|
|
Spravuje: lagga
Počet příspěvků: 8289 |
|
|
|
| | lagga: Doba pozitivního vývoje a růstu probíhá z ohledu dějin kontinuálně pořád. Tak to si také myslím nebo v to doufám, i kdy? připou?tím i jiné mo?nosti. -) Bohu?el, takové zvraty se mnohdy děly formou revoluce, která násilně smetla předchozí systém, zvítězily negativní emoce, pomsta někdej?í vládnoucí elitě, později třeba i "dětem revoluce" atd. Někdo třeba právě proti totalitním re?imům zdůrazňuje nutnost pozvolného vývoje bez revolucí, ale i Masaryk revoluci obhajoval (vlastně tak vznikla i ČSR a také moderní demokracie v USA či ve Francii), pokud hned nerozvrací celý systém, neneguje v?e ji? vybudované.
Jinak Masaryk asi vlastně svojí vírou v to, ?e lidstvo postupně směřuje k poznání pravdy, postupnému odhalení bo?ího řádu, na kterém se podílí, se zničením lidstva asi počítat ani nemohl. Viděl naději právě v demokracii a vzdělání a zdokonalování v?ech svobodných lidí. Jen?e to je asi alespoň z krátkodobého pohledu opravdu trochu idealistické, lidé nejsou tak dokonalí. Osvobození dříve ne? po rozvíjení sebe a svobodné společnosti sáhnou po zbrani... Po revoluci tedy přeci jen musí nastoupit bolestná evoluce. |
|
|
|
| | | Pozemstan:Vývoj lidstva bych viděla tro?ku jinak. Doba pozitivního vývoje a růstu probíhá z ohledu dějin kontinuálně pořád. V krat?ích časových celcích dochází často k negativnímu zlomu nějakého pozitivního startu. Jakoby se nějaké společensko-hospodářské-ideologické téma po růstovém bumu ocitlo na hraně, po které se zlomí do válek či krizí. Napadá mně tedy otázka, zda-li není lidstvo spí?e slabé, ne? silné. (I kdy? jsem před tím vycházela z pohledu negativisticky pozitivního= lidstvo se z ka?dé ?umpy vyhrabalo a stalo silněj?í.) Proč se v momentě ostří nepřikloní k nějaké třetí, nedestruktivní pozitivní změně, místo toho aby se po hlavě vrhalo do ?umpy ? Uchránilo by tak svoji ekonomiku, své potomky, svoji psychiku a svoje ?ivotní prostředí. |
|
|
|
| | | lagga: Zajímavé, to ano. Pokud jde o ty ideály, tak se v Hovorech Čapek Masaryka také ptá, zda není idealista, ale on se stále označuje za realistu, vnímá i nedokonalosti, ale postupný vývoj k lep?ímu. Tak?e je to vlastně docela optimistický realista, zdůrazňující kritické my?lení, ale ne skepsi. On měl vlastně opravdu velké ?těstí, ?e pro?il takový ?ivot, a jeho sny, nebo mo?ná to, o čem ani nikdy nesnil, se splnily. Po první světové válce viděl velký nástup demokracií, mírovou spolupráci v mezinárodních organizacích místo válek atd. Neza?il u? druhou světovou válku, ale po ní vlastně následovalo opět zlep?ení, by? nakonec spí? v atmosféře strachu ve studené válce, ale po jejím konci opět uvolnění a dal?í nebývalý nárůst počtu demokratických států (by? se momentálně zastavil) atd., i federalizace a harmonizace Evropy, kterou předpokládal. Na druhou stranu tam říkal, ?e jsme jen na začátku cesty, která mů?e trvat tisíce či miliony let. -) Jen?e v historii byla i dlouhá období útlaku a úpadku, demokracii, jak vnímal i TGM, byla ji? tehdy také přisuzována "krize". Je tedy otázkou, zda třeba nedochází občas jen k drobným výjimečným pozitivním výkyvům, nebo jestli ta negativní období nebo spí?e některé negativní aspekty, které dosud přetrvávají, dal?ímu vývoji (sebe)likvidací lidstva nezamezí... S tím mo?ná ani Masaryk nepočítal, ale uvidíme, zatím je?tě dýcháme... -) |
|
|
|
| | | Mvek: Ono nestačí, ?e pí?e? tam, musí? o tom psát i sem? |
|
|
|
| | Pozemstan:
Jako kuře v 7. třídě obecné jsem četla útlou kní?ku Chudý chlapec, který se proslavil od Jana Herbena.
Získala jsem tak konečně určitý přehled a pohled na historické dění té doby. S přístupem Masaryka k demokracii, s jeho chápáním demokracie jako prostředku státotvorného a prostředku k sou?ití společnosti, se ztoto?ňuji. ?koda jen, ?e se ideály a realita nestávají milenci. Inspirativní je i jeho cesta od hliněné podlahy k cylindru a kravatě. |
|
|
|
| | Vyslanec: Teda já si myslím, ?e po vzoru té diskuse, bych se tím zatím vůbec nezabýval, proto?e to je úplně toté?, jako kdy? začnu já rozebírat, zda by někdo měl být obviněn z toho a toho, nebo ne, na základě reportá?e z televizních novin.
Diskuse na Lopuchu krásně ukázala, co je tam za mno?ství otázek (mají kupony datum atd.), tak?e nezbývá ne? si počkat na sktuečný výsledek a nezabývat se nějakým článkem v obě?níku. |
|
|
|
| | | Mně jde spí? o technickou stránku věci - odstřihávání kuponů a dal?í logistické operace. |
|
|
|
| | | Vyslanec: Koupím si DVD za 39,- a k tomu deník za pár korun, který si buď z nudy přečte? nebo objektivěn zahodí? :) Já v tom nevidím problém. |
|
|
|
| | Vyslanec: K nám snáď táto novinka tak skoro nedorazí.
|
|
|
|
| | | Zdroj: stánkař nav?těvující Lopuch. |
|
|
|
| | No a je to tu, přátelé!
Změna způsobu prodej DVD a novin
Proto?e zákazníci kupují hlavně samostatná DVD a o koupi novin, které DVD vydává, nemají zájem, dojde od února ke změně prodeje DVD. Vyzkou?í se nový projekt, který je úspě?ný ji? několik let např. v sousedním Německu. První, kdo u nás projekt spou?tí, je od února MF Dnes. Jak bude systém vypadat?
Jako prodejce dostanu např. 50 ks deníku MF Dnes a 50 ks DVD "Hubněte s MF Dnes" za 39 Kč. Pokud bude mít zákazník zájem o koupi DVD, musí si koupit i některé vydání deníku MF Dnes, kde bude v rohu tzv. slevový kupón. Ten odtrhne, dá prodejci a ten mu za něj prodá DVD v ceně 39 Kč. Prodejce dá útr?ky do obálky a 1x týdně vlo?í obálku do remitendy s časopisy a novinami. Počet útr?ků z novin v obálce musí odpovídat počtu prodaných DVD. Jestli?e si zákazník nebude chtít koupit noviny se slevovým kupónem, ale pouze DVD, bude mít mo?nost si ho koupit za plnou cenu (139 Kč) v servisních centrech a krajských redakcích MF Dnes. Jestli?e prodejce prodá více DVD, ne? kolik bude mít v obálce kupónů, zaplatí ze svého rozdíl mezi plnou cenou DVD a cenou se slevovým kupónem. V na?em konkrétním případě to dělá 100 Kč za ka?dé DVD prodané bez novin.
Tímto způsobem bude docíleno toho, ?e zájemci o novinová DVD, si budou muset k němu koupit i příslu?ný deník. |
|
|
|
| | | Razer: Zajímavé, bývalý spolu?ák mi v sobotu také říkal: "Ale kdo dnes čte Masaryka?" -) Jinak tady je také naprostá vět?ina slov Masarykových, v úvodních částech vzpomínek dokonce celý monolog bez jediného Čapkova slova. Ale v závěru Čapek popisuje, jak nesnadné bylo z TGM něco dostat, jak se rukopis postupně skládal, jak k němu také Masaryk mnohé a? při revizi dopisoval, a hlavně v uspořádání a plynulosti nejsou "hovory" zcela autentické. |
|
|
|
| | | Pozemstan:Já jsem jednou četl něco přímo od Masaryka a nebylo to ?patné, jen knihovnice mi říkala ?e sem první kdo si to kdy pučil :) |
|
|
|
| | Není to sice nejnověj?í dílo, ale nemohu nezmínit své dojmy z knihy Hovory s T. G. Masarykem od Karla Čapka (resp. do značné míry od TGM). I kdy? mě poprvé zaujaly před více ne? deseti lety u? citáty z ní v nějaké učebnici je?tě na Z?, a později jsem ji sehnal v antikvariátu (vydání asi po letech první a na dlouhou dobu také poslední, z roku 1969), tak jsem se nakonec odhodlal ji přečíst a? teď., trochu k tomu doveden mj. i po přečtení filosofické eseje jedné entity z SN a jedné otázce její i dvou dal?ích osob, by? nic z toho se netýkalo přímo Masaryka. -)
Obával jsem se, ?e úvodní popis dětství apod. bude nudný, ale ve skutečnosti to pro mě bylo docela fascinující čtení. Masaryk u? tady zmiňuje momenty, které ovlivnily jeho dal?í zájmy a postoje, podnítily třeba jeho práci Sebevra?da, vedly k jeho specifické víře. Z dne?ního pohledu je skoro neuvěřitelné, díky jakým náhodám nezůstal venkovským kovářem, jak se mohl stát mladým učitelem, a později dále studovat, díky přízni okolí ale hlavně vlastní píli, kdy si neustále přivydělával doučováním apod., přitom se učil jazyky a poznával národy čtením jejich literatury. Fascinující je, ?e působil v začátcích znovuobnovené české univerzity, ?e se setkával s mnoha osobnostmi doby, která dávno předcházela té, kterou se proslavil TGM, a přitom vlastně patřil i k jejich generaci. Zmiňuje třeba jednoho z průkopníků české geografie na UK, syna Palackého, jako "spla?ený slovník" -)). Popisuje zajímavě a vtipně i to, jak se přes různé rozepře, kdy hájil pravdu i proti vlivným osobnostem národa, stal profesorem. Je zajímavé, ?e ji? jako mladík poznal válku s Pruskem, a dramatické jsou pak i jeho vzpomínky z první světové a z ruské občanské války.
Velice mě zaujal jeho výklad filosofie, to, jak se pova?uje za platonika, celou knihou vlastně prostupuje jeho víra v Boha, a přitom svou noetiku definuje jako konkrétismus, důraz na poznávání reálného světa, jeho jedinečností (jednotlivin), ne jen abstrahování. Dnes se mnohdy ve vědě klade důraz na nomotetický přístup, hledání zobecňujících pravidelností, ne idiografický popis jedinečností, ale je fakt, ?e by se nemělo zapomínat na realitu. -) Je zajímavé, jak nevidí rozpor mezi kritickou vědou a nedogmatickou opravdovou vírou, kdy? by obojí, je-li my?leno poctivě, mělo směřovat k pravdě, tedy i Bohu, poznání jeho řádu. Podobně pak třeba i demokracii odvozuje od víry. Lidé si nemohou být zcela rovni, av?ak nemělo by být pánů a ovládaných, ale svobodných občanů, proto?e ka?dý má podle TGM nesmrtelnou du?i, a nesmrtelný nesmrtelného nemů?e vykořis?ovat. Přitom nejde o známé zneu?ívání víry ve prospěch útlaku, slibu rovnosti a? "na věčnosti". Masarykovo "je?í?ství" věří v lásku k bli?nímu u? na Zemi, v to, ?e ji? v ?ivotě na Zemi člověk pro?ívá část věčnosti... Tak pevná víra je pro mě fascinující, i kdy? podle mě lze demokracii dobře obhájit i bez podobného základu, na základě jedinečnosti ka?dé myslící bytosti, bez ohledu na jejich rozdíly. Masaryk sice odsuzuje mnohé morální prohře?ky, a je otázkou, jak by reagoval třeba na dne?ní liberální dobu, ale zajímavé je i jeho zdůrazňování tolerance, včetně třeba ji? pohledu na budoucnost ve spolupráci národů, v harmonizaci Evropy atd... Přitom uznává nedokonalosti politického systému apod., ale vidí postupný vývoj, zlep?ování, zdokonalování demokracie atd. Vůbec se v mnoha otázkách myslím zajímavě dotýká i současných problémů, a vět?inou odpovídá dostatečně "moderně" i pro dne?ek. Samozřejmě nemá odpověď na v?echno, třeba v otázce víry přiznává, ?e nemů?e podat exaktní důkaz, by? rozli?uje mezi ní a mýtem.
Při tom v?em je a? neuvěřitelné, kdy? se Masaryk pova?uje v podstatě za člověka ne nějak průbojného, který byl do mnohých vyhrocených situací, kdy se musel veřejně přít, spí?e dotlačen okolnostmi, ?e třeba i nerad vystupoval na veřejnosti, předná?el atd. To dokresluje i Čapkův dolov.
Je to kniha, která spojuje zajímavosti, dobrodru?ství i my?lenky. 5/5 -)
kapitan Pike, Kareemma: Já jsem to měl zapnuté spí? jen jako zvukovou kulisu. Zaujal mě Čechomor, který ale asi pro mezinárodní reprezentaci Česka nezvolil nejvhodněj?í jazyk -), ale pak jsem se k televizi otočil u? jen na závěr s Kerndlovou. -) |
|
|
|
| | | kapitan Pike:u nás na to koukal táta a já se prostě nemohla nepřidat... a ano, toxique také dostali můj hlas:) |
|
|
|
| | Tak jsem se tak nějak nachomýtl k Eurosongu. Vítězství Kerndlové se snad nedá komentovat jinak ne?: "To zas bude v Evropě ostuda." :-/
Nejlep?í byli imho Toxique. Dokonce jsem jim poslal hlas - aneb 9 Kč v *** (kdesi :-)) |
|
|
|
| | | Na druhou stranu mě láká stáhnout si CAM verzi filmu, kterej je sám o sobě CAM :) Tak či onak, díky tomu filmu mám velkou důvěru v tvůrčí tým Star Treku XI, co? byl vlastně hlavní důvod, proč jsem na to ?el... |
|
|
|
| | | Vyslanec: Tak s tímhle jsem počítal |
|
|
|
| | | A je?tě bych dodal, ?e ten film nemů?e fungovat nikde jinde ne? v kině, se zavřením obou očí pak s výkonnou domácí 5.1 aparaturou. A tolerantními sousedy :) Nějaký DVDrip tohle zkrátka nespraví... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
