|
|
Spravuje: Mirak
Počet příspěvků: 7632 |
|
|
|
| | 5x21 Soldiers of the Empire
- Nedívalo se na to vůbec špatně, ale ten zjevný potenciál to podle mě nenaplnilo. I přes svou jedinečnost mi to paradoxně připomnělo některé starší epizody. Nabízí se zejména moje velmi oblíbená TNG A Matter of Honor, která jako první umožnila divákovi nahlédnout do života na klingonské lodi. Zároveň si myslím, že ta tísnivá atmosféra se tam povedla navodit mnohem lépe než zde. Také mi to hodně připomínalo The Sword of Kahless. Obě epizody mají výbornou premisu s klingonskou tematikou, kterou se ale nepovedlo přetavit v opravdu silnou epizodu. A nakonec mi to připomnělo ještě Return to Grace, protože i ta se za podobné situace zaměřovala spíše na rozvoj postav a zápletka byla odsunuta na vedlejší kolej.
- Opět mě překvapilo, že stejně jako v předcházející epizodě, je i zde tradiční klimax vyřešen pouze offscreen. Já chápu, že to ultimátně byla hlavně charakterová studie a snaha natočit epizodu z pohledu Klingonů, ale stejně mi přijde zvláštní utnout děj před samotným soubojem s Jem'Hadary. Nicméně se mi líbilo, že se nebáli ukázat, jak silně Martoka ovlivnilo dvouleté uvěznění v zajateckém táboře Dominionu. I Worf je zde v zajímavé situaci, protože je rozpolcen mezi věrností k Martokovi a povinností k demoralizované posádce Rotarranu. Jeho win-win řešení, kdy se nechá v souboji s Martokem naschvál porazit, mi přišlo trochu předvídatelné, ale líbilo se mi. Závěr s přijetím Worfa do Martokova rodu byl také fajn, ale vzpomněl jsem si na chudáka zneuctěného Kurna a drastické řešení jeho situace. Škoda, že to ještě rok nevydržel.
- Chápu, že Dax plnila pro scénář důležitou úlohu neutrálního hlasu, ale osobně bych možná radši viděl opravdu all-Klingon epizodu. Jednotliví prominentní členové posádky Rotarranu sehráli své role dobře, i když opravdu zajímavý mi přišel jen jízlivý a cynický Leskit, jehož postava byla vskutku zábavná. Také se mi líbilo ukázání některých dříve neviděných zvyků, třeba ceremionální převzetí velení lodi prvním důstojníkem a následně kapitánem. Opravdu povedená byla ta klingonská válečná píseň. Byl to v podstatě drobný detail, jehož zakomponování však muselo dát spoustu práce. A vyplatilo se, protože ta závěrečná scéna na Rotarranu, kde ji zpívá celý můstek, patří mezi nejlepší momenty celé epizody.
3/5
5x22 Children of Time
- Heh, Children of Time je jako epizoda VOY, když by VOY byl kvalitní seriál. Ne, že by si s epizodou VOY Tuvix byly podobné, ale některých paralel si nešlo nevšimnout. Celkově to bylo originální, zábavné a také to kupodivu nepůsobilo šíleně. Bylo sice jasné, že posádce Defiantu se na konci podaří dostat zpět domů a "hrajeme" tedy pouze o životy kolonistů, ale i tak to bylo poutavé. Taky se mi líbilo, že se epizoda úplně vyhnula nějakým laciným násilným konfliktům mezi Siskovou posádkou a jejich potomky. Přítomnost Klingonů tomu totiž trochu nahrávala. Ve výsledku to tedy bylo omezené na zajímavé morální dilema, ze kterého se scénář nesnažil nějak zbaběle vybruslit, jak to bohužel občas bývá.
- Jak se ale brzy ukázalo, tak hlavním účelem epizody bylo posunout vztah mezi Odem a Kirou. Na začátku se dozvíme, že se Kira rozešla s Shakaarem. Na tom by nebylo nic až tak zvláštního, ale zarazilo mě, když říká, že se rozešli proto, že jim to ve svatyni na Bajoru řekli Proroci. Přijde mi, že někdy od poloviny čtvrté sezóny se ten její náboženský fundamentalismus stupňuje a dere do popředí, což mě na Kiře nesmírně sere. Co už. Rene Auberjonois byl jako starší Odo, naprosto úžasný a myslím, že tu jeho vyzrálost se mu povedlo ztvárnit dokonale. Většina scén mezi ním a Kirou bylo povedených a myslím, že to bylo správné rozhodnutí odhalit Odovy city ke Kiře touto cestou. Obrovský problém mám ale se závěrem, obzvlášť poté, co se mi to rozleželo v hlavě. Asi bych dokázal pochopit, že když se Odo kvůli Kiře 200 let užíral, tak byl ochoten obětovat doslova cokoli, i když je to přinejmenším brutálně sobecký čin s krutými následky. Ovšem nechápu, jak by se Kira mohla na Oda ještě někdy podívat a nevzpomeout si na 8000 kolonistů, kterým byla ve jménu lásky, upřena možnost žít. Ani reakce současného Oda mi nepřišla adekvátní. Chápu, že on sám se s kolonisty nesetkal, takže k nim nemá žádný vztah, ale stejně mi z jeho strany chybělo odsouzení toho smrtícího romantického gesta. Neměl by být zděšený sám ze sebe a z toho, co by byl schopen udělat?
- Jinak bylo fajn sledovat různé reakce jednotlivých hlavních postav na své potomky. O'Brienovi byla samotná myšlenka pochopitelně nepříjemná, Bashirovu egu to dělalo velmi dobře a Worf se cítil poctěn. Jen mi přišlo, že si s těmi potomky hlavních postav až tak nevyhráli a výraznější byl (logicky) pouze Yedrin Dax. Na druhou stranu se nedá říct, že by v epizodě byla hluchá místa. Jen jsem přemýšlel, jestli ta symbolická scéna s obděláváním pole, nebyla too much. Pořád si nejsem jistý.
3,5/5 |
|
|
|
| | | Telemachus Rhade: U Empok Nor ještě nejsem :) |
|
|
|
| | Slysis o tom poprve, protoze sis necetl muj rewatch ;)
Uz nevim odkud jsem tenkrat tahal info. Imdb? MA? Nicmene to bylo u epky Empok Nor, kde svolil az po kompletnim prepsani scenare. |
|
|
|
| | Telemachus Rhade:
I Robinson přemýšlel, že by prostě nehostoval, apod. Asi jak odcházel Wolfe.
Wolfe rozhodně odešel proto, protože chtěl po pěti letech dělat vlastní věci. O tom, že chtěl končit Robinson slyším poprvé, zdroj? |
|
|
|
| | Pokud bych měl jmenovat nejslabší řadu DS9, bude to 5.
Doctor Bashir - 3/5
Jednoduché vyšetřování - 2/5
Business jako obvykle - 1,5/5
Pouta z krve a vody - 5/5 - To je ta výjimka, co potvrzuje pravidlo
Ferengi Love Songs - 1/5
Vojáci říše - 3/5
Children of Time - 3,5/5
Blaze of Glory - 3/5
Empok Nor - 1/5
In the Cards - 2/5
Scéna, ve které s regentem Palamaru rokují o tom, kolik milionů lidí plánuje zavraždit, mi přišla totálně over the top.
Ano, je to na poměry DS9 dost hloupé. Ale on ten konec S5 je celkově asi nejmíň konzistentní z celého seriálu. I Robinson přemýšlel, že by prostě nehostoval, apod. Asi jak odcházel Wolfe. |
|
|
|
| | 5x19 Ties of Blood and Water
- Což o to, dobré bylo to dobré, ale překvapivě už jsem měl pocit, že tu DS9 tak trochu vykrádá sebe sama. Sequel k výborné Second Skin potěší (bylo by velmi snadné na tuto epizodu zapomenout), i když se navzdory očekávání neobjeví pravá Iliana Ghemor, jejíž účast by se jinak samozřejmě nabízela. Tekenyho zpověď na smrtelné posteli tedy zůstává spíše v rovině plot device, který slouží k rozvoji postavy Kiry. Nějaký hmatatelný dopad na ústřední děj to nemá, což není vyloženě výtka, spíše konstatování. Tekeny Ghemor je fascinující postava a jsem rád, že byl jeho příběh alespoň touto formou uzavřen, nicméně přetrvává ve mně pocit, že z toho šlo vykřesat podstatně víc.
- Primárně je to tedy psychologická sonda zaměřená na Kiru, ale nějak zvlášť povedené mi to nepřišlo. Epizoda celou dobu vodí diváka za ručičku a vůbec mu nedovolí, aby si třeba část věcí odtušil sám. Místo toho jsou mu servírovány těžkopádné flashbacky z dob odboje, jejichž smysl i pointa jsou od prvopočátku víc než jasné. Paralela mezi umíráním Ghemora a otce Kiry je myslím až přehnaně zřejmá. Celkově jsem měl několikrát pocit, že si postavy navzájem pouze papouškují obecné pravdy. Opět je do toho také zakomponován motiv, že z okupace Bajoru nikdo neodešel s čistýma rukama. Zde už mi to přišlo repetetivní a zbytečné, i když to Kiře posloužilo hlavně jako zástupný důvod k tomu, aby nemusela čelit smrti někoho blízkého. Jinak je to další epizoda, která mě utvrdila v tom, že herecký talent Nany Visitor je značně omezený.
- Vlastně mě asi nejvíc bavilo zapojení sebejistého Dukata, který společně s Weyounem přiletí na DS9 vyvíjet diplomatický tlak na vydání Ghemora. Epizoda totiž šikovně prezentuje aktuální fungování Cardassianské unie jako vazala Dominionu. Samozřejmě potěšila i přítomnost Weyouna, i když je jeho role minimální. Každopádně nápad s klonováním Vortů mi přišel výborný. Dovoluje "oživení" skvělé postavy a zároveň je zcela v souladu s dříve viděnou zálibou Zakladatelů v genetických hrátkách.
3,5/5
5x20 Ferengi Love Songs
- O malinko lepší, než jsem očekával. Je to sice většinu času hlavně groteska, ale někde v polovině se to alespoň částečně zlomí a vyústí to v pokus o převrat na Ferenginaru. Je myslím opravdu škoda, že trochu neubrali na komedii a více neakcentovali řešení Bruntových pletich. To, jak Zek s Quarkem v závěru zmaří Bruntův pokus o to, aby se stal nagusem, je nám zcela nepochopitelně pouze ex-post převyprávěno. Samotná scéna natočena nebyla. Zekovo slábnoucí mentální zdraví je dobrý nápad, protože to i zpětně vysvětluje některé pochybné situace z předcházejících epizod. Občas totiž nebylo moc jasné, jak může být Zek nagusem. Dosadit Ishku jako stínového prvního úředníka je také zajímavý způsob, jak ferengskou společnost alespoň částečně posunout k emancipaci. Nová představitelka Ishky mi přišla o něco lepší než ta původní, ale pořád mi demonstrace některých emocí přišla problematická. Na vině je ale téměř jistě maska.
- Asi je to zastíněno některými výraznějšími aspekty epizody, ale Quark zde byl (narozdíl od Business as Usual) podle mě výborný. Je přesně v té poloze, která ta postavě sedí nejlépe. Pro vlastní prospěch mu nevadí obětovat štěstí vlastní matky, ale to neznamená, že by mu byl lhostejný osud celé Ferengské aliance. Svým způsobem je to patriot. Zápletka s odebráním Quarkovy obchodní licence byla nakonec vyřešena docela uspokojivě. Jen je škoda, že kromě Business as Usual, to na Quarka a jeho bar mělo prakticky nulový dopad. Přitom si myslím, že nápadů by se pár našlo. Klidně to mohli nějak více propojit třeba s tím Orionským syndikátem (ne, nedám si pokoj).
- Vedlejší zápletka se bohužel opět věnuje pokračujícímu vztahu Roma a Leety, ale zde mi to alespoň tematicky dává smysl. Bylo docela úsměvné, jak Rom okamžitě konvertoval k bajoranskému náboženství a měl nasazenou tu jejich naúšnici. Ale nevím, nepřišlo mi, že by jim ostatní postavy rozdávaly úplně užitečné rady. Závěr, kdy se Rom vzdá veškerého latinia, aby Leeta neměla důvod podepisovat ferengskou variaci na předmanželskou smlouvu, mi přišel takový... řekněme pohádkový. Potěšilo mě, že se alespoň prostřednictvím zmínky vrátili na stanici cardassijští hraboši. Nevím proč, ale vždycky mi to v rámci DS9 přišlo, jako sneaky cool nápad.
2,5/5 |
|
|
|
| | | Mirak: Tak on Steven Berkoff má taky poměrně pestrou filmografii :-) |
|
|
|
| | | kapitan Pike: Tak připomínal nestabilního sociopata z různých gangsterských filmů, ale holt tam to většinou hráli áčkoví top herci :) |
|
|
|
| | | Mirak: Prakticky se vším souhlas. Hrozně mě bavil návrat ke stylu cliffhangeru třetí sezóny (včetně geniálně napsaných dialogů). Pouze asi drobný nesouhlas v tom, že mě bavil představitel Hagatha. Spíš jsem měl dojem, že ta zápletka byla celá trochu na vodě a on sám moc nevěděl, co s tím :-) |
|
|
|
| | 5x17 A Simple Investigation
- A opět mnohem lepší, než jsem si pamatoval. Na epizodě je pozoruhodné, že když bych si odmyslel tu Odovu romantickou linku, tak mi to dějově hrozně moc připomíná některé epizody z první sezóny. Kromě zmínky o trvalé přítomnosti Klingonů na DS9, je to jinak zcela nezatížené ústředním příběhem seriálu a řeší se problémy několika epizodních druhů z "domovských" kvadrantů, kteří navštíví stanici. Bylo to současně příjemné zpestření i připomínka toho, jak moc se seriál za těch pět let kreativně posunul.
- Musím se přiznat, že jsem žil v domnění, že děj mám už po prvních pěti minutách přečtený až dokonce, takže mě závěrečný šikovný zvrat opravdu příjemně překvapil. Zápletka se záměrně tváří velmi předvídatelně, tudíž odhalení Arissy jako sci-fi variace spícího agenta, byla dost cool, protože většina diváků (včetně mě) jistě čekala nějakou formu zrady. Opět se mi líbilo to zapojení Orionského syndikátu. Jak už jsem psal v hodnocení The Ascent, Orionský syndikát a DS9 mi přijde jako match made in heaven. Teď už má samozřejmě DS9 na pořadí ambicióznější story-arcy, ale je škoda, že to výrazněji nezakomponovali do děje právě během první nebo druhé řady. Tak trochu mě překvapilo, že zrovna v této epizodě nebyla vedlejší zápletka, ale líbilo se mi, že jsme se alespoň v omezené formě vrátili do světa tajného agenta Bashira. Lady Wantsomore indeed.
- Odova premiérová romance mi nevadila, ale vůbec jsem nepochopil, proč to neproběhlo v období, kdy byl ještě člověkem. Přijde mi to jako promarněná příležitost. Vím, že celá epizoda se silně inspirovala noir filmy a i ty melodramatické romantické scény k tomu jaksi patřily, ale většina těch dialogů mezi Odem a Arissou mi přišla trochu těžkopádná. Obzvlášť to počáteční flirtování bylo dost cringe. Představitelka Arissy určitě nebyla špatná, ale nějaká chemie mezi ní a Odem tam podle mě absentovala. Každopádně se mi líbilo, že povaha hlavního zvratu dovolila tuto jednoepizodní romanci ukončit podstatně uvěřitelněji, než to bývá v jiných případech.
3,5/5
5x18 Business as Usual
- Škoda. Nesmírně zajímavé téma bylo zpracováno převážně hyperbolicky a místy také naivně. Namočit Quarka do vážnější zápletky a nechat ho obchodovat ze zbraněmi je totiž super nápad, ale nakonec jsem se spíš nudil. DS9 sám sobě nastavil laťku vysoko, protože v minulosti opakovaně předvedl, že zpracovat složitá témata poutavě a uvěřitelně umí, zde mi však chybělo obojí. Udělat z Quarkova simulátoru showroom se zbraněmi mi ještě přišlo jako docela cool nápad, ale veškeré jednání s klienty už bylo dost směšné a neuvěřitelné. Vlastně jsem z děje ani moc nepochopil, proč Hagath Quarka tak moc potřeboval. Jak ten veleúspěšný byznys do té doby dělal? Předpokládám, že by nebyl problém to domlouvat na Ferenginaru nebo na jiném neutrálním území. Scéna, ve které s regentem Palamaru rokují o tom, kolik milionů lidí plánuje zavraždit, mi přišla totálně over the top. I závěr, ve kterém proti sobě Quark poštve všechny znesvářené strany se mi zdál dost zjednodušeně pojatý.
- Na druhou stranu se mi líbilo, že konečně vidíme, jak Quark pociťuje nějaké hmatatelné dopady událostí z Body Parts. Asi jsem nikdy neměl pochyby o tom, že Quark není vyloženě bezskrupulózním podnikatelem a má určité hranice, které nechce překročit. Je však pravda, že ho seriál s vyloženě složitými rozhodnutími nikdy příliš nekonfrontoval. Je vážně škoda, že epizoda není napsána sofistikovaněji, protože bohužel nemám pocit, že by epizoda Quarkův charaker ve výsledku nějak lépe vydefinovala. Bylo fajn, že se po těch tunách zmínek konečně objevil Quarkův bratranec Gaila, ale výraznější stopu po sobě nezanechal. Představitel Hagatha mi přišel slabý a vůbec nezvládal prodat ty jeho frenetické výbuchy. Vím, o co se tvůrci snažili, ale tady se zkrátka moc nepovedl casting a na kvalitu epizody to mělo obrovský vliv. Nepřesvědčivě na mě působila i totální absence Roma, který na sebe v minulosti opakovaně bral roli Quarkova svědomí.
- Vedlejší zápletka s Milesem a Kirayoshim (cool name mmch.) se vlastně ani za zápletku moc označit nedá. Je to spíše jen takový medailonek z rutinního života na stanici. Neurazí ani nenadchne. Ale líbila se mi krátká připomínka událostí z Doctor Bashir, I Presume.
2/5 |
|
|
|
| | Mvek: Bashir-changeling se pokusil odpálit slunce Bajoru a udělat z něj supernovu.
Z bonusů je patrné, že tvůrci dopředu neměli vymyšlené skoro nic. Přitom se jim spousta stěžejních věcí povedla i tak. Jeden příklad za všechny je Odův původ. |
|
|
|
| | Mirak: Mám úplné okno, co byl ten plán Dominionu? Nějaká detonace díry nebo co?
Ad Doctor Bashir, I Presume - právě, že tady to vypadá, jako by tuto minulost Bashira měli v manuálu od začátku. Když jsem sledoval DS9 podruhé, tak to byla přidaná hodnota, když jsem viděl nějaké ty případy, jak je v tom či onom nepřekonatelný.
Takže je neuvěřitelné, jak se jim to povedlo využít, pokud to opravdu nikdo dřív nezvažoval. |
|
|
|
| | 5x15 By Inferno's Light
- Líbí se mi, jak DS9 operuje s cliffhangery. Finále jednotlivých sezón končí spíše předzvěstí věcí budoucích, kdežto u cliffhangerů v průběhu sezóny už se jedná o tradiční utnutí první části v nejnapívější možnou chvíli. Přijde mi to takhle správné a vůči divákům férové. Každopádně bylo nečekané, že zde k rozřešení cliffhangeru došlo ještě během cold openingu. Dukatovu zradu jsem kdysi během prvního sledování rozhodně nečekal, a to ani přesto, že tvůrci na to diváka během první části tak trochu připravují. Asi největší nápověda je, když se Dukat snaží přesvědčit Ziyal k opuštění DS9 a nepřímo jí naznačí, že se něco chystá. Dukatovo oportunistické chování je zcela v souladu s jeho charakterem a tvůrci si zaslouží uznání za to, že jsem u Dukata zatím nikdy neměl pocit, že by jeho postava působila nekonzistentně. A to ani v průběhu čtrté sezóny, kdy byl vykreslován jako tradiční antihrdina. Nejlepší aspekt toho vše je asi fakt, že egocentrik Dukat byl očividně skálopevně přesvědčený o tom, že pro Cardassii je opravdu nejlepší, když bude v jejím čele stát on sám.
- Jinak mě opět nejvíc bavil děj v internačním táboře 371. Přišlo mi cool, jak po měsících věznění spolu najednou bez předsudků spolupracují lidé, Klingoni, Romulané a Cardassiané. Garakovo zápolení s klaustrofobií byl zajímavý element a Andy Robinson ho samozřejmě herecky uměl parádně prodat. Worfovy zápasy v ringu místy působily jako příslovečná vata, ale líbilo se mi to vyústění s Jem'Hadarem, který Worfa na konci odmítal zabít. Také se mi líbí ten opakovaný motiv averze mezi Jem'Hadary a Vorty. Martok měl skvělou scénu, když Bashirovi sliboval, že bude zahrnut do jednoho z veršů oslavné básně o Worfovi. Jeden z nejlepších momentů byl, když se "křoví" v podobě netečného Breena zničehonic zapojí do děje. Bylo to trochu jako scéna z Tarantinova filmu a musel jsem si ji pouštět opakovaně.
- Děj na stanici byl také fajn, i když mi přišlo, že po pomalejší první části najednou musely některé linie urychlit. Návrat Klingonů z cardassianského prostoru se dal očekávat, ale potěšila mě přítomnost Gowrona. Opětovné podepsání Khitomerské dohody bylo na můj vkus možná až příliš neceremoniální, ale chápu, že tam tu scénu chtěli mít. Přílet Romulanů byl také fajn, jen to nemuselo být tak anonymní. Vždy mi přišlo, že DS9 s Romulany pracuje zbytečně málo. Bitva u sektoru 001 Hvězdnou Flotilu asi opravdu vyčerpala, protože na obranu DS9 poslala Excelsiory a Mirandy :) Překvapivá byla úplná absence Oda, i když je v epizodě několikrát zmíněn. Závěr byl každopádně skvělý. Tvůrci spojili příjemné s užitečným, když přišli s geniálním plánem Dominionu, který spočíval ve zničení Bajoru, DS9 a federačně-klingonské flotily, bez jediného výstřelu, což samozřejmě ušetřilo značnou část rozpočtu. A fungovalo to skvěle!
- runabout update: + Yukon
5/5
5x16 Doctor Bashir, I Presume
- Ve výsledku výborná epizoda i navzdory tomu, že vedlejší zápletka se jí usilovně snaží táhnout ke dnu jako kotva. Předně musím epizodu pochválit za začlenění Lewise Zimmermana, protože to považuju za jeden z nejvynalézavějších crossoverů, které se v Treku vyskytují. Udělat z Bashira šablonu pro novou generaci holografických doktorů je prostě cool nápad a dárek pro pravidelné diváky DS9 a VOY. Líbí se mi ty drobné odlišnosti v chování doktora Zimmermana a EMH, tohle hraje Picardo moc dobře. Samozřejmě pobaví reakce EMH, když se dozví, že bude nahrazen nebo Bashirův hologram s chováním původního EMH. Celé je to samozřejmě ve výsledku jen setup pro dvě úplně jiné zápletky, ale na zábavnosti to tomu neubírá.
- Pro Bashira je to rozhodně velmi kontroverzní epizoda. Myslím, že tvůrci v tomhle hodně riskovali, protože jsme v 5. sezóně a všechny hlavní postavy už logicky mají poměrně bohatou historii. Naštěstí to jeho genetické vylepšení nepůsobí až tak neuvěřitelně, protože to vesměs koresponduje s některými skutečnostmi, které jsme se o něm v průběhu seriálu dozvěděli. Paradoxně mi to přišlo uvěřitelnější a přirozenější, než z prstu vycucaná infiltrace měňavce v předchazejících epizodách. Bashirova postava díky tomu není lepší nebo horší, ale přidává jí to další zajímavý rozměr. Bashirovy rodiče byli velmi dobře obsazení, uvěřitelní a zapamatovatelní. Líbil se mi i závěr s důstojníkem JAGu (!), když si v proslovu efektivně vypomohl zmínkou o Khanovi. Jinak rozhovory s ostatními postavami o tom, jaký Bashir opravdu je (a byl), ho myslím zábavnou formou vystihly velmi trefně.
- Zápletka s milostným trojúhelníkem mezi Romem, Leetou a Zimmermanem, byla popravdě dost strašná. Jednak zabírala zbytečně moc času, ale hlavně mi tematicky vůbec neseděla k hlavní zápletce. Romova neschopnost říct Leetě pravdu o svých citech mi přišla přehnaná. Ona Leetina náklonnost k Romovi také nepůsobí dvakrát uvěřitelně, ale budiž. V téhle fázi děje už působil Zimmerman dost divně, když Leetě téměř hned nabídl, že pokud přijme práci v kavárně na stanici Jupiter, tak by u něj mohla bydlet. Not creepy at all. Sestřelit kvůli tomu hodnocení celé epizody se mi ale nechce.
4,5/5 |
|
|
|
| | Mvek: Jak říkám, Siskovo chování sice bylo špatné, ale mnohem horší je vyznění epizody, které jakoby Siskovi dává za pravdu.
V The Maquis byl z mého pohledu úplně jiný případ, hlavně proto, že se tam Makisté objevili vlastně poprvé a pro Siska a spol. mohl být dost šok, že někdo z Flotily vůbec mohl "zradit uniformu". Navíc tam Sisko opakovaně nastavuje smířlivější tvář. |
|
|
|
| | Mirak:
5x13 For the Uniform
Jo, mně tady Siskovo chování vadilo dost. Je to tak trochu potvrzení toho, že se sice většinou ovládá, ale měl by se léčit, protože je v nějaké podobě sociopat, nebo možná i maniak... Ale nejspíš střílím totálně špatné pojmy. Každopádně prostě "nad míru vyšinutý". A jak říkáš, když tak ho měla krotit Jadzia. Tedy epizodu si už moc nepamatuji, takže vycházím z toho, cos napsal. A z pár svých komentářů před osmi a více lety.
Ale já trochu měl problém víckrát s problematikou Makistů, kdy mi přišlo, že se tvůrci příliš staví na stranu Federace. Takže mi vadila v tomto Siskova přehnaná posedlost už v té epizodě, jak se naháněl s tím kapitánem v džungli (fakt si teď nevzpomenu na název ani řadu). |
|
|
|
| | 5x13 For the Uniform
- Na sequel k For the Cause jsem se moc těšil a výživný rozhovor mezi Siskem a Eddingtonem už v cold openingu, mě rozhodně navnadil. Epizoda mě jako celek ovšem strašně zklamala. DS9 mám rád mimo jiné i proto, že není černobílý a věnuje se tématům, která jsou na poměry Star Treku relativně kontroverzní. V tom určitě nejsem sám. Po shlédnutí For the Uniform ve mně ale přetrvává jistá pachuť. A to je pocit, který u Treku nezažívám prakticky vůbec (a to ani u epizod, kterým uděluji ta nejnižší hodnocení). Motivace a chování Siska mi zde přišly skoro neomluvitelné, což je ale pouze část rovnice a za jistých okolností by to nemuselo až tolik vadit. Lidé dělají chyby. Problém ovšem je, že epizoda svým vyzněním Siskovy činy hájí a racionalizuje je.
- Pro epizodu je stěžejní Eddingtonovo přirovnání inspektora Javerta z Bídníků k Siskovi. Řekl bych, že je trefné. Sisko si to bohužel vezme k srdci a přijde s povrchním psychoanalytickým konstruktem, že pokud chce porazit Eddingtona, tak se musí začít chovat jako záporná postava z historického románu. Ano, je to šílené. Siska po celou epizodu sžírá touha po pomstě, což scénář naštěstí nějak zvlášť neomlouvá. Ovšem začít se chovat jako Eddington a použít biogenickou zbraň k dlouhodobému otrávení planety, považuji za nepřípustné rozhodnutí. Odkdy se Flotila řídí pravidlem oko za oko? Sisko argumentuje tím, že Eddington zaútočil na loď Flotily, ale vždyť Eddington USS Malinche pouze zneškodnil, nezničil ji! Nevšiml jsem si, že by se Flotila po incidentech s Dominionem vydávala na křížové výpravy do Gama kvadrantu a oplácela stejnou mincí. A upřímně, Makisté jsou pro Federaci samozřejmě problém, ale v žádném případě je nelze označit za hrozbu. Takže to považuji za opravdu nechutnou ukázku zvůle moci, kdy se proti nejmenšímu hříšníkovi, uplatňuje největší přísnost.
- Z mého pohledu epizoda promeškala příležitost, kdy by spíše dávalo smysl držet se při zemi. Vím, že by to nebyla tradiční televize, ale proč to celé opravdu nezakončit tak, že se Sisko nad touhu po pomstě povznese a Eddingtona by dostal kapitán Sanders. Taky mě dost zklamala i všeználek Jadzia. Ona měla být ta, která Siska zastaví a řekne mu, že ničit obyvatelné planety, už je prostě přes čáru. Místo toho ho pochválí, že se začíná podobat Curzonovi. A na konci oba ještě vtipkují, že si ten plán zapomněli nechat schválit od Flotily. Těžko se mi věří, že by z toho nebyly vyvozeny žádné následky. Interakce mezi Siskem a Eddingtonem byla samozřejmě opět povedená, stejně jako spousta scén v první půlhodině epizody, ale celé je to prostě zastíněno posledním aktem.
- V epizodě se úplnou náhodou objevuje nový pokrokový holokomunikátor. Za mě je to dosti zbytečné. Jednak tato forma vizualizace pokaždé vyžaduje nenápadné vysvětlení, že se nejedná o transportér a hlavně mi tradiční komunikace přes obrazovky nepřijde v ničem horší. Je mi jasné, že tvůrčí tým měl pocit, že tohle bude akčnější a osobnější, ale podle mě to tak dramatický rozdíl není. Zajímavější bylo manuální ovládání Defiantu a komunikace se strojovnou prostřednictvím Noga.
3/5
5x14 In Purgatory's Shadow
- Ty nejlepší dvojdíly DS9 mívají pomalejší start do děje a tato epizoda není výjimkou. Je jasné, že se schyluje k něčemu velkému, ale obdobně jako to třeba bylo i v Improbable Cause, epizoda nestojí na epických scénách, ale je spíše zaměřená na silnou interakci mezi postavami. A jelikož je to DS9, tak zde obrovskou roli sehrávají vedlejší postavy. Z hlavních postav má výrazně více prostoru snad jen Worf. O to tradičnější je pak závěrečný cliffhanger s jem'hadarskými loděmi, které se vynoří z červí díry. Zmínka o borgském útoku z First Contact je opravdu nenápadná. O účasti Worfa a Defiantu nepadlo ani slovo, ale je to lepší než nic.
- Po neurčitých tvrzeních Zakladatelů v Broken Link se konečně dozvídáme pravdu o přeživších z bitvy u mlhoviny Omarion. Scény z vězení Dominionu, umístěného na asteroidu se mi moc líbily. Je moc dobře, že Enabran Tain přežil a ještě se naposledy mohl setkat s Garakem. To, že je Tain Garakův otec určitě nebylo šokující odhalení, protože pravidelného diváka to mohlo napadnout už dávno, ale ten jejich poslední dialog je napsaný tak dobře, že to vůbec nevadí. Dukatův návrat se také povedl. Svým způsobem jsem rád, že se opět projevila jeho temnější stránka a líbilo se mi, že se rozešel ve zlém se Ziyal i Kirou. Je samozřejmě dobře, že ta postava nebyla nikdy černobílá, ale v té antagonistické poloze mi sedí nejvíc.
- Největším překvapením epizody je samozřejmě odhalení zajatého Bashira. Vizuální nápověda se starou uniformou je velice efektivní. Provedení v této epizodě je fantastické, jen je obrovská škoda, že se s tím nedokázali vůbec žádným způsobem pracovat v předchozích třech epizodách a je bohužel zřejmé, že dopředu to vymyšlené neměli. Měňavec v The Rapture bez problémů provede Siskovi složitou operaci mozku, v The Begotten zase přijde do kontaktu s jiným měňavcem. Rozhodně tam byl prostor pro menší breadcrumbs scény, které by zpětně dávaly smysl. Hrozná škoda. Poprvé se také objeví pravý generál Martok, který má podstatně sympatičtější povahu než měl jeho dvojník, takže jsem si ho prakticky hned oblíbil.
4,5/5 |
|
|
|
| | Mirak:
Flotila dočasně / trvale upravila studijní plán
jj, prostě něco jako nynější povinné nasazení studentů do nemocnic...
a dřívější zařazení Noga do důstojnické hodnosti pak lze přirovnat k Babišově úřednicky přidělené maturitě (byť ST má ještě hloupější precedenc v podobě Wesleyho)
|
|
|
|
| | 5x11 The Darkness and the Light
- Kupodivu lepší než jsem si pamatoval. Žánrově je epizoda někde na pomezí thrilleru a detektivky ve stylu Sedm. I na DS9 to má dost netradiční temnou atmosféru, ale přitom to do reálií Star Treku (nebo aspoň DS9) zapadá naprosto bez problémů. Odovo vyšetřování je jako vždy zábavné a divák možná během epizody může i nabýt dojmu, že v tom bude něco víc, než jen pomsta jednoho z cardassianských okupantů. Opak je ale pravdou a musím říct, že to bylo správné rozhodnutí. I po odhalení identity vraha totiž zápletka zůstává nadále poutavá, jen se již tematicky transformuje do epizod typu Duet nebo Neccessary Evil.
- Dohadování Kiry a Silarana Prina bylo perfektní v tom, že oba měli svým způsobem pravdu. Je logické, že u takto masivní okupace, která trvala desítky let, nemohli být všichni Cardassiané přímo zodpovědní za zvěrstva, která se během ní děla a minimálně smrt si tudíž určitě nezasloužili všichni. Myslím, že v Cardassianské unii nikdy nepanoval zrovna svobodný režim, kde by si jednotlivci mohli vybírat, jestli se na okupaci budou podílet nebo ne. Na druhou stranu je zcela pochopitelný Kiřin postoj "když se kácí les, musí létat třísky". V tomhle směru se mi moc líbilo, že mezi nimi v závěru nedošlo ani k částečnému usmíření, protože si myslím, že Kira prostě po to všem, čím si prošla, nemá vůbec zájem připouštět si nějakou lítost vůči komukoliv, kdo byl byť jen malinkou součastí okupačních sil.
- Jinak mi ale Kira přišla opět sobecká. Chápu, že z ní DS9 nechce dělat bezmocnou chudinku, ale vůbec se mi nelíbilo, že se v těhotenství vydá na vlastní pěst hledat někoho, kdo dosti sofistikovaným způsobem zavraždil čtyři další členy odboje. V tomto případě by se mi víc líbilo, kdyby ji Prin prostě unesl a Kiře se následně povedlo osvobodit. Na druhou stranu se ale do děje povedlo kreativně zakomponovat její těhotenství, když chtěl Prin vyvolat umělý porod a dle svého pokřiveného morálního kompasu zachránit "nevinného". Prin mi přišel super a kupodivu mi sedla i ta jeho poblouzněná poezie. Byl to samozřejmě risk, protože o trochu slabší scénář mohl epizodu kompletně potopit. Využití starých známých tváří v podobě Furela a Lupezy bylo fajn. Nad absencí Shakaara však zůstává rozum stát ještě více než u The Rapture. Předpokládal bych, že bude chtít svoji přítelkyni chránit. Nemohli to teda aspoň zamáznout nějakou zmínkou, třeba že Shakaar je po fiasku z minulé epizody na diplomatické návštěvě na Zemi? It's not that complicated, people!
4,5/5
5x12 The Begotten
- Tak nám Odo vydržel člověkem sotva tucet epizod. Myslím, že si od toho tvůrci slibovali víc a tipnul bych si, že to měli původně rozplánované alespoň na celou sezónu. Ve výsledku toho ale využili jen asi ve třech epizodách a překvapuje mě, že nedošlo ani na žádný milostný vztah, což dost ostentativně předesílali na konci Broken Link. Zápletka s baby měňavcem byl slušný DS9 standard, ale hlavně se opravdu povedl dojemný konec, ve kterém do sebe Odo umírajícího měňavce vstřebá a získá svoje schopnosti zpátky.
- Nejvíce času je věnováno analýze vztahu mezi Odem a doktorem Morou, který osciluje v rozpětí vědec-výzkum a otec-syn. Možná si to jenom nevybavuji zcela přesně, ale přišlo mi, že v The Alternate nebyl ten jejich vztah natolik vyhrocený a spíš se mi zdálo, že mezi nimi panuje nevyřčený vzájemný respekt. Zde ale vůči Morovi z Oda vyloženě sálalo opovržení. Ale možná v něm tyhle emoce rozjitřil až Morův spěšný přílet na stanici po objevení bezbranného měňavce. Ve výsledku ta jejich interakce ale byla zábavná a to je to nejdůležitější.
- Jsem docela rád, že porod Kiry už máme za sebou a tvůrci mohou přestat s vymýšlením rádoby zajímavých specifik u těhotných Bajoranek. Přijde mi, že scénáristé v posledních epizodách bajoranské zvyky využívají hlavně k vytváření úsměvných situací a nějak se mi to zajídá. Na druhou stranu musím uznat, že Miles s bubínkem totálně mimo rytmus, rozhodně zábavný byl. Taky mě pobavilo (a to už záměr tvůrců jistě nebyl), že po absencích při oficiální ceremonii k přijetí Bajoru do Federace a následně při systematickém vyvražďování členů jeho bývalé odbojářské buňky, se Shakaar objevil až u porodu dítěte O'Brienových. Náhlá rivalita mezi ním a O'Brienem byla dost zvláštní. No, chápu že vymyslet zápletku k porodu a zároveň se tentokrát vyhnout napínavějšímu pojetí jako už bylo v TNG The Disaster nebo VOY Deadlock, je samozřejmě nevděčný úkol.
3,5/5 |
|
|
|
| | | To jde IMO v pohodě vysvětlit. Vzhledem vyostřené situaci se sousedy a s Dominionem, holt Flotila dočasně / trvale upravila studijní plán s větším důrazem praxi. |
|
|
|
| | | Já bych řekl, že ST trpí syndromem zrychleného času:-). Zatímco u klingonů to mohou v pohodě použít, že dospívají rychle (Alexandr v TNG i DS9), tak někdo se možná nechal zlákat a pomyslel si, že třeba ferengové taky mohou Akademii vystudovat rychleji:-). |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
