|
|
Spravuje: Mirak
Počet příspěvků: 7632 |
|
|
|
| | 1x19 Duet
Proč vlastně nakonci dílu toho domnělého gula Darhe'ela neobživili? Stačilo zavolat Bashirovi... I Picard má umělé srdce po bodnutím nožem. |
|
|
|
| | | Pozemstan: Děkujeme :) Je úžasné sledovat sledovat tyhle lidi při práci. Jednak byl můj dětský sen tyhle Pamely, Doktory z hor, atp. poznat, a potom jsou to prostě, na rozdíl od současníků, dabingoví profesionálové; a neskutečně milí lidé. Luboši Ondráčkovi jsme dali asi 4 repliky neobsazeného Cardassiana a namluvil je nám každou 5x, ať si vybereme tu nejlepší. |
|
|
|
| | | Opravený a doplněný dabing Emissary je skvělý počin Koraxe, Telemacha a Johansona (a všech zapojených dabérů), který téměř hotový včera prezentovali v Chotěboři. Rád jsem tuto dvojepizodu, kterou jsem shodou okolností i četl v knižním podání jako myslím mou vůbec první ST knihu, zhlédl znovu. V dnešní době se stává děj opět až děsivě aktuálním... |
|
|
|
| | 6x11 Waltz
- Na základě svých matných vzpomínek jsem měl trochu obavy, jestli v téhle epizodě s Dukatem trochu nepřeskočí žraloka, ale k tomu naštěstí nedošlo. To ale neznamená, že by byl Waltz nějak zvlášť dobrá epizoda. Jedná se spíše o velmi mírný nadprůměr, což vzhledem k námětu nelze označit jinak než jako zklamání. Herecky je to samozřejmě bez problémů, ale v tomhle ohledu jsme ani nic jiného nečekal. Opravdu mě překvapilo, že největším problémem Valčíku je zcela přízemní důvod. Většinu času je to prostě nuda. Epizodě ale zároveň nelze upřít, že se jí povedlo naplnit cíl, který si vytyčila. Na jejím konci je z Dukata záporňák bez špetky ambivalence a živná půda pro zbytek seriálu je efektivně připravena.
- Setup v podobě ztroskotání na planetě je samozřejmě ohraný, ale to bych ještě prominul. A taky mi vůbec nevadí, že se jedná o filozofické konverzační drama, ale měl jsem pocit, že během prvních cca 35 minut se stále stejným způsobem omílají témata, která se v seriálu řešila už tisíckrát. Přitom je to škoda, vždyť už třeba v dvojepizodě The Maquis působili ti dva jako sehraná dvojka. Zajímavějších je až nějakých posledních 5 minut, kdy rozebírají Dukatovu kariéru prefekta Bajoru. Ze scén na Defiantu bych vypíchnul jen tu, ve které O'Brien s Bashirem předstírají, že neslyšeli rozkaz Kiry, aby se neprodleně vydali za vojenským konvojem s 30 tisíci vojáky Federace. Proč z těch dvou dělá scénář debily? Také nerozumím tomu, proč se pátrací akce po přeživších z USS Honshu nezúčastnily i staniční runabouty. Mně přijdou k podobnému účelu ideální.
- Máme zde potvrzeno, že se Dukat kvůli událostem v Sacrifice of Angels skutečně zbláznil, ale líbilo se mi, že to na jeho charakter nemělo vlastně až takový vliv, jak by se mohlo zdát. Jistě, přeludy Weyouna, Damara a Kiry, které děj pozitivně oživují, vedou k jeho zkratkovitému jednání a prohlubují jeho paranoiu, ale jeho bezmezná touha po uznání ho doprovázela snad celým seriálem. Je paradoxní, že zjevně toužil i po tom, aby ho milovali také Bajorané, které jinak nenáviděl (nebo je nenáviděl právě proto, že ho nemilovali?), ale předpokládám, že to u jedinců trpících narcistickou poruchou osobnosti, nebude nic ojedinělého. Je mi jasné, že by část fanoušků asi preferovala, kdyby jeho charakter zakotvil spíše v roli antihrdiny (myslím, že kdyby Damarovu budoucí trajektorii nahradil Dukat, tak by to také fungovalo), ale mně se tento Dukatův vývoj ve výsledku líbí.
3/5
6x12 Who Mourns for Morn?
- Pohodová a nenáročná epizoda, která jen možná trochu trpí tím, že by se více hodila někdy do čtvrté nebo i páté sezóny. Mornův hologram na začátku nenásilnou formou představí postavu svátečnějším divákům. I přes Mornovu domnělou smrt epizoda sama sebe naštěstí nebere ani na chvíli úplně vážně (a popravdě by na tom nemuseli měnit nic ani kdyby Morn doopravdy zemřel). Dokonce i během toho vzpomínkového rozloučení dialogy srší celkem povedenými vtípky, aniž by to působilo jako fraška. Děj je sice ozvláštněný tím, že je do něj zapletený Morn, ale v reálu je to klasická Quarkova epizoda. Quark zde naštěstí netrpí záchvaty nekozistentního chování. To, že se Quark pohotově snaží využít Mornovu smrt k obchodní příležitosti rozhodně není mimo charakter.
- Epizodu sice limituje skutečnost, že se celá odehrává na stanici, ale tím, že neustále představuje nové postavy, to zase tak moc nevadí. Inventura Mornova majetku byla povedená, obzvlášť jeho bahenní postel. Mornovi bývalí kumpáni, kteří Quarkovi v jednom kuse lhali mi také přišli zábavní a mírná předvídatelnost tomu nijak neubližovala. Závěr s odhalením, že Morn je naživu a latinium ukryl do druhého žaludku do děje tematicky zapadá. Překvapilo mě snad jen to, že Quark tentokrát dokázal z celé situace vytřískat nějaký profit.
- Myslím, že scénáristé Morna uchopili správně. Bylo by asi bizarní, kdyby zničehonic začal mluvit (i když...), takže ho do děje nějak výrazněji začleňovat, by asi nemělo smysl. Zároveň se mi ale líbilo, že se alespoň více věnovali jeho backgroundu a současně se nesnažili přijít s něčím vyloženě skandálním. Ano, místy si scénář s divákem (a Quarkem) pohrává a tvrdí mu, že Morn je lurianský korunní princ, ale ve výsledku je to ku prospěchu věci. To, že je členem úspěšné tlupy zlodějíčků mi k němu vlastně sedělo.
3/5 |
|
|
|
| | | Mirak: Nevím proč, Keevan mi vždy připomínal mladého Ondřeje Havelku (který ovšem ve svých kreacích nebývá prkenný). Ale to jsou ty mé podivné podobnosti herců. |
|
|
|
| | 6x09 Statistical Probabilities
- Foundation-like take na válku s Dominionem nebyl nezajímavý, ale místy mi celá ta premisa přišla trochu až naivní. Líbilo se mi, že kromě Bashira ukázali další "produkty" genetického inženýrství a také skutečnost, že ani utopická společnost ve 24. století si s nimi vlastně neví příliš rady. A rozhodně se nedá říct, že by s nimi bylo nakládáno ze 100 % humánně. Je zároveň dobře, že se po tom Bashirově velkém odhalení v předchozí sezóně s touhle tematikou dále smysluplně pracuje. Náhodné scény, ve kterých vidíme, že najednou umí výborně počítat a háže šipky z větší dálky, by samy o sobě tu změnu podle mě neospravedlňovaly.
- Využití chovanců už mi přišlo pohádkovější. Jejich analýza vyjednávání mezi Siskem a Weyounem na mě nepůsobila přesvědčivě čistě z proto, že je podle mě neuvěřitelné, že by tohle rozvědka Hvězdné Flotily už dávno neprováděla sama a to s obdobnými závěry. Následná dlouhodobá predikce konfliktu s Dominionem už je zase na můj vkus až příliš abstraktní a těžko uchopitelná. Ale dobrá, to je možná ta pointa. Jen nevím, jestli měl být Bashir ten, který s kapitulací tak snadno souhlasil. Ty jeho dramatické myšlenkové posuny byly na 42 minut už asi moc. Každopádně musím pochválit herecké výkony hostující čtveřice, protože celá epizoda se vzhledem k jejich šílenému chování klidně mohla proměnit v totální frašku. Obzvlášť skvělý byl představitel Jacka.
- Je super, že se ke konfliktu s Dominionem vrátili už po dvou epizodách a zároveň divákovi připomněli, že ještě v žádném případě není vyhráno. Zakomponování logické snahy o obnovu výroby ketracelu do děje mi přišlo super. Damarovo povýšení dává ze seriálového hlediska samozřejmě smysl a epizoda zároveň jasně signalizuje, že Damar je jen Weyounova loutka, but still... Damar během svého účinkování v DS9 nikdy neukázal, že by byl nějak zvlášť schopný nebo inteligentní. Přitom o Dukatovi platilo obojí. Opravdu by se tedy v cardassianské armádě nenašel důstojník, který by byl pro naplnění cílů Dominionu vhodnější?
3/5
6x10 The Magnificent Ferengi
- Let's not overthink it. Na absolutní hodnocení to asi není, ale i tak se jedná o nejlepší ferengskou epizodu v Treku. Variace na Sedm statečných (ok, Sedm samurajů) nebo Tucet špinavců je napříč fikcí vděčné téma. DS9 to klidně mohl pojmout mnohem tradičněji a bez angažování Ferengů. Rozhodně tedy epizodu nelze označit za 1:1 rip-off. Jako jedné z mála ferengských epizod se zde povedlo vybalancovat poutavý příběh a humor, tedy něco v čem selhaly poslední pokusy Business as Usual (promrhání slibného námětu s obchodem se zbraněmi) a Ferengi Love Songs (nedostatečná akcentace Bruntova pokusu o převrat ve Ferengské alianci).
- Vím, že nás v tomhle ohledu DS9 pravidelně rozmazluje, ale obzvlášť ve srovnání s paralelně běžícím VOY je myslím namístě si občas připomenout tu skvěle prezentovanou kontinuitu. Využití zajatého Keevana, návrat na Empok Nor nebo osud Quarkova bratrance Gaily po událostech v Business a Usual. Záchranný tým sestávající pouze z Ferengů, které jsme už minimálně v jedné epizodě viděli je pretty cool nápad (pravda, na Leckovo bezejmenné cameo ve Ferengi Love Songs bych si bez pomoci Memory Alpha nevzpomněl). Neustálé handrkování Ferengů nebylo vždycky zábavné, protože i při triviálních činnostech působili extrémně nekompetentně, ale dalo se to přežít. Oproti tomu si myslím, že se hodně povedla smrt a následné "oživení" Keevana. Závěrečná výměna zajatců posloužila jako perfektní vypointování celé epizody.
- Herecky mi většina představitelů příliš nesedla, ale naštěstí to na zábavnost epizody nemělo výrazný vliv. Ferengové jsou v pohodě, pouze Ishka mi opět přila opět slabší. Asi to nedokážu přesně vyjádřit, ale přijde mi, že je neustále mimo rytmus, jako kdyby přes masku nedokázala správně reagovat na ostatní herce. Keevanův představitel je sice vizuálně zajímavý, ale v téhle epizodě naplno projevil svoji totální prkennost. V Rocks and Shoals mi tak marný nepřišel. Yelgrun Iggyho Popa ušel, ale myslím, že nebýt známého jména, tak se do historie DS9 nijak výrazněji nezapíše. Přesto je škoda, že se ho třeba nepovedlo ještě na jednu epizodu přivést zpátky.
4,5/5 |
|
|
|
| | | Mirak: Jo, to jsem zapomněl říct, že to těžko bylo reálné. Museli by to plánovat už v rámci 6. řady, že by zemřela dřív a pak se jen vrátila na skok. |
|
|
|
| | | Terry Farrell toho času ze seriálu neodešla úplně v dobrém, takže tohle asi nikdy reálně nebylo ve hře. Zrcadlová Dax umřela offscreen. |
|
|
|
| | Mirak: Svatbu moc nemusím, zvláště mi na Jadziu nesedí její studentské chování kolem té párty. Ta scéna s "tiše, nejprve kafe" u replikátoru je takové vyvrcholení, jak je mi tady nepříjemná. To prostě neumím uvěřit přece jen už ne dvacetileté postavě, navíc s Dax v těle.
U Resurrection jsi mi vnuknul otázku, jak by mohla vypadat epizoda (logicky 7. řady), kde by se setkala Ezri s Jadzií ze zrcadlového vesmíru. Ale nepamatuji si, jestli tam Jadzia přežila:-), navíc jaký jí tehdy ze začátku dali charakter. Nicméně asi bych za tu zvědavost nevyměnil žádnou epizodu 7. řady, bral bych to jedině navíc jako další epizodu. |
|
|
|
| | 6x07 You Are Cordially Invited
- Dlouho hajpovaná svatba Worfa a Dax konečně proběhla. Sice to mělo svoje chyby, ale pozitiva myslím nakonec převážila. Je jasné, že do děje museli zakomponovat nějakou formu konfliktu, ale přišlo mi laciné, že si stejně jako v případě svatby Roma a Leety vypomohli hrozbou v podobě možného zrušení svatby (čemuž stejně žádný divák neuvěří). Jak už jsem zmiňoval v předchozích hodnoceních, Worf a Dax se mi k sobě příliš nehodili. Bohužel nemůžu říct, že už by si to postupně nějak sedlo. No, uvidíme dál. Každopádně bych na tom nerad shazoval celou epizodu.
- Rozlučka se svobodou po klingonsku do puntíku splnila svůj účel. Bylo zábavné sledovat utrpení Bashira a O'Briena v kontrastu s tradiční klingonskou houževnatostí Worfa a Martoka. Asi nejlepší moment byl, když se Bashir nevědomky stal prvním dobrovolníkem dalšího z nekonečné řady klingonských rituálů. Oproti tomu otevřené nepřátelství mezi Dax a Martokovu manželkou Sirellou působí nuceně. Sirella je samozřejmě arogantní, ale myslím, že její chování není o nic víc neomalené, než jsme viděli u jiných Klingonů. Dax poněkud nepochopitelně nedokáže být nad víc. Divák by si přitom pomyslel, že po zkušenostech z několika životů bude schopna spolknout svoji hrdost. Není to první případ a už mi to přijde jaksi únavné. Její rozlučka se svobodou ale byla natočená dobře a nespadla do kategorie tradičně nudného komorního trekového večírku. Ke konci epizody jsou tam ale dvě pěkné vážné scény, kdy Sisko apeluje na Dax a Martok se snaží domluvit Worfovi. Ten krátký moment mezi Siskem a Dax působil nejuvěřitelněji z celé epizody.
- Samotný svatební obřad rozhodně nezklamal a působí okázale v tom dobrém slova smyslu . Kostýmy, které mají Worf a Dax jsou také naprosto skvostné. Je dobře, že byla celá svatba koncipovaná jako narychlo zorganizovaná z důvodu Alexanderova odletu, protože to omlouvalo absenci Worfových rodičů a jeho přátel z Enterprise. Producenti prý zamýšleli non-speaking cameo všech hlavních postav z TNG, ale údajně se povedlo zajistit pouze Frakese a Burtona. Gotta say, byl to geniální nápad a je strašná škoda že to neklaplo. Epizoda také adresuje neutěšený vztah mezi Odem a Kirou, což vzhledem k Odovu chování v úvodu šesté řady dává jedině smysl. Tvůrci si bohužel opět vypomohli svoji oblíbenou berličkou, takže si to ti dva vyříkali off-screen ve skříni. Úplně špatně. Chápu, že to potřebovali co nejdříve rozseknout a zde na to nebylo mnoho času. Ale sakra ať mi nikdo neříká, že to by to příští epizody nevydrželo.
3,5/5
6x08 Resurrection
- Resurrection sice není až taková příběhová katastrofa, jak jsem si myslel, ale je to na každý pád strašná nuda. Na jednu stranu je pravda, že si tvůrci epickým story-arcem a poté dlouho očekávanou svatbou nastavili laťku vysoko, takže následující epizody to rozhodně nemají snadné, ale tahle epizoda by se asi neschovala nikde. V páté sezóně jsme se do zrcadlového vesmíru nepodívali (chybělo to vůbec někomu?) a i zde máme netradičně pouze návštěvu na naší DS9. Předchozí tři zrcadlové epizody tvořily souvislý story-arc, takže i v tomhle ohledu se relativně stand-alone Resurrection liší.
- Většinou návrat starých postav vítám, ale u Bareila přemýšlím, jestli bylo opravdu nutné ho přivést v této formě zpátky a vybudovat kolem něj v podstatě celou epizodu. Life Support byla skvělá epizoda a byť nebyla sice vyloženě zaměřená na něj, tak to bylo důstojné rozloučení s jeho postavou. Problém je, že tohle až příliš připomíná Shattered Mirror a setkání Siska se zrcadlovou Jennifer (což ostatně Sisko Kiře také řekne), jen je to výrazně slabší. Zrcadlový Bareil mi nepřišel úplně špatný, ale má zde až zbytečně mnoho prostoru. Samozřejmě se musela objevit i otravně lascivní superintendatka Kira. Nevím, milostná zápletka byla generická, ale na trekové poměry relativně uvěřitelná. Jen ten fatalisticky patetický závěr už mi moc šustil papírem. Proč prostě Bareil nezůstal v našem vesmíru a nevydal se vlastní cestou? Asi by to nebylo dostatečně finální a s příslovečnou mašličkou.
- Taky si myslím, že zrovna zde zoufale chyběla druhá zápletka. Klidně něco ze všedního života s Bashirem a O'Brienem o tom, jak se věci na stanici pomalu vrací k normálu. Přijde mi, že o tohle jsme kvůli uspěchané svatbě Worfa a Dax trochu přišli. Za mě je to škoda.
1,5/5 |
|
|
|
| | 6x05 Favor the Bold
- Favor the Bold tentokrát opravdu plně navazuje na události z předcházejících epizod, tedy alespoň co se týče dějové linie na DS9. Bohužel se zaměřili hlavně na orodování za Romovo propuštění, což mi přišlo trochu jako ztráta času. Je mi jasné, že ho ostatní nechtěli nechat jen tak napospas osudu, ale příliš jsem nepochopil, na základě čeho si Kira myslela, že by ho měl Dominion pustit. Vždyť se pokusil překazit zničení minového pole. To je aktuálně největší priorita okupačních sil, na které může záviset úspěch nebo neúspěch celé invaze. Proč byli všichi tak překvapení, že ho chtějí popravit?
- Odo se překvapivě objeví jen v několika málo scénách a také z něj trochu vyprchá ten totální flegmatismus (což tedy není úplně vysvětleno) a marně se snaží omlouvat Kiře. Jedna z nejzajímavějších scén je, když Zakladatelka Weyounovi lakonicky oznámí, že Odova důležitost pro Velký článek je podstatnější než válečné tažení v Alfa kvadrantu. Oproti Odovi zde více prostoru dostává trio okupantů Dukat, Damar a Weyoun, což není vůbec špatné. Dukat je zde pozoruhodně nesoustředěný a neustále dává přednost řešení osobních problémů se Ziyal, která opět přestává věřit v Dukatův altruismus. Možná poprvé zde opravdu výraznější roli sehrává Damar, ale ani v téhle chvíli se nedá říct, že by to byla nějak zvlášť zajímavá postava. Je sice stejně ambiciózní jako skoro všichni Cardassiané, ale není nějak zvlášť schopný ani inteligentní a k tomu všemu má zjevné sklony k alkoholismu. Poprvé také dojde k drobnému propojení dvou ústředních linek, když Jake pošle Siskovi šifrovanou zprávu. Udělat z Morna kurýra byl zábavný detail, který kupodivu ani nepůsobil komicky.
- Druhá zápletka na základně 375 je popravdě jen jeden velký setup pro pokus o znovudobytí DS9, který proběhne v další epizodě. Nemůžu si pomoct, ale přijde mi, že po Rocks and Shoals jim u téhle zápletky malinko došel dech a z větší části jen šlapali vodu. Není to z mé strany vyloženě kritika, jen jsem předpokládal, že linie se Siskem bude tahounem celého story-arcu, protože možnosti postav na DS9 jsou značně omezené. Drzá Dax mi na začátku epizody lezla na nervy, stejně jako úvodní debata na Defiantu, která šustila papírem. Přišlo mi neuvěřitelné, že Sisko musel admirálům polopaticky vysvětlovat, že červí díra je teď pro Dominion důležitější než Země, ale po nedávném útoku Borgů se ten strach možná dá chápat. Většina menších scén ale byla opravdu fajn. Sisko se svěřuje Rossovi, že se plánuje usadit na Bajoru. Worf s Martokem slíbí, že se pokusí Gowrona přemluvit, aby uvolnil lodě k útoku na DS9. A Nog je povýšen na praporčíka.
4/5
6x06 Sacrifice of Angels
- Vyvrcholení celého story-arcu je velice vydařené. Tvůrcům se to nakonec povedlo ukočírovat a zakomponovat do finální epizody všechny dříve rozehrané motivy. Je to velkolepé, dokáže to překvapit několika silnými zvraty a alespoň částečně to uzavírá rozjeté dílčí zápletky. Úvodní epická bitva je samozřejmě skvělá a líbí se mi, že se nebojí si s tím pořádně vyhrát. Už to není jen klasická chaotická šarvátka, která slouží jako pure eye candy a místo toho se celkem úspěšně snaží navodit dojem vesmírných šachů. Vím, že to je těžké, ale opět bych tomu vytknul ty strojené scény na můstku, které mají za cíl dát v té záplavě CGI všem hlavním postavám alespoň nějaký screen time. Je to sice pochopitelné, ale když O'Brien s Bashirem začnou recitovat básničky, tak už si musím ťukat na čelo. Přiznám se, že ten deus ex machina (doslova) zvrat se zásahem Proroků jsem si už vůbec nepamatoval. Je mi jasné, že se najdou diváci, kterým se to nelíbilo, ale mně to přišlo skvělé. Proroci se v DS9 sice neobjevují moc často, ale považuji je za důležitou a nedílnou součást seriálu. Mně se ten element mysticismu v DS9 vždycky líbil. To, že těch 3000 lodí Dominionu zničili Proroci mi přijde podstatně zajímavější, než kdyby narychlo vymysleli nějakou technologii, díky které by je vyhladili sami. A je samozřejmě správné, že takový zásah Proroků bude mít svou cenu.
- Když jsem na začátku viděl, že tajné porady odboje se účástní i Leeta, tak jsem měl o smysluplnost této linie trochu obavu, ale nakonec se povedla i ta. Dukat Kiru a ostatní vzápětí nechá zatknout, ale myslím, že to je two episodes too late. Z vězení je překvapivě vysvobodí Quark, který si i přes omezený prostor prošel ve story-arcu zajímavým posunem. Romova následná snaha o deaktivaci zbraňových systémů stanice byla skvělá hlavně v tom, že se mu to nepodařilo včas. Sneaky great twist! Odo se tedy nakonec odvrátí od Zakladatelů a opět pomáhá odboji. Myslím, že tohle byla nakonec jedna z méně uspokojivých dějových linií. Občas jsem se v Odově momentálním rozpoložení trochu ztrácel a důvodům pro změny v jeho chování jsem zase někdy příliš nerozuměl. Tři epizody byly opravdu málo na nějaký uvěřitelný přerod tam a zpátky. Jednoznačně s tím měli začít už v A Time to Stand.
- Dukat je zde totální scene stealer. Ten jeho pád z vrcholu na absolutní dno v rámci jedné epizody je fantasticky ztvárněný. Na začátku epizody si s Weyounem arogantně porcují Alfa kvadrant, i když ještě nemají vyhráno. Když popisuje, jak ho mrzí, že ho Bajorané nikdy nedocenili, tak se naplno projevuje jeho narcistická povaha. Myslím, že retrospektivně je vidět, že tragickou smrt Ziyal už si chystali dopředu, protože se během celého story-arcu opravdu snažili, aby na ní divákovi záleželo. Podle mě se to povedlo a ani ta smrt nebyla podle seriálových měřítek laciná. Nález zlomeného a pološíleného Dukata byl pak další ze skvělých momentů. Také jsem moc rád za finální scénu s Garakem, ve které zjistí, že Ziyal zemřela. Měl jsem totiž trochu strach, že se na ten jejich vztah úplně zapomnělo. Jinak bych si možná odpustil tu scénu ke konci, ve které tvůrci na diváka skoro křičí "Back to status quo!". Jako opravdu je O'Brienova první priorita po návratu na stanici jít si hrát do simulátoru na piloty RAF? Seems weird.
5/5 |
|
|
|
| | | kapitan Pike: Aha, díky :) |
|
|
|
| | | Trochu mě mate, že hodnocení Behind the Lines jsi vložil dvakrát :-) S Favor the Bold souhlas. Na jednu stranu je toho děje na stanici možná zu viel, na druhou stranu jsem ale rád, že je ten story-arc roztažený přes tolik episod a znovudobytí DS9 třeba v 6x03 by nepůsobilo tak dobře. |
|
|
|
| | | Mvek: Ano, na kultovní status In the Cards na Starnetu jsem si při sledování vzpomněl, takže jsem čekal kdo se ozve :) Nevím, v drobnostech je to originální, ale jak jsem psal, viděl jsem v tom Progress. |
|
|
|
| | | Mě In the Cards chytla, když jsem při prvním sledování před cca deseti lety dal DS9 znovu šanci. Předchozí jsem si užil jen některé, něteré byly pro mě tehdy spíš z povinnosti. Ale tady jsem se zakousl a pak si užíval téměř vše až do konce. |
|
|
|
| | Jelikož pro mě je In the Cards jedna z povedených originálních epizod, tak jsem se díval do historie. Koukám, že se na tom shodnu asi jen s Pikem, jestli ještě. Je to samozřejmě trochu fraška, ale tak se to tváří víceméně od začátku.
No, ale díky hrabání se v historii jsem si všiml, že někteří tu změnili názor a zatímco v roce 2014 to byla skvělá epizoda, 2019 nebo teď už ne:
Cituji:
In the Cards - Vlastně geniální epizoda, ve které o nic nejde a přitom je nesmírně důležitá. Fantasticky uvádí následující Arc, pobaví a neustále mě nutí k velmi příjemnému úsměvu. Míra detailů je tady až neskutečná - třeba že Giger používá staré modro-zelené LCARS. A přitom je tu všudypřítomná tísnivá atmosféra.. Je holt poznat, že tuhle dělal RDM. A jestli se mi něco vyloženě líbilo, tak to byl samotný konec! Škoda jen, že Giger byl už lehce přes čáru. - 4,5/5
A Call to Arms - Díky výbornému úvodu minule skáče tohle rovnou do děje a je to prostě skvělé. Zaujal mě moment, kdy si Sisko s Weyounem vzájemně pochlebují, rozejdou se a oba vědí, že válka začíná. Je to výtečně napsané. Opět je to o detailech a maličkostech jako třeba výběr Leetiných svatebních šatů. Bitva je nádherně vizuálně provedená - na svojí dobu to muselo působit jako technologické zjevení. I dnes je to mnohem lepší než většina televizních efektů. No a závěrečná evakuace, kde se stanice skutečně zmocní Dominion - teď když už to samozřejmě všichni víme, to není tak übercool, ale tehdy poprvé a bez spoilerů to muselo být úžasné. - 5/5
V dabingu musím vyzvihnout Weyouna – nevím , kdo ho mluví, ale je famózní! |
|
|
|
| | Mirak:
Rocks and Shoals
Cringe kalhoty stranou, tohle je jedna z nejlepších epizod. Při každém shlédnutí mě naprosto nadchne. Tady je totiž všechno - lokace, brilantní scénář, herecké výkony... |
|
|
|
| | 6x03 Sons and Daughters
- Tentokrát je to tak trochu filler. Ne, že by zápletka s Alexanderem v DS9 neměla své opodstatnění, ale ve vztahu k rozjetému story-arcu se tu nic příliš zásadního nestalo (a bohužel to stejné platí i o dějové linii odehrávající se na DS9). Je to i částečně soft sequel k Soldiers of the Empire, ale i v tomhle ohledu mě to zklamalo, protože se zde neobjeví ani jedna vedlejší postava, kterou v té epizodě představili. Dějově je to ovšem Soldiers of the Empire velmi podobné. Rotarran je vyslán na rutinní misi (tentokrát doprovod konvoje) a veškerý podstatný děj se odehrává jen a jen na palubě Rotarranu. Sisko, Bashir, O'Brien a Dax se objeví pouze v jediné scéně, kde jen předají pomyslný štafetový kolík Worfovi a Martokovi.
- Obecně je ale myslím dobře, že se i přes jeho nepopularitu k Alexanderovi v nějaké formě vrátili. Jeho totální absence ve Worfově životě prostě nepůsobila dobře. Ti dva se v závěru TNG usmířili v epizodě Firstborn, ale v The Way of the Warrior zaznělo, že po zničení Enterprise-D se Alexander zase vrátil zpátky k Worfovým rodičům na Zemi. Jejich konflikt v téhle epizodě tedy může působit v rozporu s TNG Firstborn, ale v kontextu s časem, který od té epizody uplynul, to vlastně dává smysl. Ono je to dost podobné jejich častým sporům v TNG. Pouze s tím rozdílem, že Alexander je teď starší a Worf už tu nepůsobí tak přehnaně natvrdle. Jede to tedy podle zavedené šablony, kdy na konci mezi těmi dvěma dojde alespoň k dílčímu smíru. Klingonská zápletka příliš zajímavých scén nenabízí, za zmínku stojí snad jen vítání nových členů posádky a hlavně závěrečný rituál s přijetím Alexandera do Martokova rodu. Oproti tomu mi už lezou krkem dohady o svatbě Worfa a Dax. Dřív jsem to rozhodně vnímal jinak, ale ti dva mi k sobě zatím vůbec nesedí.
- Svým načasováním mě zklamala i linie na stanici, protože pokud by vypustili pár vět (velmi letmá zmínka o počínajícím odboji), tak se klidně mohla odehrávat před Rocks and Shoals. Už z minula uvědomělá Kira dojde i v této epizodě k poznání, že bratříčkovat se s okupanty prostě není v pořádku. Návrat Ziyal na DS9 je jinak v pohodě a dočasný bonding mezi Kirou a Dukatem působil přirozeně, jen to měli nějak šikovněji skloubit s událostmi z předchozí epizody. Stejně tak mám neblahý pocit, že se najednou zapomnělo na vztah Garaka a Ziyal, která Kiře najednou řekne, že kromě ní a svého otce už nikoho dalšího nemá.
2,5/5
6x04 Behind the Lines
- V Behind the Lines jednoznačně hraje prim dějová linie na stanici, takže začneme u ní. Hned v úvodu vidíme následky první drobnější akce odboje, která měla za úkol rozdmýchat nevraživost mezi Cardassiany a Jem'Hadary. Dokonce mezi nimi dojde k barové rvačce a několika úmrtím, ale výraznější dopady to nemá. Moc se mi ale nelíbilo to vypravěčské pojetí, kdy to Kira s Romem pro diváka celé komentují. Chápu, že to potřebovali nějak rychle shrnout, ale působilo to na mě divně. Stejně tak se mi moc nelíbí, jak tu svoji odbojovou činnosti řeší skoro na veřejnosti, jakoby se nechumelilo. Odo s Kirou na sebe bez okolků řvou v jeho kanceláři na promenádě. To jsou si opravdu tak jistí, že je Dukat permanentně nesleduje? Následný pokus o sabotáž deflektoru už se nezdaří, což je ale ve výsledku hlavně setup pro Odův markantní charakterový posun. První výrazný moment story-arcu zde má také Quark, který v alkoholovém opojení přizná, že mu sobě navzdory přítomnost Federace chybí.
- Odova změna v chování je jistě kontroverzní a do jisté míry riskantní, ale já se rozhodně počítám mezi ty, kterým se to (zatím) líbí. Tohle jsem si vůbec nepamatoval a jsem zvědavý, jak s tím dál naloží. Příchod Zakladatelky na DS9 je překvapivý, ale jsem za to rád. Dozvěděli jsme se o Zakladatelích spoustu nových a zajímavých informací, což vždycky potěší. Dokonce jsme viděli i jejich necenzurovanou variaci na sex. Odo se posléze začne chovat vůči všemu lhostejně, což Auberjonois za asistence tuny mejkapu zahrál perfektně. Závěrečná scéna mezi zen Odem a Kirou je pak velmi působivá.
- Sisko byl po další úspěšné misi povýšen na funkci pobočníka admirála Rosse a musel se vzdát kapitánského křesla Defiantu. Musím říct, že se mi líbilo, že sobecky nelpěl na tom, že musí být za každou cenu v první linii, ale hned rozpoznal, že při big picture plánování tažení proti Dominionu bude užitečnější. Vím, že se snažili ukázat, jak těžké je pro velící důstojníky posílat vojáky na nebezpečné mise a pak čekat na jejich návrat, ale ten nápad podle mě vypadal lépe na papíře než v natočeném materiálu. Sice to nebylo špatné, ale scházela tomu výraznější pointa. Po krátkém účinkování v A Time to Stand zde má admirál Ross výrazně více prostoru. Ross sice není tak flashy jako třeba admirál Leyton, ale má charisma a působí jako naprostá oáza klidu.
3,5/5 |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
