbila se mi zoufalost rebelů, kteří se neštítili využít Jakea k tomu, aby do zrcadlového vesmíru vylákali Siska, který jim pomůže s konstrukcí jejich vlastního Defiantu. Ani toto nebylo nějak zvlášť nápadité, ale musím uznat, že závěrečný vesmírný souboj stále vypadá velmi slušně.
- Celkově se mi líbily spíš některé detaily a drobnosti. Smiley je oproti dvěma předcházejícím epizodám poněkud otrkanější, Bashirovi paruka sice stále nepadne, ale bylo cool, když Siskovi vrátil ránu pěstí. Mimochodem i zrcadlové protějšky Bashira a O'Briena mají správnou chemii, škoda že se na to víc nezaměřili. Obligátní ferengskou smrt tentokrát odnesl Nog, paradoxně byla na vině vděčnost intendantce za to, že zabila Quarka a Roma, díky čemuž Nog zdědil bar :) Nejvíc mě asi bavily izolované scény mezi kouzelně archetypálním zloduchem Worfem a patolízalem Garakem. Scéna se ztraceným klíčem je obzvlášť vypečená. Ty narážky na vágní sexuální orientaci zrcadlových postav jsou také dobré.
3/5 |
|
|
|
| | 4x17 Accession
- Námět velmi dobrý, zpracováním ucházející. Vývoj Siska a jeho postupné smíření se s rolí Vyslance mě ale velmi baví a zde jsme zaznamenali další výrazný posun od epizody Destiny. Za mě je to nejdůležitější aspekt epizody, takže mi až tak nevadilo, že jako drama Accession trochu selhává. Epizodě by možná prospělo účinkování Winn, která byla pouze zmíněna, ale pravděpodobně by to bylo za cenu částečné ztráty spotlightu pro Siska. Akorem Laan není vyloženě antagonista a i přes lpění na přežitém kastovním systému (o kterém mimochodem slyšíme poprvé), se jinak chová čestně a po závěrečné konfrontaci s Proroky, předá roli Vyslance Siskovi bez protestů zpět. Nebezpečnost znovuzavedení kast má pak demonstrovat vedek Porta a jeho zavraždění jiného vedeka, protože si dovolil setrvat vedekem i přes odlišnou D'jarru. Tenhle pokus šokovat diváka, mi přišel těžce over the top a to včetně následného chování vedeka Porty, který jakoby nerozumí tomu, že udělal něco špatného.
- Akorem Laan sice nebyl zahraný špatně, ale stejně si myslím, že to chtělo výraznějšího a charismatičtějšího herce. Richard Libertini byl na můj vkus až příliš všední. V tomhle si holt DS9 většinou vede znamenitě, tudíž je zde trochu obětí vlastního úspěchu. V epizodě mě zklamala Kira. Je mi jasné, že kontrast mezi její náboženskou vírou a racionálním uvažováním, tam byl od začátku, ale zde už mi její chování přišlo hloupé. Její slepá víra je zde prezentována jako přednost, s čímž tedy bytostně nesouhlasím. Nesmyslné plácání zvířátek z plastelíny mi přišlo spíš smutné. Využití prastaré bajoranské lodi z Explorers byl moc pěkný detail.
- Odlehčená vedlejší zápletka s návratem Keiko na stanici byla super. Líbilo se mi, že z konce O'Brienova života jako slaměnného vdovce, byli O'Brien s Bashirem rozmrzelí tak nějak nastejno. Worfova reakce poté, co se dozví, že Keiko čeká další dítě, byla vskutku priceless.
3,5/5
4x18 Rules of Engagement
- Soudní dramata bývají statická a tato epizoda i přes jistá ozvláštnění, není výjimkou. Je to dobře natočené a ty flashbackové scény, které jsou zároveň výpověďmi svědků a dalších účastníků soudního procesu, jsou skvělý nápad (třeba i v kombinaci s Quarkem jako nespolehlivým vypravěčem), což epizodu oživuje. Celkově tomu ale chybí údernější momenty. Překvapilo snad někoho, že zničená civilní transportní loď, byla součástí komplotu Klingonů na zdiskretování Worfa a potažmo celé Hvězdné flotily? Myslím, že tady bylo namístě přijít s něčím trochu komplexnějším a překvapivějším.
- Má to být Worfova epizoda a tematicky to pěkně rozvíjí některé myšlenky ze Sons of Mogh, zejména úvaha nad tím, jestli je Worfovo místo skutečně ve Hvězdné flotile nebo jestli existuje varianta, že se časem vrátí ke Klingonům. V celé epizodě měl ale Worf překvapivě málo prostoru a motivaci pro jeho rozhodnutí se dozvídáme až v závěrečné scéně na Defiantu, kde ho Sisko náležitě vyplísní. Jinak je převážně pasivním účastníkem procesu, tedy když nepočítám to profackování Ch'Poka. Neodpustím si zmínku o tradičním klišé, kdy je do role obhájce obviněného dosazena jedna z hlavních postav. Obávám se, že chudák flotilní JAG musí být prakticky bez práce :)
- Klingonský advokát Ch'Pok byl fajn. Líbila se mi ta několikrát zdůrazněná pointa, že Ch'Pok považuje soudní řízení pouze jako jinou formu bitvy. Oproti tomu nevýrazná vulkánská soudkyně na děj neměla prakticky žádný vliv.
3,5/5 |
|
|
|
| | 4x15 Sons of Mogh
- Slušné, ale nesedělo mi chování některých postav. Určitě je super, že si po dlouhé době vzpomněli na Kurna (naposledy se objevil v TNG Redemption). A řešení následků Worfova rozhodnutí z The Way of the Warrior pro rod Moghů se mi moc líbilo. Kurn bažící po rituální bratrovraždě je klasický klingonský námět a nic proti němu nemám. Měl jsem ale po 7 sezónách TNG, dost problém uvěřit tomu, že by na to Worf přistoupil a pokusil se Kurna zabít na přímo stanici. Je přeci obrovský rozdíl mezi tím, když by se Worf s Kurnem tajně vydali třeba na Boreth a vykonali to tam a mezi tím, že Worf Kurna zapíchne ve své kajutě na DS9. Je neuvěřitelné, že by si to Worf vůbec neuvědomil a zároveň je to tudíž smutný případ toho, kdy potřeby scénáře vítězí nad konzistentním chováním postav. Aspoň že ho Sisko pořádně seřval.
- Ani závěrečné řešení nemá úplně čisté provedení. Je mi dost proti srsti, že Kurnovi vymazali vzpomínky a dosadili novou identitu bez jeho souhlasu. Teda ještě bych pochopil, že se tak jako starší bratr rozhodl Worf, ale že na to bez okolků přistoupil Bashir? To opět není příliš uvěřitelné. Minimálně krátká scéna zde prostě chyběla. Jinak Tony Todd podává standardně kvalitní výkon a kromě těch dvou kontroverzních scén, je zde spousta pěkných momentů. Celkově je ale spíš škoda, že se Kurna tímto způsobem zbavili. Myslím, že potenciál ještě alespoň na jednu epizodu s "Rodekem" tam byl. DS9 se ale i přes veškerou kontinuitu, bohužel ke spoustě zápletek, u kterých si to o sequel říkalo, už nikdy nevrátili. Jinak by mě zajímalo, co by si Alexander pomyslel o tom, když Worf Jadzii řekl, že nemá žádnou rodinu.
- DS9 se po delší době vrátila ke dvěma zápletkám v rámci jedné epizody. Vedlejší zápletka s klingonským zaminováním sektoru asi patří k těm nejlepším, jaké jsem viděl. To postupné odhalování záhady, co mají vlastně Klingoni za lubem, bylo úplně skvělé. Bonusem je pak samozřejmě to, že to souviselo s aktuálním ústředním dějem.
- runabout update: + Yukon
3/5
4x16 Bar Association
- Tématem je to samozřejmě low ceiling epizoda, ale svoje světlé chvíle to mělo. A jsem rád, že podobné epizody v DS9 jsou. Premisa Quark vs. Rom, podobně jako ve Family Business, kupodivu funguje a je to další zajímavý pohled do ferengského světa byznysu, tentokrát z pohledu řadového zaměstnance. Epizoda nenudí, avšak i přes faktor hrozby v podobě likvidátora Brunta a jeho nausicaannských noshledů, děj celkově mnoho překvapení nenabízí. Je od začátku jasné, že Rom a zbytek personálu z Quarkova baru, dosáhnou minimálně nějaké formy kompromisu. Je to spíše odlehčený díl, ale s humorem rozhodně netlačí na pilu, byť Quarkovi polofunkční holografičtí číšníci se opravdu povedli. Epizodu v mých očích z průměru vytahuje samotný závěr, ve kterém se dozvídáme, že Rom narukoval k bajoranské milici jako technik. Nice character development!
- Vedlejší zápletka s aklimatizací Worfa již zde místy působí, jako mlácení prázdné slámy. Jeho stížnosti na nedostatečnou bezpečnost na stanici už opakovaně zazněly v předchozích epizodách. Ve výsledku to tedy vyústí v jeho přestěhování z DS9 na Defiant. Proč ne. Super moment byl, když Odo Worfovi zmínil poněkud trapné incidenty z TNG A Matter of Time a Rascals. V epizodě zbyl také prostor na pár scén, které s dějem souvisely spíše okrajově, ale líbily se mi moc. O'Brienova historka o předkovi odborářovi, kterou inspiroval Roma a pak skvělá scéna ze zadržovací cely po off-screen rvačce mezi Worfem a O'Brienem (Bashir je chtěl jen zastavit!).
- Trochu problémy mám zatím s postavou Leety, které to sice sluší, ale z hlediska přínosu pro seriál, je to tak nějak všechno. Stejně tak se mi nelíbili ti dva ferengští číšníci, kteří se v DS9 objevují poprvé. Je mi jasné, že obyčejný divák tohle nerozpozná a nějaké "mluvící" postavy tam potřebovali, ale na mě jejich náhlá přítomnost působila, jako pěst na oko.
3/5 |
|
|
|
| | 4x13 Crossfire
- Jako epizoda sloužící k rozvoji postavy Oda, to bylo dobré, ale DS9 mě již rozmazlilo, takže i v rámci přízemní charakterové epizody očekávám kvalitní zápletku. Crossfire ale nenabízí děj prakticky žádný. Přitom atentát na Shakaara, plánovaný cardassianskou teroristickou organizací True Way, rozhodně potenciál má. Bohužel to postupně celé vyšumí do ztracena a atentátníkem je generický alien, kterého hraje komparzista. V podstatě se to tedy omezuje na jedinou cool scénu ve výtahu, kdy Odo pomocí svých schopností, zastaví výtah řítící se do záhuby.
- Teaser s Odovou ranní rutinou byl super a celkově se mi líbilo, jak zde byl Odo vykreslen. U Heart of Stone jsem psal, že nejsem fanouškem vztahu Kiry a Oda, nicméně Odova platonická a neopětovaná, láska v rámci téhle epizody je naopak zpracována velmi uvěřitelně. Odova vzrůstající neschopnost, při plnění svých pracovních povinností, byla také zachycena dobře. Scény mezi Odem a Worfem, které zdůrazňovaly, jak jsou si v lecčem podobní, se mi také líbily. Možná je škoda, že Michael Eddington byl obsazen do role šéfa bezpečnosti na DS9, protože je to pozice, která by Worfovi sedla lépe. Funkce velitele strategických operací mi vždycky přišla lehce nadbytečná. Jinak jsem měl trochu obavu, jak vyzní scény mezi Odem a Quarkem, ale naštěstí to nikdy nesklouzlo do totálního hugfestu.
- Při svém prvním účinkování se mi Shakaar líbil, ale tady je slabý a je vidět, že slouží jako pouhý plot device. To jak se příhodně svěřoval Odovi se svými city, mi přišlo přehnané a nepřirozené. Jinak se mi líbí, jak se Kira romanticky zaplétá pouze s kandidáty na kai a prvními ministry. Trochu mě také zaskočilo, že v epizodě úplně absentovala jakákoli zmínka o pokusu o převrat na Zemi. Přitom stačila jediná by the way věta, které myslím DS9 jinak hojně využívá.
3/5
4x14 Return to Grace
- Vydařený sequel k Indiscretion. Dukatův společensko-politcký pád je vyobrazený zábavnně a musím říct, že jsem měl u toho trochu škodolibou radost. Svým způsobem mě bavilo sledovat poníženého Dukata, v roli pouhého velitele nákladní lodi. Rozhodně ale nemám pocit, že by jeho postupný přerod v antihrdinu působil nějak neuvěřitelně. Vytvořil si sice hezký vztah k nemanželské dceři, ale stále je ovládaný touhou po moci a nedělá mu nejmenší problémy chladnokrevně popravit klingonskou posádku, uvězněnou na nákladní lodi. Dukat "going rogue" je nicméně fascinující rozuzlení.
- Opět se jedná spíše o charakterovou epizodu a děje je tu pomálu. Klingoni povraždí cardassianskou a bajoranskou delegaci a Dukat s Kirou se i přes to, že disponují pouze nákladní lodí, rozhodnou, že budou klingonského dravce, zodpového za útok, pronásledovat. Trochu mi to připomnělo Starship Down, byť okolnosti byly samozřemě odlišné. Líbilo se mi využití transportérů dravce k prohození obou posádek. Pobavila mě scéna ze začátku, kdy Dukatova loď vystřelí na dravce a účinek je tak mizivý, že dravec palbu ani neopětuje. Nicméně si myslím, že ve většině epizod by Klingoni takto shovívaví nebyli.
- Dukatovy pokusy o okouzlení Kiry jsou napsané uvěřitelně. Jsem rád, že si tvůrci nikdy ani náznakem nepohrávali s myšlenkou, že by Kira mohla jeho city opětovat. Vůbec by to k ní nesedělo. Naopak ta její nehynoucí antipatie je ta jediná uvěřitelná reakce. Poprvé se objevuje Damar, který bude v budoucnu prominentní postavou. Je to popravdě dost bída. A nejde o to, že by měl málo prostoru. Právě naopak, i v této limitované roli byl překvapivě velice slabý a bez kontextu bych si lámal hlavu nad tím, proč tento glorifikovaný komparzista, dostává tolik prostoru. Ziyal je v pohodě a její přistěhování na stanici není nic proti ničemu a má zcela jistě potenciál.
4/5 |
|
|
|
| | Telemachus Rhade:
S3 měla končit ale trochu jinak. Namísto Defiantu měl Leyton zničit vulkánskou loď a Vulkán měl vystoupit z Federace. Což logicky neprošlo přes Bermana, takže byl nařízen re-write. Necliffhangerové finále přišlo až později s rozhodnutím narvat do DS9 TNG postavu a uvést seriál druhým pilotem.
Ve výsledku win-win :) |
|
|
|
| | Samozřejmě souhlasy se vším. Tohle je jeden z TOP momentů seriálu.
Dvě věci:
1) Mrkni někdy na To Kill a Mockingbird s Gregory Peckem a Brockem Petersem.
2) S3 měla končit ale trochu jinak. Namísto Defiantu měl Leyton zničit vulkánskou loď a Vulkán měl vystoupit z Federace. Což logicky neprošlo přes Bermana, takže byl nařízen re-write. Necliffhangerové finále přišlo až později s rozhodnutím narvat do DS9 TNG postavu a uvést seriál druhým pilotem. |
|
|
|
| | 4x11 Homefront
- Skvělá epizoda, která rozvíjí témata z The Adversary a The Way of the Warrior, kdy Dominion vede proti mocnostem Alfa a Beta kvadrantu velice účinnou hybridní válku. Infiltrace Země Zakladateli a následné odpálení bomby na diplomatické konferenci, je silné téma a zpracované je to perfektně. Moc pěkně tomu sedí i to komornější pojetí, byť samozřejmě s rozpočtem televizní epizody ani neměli příliš na výběr. Konec, kdy je na Zemi vyhlášeno stanné právo a ulicí procházejí bezpečnostní složky Flotily vybavené fejzrovými puškami, je velmi působivý a vzhledem k současné době, také náležitě mrazivý.
- Je zajímavé, že u takto zásadní epizody se z main castu významnější role zhostí jen Sisko, Odo a Jake (zbytek má jen prodloužené cameo na začátku). Musím ale konstatovat, že je to ku prospěchu věci. Díky tomu je tam spousta prostoru na scény s rodinou Siskových, které jsou výborné. Joseph Sisko je perfektně zahraný a do epizody přináší perspektivu obyčejného člověka, která je pro děj stěžejní. Všechna zaváděná bezpečnostní opatření jsou jednoduše zdůvodnitelná a logicky obhajitelná, ale to samozřejmě neznamená, že by nešla snadno zneužít. Poněkud zbytečné mi přišlo zapojení Noga, což se pravděpodobně změní v druhé části.
- Admirál Leyton je další castingové terno. Robert Foxworth má vzhled, charisma a herecké schopnosti, jako stvořené pro ztvárnění prominentního a snadno zapamatovatelného admirála Flotily. Velmi dobré rozhodnutí bylo ukázat pokus o nahrazení Leytona Zakladatelem už relativně zkraje epizody, protože tohle se nabízelo až jako příliš příhodné klišé k vypointování celé zápletky. Zajímavé bylo také představení prezidenta Federace Jareshe-Iniya. Zajímavé bylo tedy především to, že prezidentem nebyl člověk, ani jiný významný druh. Dokonce šlo o druh dříve neviděný, přesně po vzoru Star Treku VI. Jinak mi ale herecký výkon jeho představitele přišel poněkud mdlý a většinu času jsem měl pocit, jako kdyby své repliky četl z nápovědy, kterou mu během natáčení ukazoval suflér. Také mi prezidentova argumentace přišla velmi naivní.
5/5
4x12 Paradise Lost
- Hned z teaseru je zřejmé, že s tou invazní flotilou Dominionu to nebylo zase tak žhavé a moc se mi líbilo, že děj byl tak hladce nasměrován úplně jinam, než předcházející epizoda naznačovala. Zápletka s defakto vojenským převratem v srdci Federace je odvážná a ambiciózní. Díky dospělému a realistickému zpracování je to neskutečně silná epizoda, která dokázala zužitkovat již tak vynikající setup z Homefront. Zakladatelé využili obdobnou taktiku, jako v The Way of the Warrior, kde se jim skrze sofistikované intrikánství povedlo iniciovat konflikt mezi Federací, Klingony a Cardassiany.
- Admirál Leyton je jednoznačně nejpřesvědčivější ze všech těch zrádných admirálů, které jsme napříč Trekem viděli. Leyton je totiž nebezpečně uvěřitelný. Není to černobílý zloduch a i když je o správnosti svých činů skálopevně přesvědčený, je na něm dobře vidět, že některé kompromisy mu těžce nahlodávají svědomí. Jistě si při přípravě svého plánu na převzetí moci nikdy ani nepřiputil, že by musel dát rozkaz k útoku na jinou loď Flotily. Trochu jsem se pozastavil nad tím, že k sabotáži využil kadety, protože mi to přijde nesmírně riskantní. Jistou logiku to samozřejmě má. Vím, že herecké výkony vedlejších postav chválím v DS9 často, ale Robert Foxworth v roli Leytona totálně steals the show. A to má nadupanou konkurenci v podobě Brookse a Peterse.
- Jinak je tohle možná dosavadní nejsilnější Siskova epizoda. Minimálně v prvních dvou řadách měli tvůrci problémy s vyprofilováním jeho postavy (minimálně oproti jiným), ale to už je opravdu minulostí. Jeho noční rozhovor s Leytonem v restauraci nebo závěrečná scéna, ve které Sisko donutí Leytona, aby si přiznal, že už je po všem, jsou skvostné momenty. A prokládané je to velice povedenými osobnějšími scénami s tvrdohlavým otcem. Rodinní příslušníci hlavních postav nejsou v Treku nic vzácného, ale Joseph Sisko jednoznačně patří mezi ty nejlepší a nejvýraznější. Odo v epizodě také není špatný, ale je zastíněn dalšími postavami. Zbytek hlavních postav se objeví (mínus Quark) na konci v Defiantu při souboji s Lakotou. Povinná akční scéna do děje naštěstní zapadla naprosto přirozeně.
- Vzhledem k flexibilitě DS9, bych se z tohoto námětu nebál udělat trojepizodu. V žádném případě nemám pocit, že by bylo cokoli uspěchané, ale i přes to si myslím, že kvalitního materiálu na ještě jednu epizodu by se našlo spoustu. Minimálně bychom měli to potěšení sledovat Leytona a Josepha Siska ještě o něco déle. Jinak to bylo původně plánované finále třetí řady, ale Paramount to zařízl, protože nechtěl tradiční cliffhanger, takže vznikla matná epizoda The Adversary.
5/5 |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
