|
|
Spravuje: AVip
Počet příspěvků: 6282 |
|
V roce 1987, po téměř dvaceti letech, se opět na televizních obrazovkách objevil hraný Star Trek, tentokrát s podtitulem The Next Generation (v češtině Nová generace), který se odvážně pustil tam, kam se dosud nikdo nevydal.
Nová hvězdná loď Enterprise s písmenem D za slavným registračním číslem, měla i tentokrát za úkol poodhalovat roušky temnoty a mapovat nové světy, které byly dříve na mapách označovány jen nápisy "Hic sunt leones". To sebou samozřejmě přineslo nečekaná dobrodružství a z nich plynoucí nečekané problémy.
Problémy a tajemství však nebyly jen výsadou vnějších světů, ale vyskytly se i v samotné Federaci, která se od dob kapitána Kirka o něco rozrostla a nabyla konkrétnějších obrysů, stejně jako její nepřátelé.
Na kapitánovi Jean-Lucu Picardovi, klidném a charismatickém veliteli vlajkové lodi, bylo, aby tyto problémy řešil za pomoci své prvotřídní posádky. Do té dále patřili energický první důstojník William Riker (jednu dobu se o něm uvažovalo jako o příštím kapitánovi Enterprise, ale z tohoto plánu sešlo, když se kapitán Picard v této úloze mimořádně osvědčil), slepý šéfinženýr Geordi LaForge (původně Enterprise D "pouze" pilotoval), krásná telepatická poradkyně Deanna Troi, rozhodná šéflékařka Beverly Crusherová (kterou dočasně pro druhou sezónu nahradila doktorka Katherine Pulaski) i její geniální syn Wesley (kterého se nakonec k radosti jak zbytku posádky, tak diváků podařilo z Enterprise vypakovat), drsný Worf a v neposlední řadě android Data (v češtině Dat), jedna z nejoblíbenějších postav nejen ve Star Treku...
Nový seriál se od toho starého v mnoha směrech lišil: například měl opravdový pilotní díl, kde se celá posádka teprve dává dohromady a vzdor tomu, že podobně jako v původním ST v něm šlo hlavně o jednotlivé episody, během sedmi sezón, co byl vysílán se mnohé z nich všelijak propletly a zapletly, takže autorům mnohdy zápletky vystačily i do seriálu DS9, filmů s posádkou TNG a okrajově dokonce i do seriálů Voyager a Enterprise. Narozdíl od některých pozdějších "inkarnací" ST fenoménu dokázala TNG odejít na vrcholu své popularity - i díky tomu se jedná o bezkonkurenčně nejúspěšnější seriál z celého ST vesmíru.
Od 30.9.2010 do 7.6.2011 běžel seriál ST:TNG na TV stanici Prima Cool!
|
|
|
| | 4x06 Legacy
- Prvosezónní nostalgie pokračuje. Je zajímavé, že seriál se Tashe víc věnuje až poté co umřela, ale nápad se zavítáním na Turkanu IV se mi líbí. A možná se mi to jenom zdá, ale přišlo mi, že i bez vazeb na Tashu má tahle epizoda first season vibe.
- Ona je to teda hlavně Datova epizoda ale nevím, ta snaha o jeho další polidštění na mě tentokrát až tak nezapůsobila a nedokážu úplně vysvětlit proč. Možná proto, že v The Measure of a Man už jsme viděli, že Dat je schopný určitého sentimentálního cítění (Tashin hologram) a nějak tady nevidím v tomhle směru posun, spíše opakování toho, co už jsme viděli (tehdy i v kvalitnějším provedení).
- Ishara se ale povedla hodně. Nejen, že je Tashe vzhledově podobná, ale i v herectví je její představitelka rozhodně silnější, než třeba právě Denise Crosby.
- Je fajn, že i v TNG občas vidíme něco jako neprosperující pozemskou kolonii, ty podzemní kulisy vypadaly docela dobře a scény na planetě měly pěknou dystopickou atmosféru, jen je škoda, že politická situace na Turkaně byla jinak dost vágní. Chápu, pointa epizody v tom nebyla, ale stejně bych v tomhle směru čekal víc.
3/5
4x07 Reunion
- Na pokračování Sins of the Father jsem se fakt těšil a Reunion je velmi dobrá epizoda, ale kvalit SotF nedosahuje. Je zajímavý, jak epizodní TNG přistupuje k významnějším dějovým posunům. Když si vezmu, že na konci SotF Duras s K'mpecem společně ušili podraz na Worfa a na začátku Reunionu je odhaleno, že K'mpec umírá a Duras je jeden ze dvou možných pachatelů, přičemž veškerý vývoj se v podstatě odehrál offscreen, tak si člověk zase uvědomí, jak i přes určitou návaznost prostě ještě před 30 lety nebylo zvykem se story-arcy nějak hlouběji pracovat. Ne, že by to nefungovalo nebo nedávalo smysl, jen už jsem dnes zvyklý na něco jiného.
- Trochu tady zamrzí počáteční přezíravé chování Worfa vůči K'Ehleyr a Alexanderovi, které bylo podle mě pochopitelné někdy během druhé sezóny v The Emissary, ale už ne po epizodě Family. Oproti tomu pomsta na Durasovi (i navzdory naléhání Rikera) je něco co se mi líbí podobně jako odmítnutí záchrany Romulana v The Enemy.
- Reunion je na poměry TNG drsná v tom, že tu zařvou hned tři recurring postavy. K'mpeca jsem chválil už v rámci hodnocení SotF a musím zopakovat, že ta postava je fantastická. Nemám problém s tím, že ji v určité fázi "pro dobro děje" zabili, ale mrzí mě, že ji nevyužili trochu víc (myslím, že ještě tak dvě nebo tři účinkování před smrtí by byly tak akorát). Duras je záporňák bez větší hloubky (vyšetřování toho, kdo otrávil K'mpeca byl vlastně jen red herring), což ale vlastně ničemu nevadí.
- Ze smrti K'Ehleyr mám asi nejvíc smíšené pocity a to teď pominu fakt, že K'Ehleyr mi tady byla mnohem sympatičtější, než při prvním hostování, což ve výsledku není ani podstatné. Na jednu stranu je vždycky cool vidět postavy z TNG v krajních situacích, kde se láme chleba a Worfova pomsta a následné vyplísnění od Picarda jsou skvělé a z obou stran pochopitelné, přesto se nedokážu ubránit dojmu, že K'Ehleyr byla postavena do té kokotské situace, které epizodní seriály tak rády vytvářejí a prostě zařvat musela, protože si dovolila mít s hlavní postavou dítě a není moc jiných možností, jak z toho hlavní postavu vysekat aniž by byla za hajzla. Tohle bylo k poblití už v The Paradise Syndrome, kde se indiánka bláhově nechala zbouchnout mocným Keerokem. Následek? Jistá smrt. Scénáristická zbabělost.
- Na Gowronovi tady byly nejzajímavější asi ty jeho crazy eyes, ale líbilo se mi, že nebyl vykreslen jako nějaká výrazně lepší volba, než Duras (Gowron se K'Ehleyr snažil zkorumpovat, aby mu pomohla k moci). What can I say, morální úpadek Klingonské říše je jedna z nejvíc cool věcí v TNG :)
- K dokonalosti SotF tomu chyběly ještě dvě věci: Víc Picarda a Kronos. Samozřejmě se mi líbilo, jak si díky roli v SotF Picard vysloužil K'mpecův respekt a má tady několik dobrých momentů, ale Picarda není nikdy dost. Kronos nebo klingonské kulisy obecně umí navodit super atmosféru a toho tady bylo málo (nicméně musím ještě zmínit ten skvělý random weirdo rituál, kdy ověřují K'mpecovu smrt tím, že do něj bodají energetickými obušky!).
4/5
(Jinak se mi to začíná bodově čím dál hůř hodnotit, jednak proto, že po silné trojce to prostě není snadný a jednak proto, že v rámci prvosézonní bídy bych tomu asi 5/5 dal no.) |
|
|
|
| | 4x03 Brothers
- V jádru solidní epizoda, ve které mi ale některé věci moc neseděly. Ten začátek, kdy se Dat zmocní Enterprise je zajímavý nejen z hlediska záhady, kdy nevíme, co se s Datem děje, ale je zároveň cool sledovat tu Datovu nepřemožitelnost a efektivitu při převzetí lodi.
- Scény mezi Datem a Soongem jsou napsané dobře, ale přišlo mi vyloženě divné, když se Soong s Datem baví o rodičovství a Dat ani nezmíní Lal. Přijde mi, že je to to první, na co by přišla řeč. Taky mi přišlo zvláštní, že se nějak moc neřešily důvody proč žil Soong v ústraní, ale obdobně excentrický Ira Graves žil taky mimo civilizaci, takže dejme tomu.
- Lorův příchod na scénu v té pakledské uniformě je úplně skvělý :) Lore je tady ještě lepší, než v Datalore, jeho pohnutky mi přijdou pochopitelnější. Co mi ale opět přišlo divné bylo to, jak Dat Lorea hrozně podezřívá, ale pak střih a Lore Data v offscreenu zase nějak překabátil. Nevím no.
- Jestli je v TNG něco strašnýho, tak jsou to ty sekundární zápletky, jejichž jediný účel je dostat posádku Enterprise do časové tísně při řešení hlavní zápletky a přidat tam mnohdy (třeba tady) úplně zbytečný, uměle vytvořený dramatický prvek. V téhle jsou dva rozhádaní bratříčci, což má navíc sloužit i jako prapodivná paralela k hlavní zápletce (oh, how subtle).
- Jako chápu, že musela být pro Spinera sranda střihnout si trojroli a Soonga nehraje blbě, ale obdobně jako maska admirála Jamesona v Too Short a Season vypadala ta Soongova maska prostě divně a rušivě. Myslím, že kdyby prostě obsadili nějakého staršího herce, který by mohl zapojit i mimiku, tak by udělali mnohem líp.
- Je zajímavé, jak TNG pokračuje v rodinné tématice i touhle epizodou a věnuje se čistě Datovi, který v minulé epizodě absentoval.
3,5/5
4x04 Suddenly Human
- A zase rodinné téma! Epizoda sice řeší vážné téma asimilace (ve výsledku bohužel trochu povrchně), ale mně osobně na ní nejvíc bavila ta jednoduchá premisa "Picard fotrem". Scéna, ve které je Jono poprvé v Picardově kajutě a prohlíží si ne úplně opatrně jeho sbírku artefaktů je absolutně priceless.
- Jinak to sice bylo koukatelné, ale trochu to podle mě pokulhává v tom, že Talariani, byť jsou válečnickým druhem, tak sdílí prakticky stejné hodnoty jako lidé, což je podle mě špatně a dalo se z toho vytěžit mnohem víc.
- Myslím, že i ten uspěchaný závěr šel zvládnout lépe. Picarda na konci osvítí a rozhodne se Jona vrátit, ale moc nevidíme, že by svoje rozhodnutí v této ultra delikátní záležitosti s někým z Flotily konzultoval. A co na to asi říkala babička admirálka, která už se na své jediné žijící vnouče tak těšila? Tohle už se ale asi do relativního happyendu příliš nehodilo, takže si můžeme pouze domýšlet, že to pro admirálku mohlo být podobné, jako kdyby jí to vnouče umřelo podruhé...
3/5
4x05 Remember Me
- Vynikající kombinace mystery a sci-fi. Ze začátku jsem si říkal, že nápad s mizející posádkou je fajn, ale vzhledem k tomu, že na 99 % víme, že za to může Wesleyho experiment a tudíž budeme jako diváci sledovat už jen jak se Beverly snaží o své pravdě přesvědčit i zbytek posádky. Naštěstí ten zvrat s obrácením celé premisy naruby těsně před poslední třetinou je super. Wesley po delší době dostal jednu u posledních šancí zazářit a jsem vlastně docela rád, že se na jeho story-arc úplně nezapomnělo.
- Strašně se mi líbí, že to funguje i jako semi-sequel k Where No One Has Gone Before. Na to, že TNG je spíše epizodní seriál je zajímavé, že takhle začátkem 4. sezóny jsou tu hned dvě epizody, které navazují na 1. sezónu, obzvlášť když je trojka a čtyřka od jedničky diametrálně odlišná (naštěstí).
- Beverlyino další zmařené vyznání lásky k Picardovi už teda trochu hraničí s parodií a osobně si myslím, že v téhle fázi je jakékoli naznačování romantického vztahu mezi nimi dvěma spíš na obtíž.
- Po strašně dlouhé době (naposledy snad The High Ground) tu máme Beverly-centric epizodu. Docela mě překvapuje, že je Beverly tak zoufale nevyužívaná, protože McFaddenka není vůbec špatná herečka. Dokonce i tady, kde to má herecky velmi náročné, protože ve spoustě scén je jen ona sama, se s tím poprala velice slušně.
4/5 |
|
|
|
| | | 2 rehabilitated convicts. |
|
|
|
| | Not sure if Gates McFadden or Steven Tyler?
 |
|
|
|
| | 3x26 & 4x01 The Best of Both Worlds
- První část se s nějakým zdlouhavým setupem moc nemaže. Máme zničenou kolonii a Borgové jsou potvrzeni prakticky hned (je zvláštní, že byl výsadek tak překvapený, že z kolonie nic nezbylo, to nezachytily senzory Enterprise?). Počáteční porada s Hansenem a Shelbyvou relativně uvěřitelně zamázne fakt, že jsme o Borzích od Q Who neslyšeli (kromě Peak Perfomance a jedné další ledabylé narážky). Vkládat random zmínky do epizod o tom, jak pokračuje vývoj nových technologií zaměřených proti Borgům asi úplně nekostrbatě nejde, ale stejně by bylo fajn, kdyby třeba natočili epizodu o tom, jak Enterprise nějakou novou protiborgskou technologii testuje.
- První část je určitě lepší, ten cliffhanger, kdy se poprvé objeví Locutus, odhalí tu část obličeje s implantáty a Riker chladně: "Mr. Worf... fire." prostě trumfne máloco. Mezi highlighty druhé části je přílet Enterprise k Wolfu 359, kde Shelbyová začne vyjmenovávat zničené lodě a je mezi nimi i Melbourne, jejíž velení Riker zvažoval nebo Guinan a její pep talk pro Rikera (ale dobrý byl i ten pro Picarda v první části). Conspiracy taky bylo o napadení Země, ale i tak epizoda působila spíš komorně, kdežto V TBoBW je aspoň částečně narušeno status quo, na kterém dosud TNG a potažmo celý Star Trek tak lpěl. Nikdo předtím nechtěl moc ukazovat, že by Hvězdná flotila někdy nějak dramaticky dostala na prdel, protože dobro ve Star Treku vítězí. Stejně tak asimilovaný Picard jehož mozek pomohl zničit 40 lodí a zabít 11 tisíc lidí je na ST velmi kontroverzní a dohra v následující epizodě je žádoucí, ba přímo nutná. Finální řešení je drobný letdown, protože celá dvojepizoda je v rámci TNG epická a nabitá akcí, takže porážka Borgů v malé vědecké laboratoři na Enterprise mi k tomu až tak nesedí. Je to až příliš šalamounské ve chvíli, kdy si to možná žádalo další akci, ale nevím, zase nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo.
- Nikdy jsem si neuvědomil (nebo na to úspěšně zapomněl), jak huge je tahle epizoda pro Rikera. Seriály většinou realistický kariérní postup hlavních postav ignorují, takže se mi líbilo, že se pustili do řešení toho, že už Riker velení dvakrát předtím odmítl (zároveň ale nerozumím tomu, proč se tvůrci úplně zbytečně zahnali do kouta a první nabídku na velení dostal už v The Arsenal of Freedom). Zdůvodnění, že je na Enterprise spokojený je pro mě uspokojivé. Počáteční pissing contest mezi Rikerem a Shelbyovou je sice otravný, ale cizí element a konflikt je v téhle dvojepizodě nutný a ve výsledku to má payoff ve druhé části, protože to tam demonstruje, jak dobrý je Riker velitel a jak moc se od Farpointu změnil.
- Nějak jsem žil v přesvědčení, že cliffhanger byl natočen kvůli hrozícímu Stewartovu odchodu, ale ze všech dostupných informací to Piller udělal čistě kvůli tomu, že původně plánoval odchod on sám a nemusel si tudíž lámat hlavu s rozuzlením v druhé části. Zásek v jednání o Stewartovu novém kontraktu prý nastal až v létě po odvysílání první části, což v době bez internetu seriálu paradoxně pomohlo, protože to očekávání premiéry čtyřky jenom přiživilo. Když si odmyslím celý ten background a dival bych se na to očima diváka, který to sleduje bez dodatečných informací, tak ten setup pro Picardovu smrt je tady uvěřitelný (a to nejen v první části) a účinkování Shelbyové, která má spoustu prostoru, tu nabízející se změnu jenom posiluje.
5/5
4x02 Family
- Je zajímavé, že se povedlo protlačit epizodu bez jakékoliv sci-fi zápletky, ale je to jen dobře, protože by to asi působilo rušivě (což už se v minulosti několikrát stalo, například v The Bonding). Udělat místo toho tři tématické zápletky z nichž ani jedna nepůsobí jako filler bylo mnohem lepší. Navíc mi přišlo cool, že ty jednotlivé zápletky posloužily jako pokračování k TBoBW, Sins of the Father a řekněme k The Bonding. Je to docela podstatný rozdíl mezi tím jak s rodinnými příslušníky pracují tady a později v 7. sezóně.
- To nejlepší se samozřejmě odehrávalo v La Barre, hrozně se mi líbil ten nápad, že Picardův bratr (i otec) odmítá veškerou technologii v kombinaci se záběry na vilu Picardů a k ní přilehlou vinici obklopenou moderními stavbami. Ta venkovská atmosféra epizodě sedí. Picard se s následky únosu vyrovnává po svém a přičítám epizodě k dobru, že to nedělá úplně předvídatelně. Normálně bych asi čekal, že bude Picard hloubavě rozjímat nad událostmi z TBoBW a pak se třeba svěří Robertovi, ale epizoda vyloženě nechá vždy distingovaného Picarda vymáchat v bahně a to přiznání všech prožitých hrůz ze sebe Picard dostane až prostřednictvím slz. Těch polidšťovacích scén je tam víc, alev paměti mi zůstala ta, ve které se Picard a jeho dávný přítel Louis prochází vinicí. Picarda už jsme viděli v situacích, kdy byl vřelý, přátelský, empatický nebo nadšený a žádná z těch poloh pro něj není vyloženě přirozená, ale tady je to snad poprvé, kdy Picarda vidíme, jak s někým vtipkuje. Picard sice přemýšlí nad tím, že by převzal projekt Atlantis, ale nemám pocit, že by se epizoda snažila dělat z diváka blbce tím, že by ho byť jen na vteřinu nutila uvěřit tomu, že Picard opravdu opustí Enterprise a celou dobu bylo spíše patrné, že Picard se jen snaží utéct před vzpomínkami na borgský únos.
- Přiznám se, že Picardův bratr mi nikdy úplně neseděl. Nevím, jestli si vůbec dokážu představit méně sympaticky vypadajícího herce :) I chováním na mě působí až jako moc velký morous a bylo pro mě jako pro diváka dost problém "vcítit" se do jeho postoje. Ale zase to usmíření s Picardem na konci je díky tomu možná ještě silnější.
- Worfovy rodiče jsou spíše odlehčení, protože další dvě zápletky jsou ryze vážné, ale i tady byly velice fajn scény nebo třeba i zajímavý detail, že Sergej Roženko nebyl narozdíl od Worfa nikdy důstojník Flotily. Po všech těch epizodách, kde Worf tíhne ke klingonskému způsobu života, je zajímavé vidět, že jeho v jeho životě místo i pro jeho lidskou stránku. Vždycky mi přišlo zvláštní, že zrovna Worfovy náhradní rodiče přišli pořádně na přetřes až ve 4. sezóně, jeví se mi to jako hrozně vděčné téma na epizodu.
- Wesleyho story-arc se blíží ke konci a i zde mu bylo věnováno jenom několik málo minut, ale ten holografický vzkaz od jeho otce byl obsahem i formou skvělý.
5/5 |
|
|
|
| | | Sarek je určitě výborná episoda a elegantně na ni navázali v pětce. |
|
|
|
| | 3x23 Sarek
- Rozjíždí se to trochu pomalu, některé setupové scény ve kterých se Geordi s Wesleym dohadují, kdo je větší Casanova (Wesley se Geordimu posmívá kvůli hologramu Brahmsové, což je fér) nebo ta, ve které O'Brien vyvolá bitku v baru kvůli stolu jsou úmorný, ale je to nutný zlo a naštěstí je těch scén jenom pár a není z toho variace na The Naked Now. Na druhou stranu koncertní scéna, kde Sarek uroní jednu slzu byla dobrá.
- Veškerá inerakce mezi Picardem a Sarekem je ale dokonalá. Oba jsou postaveni do těžké situace, kdy Picard musí i přes veškerý obdiv "překazit" Sarekovu misi a stárnoucí Sarek se musí i přes domnělou ztrátu důstojnosti konečně podívat pravdě do očí, byť ho od toho odrazují i ti nejbližší. Splynutí myslí bylo elegantní řešení a myslím, že i přes veškerou předchozí chválu, byl tohle zatím Stewartův nejlepší herecký výkon. Lenard tedy nezůstává daleko pozadu a ve scéně, kde se Sarek emocionálně zhroutí je také skvělý.
- Tam, kde Too Short a Season jako epizoda o stáří hrozivě selhala, tady zvládli reparát se stářím na jedničku.
- weird shit: Perrin během jedné minuty řekne Bendaj i Bendy :)
5/5
3x24 Ménage a Troi
- Každá epizoda nemusí být ambiciózní jako Sarek, odlehčenější díl před vážným finále přijde vhod. Ze tří epizod s Lwaxanou byla tahle zatím asi nejlepší, prostředek epizody po únosu je sice trochu zdlouhavější, ale payoff na konci to zachraňuje. Stewart má zase šanci ukázat svůj rozsah a po náročném Sarekovi, přesedlá na konci téhle epizody na čistou komedii. Zatím jsem byl k Ferengům spíš tolerantní, ale tady už jsou teda vykreslení jako neuvěřitelní hlupáci a mazaní jsou asi jako Rafani z Kačerova.
- Po víc než roce si zase vzpomněli na to, že Wesley by už měl vypadnout na akademii. Přijde mi, že někdy po The Bonding už s postavou Wesleyho úplně přestali pracovat. Nějak mi to nevadí, ale Wesley byl v podstatě zredukován na Geordiho/Tashu/Worfa z první sezóny, tj. známá tvář za konzolí. Scéna, ve které mu na konci Picard udělí plnou hodnost praporčíka je ale skvělá.
- A zase ty kostýmy: Riker má kalhoty zapnuté skoro až u hrudníku a k nim prapodivnou pirátskou halenku, Deanniny casual šaty s načechranými volánky vypadají jako něco, co spíchly děti v mateřské škole při přípravě na maškarní. Za tohle někdo bral peníze?
- Na začátku se tady objeví spousta epizodních druhů z prvních tří řad TNG (Selayové, Mizarané, Boliané, Zakdorňané).
- weird shit: "We Betazeds" Oni točí všechno na první dobrou?
3/5
3x25 Transfigurations
- Eh, run of the mill. Téma povznesení už je v rámci sci-fi seriálů z devadesátek tak vydojený, že je těžký to tady nějak zpětně docenit. Není to špatně udělané, mystery prvek docela funguje díky vypravěčské berličce v podobě ztráty paměti. Problém je, že tu prostě máme další z řady omnipotentních bytostí, i když tentokrát s tím twistem, že sledujeme její zrod. Bohužel sense of wonder tentokrát až tak nezafungoval i přes očividnou snahu v závěru.
- Geordiho vedlejší zápletka mi teda přišla neskutečně bezpointní. Geordi se díky napojení na nervovou soustavu Johna Doea stane sebevědomější a podaří se mu zbalit kolegyni, se kterou na začátku epizody nedokázal vést ani small talk. A to je celá zápletka, která navíc skončí zhruba v polovině epizody. Character development level: Eureka. K čemu tohle všechno bylo (teda krom zjevné snahy o zaplácnutí času)? Jediné co na tom bylo dobré byly Worfovy hlášky.
- Asi lze pochválit kontinuitu, protože Geordi se tady snaží nabrnknout stejnou ženskou, která ho odmítla v Booby Trap, ale přišlo mi, že Christy se tady najednou chová úplně jinak, než v Booby Trap. Women :)
- weird shit: Kde byla celou epizodu Troi? Nedávalo by tady její přítomnost smysl? Místo toho se objeví až skoro na konci.
2/5 |
|
|
|
| | | kapitan Pike: Já právě taky ne. Zvlášť potom, co jsem zjistil, jak vypadá pátá :) Ale něco mi mírně napovídá, že jsme ve špatném klubu ;) |
|
|
|
| | | Rozhodně nesouhlasím s tvrzením, že by dnes byly první dvě sezóny DS9 nekoukatelné. :-) |
|
|
|
| | Telemachus Rhade:
nestíhám na to koukat, ješt jsem neviděl ani předchozí SHOTrek :) |
|
|
|
| | | Telemachus Rhade: Dneska jsem byl myslím váš první divák... více-méně shodou okolností, pochopitelně... |
|
|
|
| | 3x21 Hollow Pursuits
- Pro mě zatím asi nejrozporuplnější epizoda:
Riker: "This is a violation of protocol. Crewmembers should not be simulated in the holodeck."
La Forge: "Commander, I don't think there's any regulation against--"
Riker: "Well, there ought to be."
- Přijde mi, že epizoda pracuje s premisou, že člen SF potažmo příslušník civilizovaného druhu v rámci UFP, by se k něčemu podobnému nikdy nesnížil, viz La Forgeovo "It is kind of unusual, recreating people you already know.", což je samo o sobě těžko uvěřitelné, ale stejně těžko uvěřitelné je i to, že by jasně daná pravidla týkající se simulátoru neexistovala (obzvlášť když si Geordi do simulátoru pohodově nakráčí, zrovna když tam Barclay upouští páru). Writing staff si očividně uvědomoval, že to úplně ok není, takže to prostřednictvím Rikera a Geordiho aspoň vágně zamluvili. On je tu zmíněn i Geordiho incident z Booby Trap, jenže tam to aspoň bylo v rámci okecatelných "special circumstances".
- Ale jinak je námět s lodním loserem perfektní a Schultz ho hraje velmi přesvědčivě. Přijde mi, že TNG tím jakoby sama sobě sahá do svědomí. Tenhle typ epizody se v ruzných obměnách objevuje v seriálech docela často, ale málokterý seriál udělá i ten další krok a většinou se jedná o one-off postavu. Přitom Barclayho další účinkování je naprosto stěžejní, jinak by celá tahle epizoda byla úplně bezpointní. Jak to udělat špatně a zbytečně? See VOY Learning Curve.
- Jinak Geordi se tu na začátku chová jako nic moc šéf. Vzhledem k jeho povaze mi přišlo zvláštní, že až Picard mu musí poradit, jak se k Barclaymu zkusit zachovat. Zrovna tady bych si myslel, že s tímhle návrhem přijde mr. sunny disposition sám. Jinak ale třeba ty scény s brainstormingem ve strojovně byly hodně cool.
- Picardův přeřek s brokolicí byl skvělej stejně jako za každých okolností nápomocný Dat, který celou situaci žoviálně okomentoval.
- bad shit: Mohli u té šermovací scény vybrat někoho, kdo by byl Barclaymu ještě míň podobný?
3,5/5
3x22 The Most Toys
- Po delší době zase epizoda, která měla TOS vibe jako prase. Kivas Fajo aka the space jew mi hodně připomínal Mudda, teda aspoň ze začátku (v TNG docela vzácnost). Postupně se ale ukáže, že tvůrci se vydali úplně jinou cestou. Fajo rozhodně není comic relief, ale spíš bezskrupulózní zloděj a vrah. Ten přerod nebo teda spíš postupné odhalování jeho charakteru je udělané zajímavě, ale jinak mě většinu epizody spíš nebavil (byť si myslím, že Rubinek to hraje jinak dobře).
- "I cannot allow it to continue." Byl by to průměr, ale nejasný závěr epizodu hrozně sráží. Nepřijde mi nic zajímavého na tom, že se divák nedozví, jestli Dat po Fajovi vystřelil nebo ne, naopak se mi to zdá strašně alibistické. Klidně bych akceptoval variantu, že Dat po Fajovi vystřelí, je při výstřelu transportován, ale k výstřelu se následně Rikerovi přizná a své pohnuty vysvětlí. Vůbec mi k Datovi nesedí, že by po Fajovi vystřelil a pak o tom lhal.
- Procházení Datových věcí byla hezká připomínka minulých epizod, i když s velmi omezeným emocionálním dopadem, protože všichni víme, že Dat je úplně v pohodě a epizodu zcela jistě přežije. Nejvíc se mi líbilo, když Geordi s Wesleym spustili hologram Tashy a nijak to nekomentovali, pouze se na sebe usmáli - no info dump needed.
- Zajímavý moment byl, když Worf převzal po Datovi OPS, tak epizoda nezapomněla poukázat na to, že je to už podruhé, co změnil post po smrti jiného člena posádky. Jinak mi ale jeho přesun nedává moc smysl, protože si myslím, že se Worf jako šéf bezpečnosti osvědčil a je tam platnější, tudíž si myslím, že primárně chtěli vytěžit Worfovo psychologické rozpoložení. Dokonce si myslím, že tohle mělo napadnout i Troi a Picardovi to dopředu říct.
- Netýká se to jen téhle epizody, ale některý kostýmy jsou naprosto úděsný. Pokud jde třeba o různé uniformy, tak ty ještě vypadají slušně, ale jak dojde na civilní oblečení, tak je to hrůza. Co to měl Fajo na sobě? Nebo Picardovo ležérní oblečení, ve kterém vyrazil na Risu? Nejen že to nevypadá futuristicky, ono to nevypadá ani pohodlně.
2/5 |
|
|
|
| | 3x19 Captain's Holiday
- Skvělá odpočinková a zároveň dobrodružná epizoda. Jako vůbec bych se nezlobil, kdyby těch dobrodružnějích epizod bylo víc. Sedí tomu ten odlehčená atmosféra, prvotní konspirace posádky s přinucením Picarda aby si vzal dovolenou, kdy zabrala až hrozba Lwaxanou, Rikerovo neutuchající nadšení z Risy (a jeho prank s Horga'hnem) nebo Picardova počáteční snaha o čistě sucharskou dovolenou.
- Na druhou stranu i cold opening divákovi jasně říká, že se k něčemu vážnějšímu v průběhu epizody dostaneme. Ta samotná Indiana Jones like zápletka by podle mě fungovala úplně v pohodě, ale chápu, že nějakej sci-fi twist byl potřeba. I přes Picardovu předchozí zkušenost mi přišlo zvláštní, že hned uvěřil Vorgonům, že jsou z budoucnosti. Taky si nejsem jistý, jestli k Picardovi úplně sedělo, jak na konci nechal zničit Tox Uthat, spíš tam vidím snahu scénaristů to ještě za každou cenu okořenit nějakým zvratem (prvně jsem si myslel, že Picard ten výbuch jenom nechal fingovat) a vyřešit to opět ve stylu Indyho. Nad těmi časohrátkami tady asi nemá úplně moc cenu přemýšlet, protože ani s přimhouřením obou očí mi to nedává moc smysl.
- V epizodě je sice nutnost Picardovy dovolené zdůvodněna dlouhým diplomatickým jednáním, ale líbí se mi, že to dává smysl i jako epizoda po Allegiance, ve kterém byl zavřený ve vězení. Taky bylo super, jak do epizody nebyl uměle vložen nějaký b-plot na Enterprise a po Picardově transportu na planetu už se epizoda až skoro do samého konce věnuje jen jemu. Takhle to mělo být i v Allegiance.
- Vash je zatím jedna z mála žen v TNG, která nebyla vykreslená ode zdi ke zdi, tj. buď upjatá matrona v overalu a s vesmírným hidžábem nebo prvosezónní hyper-promiskuitní native chick from planet Fuckulon. Má vlastní hlavu, umí se postarat sama o sebe, ale zároveň se umí bavit.
- weird shit: Proč má Fereng Sovak česko-vulkánský jméno?
4,5/5
3x20 Tin Man
- Solidní sci-fi příběh, který by bez problémů fungoval i bez startrekového pozlátka. Možná i kvůli tomu je to jedna z těch epizod, kde má guest star of the week víc prostoru, než hlavní cast (i když je to teda i Datova epizoda). Tam Elbrun začíná jako další arogantní a mentálně těžce nestabilní expert SF. Naštěstí jak je postupně odhalován jeho background, tak je jeho chování když ne ospravedlnitelné, tak aspoň pochopitelné. Navíc k Datovi se chová mnohem lépe, což je po cca 65 epizodách TNG taky hezký kontrast. Jinak někdy od poslední třetiny (pro některé určitě i dřív) je nad slunce jasné, jak epizoda dopadne. To řešení, které vyhovuje úplně všem (kromě Romulanů) se nabízí až příliš. I tak mají některé scény sense of wonder.
- Už jsem to zmiňoval dřív, ale líbí se mi, že se TNG během 2. a 3. řady celkem kreativně daří zapojovat Romulany do děje.
- Líbí se mi, jak jsou některé lodi SF skoro jako recurring postavy. USS Hood je poprvé už v The Encounter at Farpoint a tady se dokonce objeví i její kapitán, který byl v pilotu pouze zmíněn. Přijde mi to realističtější, než takový ten TOS nešvar, kdy se loď, která se v epizodě objevila, dost často hned zařvala.
- Poslední scéna, kde na konci Troi obejme Data je úplně skvělá.
4/5 |
|
|
|
| | 3x17 Sins of The Father
- Jednu skvělou klingonskou epizodu už jsme měli (A Matter of Honor), ale skvělou epizodu o Worfovi až do téhle chvíle ne (The Emissary mě osobně teď po letech hodně zklamala). Těchto 45 minut udělalo pro Worfa a Klingony víc, než cokoliv předtím. Worf před tribunálem... Přišlo mi to bez přehánění jako klingonský The Measure of a Man. Těch hořkosladkých konců jsme si zatím moc neužili, konec téhle epizody je jeden z nejlepších. Žádný záběr na Enterprise odlétající za dalším dobrodružstvím, ale klingonská rada otočená k Worfovi zády.
- A Matter of Honor byl dobrý start a ukázal, že Klingoni nejsou 100 % času jen krvežíznivá hovada, ale až tady dostávají konečně další vrstvu, ze které bude těžit jak zbytek TNG, tak i poslední čtyři sezóny DS9. Symbolem všeho je pragmatický kancléř K'Mpec. K'Mpec nepůsobí zle nebo zákeřně, Worfův osud mu zjevně není lhostejný, ale zároveň se neštítí Worfa pro dobro Říše obětovat v rámci vykonstruovaného procesu. K'Mpec je jeden z nejzajímavějších Klingonů, jakého jsem zatím viděl. Možná to vyzní blbě, ale odhalení pokryteckého chování Klingonů prostě dává strašně moc smysl i v rámci jinak veskrze pozitivní TNG.
- Je nice, že do toho znovu zakomponovali i výměnný program s Klingony. Dovedu si bez problémů představit epizodu, která by se věnovala čistě působení klingonského důstojníka na Enterprise. A ona se tak epizoda i první čtvrthodinu úspěšně tváří, takže ten zvrat s Kurnem a vše, co přijde po něm, je o to silnější.
- Je to sice primárně Worfova epizoda, ale spoustu prostoru tady má i Picard. V poloze, kdy hájí svoje podřízené je podle mě nejpůsobivější. Jeho toulky nehostinným Kronosem mají skvělou atmosféru. Ty kulisy klingonských interiérů mi vždycky přišly fantastické a uměly podle mě navodit tu správnou atmosféru.
- Škoda, že The Undiscovered Country nenapsal Moore, mohla to být víc než jen fajnová nuda.
- weird shit: "Klingon imperial empire"
5/5
3x18 Allegiance
- V první řadě by to určitě patřilo k tomu lepšímu, ale tady je to po bloku silných epizod trochu zklamání. Dřív se mi epizoda líbila hodně, možná škoda, že jsem si pamatoval twist s Boliankou. Scény s Picardem zavřeným ve vězení jsou fajn a ten mystery faktor mě na tom pořád baví. Navíc se mi líbilo i to, že epizoda dá divákovi šancičku i na to, aby falešnou Bolianku odhalil sám. Oproti tomu scény s fejk Picardem mi přijdou spíš jako filler bez jakéhokoli napětí. Divák ví, že to není Picard a tak jen čeká, až na to přijde i Riker a spol. Jako jo, zpívající Picard v baru byl vtipnej a Stewart si to určitě užil, ale scény jako večeře s Beverly nebo ty, ve kterých si zbytek posádky navzájem sděluje podezření mě nebavily.
- Konec byl plytký a uspěchaný. Picard svoje únosce uvězní v silovém poli, řádně je pokárá, divákovi přednese moral lesson of the week a letíme dál. O únoscích se skoro nic nedozvíme (ani jméno jejich druhu), ale na to nebyl čas, to bysme museli třeba oželet scénu, ve které fejk Picard poručí Geordimu aby zvýšil efektivitu motorů.
- Jinak teda masky Chalnotha a Mizariana byly hodně povedený, ale ty masky a kostýmy toho druhu únosců byly naprosto úžasný.
3/5 |
|
|
|
| | Mirak:
- Přišlo mi teda trochu zvláštní, že Federace boj s Klingony prohrává, před touhle epizodou jsem ani jednou neměl během TOS a TNG nejmenší pochybnosti o tom, že by Federace případný full-scale konflikt vyhrála.
To mně tedy nikdy. V TOS akorát spíš, že kdyby válka vypukla, nebude krátká a bude hodně krvavá. |
|
|
|
| | 3x15 Yesterday's Enterprise
- Nikdy předtím mě to netrklo, ale ta základní premisa je strašně podobná City on the Edge of Forever. Časovky/alternativky až tak nemusím, ale tyhle dvě epizody rozhodně patří mezi to nejlepší z Treku. Fungovalo by to asi i s jakoukoli jinou lodí, ale bylo cool vidět Enterprise C, její posádku a i to, o co se v historii zasadila. To, že jedné z Enterprise velela žena je pak hezký detail.
- Bylo super, jak tahle epizoda dokázala pracovat s Tashou. Nezřídka se stává, že u podobných epizod není výskyt dříve zemřelých postav nic jiného, než fan service bez nějakého hlubšího smyslu. Je tudíž cool, že Tasha tady má spoustu prostoru a zároveň se chová normálněji, než v celé první sezóně. Crosby není moc dobrá herečka, ale tohle je suverénně její nejlepší výkon. Její nehrdinská smrt v Skin of Evil se mi hodně líbila a pro seriál to IMO byl "addition by subtraction", ale korekce jejího osudu se mi líbila ještě víc a díky dobrému scénáři to ani nepůsobilo na sílu.
- Moc se mi taky líbilo, že Guinan dostala v zápletce klíčovou roli a nefungovala tu jen jako ramínko, na které se ostatní postavy chodí vyplakávat.
- Přišlo mi teda trochu zvláštní, že Federace boj s Klingony prohrává, před touhle epizodou jsem ani jednou neměl během TOS a TNG nejmenší pochybnosti o tom, že by Federace případný full-scale konflikt vyhrála.
- Možná by to byl overkill, ale přišlo mi, že závěr si přímo říkal o to, aby velitel jedné z těch klingonských lodí byl Worf. I proto si myslím, že tohle byl vyloženě materiál na dvojepizodu.
- odds & ends: Worf poprvé pije švestkový džus, Wesley už je v alternativní realitě uniformovaný praporčík, takže Hvězdná flotila ve válce zjevně urychlila studium na akademii, líbil se mi u posádky Enterprise C ten drobný předěl mezi TOS filmovými a TNG uniformami, pohledy na mrtvou Garrettovou a mrtvého Rikera mi přišly na TNG docela drsné, ale kýžený efekt to rozhodně mělo.
5/5
3x16 The Offspring
- Zdá se mi, že epizoda měla ambice pokračovat tam, kde The Measure of a Man skončil, ale některé dlouhé pasáže, ve kterých se Picard pře s admirálem Haftelem o to, jestli může Lal setrvat na Enteprise, na mě působily jako čistokrevný rehash TMoaM. Události z TMoaM jsou tu jen krátce zmíněny a právě si nemyslím, že se tady úplně dobře podařilo vydefinovat ten morální problém. Argumenty "zlého" admirála mi přišly úplně mimo mísu a celý konflikt mi tudíž přišel trochu uměle vytvořený.
- Jinak je tu i spousta dobrých scén s Datem a Lal a epizoda mě jako celek bavila, ale myslím, že ten námět šel vytěžit ještě líp. Z toho, jak byl Lal zahraná mám spíš smíšené pocity.
- Není mi jasné proč, ale přišlo mi, že epizoda se za každou cenu snažila nezmínit Lora, čemuž popravdě moc nerozumím, bylo by to přece naprosto logické.
- Andorian sighting!
3,5/5 |
|
|
|
| | 3x13 Deja Q
- Tématicky samozřejmě hrozně vděčná epizoda, kterou by ale nebylo vůbec těžký posrat. Naštěstí to ale skvěle balancuje na té hraně, kdy divák sice v Q uvidí zrníčko dobra, ale zároveň to nikdy nezklouzne k přeslazenému plácání po zádech nebo best friends forever příslibu. Odhalení postranních úmyslů Q s tím, že se na Enterprise schová, protože ví, že Picard ho napospas nenechá, epizodu významně posiluje. Picard celou situaci bere s rezervou a ani když mu Q v pracovně roní krokodýlí slzy, tak se nemá k nějakému prázdnému utěšování, ale zároveň do něho ani nekope.
- Drtivá většina vtípků se vydařila, tvůrci dobře vycítili, že nejlepší bude v rámci epizody Q spárovat s Datem, protože z té dynamiky "oba se učíme být člověkem" se toho dá vytěžit hodně. Scéna na konci s darovaným smíchech pro Data se vyloženě povedla.
- Nelíbil se mi Q2. Nejsem jistej, jestli byl v téhle fázi vůbec dobrej nápad představit dalšího Q a navíc z něj ještě udělat v podstatě herecky slabší kopii de Lancieho Q.
- Guinan má klasicky krátkou, ale skvěle zapamatovatelnou scénu. TNG Guinan vždycky prezentovala jako starobylou a moudrou bytost, proto je cool, když tady ventiluje nasranost prostřednictvím zapíchnuté vidličky do ruky :)
- Pobavil mě komentář (skoro bych až řekl meta), že s Rikerem byla větší zábava, když neměl vousy, což nepochybně naráželo na jeho příšernou naivitu v Hide and Q :)
4,5/5
3x14 A Matter of Perspective
- Ten námět není až tak originální, ale většina obdobných epizoz v rámci jiných seriálů mě většinou bavila, setkal jsem se s nimi hlavně v žánru komedie (aktuálně jsem to teď viděl tuším ve Frasierovi). Epizoda se mi líbí i dneska, whodunit formát mě v rámci detektivek rozhodně baví nejvíc.
- Jedna věc tam ale podle mě nefunguje. Už jako děcku se mi příčil ten náznak toho, že pravda je někde mezi tím, co tvrdí Riker a tím, co tvrdí Manua (Troi totiž tvrdí, že Manua nelže). Za těch 60 epizod, co známe Rikera, víme, že je sice sukničkář, ale těžko si představit, že by v téhle situaci byť jen riskoval románek s manželkou doktora Apgara. Tohle šlo podle mě prodat mnohem lépe a ukuchtit to tak, že by se opravdu dalo polemizovat o perspektivě jednotlivců a ne, že budou dvě výpovědi tak diametrálně odlišné. Možná to chtělo zakomponovat i další hlavní postavy (Geordi?), kde by ty rozdíly mohly být zajímavější nebo z těch obviněných postav naopak ty hlavní úplně vypustit.
- Rozuzlení ale jinak super, moc tomu pomohlo i to, že pravý motiv s prodejem Kriegerových vln mimo Federaci se podařilo udržet pod pokličkou až skoro do konce. O Kriegerových vlnách už samozřejmě nikdy neuslyšíme, ale to už je klasika.
4/5 |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
