|
|
Spravuje: AVip
Počet příspěvků: 6284 |
|
V roce 1987, po téměř dvaceti letech, se opět na televizních obrazovkách objevil hraný Star Trek, tentokrát s podtitulem The Next Generation (v češtině Nová generace), který se odvážně pustil tam, kam se dosud nikdo nevydal.
Nová hvězdná loď Enterprise s písmenem D za slavným registračním číslem, měla i tentokrát za úkol poodhalovat roušky temnoty a mapovat nové světy, které byly dříve na mapách označovány jen nápisy "Hic sunt leones". To sebou samozřejmě přineslo nečekaná dobrodružství a z nich plynoucí nečekané problémy.
Problémy a tajemství však nebyly jen výsadou vnějších světů, ale vyskytly se i v samotné Federaci, která se od dob kapitána Kirka o něco rozrostla a nabyla konkrétnějších obrysů, stejně jako její nepřátelé.
Na kapitánovi Jean-Lucu Picardovi, klidném a charismatickém veliteli vlajkové lodi, bylo, aby tyto problémy řešil za pomoci své prvotřídní posádky. Do té dále patřili energický první důstojník William Riker (jednu dobu se o něm uvažovalo jako o příštím kapitánovi Enterprise, ale z tohoto plánu sešlo, když se kapitán Picard v této úloze mimořádně osvědčil), slepý šéfinženýr Geordi LaForge (původně Enterprise D "pouze" pilotoval), krásná telepatická poradkyně Deanna Troi, rozhodná šéflékařka Beverly Crusherová (kterou dočasně pro druhou sezónu nahradila doktorka Katherine Pulaski) i její geniální syn Wesley (kterého se nakonec k radosti jak zbytku posádky, tak diváků podařilo z Enterprise vypakovat), drsný Worf a v neposlední řadě android Data (v češtině Dat), jedna z nejoblíbenějších postav nejen ve Star Treku...
Nový seriál se od toho starého v mnoha směrech lišil: například měl opravdový pilotní díl, kde se celá posádka teprve dává dohromady a vzdor tomu, že podobně jako v původním ST v něm šlo hlavně o jednotlivé episody, během sedmi sezón, co byl vysílán se mnohé z nich všelijak propletly a zapletly, takže autorům mnohdy zápletky vystačily i do seriálu DS9, filmů s posádkou TNG a okrajově dokonce i do seriálů Voyager a Enterprise. Narozdíl od některých pozdějších "inkarnací" ST fenoménu dokázala TNG odejít na vrcholu své popularity - i díky tomu se jedná o bezkonkurenčně nejúspěšnější seriál z celého ST vesmíru.
Od 30.9.2010 do 7.6.2011 běžel seriál ST:TNG na TV stanici Prima Cool!
|
|
|
| | | Mvek: Ano, archetyp "koketní anti-hero beeyatch se slabostí pro hlavní postavu". |
|
|
|
| | Mirak:
4x13 Devil's Due
Asi jsem si to taky tolik už neužil napodruhé, jen poprvé (až v originálním znění před třinácti lety) mě to hodně bavilo jako fajn odlehčená epizoda.
Přemýšlím, jestli Ardra je taková archetypální postava, že mi vždy automaticky připomene Valu Mal Doran, a naopak. A podobné postavy se objevují často v různých seriálech (v Andromedě by taky nějaká byla). |
|
|
|
| | 4x12 The Wounded
- Oujééé, Karďáci. Retrospektivně je epizoda samozřejmě neskutečně bohatá na Star Trek fluff, ale stejně chci nejdřív pochválit hlavně jádro zápletky, která by byla skvělá i kdyby tam byli místo Cardassianů třeba Talariani ze Suddenly Human nebo další one-off druh. Rogue kapitánů už jsme si v TOSce pár užili a jejich pohnutky mi přišly spíše méně uvěřitelné nebo aspoň méně pochopitelné. V The Wounded ten koncept ale funguje skvěle, protože to není postaveno černobíle. Maxwell zjevně není duševně v pořádku, ale chvíli poté co se objeví zároveň zjistíme, že rozhodně není blázen. Jistě, žene ho i touha po pomstě, ale to, že měl ve výsledku celou dobu pravdu je kinda dark. Myslím, že raná TNG by tu zápletku pojala ode zdi ke zdi: buď by se ukázalo, že Maxwell je prostě bad egg a s Karďáky už jsme odteď best buddies NEBO by byl Maxwell nevinný a ukázalo by se, že Greedo shot first. Tohle zpracování je perfektní. Ještě se pozastavím nad tím politikařením. Možná to nebylo úplně jednoznačné, ale přišlo mi, že admirál Haden a potažmo celá Flotila o cardassijských manévrech už ví, ale oficiálně to vědět nechce, protože si tenhle konflikt prostě po útoku borgské krychle nemůže dovolit. Je to velmi logické, ale stejně mě to docela překvapilo.
- Je to první epizoda Treku zaměřená na O'Briena. Je zajímavé, že hned po Data's Day znovu vidíme novomanžele O'Brienovi, ale z těch několika scén mezi Milesem a Keiko mi přijde, že se ještě ani moc neznají a teprve spolu začali chodit, což bylo weird. Tyhle scény mohly (a měly!) událostem z Data's Day spíš předcházet. Každopádně O'Brienův background z cardassijského konfliktu a jeho podvědomá nenávist k nim jsou zajímavé, zajímalo by mě, jestli by si obdobnou minulost a z toho plynoucí předsudky dovolili dát jedné z precious hlavních postav.
- Stewart tady byl samozřejmě skvělý jako vždycky, hlavně při finálním rozhovoru s Gulem Macetem, ale teda Bob Gunton v v roli Benjamina Maxwella měl na kvalitě epizody lví podíl. Jeden z nejlepších výkonů hostujících herců, který zastínil i taktéž skvělého Marca Alaima.
- Cardassiané tady ještě nejsou nijak výrazně vydefinovaní, což zápletce vlastně pomáhá, protože divák nemá důvod Cardassiany automaticky podezřívat z něčeho nekalého. Jejich masky ještě nejsou úplně vymazlené (k tomu ty Macetovy vousy), ale i tak patří k tomu lepšímu z TNG. Uniformy byly trochu divné (o creepy helmách ani nemluvě), ale to se časem poddá.
- Jinak Karďáci, O'Brien, Nebula class... Je zajímavé, jak se z téhle epizody zpětně stal jeden z prvních důležitých zdrojů, ze kterých později čerpal DS9.
5/5
4x13 Devil's Due
- Zapomenutý scénář z první sezóny? (Jo, tak už čtu, že prvotní zárodek scénáře sahají až do TOSky. Figures.) Myslím, že dřív jsem měl pro tuhle epizodu docela slabost, ale když jsem to teď viděl znovu, tak ani moc nevím proč. Není tam žádné napětí, divák ani na chvíli nepochybuje o tom, že Ardra je podvodnice, což se pak bez prakticky jakéhokoliv zvratu potvrdí. Bylo to bohužel úplně stejně statické, jako většina epizod první sezóny.
- Další soud dle pozemských pravidel s Ardrou mi taky přišel nudný a bylo to opět umocněno tím, že to prostě probíhá úplně stejně, jako v kterémkoliv jiném právnickém seriálu. To bylo samé námitka sem, námitka tam, klid v soudní síni... Miminálně tady byla příležitost tu epizodu aspoň nějak ozvláštnit.
- Bylo tam pár fajn momentů, třeba když Dat v roli soudce káral Picarda nebo samotný Picard, který si tohle dobrodružství očividně užíval, což do kontinuity zajímavě sedí (yeah, pravděpodobně souhra náhod), protože v Data's Day a v The Wounded posádka Enterprise docela ostrouhaly a Picard tady vycítil možnost relativně snadného vítězství.
- Je fajn, že zauvažovali nad tím, že Ardra je další Q, protože už tu bylo několik případů, kdy se přítomnost Q jako vysvětlení jednoznačně nabízela, ale posádka jakoby najednou najednou zapomněla, že Q vůbec existuje. Ve výsledku je to ale fuk, Ardra se chová přesně jako Q, jen té herečce chybí De Lancieho charisma.
2/5
|
|
|
|
| | | Mirak: Mě by nevadil andorian ani jako kapitán pro celý seriál.. |
|
|
|
| | | Mvek: V Reunion zaznělo, že na Enterprise slouží 11 rozdílných druhů. Ale zrovna tohle mi přišlo divný už v TOSce. Proč není snaha ukázat, že ve Flotile neslouží jen lidi a Spock? Proč nějaký epizodní kapitán není Andorian? |
|
|
|
| | | Mirak: Jak si teď paralelně doma také připomínáme některé méně známé epizody, tak je vidět, jak na druhou stranu ST málo těží z toho, že Federace zahrnuje mnoho různých planet. Sice asi náznak byl, že betazoid nebo částečný betazoid jsou i na jiných federačních lodích, ale možná by bylo více druhů, které by měly uplatnění pro své fyziologické výhody. Enterprise ještě těží z přítomnosti androida, kterých holt přebytek není, ale později v době VOY by aspoň mohli dělat odolné hologramy, které by mohly v případě nouze řídit loď, když je posádka v bezvědomí nebo musí být ve stázi apod. |
|
|
|
| | | Já když měl komplet TNG půjčenou od kamaráda na VHS, tak byly na hřbetu napsány pouze názvy epizod a pořadová čísla v rámci celého seriálu, takže o sezónách jsem taky neměl poprvé ponětí. Jednu chvíli jsem si pak dokonce myslel, že 178 epizod je první sezóna ze sedmi :) |
|
|
|
| | Mirak:
Final Mission
Úplně bokem a trochu mvekovina... Kdysi, když jsem sezóny pouze odhadoval, jsem si myslel, že tímto skončila S4, počínající Ménage a Troi; aneb Wesleyho červená uniforma pro mě byla asi tak důležitá, až jsem ji přisoudil určující význam :) Patrně to bylo způsobené právě jeho character developmentem a nedostatkem jiného vývoje seriálu. Pojem cliffhanger a jeho význam jsem tehdy samozřejmě ještě neznal a díky VHS jsem rozdělení "toho TNG filmu" (TBoBW) chápal jako umělé pro TV.
|
|
|
|
| | 4x10 The Loss
- Ztráta Deanniných empatických schopností se jako námět na zápletku podle mě vyloženě nabízel od začátku. Jsem sice rád, když málo využívané postavy jako Troi dostanou vlasní epizodu, ale výsledné produkty mě z toho prvotního nadšení většinou vyléčí. Epizoda asi dobře ukazuje, že obyčejný člověk si obdobnou ztrátu "šestého smyslu" vůbec nedokáže představit, ale zároveň si myslím, že tady byla promarněná šance ukázat Troi jako silnější charakter.
- Prvotní instinkt Troi je odmítat veškerou nabízenou pomoc, obvinit Crusherku, že jí nedokázala pomoct a kulminuje to tím, že rezignuje na pozici poradkyně. Není to o tom, že bych pro její reakci neměl pochopení, ale nejsem si právě jistý, jestli by nebylo lepší ji ukázat jako někoho, kdo se tímhle dokáže prokousat a automaticky neháže flintu do žita. Přijde mi totiž, že epizoda si dala za cíl ukázat to, že Troi není jen její empatická schopnost, což je chvályhodné, ale ve výsledku mám pocit, že to tím i přes pozitvní závěr spíš potvrdili, protože si Troi bez jejích schopností v TNG vůbec nedokážu představit. Každopádně aspoň ta scéna s Guinan byla parádní, udělat z Guinan poradkyni na Enterprise je docela zajímavá myšlenka, které bych se nebránil :)
- Sci-fi zápletka s dvourozměrným druhem byla možná zajímavá na papíře, ale výsledná podoba byla jedna z nejnudnějších věcí, jaké jsem v rámci TNG viděl. Ne nejhorší, jen nejnudnější.
1,5/5
4x11 Data's Day
- Skvělý obsah, skvělá forma, skvělá epizoda. Epizoda by myslím úplně v pohodě fungovala i bez romulanské zápletky, protože ten koncept dopisu pro komandéra Maddoxe je sám o sobě velmi dobrý, ale to že epizoda v poslední třetině překvapivě výrazně zvážní, ji ještě víc posiluje. Datovy monology jsou skvěle napsané a navíc vyšperkované Spinerovým příjemným hlasem vypravěče. Funguje to jako pěkná rekapitulace Datova vývoje v rámci první poloviny TNG. Potěší drobné detaily, kdy Dat už konečně chápe některá přísloví, jen je ještě neumí používat, respektive je používá chybně :) Epizoda netlačí na pilu a většina vtipů, kterých není zase tak moc, působí docela přirozeně a párkrát jsem se od srdce zasmál.
- Epizoda s obyčejným dnem na Enterprise je příjemné osvěžení, TNG sice od první sezóny ušla pořádný kus cesty, ale i tak soukromý život hlavních postav vidíme hlavně v rámci simulátorových dobrodružství, pokeru nebo rodinných návštěv. Obyčejné činnosti jako střídání denní a noční směny, návštěva holiče nebo výběr svatebních darů - still annoying in 24th century :) - jsou v rámci Treku k vidění jen velmi vzácně. Moc se mi líbilo, že všechny hlavní postavy tady dostaly minimálně jednu dobrou scénu, dokonce i Troi radí Datovi rozumně.
- Ta paralelní zápletka s T'Pel je sneaky super. Ze začátku působí skoro nenápadně, i když tušíme, že tam asi nebude jen tak a bylo perfektní, jak jí bylo postupně věnováno více a více screen timu a na konci z toho byla zápletka, která by si klidně vystačila na vlastní kvalitní epizodu. Další netradiční aspekt téhle epizody byl to, že Enterprise tentokrát tahala za kratší konec a Romulané si snad poprvé připsali čisté vítězství.
- Slabina TNG se tu podle mě projevila v tom, jak zkratkovitě v ní většinou probíhá character development. O'Brien se stabilně objevuje od 2. sezóny a minimálně skoro celou dobu bylo vidět, že seriál neměl větší ambice tu postavu nějak rozvíjet, s čímž úplně problém nemám. Moc se mi ale nelíbí, že zničehonic se O'Brien bude ženit a s jehou budoucí manželkou ho navíc seznámil Dat. Já nevím, vážně tam není potenciál aspoň na vedlejší zápletku v nějaké předchozí epizodě? Jako sváteční divák bych automaticky předpokládal, že se zmíněné události v některé z předchozích epizod odehrály. Also, divák se může stejně jako Dat jen domnívat, proč se Keiko chová, tak jak se chová, proč odvolala svatbu a proč si to zase rozmyslela. Já bych byl zmatený taky. To stejné v menší míře platí o náhlém zjevení se Spota (zde dejme tomu chápu, že zápletka o tom, jak si Dat vybírá mazlíčka je po výrobě potomka v The Offspring drobný downgrade :) ale mohl Spota třeba najít při nějaké misi).
- weird shit: Hindu festival of lights?
- good shit: Would you like a pillow? :)
5/5 |
|
|
|
| | | S.S.Enterprise 304436: no shit, Sherlock... |
|
|
|
| | 4x08 Future Imperfect
- Tohle jsem měl zafixované jako hodně dobrou epizodu, ale šíleně to teda zestárlo. Pointu jsem si na rozdíl od Allegiance vůbec nepamatoval, ale nijak zvlášť to můj zážitek nevylepšilo. Je samozřejmě jasné, že jsme se neposunuli o 16 let dopředu (byť retrospektivně je cool, že pár věcí jako Fereng ve Flotile nebo Federace a Romulané na stejné straně působí skoro prorocky) a děje se něco nekalého. Riker měl v epizodě pár pěkných momentů a red herring s Romulany nebyl špatný, ale holt klišé "simulation within a simulation" už v roce 2019 (ani v roce 2009) neumím příliš docenit. Když už chtěli přivést zpátky Tomalaka, tak bych mnohem radši uvítal tradiční romulanskou epizodu.
- Jinak zápletka mi trochu připadala jako reversed The Bonding, akorát tentokrát nebylo sirotkovi vytvořena nová realita emzákem, ale sirotek emzák vytvořil novou realitu pro Rikera. A upřímně, ten závěr, kdy Barrash ukáže svou pravou podobu a Riker mu řekne "To me you will always be Jean-Luc" byl borderline ridiculous.
- Líbí se mi, že podobně jako v Allegiance dostal pravidelný a pozorný divák šanci odhalit "chybu v Matrixu" společně s hlavní postavou, protože Minuet (season 1 again!) byla dead giveaway.
- S maskami se moc nemazali. Postavy měly zestárnout o 16 let, což vyřešili tím, že všem přidali úplně nerealistické a rádoby elegantní šedé proužky do vlasů :) Ale ok, ve 24. století se stárne jinak. Jediný, kdo vypadá uvěřitelně je Picard.
3/5
4x09 Final Mission
- Wesleyho rozlučka byla většinu času ucházející, ty opravdu skvělé momenty jsou až v samotném závěru, které epizodu táhnou do nadprůměru. Moc se mi líbilo, že se plácli přes kapsu a záběry z pouštní planety natočili v Mojave. Poušť je to první na co si u této epizody vzpomenu. Jeskyně už je bohužel slabší a po epických pouštních záběrech tak následuje nepříjemné vystřízlivění. Kapitán Dirgo je tam jako takový wild card element, ale ono to nejlepší stejně proběhne až po Picardově zranění a Dirgově smrti.
- Rozhovory mezi blouznícím Picardem a Wesleym jsou skvělé (yeah, hlavně díky Picardovi), Picard se Wesleymu přizná, že mu vlastně závidí jeho odchod na akademii, řekne mu o Boothbym a pak si v deliriu zpívá stejnou písničku, jakou si zpíval s Robertem ve Family. Interakce mezi Picardem a Wesleym mi vždycky přišla super (já vím, Picardova interakce téměř s kýmkoli je vždycky super), ale Wesleymu se byl Picard schopen dvakrát otevřít (tady a v Samaritan Snare) a jednoznačně z toho těžil divák.
- Vedlejší zápletka s vesmírnou popelnicí mi přišla premisou docela zajímavá, ale v rámci téhle epizody podle mě zbytečná. Radši bych byl, kdyby celou epizodu věnovali zápletce na planetě. Enterprise po nich klidně mohla pátrat offscreen. Co se mi ale hlavně teď v kontrastu s Discovery strašně líbilo bylo to, že nikdo si nedovolí ani vyslovit myšlenku zanechání planety svému osudu a okamžitý start pátrání po ztracené dvojici. Profesionálové.
- Jinak když mám hodnotit Wesleyho regular účinkování v seriálu, tak si myslím, že to nebyla taková katastrofa, za jakou se to běžně vydává. Jo, během první sezóny tam několik strašných situací bylo, ve druhé řadě už byly tak možná dvě a od trojky až do této epizody už mi přišel vlastně v pohodě (jasně, asi to trochu souvisí s tím, že někdy po první třetině třetí řady šla ta postava těžce do ústránní ala Tasha/Worf v první řadě), nicméně se podle mě nedá popřít, že jako jedna z mála postav tam má nějaký stabilní character development a v tomhle směru by si TNG podle mě zasloužilo mnohem větší uznání. Ano, na jednu stranu se možná character development dělá u dospívající postavy snadněji, protože je to organické, ale zase nezapomínejme, že tohle probíhalo na konci 80. let a pojem character development byl v rámci seriálů skoro sprosté slovo.
3,5/5 |
|
|
|
| | | Telemachus Rhade: Jo, ale co se týká rozhovorů o konkrétních epizodách, tak na DVD byl mix rozhovorů z průběhu natáčení TNG a těch, které byly natočeny při vydání DVD a v těch byli herci o poznání otevřenější. |
|
|
|
| | Mirak:
BD bonusy
BD bonusy jsou z roky 2011. Mysles ty? |
|
|
|
| | | Viděl jsem DVD i BD bonusy k první sezóně a zatímco rozhovory, které proběhly ještě v průběhu natáčení TNG jsou vesměs sluníčkové a ani ne příliš zajímavé, tak ty z roku 2001 a 2002 už jsou o poznání zajímavější :) |
|
|
|
| | | Mirak: Tak daleko jsem nekoukal :-) |
|
|
|
| | | Jsou tam i záběry z The Naked Now, ale jinak má Stewart rozhodně pravdu :) |
|
|
|
| | | Hmm, ale ty ukázky zrovna nejsou z S1 :) |
|
|
|
| | 4x06 Legacy
- Prvosezónní nostalgie pokračuje. Je zajímavé, že seriál se Tashe víc věnuje až poté co umřela, ale nápad se zavítáním na Turkanu IV se mi líbí. A možná se mi to jenom zdá, ale přišlo mi, že i bez vazeb na Tashu má tahle epizoda first season vibe.
- Ona je to teda hlavně Datova epizoda ale nevím, ta snaha o jeho další polidštění na mě tentokrát až tak nezapůsobila a nedokážu úplně vysvětlit proč. Možná proto, že v The Measure of a Man už jsme viděli, že Dat je schopný určitého sentimentálního cítění (Tashin hologram) a nějak tady nevidím v tomhle směru posun, spíše opakování toho, co už jsme viděli (tehdy i v kvalitnějším provedení).
- Ishara se ale povedla hodně. Nejen, že je Tashe vzhledově podobná, ale i v herectví je její představitelka rozhodně silnější, než třeba právě Denise Crosby.
- Je fajn, že i v TNG občas vidíme něco jako neprosperující pozemskou kolonii, ty podzemní kulisy vypadaly docela dobře a scény na planetě měly pěknou dystopickou atmosféru, jen je škoda, že politická situace na Turkaně byla jinak dost vágní. Chápu, pointa epizody v tom nebyla, ale stejně bych v tomhle směru čekal víc.
3/5
4x07 Reunion
- Na pokračování Sins of the Father jsem se fakt těšil a Reunion je velmi dobrá epizoda, ale kvalit SotF nedosahuje. Je zajímavý, jak epizodní TNG přistupuje k významnějším dějovým posunům. Když si vezmu, že na konci SotF Duras s K'mpecem společně ušili podraz na Worfa a na začátku Reunionu je odhaleno, že K'mpec umírá a Duras je jeden ze dvou možných pachatelů, přičemž veškerý vývoj se v podstatě odehrál offscreen, tak si člověk zase uvědomí, jak i přes určitou návaznost prostě ještě před 30 lety nebylo zvykem se story-arcy nějak hlouběji pracovat. Ne, že by to nefungovalo nebo nedávalo smysl, jen už jsem dnes zvyklý na něco jiného.
- Trochu tady zamrzí počáteční přezíravé chování Worfa vůči K'Ehleyr a Alexanderovi, které bylo podle mě pochopitelné někdy během druhé sezóny v The Emissary, ale už ne po epizodě Family. Oproti tomu pomsta na Durasovi (i navzdory naléhání Rikera) je něco co se mi líbí podobně jako odmítnutí záchrany Romulana v The Enemy.
- Reunion je na poměry TNG drsná v tom, že tu zařvou hned tři recurring postavy. K'mpeca jsem chválil už v rámci hodnocení SotF a musím zopakovat, že ta postava je fantastická. Nemám problém s tím, že ji v určité fázi "pro dobro děje" zabili, ale mrzí mě, že ji nevyužili trochu víc (myslím, že ještě tak dvě nebo tři účinkování před smrtí by byly tak akorát). Duras je záporňák bez větší hloubky (vyšetřování toho, kdo otrávil K'mpeca byl vlastně jen red herring), což ale vlastně ničemu nevadí.
- Ze smrti K'Ehleyr mám asi nejvíc smíšené pocity a to teď pominu fakt, že K'Ehleyr mi tady byla mnohem sympatičtější, než při prvním hostování, což ve výsledku není ani podstatné. Na jednu stranu je vždycky cool vidět postavy z TNG v krajních situacích, kde se láme chleba a Worfova pomsta a následné vyplísnění od Picarda jsou skvělé a z obou stran pochopitelné, přesto se nedokážu ubránit dojmu, že K'Ehleyr byla postavena do té kokotské situace, které epizodní seriály tak rády vytvářejí a prostě zařvat musela, protože si dovolila mít s hlavní postavou dítě a není moc jiných možností, jak z toho hlavní postavu vysekat aniž by byla za hajzla. Tohle bylo k poblití už v The Paradise Syndrome, kde se indiánka bláhově nechala zbouchnout mocným Keerokem. Následek? Jistá smrt. Scénáristická zbabělost.
- Na Gowronovi tady byly nejzajímavější asi ty jeho crazy eyes, ale líbilo se mi, že nebyl vykreslen jako nějaká výrazně lepší volba, než Duras (Gowron se K'Ehleyr snažil zkorumpovat, aby mu pomohla k moci). What can I say, morální úpadek Klingonské říše je jedna z nejvíc cool věcí v TNG :)
- K dokonalosti SotF tomu chyběly ještě dvě věci: Víc Picarda a Kronos. Samozřejmě se mi líbilo, jak si díky roli v SotF Picard vysloužil K'mpecův respekt a má tady několik dobrých momentů, ale Picarda není nikdy dost. Kronos nebo klingonské kulisy obecně umí navodit super atmosféru a toho tady bylo málo (nicméně musím ještě zmínit ten skvělý random weirdo rituál, kdy ověřují K'mpecovu smrt tím, že do něj bodají energetickými obušky!).
4/5
(Jinak se mi to začíná bodově čím dál hůř hodnotit, jednak proto, že po silné trojce to prostě není snadný a jednak proto, že v rámci prvosézonní bídy bych tomu asi 5/5 dal no.) |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
