|
Spravuje: AVip Počet příspěvků: 6284 |
|
V roce 1987, po téměř dvaceti letech, se opět na televizních obrazovkách objevil hraný Star Trek, tentokrát s podtitulem The Next Generation (v češtině Nová generace), který se odvážně pustil tam, kam se dosud nikdo nevydal.
Nová hvězdná loď Enterprise s písmenem D za slavným registračním číslem, měla i tentokrát za úkol poodhalovat roušky temnoty a mapovat nové světy, které byly dříve na mapách označovány jen nápisy "Hic sunt leones". To sebou samozřejmě přineslo nečekaná dobrodružství a z nich plynoucí nečekané problémy.
Problémy a tajemství však nebyly jen výsadou vnějších světů, ale vyskytly se i v samotné Federaci, která se od dob kapitána Kirka o něco rozrostla a nabyla konkrétnějších obrysů, stejně jako její nepřátelé.
Na kapitánovi Jean-Lucu Picardovi, klidném a charismatickém veliteli vlajkové lodi, bylo, aby tyto problémy řešil za pomoci své prvotřídní posádky. Do té dále patřili energický první důstojník William Riker (jednu dobu se o něm uvažovalo jako o příštím kapitánovi Enterprise, ale z tohoto plánu sešlo, když se kapitán Picard v této úloze mimořádně osvědčil), slepý šéfinženýr Geordi LaForge (původně Enterprise D "pouze" pilotoval), krásná telepatická poradkyně Deanna Troi, rozhodná šéflékařka Beverly Crusherová (kterou dočasně pro druhou sezónu nahradila doktorka Katherine Pulaski) i její geniální syn Wesley (kterého se nakonec k radosti jak zbytku posádky, tak diváků podařilo z Enterprise vypakovat), drsný Worf a v neposlední řadě android Data (v češtině Dat), jedna z nejoblíbenějších postav nejen ve Star Treku...
Nový seriál se od toho starého v mnoha směrech lišil: například měl opravdový pilotní díl, kde se celá posádka teprve dává dohromady a vzdor tomu, že podobně jako v původním ST v něm šlo hlavně o jednotlivé episody, během sedmi sezón, co byl vysílán se mnohé z nich všelijak propletly a zapletly, takže autorům mnohdy zápletky vystačily i do seriálu DS9, filmů s posádkou TNG a okrajově dokonce i do seriálů Voyager a Enterprise. Narozdíl od některých pozdějších "inkarnací" ST fenoménu dokázala TNG odejít na vrcholu své popularity - i díky tomu se jedná o bezkonkurenčně nejúspěšnější seriál z celého ST vesmíru.
Od 30.9.2010 do 7.6.2011 běžel seriál ST:TNG na TV stanici Prima Cool!
|
|
|
| Kámoška byla před pár lety na nějakým divadle se Stewartem a říkala: "Nikdy bych si nepomyslela, že může být takový dědek sexy v legínách." |
|
|
|
| Mirak:
y byl kolem Costnerova Hooda masivní hype už při natáčení.
Byl. To si pamatuju.
A jinak k episodě Qpid si nemůžu nevzpomenout na hlášku Q na toto téma z románu Q&A... :-DDD
(něco jako „Jen jsem tě chtěl vidět v legínách, Jean-Lucu“). |
|
|
|
| Mvek: Behr tvrdí, že Qpid se chtěl přiživit na Hoodovi s Costnerem, kterého pak primárně paroduje Men in Tights, ale tam ta chronologie taky moc nesedí, ledaže by byl kolem Costnerova Hooda masivní hype už při natáčení. |
|
|
|
| Mirak:
4x20 Qpid
Zajímalo mě to, tak jsem si ověřoval, že Qpid přišel o cca dva roky dříve než Robin Hood: Men in Tights, kde si Stewart střihl cameo britského krále, takže to asi souvislost nebude mít. |
|
|
|
| 4x20 Qpid
- V TNG se tenhle typ odlehčených epizod moc často neobjevuje, takže jednou za čas se mi obdobná taškařice ve stylu "oblékneme hlavní postavy do cute kostýmů a to bude stačit" docela líbí. Taky bylo fajn po dlouhé době zase vidět celý main cast pohromadě na nějakém dobrodužství, i když se tam toho kromě "simulátorového" příběhu vlastně moc nestalo a tajemné ruiny Tagusu III byly bohužel jen red herring. Picard mi tu chvílemi přišel trochu out of character, ale v téhle epizodě to až tak nevadilo. Stejně tak motivace Q ukázat Picardovi, jak je pro něj láska špatná a zakomponovat do toho Vash? Nevím, podle mě trochu zvláštní. Přemýšlím, jestli nebylo rozumnější se spíš vypořádat s Picardovými city k Beverly a Vash prostě nechat jako lásku na jednu noc.
- Picard v ultra awkward situaci na začátku, kdy se náhodně potkají Beverly a Vash, vždycky potěší :)
- Nejlepší scéna je samozřejmě ta, ve které Worf Geordimu zničí mandolínu a okamžitě se mu omluví :)
- Zasazení do reálií Robina Hooda bylo celkem cool. Vtipné bylo, jak všem mužským postavám byla přirazena konkrétní postava, ale z Crusherky a Troi prostě udělali generické Merry women :)
3/5
4x21 The Drumhead
- No, po delší době konečně zase skvělý díl. Hrozně se mi líbilo, jak napětí mezi Picardem a Satie postupně eskalovalo. Ze startu to skoro vypadalo na počátek zajímavého přátelství, jenom aby se na konci rozešli bez jakékoliv formy usmíření. Většinou je v TNG (a nejen v ní) ten vývoj přesně opačný. Situaci, kdy postavy začínají jako semi-nepřátelé, jen aby se na konci začali minimálně respektovat, jsme tu viděli už nespočetněkrát. Pořád jsem ke konci čekal na scénu, ve které se bude admirálka Satie za svoje pomýlené činy kát a je moc dobře, že ta scéna nepřišla.
- Picard je tu tradičně ve formě. Líbilo se mi, že to nebylo čistě o plamenné argumentaci, tak jako třeba v The Measure of a Man, ale spíš z něj čišela frustrace, znechucení a smutek z toho, že někdo, kdo obléká uniformu Flotily, je schopen začít pořádat hon na čarodějnice. Je to pro něj svým způsobem ještě strašidelnější, než třeba činy kapitána Maxwella v The Wounded. Bylo super, jak během toho posledního slyšení zaraženě sedí a pak pronese ten citát, jehož autorem je otec Satie. Přitom na konci zjevně ani necítí žádné zadostiučinění, že se mu povedlo někoho tak nebezpečného zdiskreditovat. Ono krom částečného očištění crewmana Tarsese epizoda rozhodně nekončí pozitivním vyzněním. Asi netřeba dodávat, že téma The Drumhead je velmi aktuální i po 30 letech.
- Představitelka Satie byla velmi zajímavá volba a příslovečný vlk v rouše beránčím. TNG málokdy přistoupí k obdobně rafinovaným castingovým rozhodnutím, ale konkrétně tohle bylo excelentní. Epizoda by jistě fungovala i kdyby by byl do role Satie obsazen muž s vojenským sestřihem a jizvou přes půl tváře, ale distingovaná dáma v letech je v tomhle případě výrazně mrazivější.
- Stejně jako v Sins of the Father, i tady se výměnný program s Klingony ukázal v podstatě jako red herring a J'Danově krádeži schématu dilithiové komory se věnuje pouze část epizody.
- Padlo tu mnoho zmínek o minulých epizodách, ale myslel jsem si, že přijdou na přetřes i prohřešky (nebo minimálně kontroverzní výklad) vůči základní směrnici, ale padlo tu jen číslo. Nejvíc mě překvapila zmínka o Conspiracy s tím, že Satie se na odhalení invaze parazitů podílela. Potěší i jemný foreshadowing směrem k Redemption.
5/5
|
|
|
|
| 4x18 Identity Crisis
- Další docela slušná mystery epizoda, která mi z nějakého důvodu utkvěla v paměti už z doby, kdy jsem ji viděl poprvé na ČT. Místy to má dobrou atmosféru, i když ve výsledku si myslím, že záhada byla odhalena až moc rychle a následné čistě vědecké řešení problému mě už moc nebralo. Nicméně tu scénu, kde Geordi při vyšetřování využil simulátor a "zhmotnil" stín té bytosti mám vpálenou v mozku už přes 20 let a pořád se mi strašně líbí. Je to taky poprvé, kdy se mi "pracovní" využití simulátoru opravdu zamlouvalo, využití v Booby Trap a A Matter of Perspective mi přišlo divné a ne úplně uvěřitelné.
- Ten konec, kdy proměněného Geordiho přesvědčuje jeho bývalá kolegyně z Victory, aby se k nim vrátil už mi přišel trochu lame. Už mám asi na Geordiho opravdu alergii, protože i přes to, že se nadporučík Leijtenová prezentuje skoro jako jeho BFF, tak jsem tam mezi nimi necítil žádnou chemii a to si myslím, že to ta herečka jinak hrála hodně dobře.
- Reprodukce toho druhu mi přišla nedomyšlená, hlavně teda to, že nikomu z posádky nepřišlo vůbec divné, že na planetě kromě tohoto druhu není nikdo, prostřednictvím koho by se dále množili. Picard, který na konci poručil, aby se kolem planety rozmístily výstražné majáky, v podstatě odsoudil celý druh k vyhubení. Autor scénáře? Bragátor :)
- Masky byly creepy. In a cool sort of way :)
- weird shit: Proč se ten původní výsadek Victory vlastně natáčel na kameru? Zrovna se to hodilo, že? :)
3/5
4x19 The Nth Degree
- Zvláštní epizoda. Prvních 40 minut, které jsou v podstatě mišmaš epizod Hide and Q a Transfigurations, jsem se vesměs nudil, ale posledních 5 minut je skvělých. Líbí se mi, že epizoda 40 minut buduje nějakou hrozbu a počíná si u toho stejně, jako desítky dalších sci-fi epizod podobného ražení (téměř vždycky je to spojené s rostoucí arogancí ovlivněného jedince, který si svou chybu na konci uvědomí), která ale nakonec vyústí ve veskrze pozitivní konec. Druh, který chce poznávat jiné civilizace, ale nechce kvůli tomu zvednout prdel je jednoduchý, ale elegantně zpracovaný nápad.
- Schultz je opět vynikající. Ten kontrast mezi tím, jak hraje záměrně špatně Cyrana v cold openingu a pak následně při zkoušce úžasným výkonem skoro rozbrečí Crusherovou, byl super. Taky se mi líbilo, že i když byl Barclay opět awkward, tak určitý character development u něho proběhl a není to čistě rehash jeho problémů z Hollow Pursuits.
- weird shit: Barclay na začátku, kdy ještě nikdo neví, že ho přeprogramovala ta sonda, zvýší výkon štítů o 300 % a La Forge na to reaguje pouze směsicí překvapení a závisti a dál to neřeší. "Jak si na to Barclay dovolil přijít, když mě samotného to nenapadlo?"
3/5 |
|
|
|
| 4x16 Galaxy's Child
- Jinak skvělou epizodu mi dokázal otrávit La Forge. Seriously, post season 1 Wesley je oproti němu úplně zlatej. Koncept s Juniorem je jednoduchý a přitom geniální - úplně zničený Picard, když si uvědomí, že zabil živou bytost, Enterprise asistující při porodu, kojící Enterprise - great stuff! Malinko mi to připomnělo Tin Man, ale to jen proto, že jsou si ty entity typově podobné, jinak je to úplně o něčem jiném. Je škoda, že byla v epizodě přítomna sekundární zápletka, protože úplně zbytečně narušuje tu skvělou atmosféru, kterou to místy má.
- Může být La Forge ještě víc creepy? Ano, ale pouze v kombinaci se sytě červeným kašmírovým svetrem, který reprezentuje jeho casual clothing v téhle epizodě. Dobrý, v Booby Trap si prožil pseudo-románek s hologramem Brahmsové, což je sám o sobě minimálně trapas, který by si sebou měl vzít do hrobu (obzvlášť poté, co viděl cautionary tale o Barclaym), ale ne! La Forge se jako eternal loser, kterým je, před opravdovou Brahmsovou prostě nedokáže uhlídat a jako generic serial rapist říká strašidelně podezřelé věci, jako že má Brahmsová jiný účes nebo úplnou náhodou ví, které jídlo má nejradši atd. Brahmsová se nechce kamarádit, bééééé. Nevím, chápu, že je fajn, když člověk s lidmi v zaměstnání vychází i po osobní stránce, ale musím přece umět pracovat i s lidmi, kterým nejsem (nebo oni mně) sympatický. La Forge to nedokáže. Horší je, že když Brahmsová na ten svůj hologram přijde, tak se to La Forge místo sypání si obřího pytle popela na hlavu snaží obhajovat a staví se do role ublíženého. A úplně nejhorší je, když se Brahmsová na konci La Forgovi ještě omlouvá a epizoda se divákovi snaží podstrčit, že celý jejich konflikt byla spíš chyba chladné Brahmsové. Však ano, kdyby jí byl La Forge sympatičtější nebo mu byla po vůli, tak by jeho chování nepůsobilo tak vlezle. To, jak se na konci usmíří a ještě se tomu společně smějí je úplně neuvěřitelné. Dobrá je i ta pohádka o tom, jak počítač La Forgovi zatajil, že je Brahmsová vdaná. Jinak když slyším ten Burtonův hraný sarkastický smích, tak mi tuhne krev v žilách. La Forge ve strojovně je ok, ale pohled do La Forgova soukromého života je jako ten meme s hořícím kontejnerem.
- Jak jsem neměl k efektům v remasteru zatím ani jednou výhrady, tak musím říct, že CGI Junior (obzvlášť když se dere z lůna matky), nevypadal moc realisticky.
3/5 (nevím, jak to správně zohlednit, ale zápletka s Juniorem je minimálně na 4/5)
4x17 Night Terrors
- Bída. Stylem mi to připomínalo některé nudné druhosezónní epizody jako The Unnatural Selection, ale tohle bylo ještě slabší. Zápletka se rozvíjí jen velmi pomalu a klasická stopáž je pro ni zbytečně dlouhá. Zajímavých character momentů je tu vzhledem k tématu překvapivě málo, líbilo se mi snad jen jak Picard, vnímající vlastní slabost, předá velení Datovi (vzpomněl jsem si tuším na The Deadly Years, kde Kirk v obdobné situaci sobecky lpěl na tom, aby si velení udržel) a Worfova scéna, kdy se pokusí spáchat sebevraždu.
- Ke konci to začne být malinko zajímavé když posádka odhalí, že v té trhlině je s nimi uvězněn i někdo další a následné navázání spolupráce bylo ok, ale přišlo mi zvláštní, že poté co se osvobodili, neučinili žádný pokus o kontakt se zjevně novým neznámým druhem. Jo, byli na pokraji sil, okecat to jde, ale vzhledem k tomu, jak se epizoda vlekla mě překvapilo, že zrovna tomuhle nechtěli věnovat čas.
- Ty snové scény Troi, ve kterých letí zavěšená na laně, byly strašný peklo. V prvních dvou řadách by mě tenhle bizár nepřekvapoval, tam podobně praštěných scén nebylo úplně málo, ale v rámci čtyřky už ano. Troi v epizodě zazářila jen ve scéně, ve které měla tu ultra průsvitnou noční košili.
- Taky je tu pár scén, které se vyloženě snaží navodit hororovou atmosféru (hadi v Rikerově posteli, těla v márnici), ale vůbec se to podle mě nedaří. Jsou to generické lekací scény, které s charaktery hlavních postav jinak žádným způsobem nesouvisí.
- weird shit: Aniž bych cheatoval, tak si z aktuálního rewatche nevybavuju epizodu, kde by název dopředu tolik prozrazoval, o co zhruba půjde.
1,5/5 |
|
|
|
| 4x14 Clues
- Několik pokusů o mystery epizodu už tu bylo (mixed results - The Royale, Allegiance, Transfigurations, Remember Me a Future Imperfect), ale tohle je asi poprvé, kdy se to obešlo bez jakéhokoli zasáhu weird science. Třeba Remember Me byla super, ale bez zvratu v poslední třetině by to jako čistá záhada s mizejícími lidmi prostě nefungovalo.
- Data ovládaného cizí silou už jsme viděli v Brothers a bylo to zajímavé, ale Dat skrývající tajemství je mnohem zábavnější. Clues velmi dobře těží z toho, že Datův charakter už je natolik etablovaný, že ve chvíli kdy začíná být jasné, že Dat lže nebo minimálně neříká celou pravdu, tak je to pro pravidelného diváka něco úplně nového a je to na celé záhadě to nejlepší. Ten moment, kdy Picardovi dojde, že Dat lže, protože mu to sám dal rozkazem, je perfektní shyamalanovský mindfuck.
- Cold opening s Dixonem Hillem epizodu tématicky uvede. Je zvláštní, že Guinan se objeví jen tady a ve zbytku epizody už ne. Přijde mi, že její postava by se do téhle zápletky hodila.
- Jinak je to ukázkový případ bottle epizody, dokonce i Paxané komunikují prostřednictvím Troi, což v Clues naštěstí docela funguje, i když to oživuje nepříjemné vzpomínky na Lonely Among Us.
4/5
4x15 First Contact
- Vždycky je zajímavé, když se v jinak relativně konzervativních seriálech objeví epizody, které poruší zaběhnutý formát. Zápletka této epizody není až tak výjimečná a First Contact mezi těmi 178 epizodami klidně mohl zapadnout někde do šedého průměru, ale to, že je celá epizoda odvyprávěna z pohledu Malcorianů changes everything.
- Důležité je i to, že Malcoriané nemají takovou tu stádní mentalitu a nejsou jako druh definováni nějakou charakterovou odlišností od lidí, což se v Treku u jiných druhů bohužel objevuje často. Všichni významnější Malcoriané jsou dostatečně dobře vykreslení (well, s přihlédnutím k časové dotaci 40 minut) a každý z nich má jinou osobnost, motivaci a názory. Malcoriané jsou silně inspirováni skutečnými pozemšťany z 20. století, ale v tomto případě je ta podobnost ku prospěchu toho, čeho chce epizoda docílit.
- Už bych po tom všem, čím si Picard v poslední době prošel skoro zapomněl, že v diplomacii mu vskutku není rovno. Ty scény mezi ním a kancléřem Durkenem jsou úžasné, včetně milého detailu kdy Picard otevře lahev vína, kterou mu ve Family věnoval Robert. I přes Rikerovy patálie na planetě a hořkosladký konec, jednání mezi Picardem a Durkenem ani na chvíli neeskalují a vše probíhá civilně. Konflikt je samozřejmě koření dramatu a proto tu musí být, ale není vytvářen uměle a vyjma fanatického ministra bezpečnosti všichni hledají cestu ke smírnému řešení. Konec je možná až moc neuvěřitelně bez jakýchkoli trvalých následků pro skoro všechny zúčastněné a je trochu smutné, že pomýlené jednání jednoho fanatika hlásajícího tradiční hodnoty, takto určila směřování pro celý druh, holt i na Malcoru mají svoji SPD.
- Jen nevím, co si mám myslet o té odlehčené sexuální scéně mezi Rikerem a zdravotní sestrou (chvilku mi trvalo, než jsem poznal, že je to Bebe Neuwirth aka Lilith z Cheers/Frasiera). Nechci se nad tím pohoršovat, nešlo o to, že by to nebylo vůbec vtipné, jen mi to nezapadalo do zbytku epizody a působí to spíš jako skeč z SNL.
- Who Watches the Watchers měla určitě větší kouzlo a pověstný sense of wonder, ale First Contact má uvěřitelnější a dospělejší premisu, ze které příslušníci Flotily nevychází jako úplně nekompetentní diletanti. Taky se mi líbilo, že se epizoda aspoň trochu snaží vysvětlit praxi first hand pozorování méně vyspělých druhů, protože mi to vždycky přišlo brutálně riskantní.
5/5 |
|
|
|
| Mvek: Ano, archetyp "koketní anti-hero beeyatch se slabostí pro hlavní postavu". |
|
|
|
| Mirak:
4x13 Devil's Due
Asi jsem si to taky tolik už neužil napodruhé, jen poprvé (až v originálním znění před třinácti lety) mě to hodně bavilo jako fajn odlehčená epizoda.
Přemýšlím, jestli Ardra je taková archetypální postava, že mi vždy automaticky připomene Valu Mal Doran, a naopak. A podobné postavy se objevují často v různých seriálech (v Andromedě by taky nějaká byla). |
|
|
|
| 4x12 The Wounded
- Oujééé, Karďáci. Retrospektivně je epizoda samozřejmě neskutečně bohatá na Star Trek fluff, ale stejně chci nejdřív pochválit hlavně jádro zápletky, která by byla skvělá i kdyby tam byli místo Cardassianů třeba Talariani ze Suddenly Human nebo další one-off druh. Rogue kapitánů už jsme si v TOSce pár užili a jejich pohnutky mi přišly spíše méně uvěřitelné nebo aspoň méně pochopitelné. V The Wounded ten koncept ale funguje skvěle, protože to není postaveno černobíle. Maxwell zjevně není duševně v pořádku, ale chvíli poté co se objeví zároveň zjistíme, že rozhodně není blázen. Jistě, žene ho i touha po pomstě, ale to, že měl ve výsledku celou dobu pravdu je kinda dark. Myslím, že raná TNG by tu zápletku pojala ode zdi ke zdi: buď by se ukázalo, že Maxwell je prostě bad egg a s Karďáky už jsme odteď best buddies NEBO by byl Maxwell nevinný a ukázalo by se, že Greedo shot first. Tohle zpracování je perfektní. Ještě se pozastavím nad tím politikařením. Možná to nebylo úplně jednoznačné, ale přišlo mi, že admirál Haden a potažmo celá Flotila o cardassijských manévrech už ví, ale oficiálně to vědět nechce, protože si tenhle konflikt prostě po útoku borgské krychle nemůže dovolit. Je to velmi logické, ale stejně mě to docela překvapilo.
- Je to první epizoda Treku zaměřená na O'Briena. Je zajímavé, že hned po Data's Day znovu vidíme novomanžele O'Brienovi, ale z těch několika scén mezi Milesem a Keiko mi přijde, že se ještě ani moc neznají a teprve spolu začali chodit, což bylo weird. Tyhle scény mohly (a měly!) událostem z Data's Day spíš předcházet. Každopádně O'Brienův background z cardassijského konfliktu a jeho podvědomá nenávist k nim jsou zajímavé, zajímalo by mě, jestli by si obdobnou minulost a z toho plynoucí předsudky dovolili dát jedné z precious hlavních postav.
- Stewart tady byl samozřejmě skvělý jako vždycky, hlavně při finálním rozhovoru s Gulem Macetem, ale teda Bob Gunton v v roli Benjamina Maxwella měl na kvalitě epizody lví podíl. Jeden z nejlepších výkonů hostujících herců, který zastínil i taktéž skvělého Marca Alaima.
- Cardassiané tady ještě nejsou nijak výrazně vydefinovaní, což zápletce vlastně pomáhá, protože divák nemá důvod Cardassiany automaticky podezřívat z něčeho nekalého. Jejich masky ještě nejsou úplně vymazlené (k tomu ty Macetovy vousy), ale i tak patří k tomu lepšímu z TNG. Uniformy byly trochu divné (o creepy helmách ani nemluvě), ale to se časem poddá.
- Jinak Karďáci, O'Brien, Nebula class... Je zajímavé, jak se z téhle epizody zpětně stal jeden z prvních důležitých zdrojů, ze kterých později čerpal DS9.
5/5
4x13 Devil's Due
- Zapomenutý scénář z první sezóny? (Jo, tak už čtu, že prvotní zárodek scénáře sahají až do TOSky. Figures.) Myslím, že dřív jsem měl pro tuhle epizodu docela slabost, ale když jsem to teď viděl znovu, tak ani moc nevím proč. Není tam žádné napětí, divák ani na chvíli nepochybuje o tom, že Ardra je podvodnice, což se pak bez prakticky jakéhokoliv zvratu potvrdí. Bylo to bohužel úplně stejně statické, jako většina epizod první sezóny.
- Další soud dle pozemských pravidel s Ardrou mi taky přišel nudný a bylo to opět umocněno tím, že to prostě probíhá úplně stejně, jako v kterémkoliv jiném právnickém seriálu. To bylo samé námitka sem, námitka tam, klid v soudní síni... Miminálně tady byla příležitost tu epizodu aspoň nějak ozvláštnit.
- Bylo tam pár fajn momentů, třeba když Dat v roli soudce káral Picarda nebo samotný Picard, který si tohle dobrodružství očividně užíval, což do kontinuity zajímavě sedí (yeah, pravděpodobně souhra náhod), protože v Data's Day a v The Wounded posádka Enterprise docela ostrouhaly a Picard tady vycítil možnost relativně snadného vítězství.
- Je fajn, že zauvažovali nad tím, že Ardra je další Q, protože už tu bylo několik případů, kdy se přítomnost Q jako vysvětlení jednoznačně nabízela, ale posádka jakoby najednou najednou zapomněla, že Q vůbec existuje. Ve výsledku je to ale fuk, Ardra se chová přesně jako Q, jen té herečce chybí De Lancieho charisma.
2/5
|
|
|
|
| Mirak: Mě by nevadil andorian ani jako kapitán pro celý seriál.. |
|
|
|
| Mvek: V Reunion zaznělo, že na Enterprise slouží 11 rozdílných druhů. Ale zrovna tohle mi přišlo divný už v TOSce. Proč není snaha ukázat, že ve Flotile neslouží jen lidi a Spock? Proč nějaký epizodní kapitán není Andorian? |
|
|
|
| Mirak: Jak si teď paralelně doma také připomínáme některé méně známé epizody, tak je vidět, jak na druhou stranu ST málo těží z toho, že Federace zahrnuje mnoho různých planet. Sice asi náznak byl, že betazoid nebo částečný betazoid jsou i na jiných federačních lodích, ale možná by bylo více druhů, které by měly uplatnění pro své fyziologické výhody. Enterprise ještě těží z přítomnosti androida, kterých holt přebytek není, ale později v době VOY by aspoň mohli dělat odolné hologramy, které by mohly v případě nouze řídit loď, když je posádka v bezvědomí nebo musí být ve stázi apod. |
|
|
|
| Já když měl komplet TNG půjčenou od kamaráda na VHS, tak byly na hřbetu napsány pouze názvy epizod a pořadová čísla v rámci celého seriálu, takže o sezónách jsem taky neměl poprvé ponětí. Jednu chvíli jsem si pak dokonce myslel, že 178 epizod je první sezóna ze sedmi :) |
|
|
|
| Mirak:
Final Mission
Úplně bokem a trochu mvekovina... Kdysi, když jsem sezóny pouze odhadoval, jsem si myslel, že tímto skončila S4, počínající Ménage a Troi; aneb Wesleyho červená uniforma pro mě byla asi tak důležitá, až jsem ji přisoudil určující význam :) Patrně to bylo způsobené právě jeho character developmentem a nedostatkem jiného vývoje seriálu. Pojem cliffhanger a jeho význam jsem tehdy samozřejmě ještě neznal a díky VHS jsem rozdělení "toho TNG filmu" (TBoBW) chápal jako umělé pro TV.
|
|
|
|
| 4x10 The Loss
- Ztráta Deanniných empatických schopností se jako námět na zápletku podle mě vyloženě nabízel od začátku. Jsem sice rád, když málo využívané postavy jako Troi dostanou vlasní epizodu, ale výsledné produkty mě z toho prvotního nadšení většinou vyléčí. Epizoda asi dobře ukazuje, že obyčejný člověk si obdobnou ztrátu "šestého smyslu" vůbec nedokáže představit, ale zároveň si myslím, že tady byla promarněná šance ukázat Troi jako silnější charakter.
- Prvotní instinkt Troi je odmítat veškerou nabízenou pomoc, obvinit Crusherku, že jí nedokázala pomoct a kulminuje to tím, že rezignuje na pozici poradkyně. Není to o tom, že bych pro její reakci neměl pochopení, ale nejsem si právě jistý, jestli by nebylo lepší ji ukázat jako někoho, kdo se tímhle dokáže prokousat a automaticky neháže flintu do žita. Přijde mi totiž, že epizoda si dala za cíl ukázat to, že Troi není jen její empatická schopnost, což je chvályhodné, ale ve výsledku mám pocit, že to tím i přes pozitvní závěr spíš potvrdili, protože si Troi bez jejích schopností v TNG vůbec nedokážu představit. Každopádně aspoň ta scéna s Guinan byla parádní, udělat z Guinan poradkyni na Enterprise je docela zajímavá myšlenka, které bych se nebránil :)
- Sci-fi zápletka s dvourozměrným druhem byla možná zajímavá na papíře, ale výsledná podoba byla jedna z nejnudnějších věcí, jaké jsem v rámci TNG viděl. Ne nejhorší, jen nejnudnější.
1,5/5
4x11 Data's Day
- Skvělý obsah, skvělá forma, skvělá epizoda. Epizoda by myslím úplně v pohodě fungovala i bez romulanské zápletky, protože ten koncept dopisu pro komandéra Maddoxe je sám o sobě velmi dobrý, ale to že epizoda v poslední třetině překvapivě výrazně zvážní, ji ještě víc posiluje. Datovy monology jsou skvěle napsané a navíc vyšperkované Spinerovým příjemným hlasem vypravěče. Funguje to jako pěkná rekapitulace Datova vývoje v rámci první poloviny TNG. Potěší drobné detaily, kdy Dat už konečně chápe některá přísloví, jen je ještě neumí používat, respektive je používá chybně :) Epizoda netlačí na pilu a většina vtipů, kterých není zase tak moc, působí docela přirozeně a párkrát jsem se od srdce zasmál.
- Epizoda s obyčejným dnem na Enterprise je příjemné osvěžení, TNG sice od první sezóny ušla pořádný kus cesty, ale i tak soukromý život hlavních postav vidíme hlavně v rámci simulátorových dobrodružství, pokeru nebo rodinných návštěv. Obyčejné činnosti jako střídání denní a noční směny, návštěva holiče nebo výběr svatebních darů - still annoying in 24th century :) - jsou v rámci Treku k vidění jen velmi vzácně. Moc se mi líbilo, že všechny hlavní postavy tady dostaly minimálně jednu dobrou scénu, dokonce i Troi radí Datovi rozumně.
- Ta paralelní zápletka s T'Pel je sneaky super. Ze začátku působí skoro nenápadně, i když tušíme, že tam asi nebude jen tak a bylo perfektní, jak jí bylo postupně věnováno více a více screen timu a na konci z toho byla zápletka, která by si klidně vystačila na vlastní kvalitní epizodu. Další netradiční aspekt téhle epizody byl to, že Enterprise tentokrát tahala za kratší konec a Romulané si snad poprvé připsali čisté vítězství.
- Slabina TNG se tu podle mě projevila v tom, jak zkratkovitě v ní většinou probíhá character development. O'Brien se stabilně objevuje od 2. sezóny a minimálně skoro celou dobu bylo vidět, že seriál neměl větší ambice tu postavu nějak rozvíjet, s čímž úplně problém nemám. Moc se mi ale nelíbí, že zničehonic se O'Brien bude ženit a s jehou budoucí manželkou ho navíc seznámil Dat. Já nevím, vážně tam není potenciál aspoň na vedlejší zápletku v nějaké předchozí epizodě? Jako sváteční divák bych automaticky předpokládal, že se zmíněné události v některé z předchozích epizod odehrály. Also, divák se může stejně jako Dat jen domnívat, proč se Keiko chová, tak jak se chová, proč odvolala svatbu a proč si to zase rozmyslela. Já bych byl zmatený taky. To stejné v menší míře platí o náhlém zjevení se Spota (zde dejme tomu chápu, že zápletka o tom, jak si Dat vybírá mazlíčka je po výrobě potomka v The Offspring drobný downgrade :) ale mohl Spota třeba najít při nějaké misi).
- weird shit: Hindu festival of lights?
- good shit: Would you like a pillow? :)
5/5 |
|
|
|
| S.S.Enterprise 304436: no shit, Sherlock... |
|
|
|
| 4x08 Future Imperfect
- Tohle jsem měl zafixované jako hodně dobrou epizodu, ale šíleně to teda zestárlo. Pointu jsem si na rozdíl od Allegiance vůbec nepamatoval, ale nijak zvlášť to můj zážitek nevylepšilo. Je samozřejmě jasné, že jsme se neposunuli o 16 let dopředu (byť retrospektivně je cool, že pár věcí jako Fereng ve Flotile nebo Federace a Romulané na stejné straně působí skoro prorocky) a děje se něco nekalého. Riker měl v epizodě pár pěkných momentů a red herring s Romulany nebyl špatný, ale holt klišé "simulation within a simulation" už v roce 2019 (ani v roce 2009) neumím příliš docenit. Když už chtěli přivést zpátky Tomalaka, tak bych mnohem radši uvítal tradiční romulanskou epizodu.
- Jinak zápletka mi trochu připadala jako reversed The Bonding, akorát tentokrát nebylo sirotkovi vytvořena nová realita emzákem, ale sirotek emzák vytvořil novou realitu pro Rikera. A upřímně, ten závěr, kdy Barrash ukáže svou pravou podobu a Riker mu řekne "To me you will always be Jean-Luc" byl borderline ridiculous.
- Líbí se mi, že podobně jako v Allegiance dostal pravidelný a pozorný divák šanci odhalit "chybu v Matrixu" společně s hlavní postavou, protože Minuet (season 1 again!) byla dead giveaway.
- S maskami se moc nemazali. Postavy měly zestárnout o 16 let, což vyřešili tím, že všem přidali úplně nerealistické a rádoby elegantní šedé proužky do vlasů :) Ale ok, ve 24. století se stárne jinak. Jediný, kdo vypadá uvěřitelně je Picard.
3/5
4x09 Final Mission
- Wesleyho rozlučka byla většinu času ucházející, ty opravdu skvělé momenty jsou až v samotném závěru, které epizodu táhnou do nadprůměru. Moc se mi líbilo, že se plácli přes kapsu a záběry z pouštní planety natočili v Mojave. Poušť je to první na co si u této epizody vzpomenu. Jeskyně už je bohužel slabší a po epických pouštních záběrech tak následuje nepříjemné vystřízlivění. Kapitán Dirgo je tam jako takový wild card element, ale ono to nejlepší stejně proběhne až po Picardově zranění a Dirgově smrti.
- Rozhovory mezi blouznícím Picardem a Wesleym jsou skvělé (yeah, hlavně díky Picardovi), Picard se Wesleymu přizná, že mu vlastně závidí jeho odchod na akademii, řekne mu o Boothbym a pak si v deliriu zpívá stejnou písničku, jakou si zpíval s Robertem ve Family. Interakce mezi Picardem a Wesleym mi vždycky přišla super (já vím, Picardova interakce téměř s kýmkoli je vždycky super), ale Wesleymu se byl Picard schopen dvakrát otevřít (tady a v Samaritan Snare) a jednoznačně z toho těžil divák.
- Vedlejší zápletka s vesmírnou popelnicí mi přišla premisou docela zajímavá, ale v rámci téhle epizody podle mě zbytečná. Radši bych byl, kdyby celou epizodu věnovali zápletce na planetě. Enterprise po nich klidně mohla pátrat offscreen. Co se mi ale hlavně teď v kontrastu s Discovery strašně líbilo bylo to, že nikdo si nedovolí ani vyslovit myšlenku zanechání planety svému osudu a okamžitý start pátrání po ztracené dvojici. Profesionálové.
- Jinak když mám hodnotit Wesleyho regular účinkování v seriálu, tak si myslím, že to nebyla taková katastrofa, za jakou se to běžně vydává. Jo, během první sezóny tam několik strašných situací bylo, ve druhé řadě už byly tak možná dvě a od trojky až do této epizody už mi přišel vlastně v pohodě (jasně, asi to trochu souvisí s tím, že někdy po první třetině třetí řady šla ta postava těžce do ústránní ala Tasha/Worf v první řadě), nicméně se podle mě nedá popřít, že jako jedna z mála postav tam má nějaký stabilní character development a v tomhle směru by si TNG podle mě zasloužilo mnohem větší uznání. Ano, na jednu stranu se možná character development dělá u dospívající postavy snadněji, protože je to organické, ale zase nezapomínejme, že tohle probíhalo na konci 80. let a pojem character development byl v rámci seriálů skoro sprosté slovo.
3,5/5 |
|
|
|
| Telemachus Rhade: Jo, ale co se týká rozhovorů o konkrétních epizodách, tak na DVD byl mix rozhovorů z průběhu natáčení TNG a těch, které byly natočeny při vydání DVD a v těch byli herci o poznání otevřenější. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ] VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|