|
|
Spravuje: lagga
Počet příspěvků: 8290 |
|
|
|
| | | Mvek: Najdu někde na internetech, které povídky se jak umístily? |
|
|
|
| | Dovolím si se pochlubit: jestli tomu ze samotné sbírky rozumím, umístil jsem se na 6. místě v "Ježíšku, já chci plamenomet" za rok 2010 s hodnocením zřejmě 2,5/5.
Nejedná se o "Stvůru", kterou tu pár lidí četlo, ale o povídku "Dvousečná zbraň", která nemá žádné fantastické/SF prvky a drží se co do "hnusnosti" asi tak stejně jako ta Stvůra, ovšem oproti ní má i trochu nadsázky/odlehčení. Řekl bych, že kolem horké kaše spíše obcházím.
Povídku naleznete v "Ježíšku, já chci plamenomet - to nej z let MMX-MMXI".
|
|
|
|
| | Babylon 5:Voices - J. Vornholt
Tuhle kratouckou novelu sem cetla s pauzama dele jak mesic a dneska to dobrodruzo skoncilo. Ryhle vypraveno, nekolik zvratu.
Utikajici Talia me prekvapila, zase, co vsechnk zvladne. Ale porad by me zajimala.ta ridici ruka Koshe. Garibaldi si nechtene udelal kamarada a jinak me dost dobre bavil. Bester byl, je a bude had. Ten ulisnak je nebezpecnej i kdyz je zmrzacenej ! Rozuzleni celeho pribehu nakonec ma v rukoubjenom on a jeho ego, nebo spis jeho vypocitavost. Lidi z Mixu se handrkuji s Psi Corps, jedni delaji bomby a druzi "znasilnuji", no co, lidi. Cast se odehravala na B5 ale.betsina na Zemi. Jeji vykresleni budoucnosti nebylo nijak prehnane, stejne tu bude hromada pritty weird bunch of people.
Prijemny oddech, vzdycky chvilku v doprave nebo k smidani. Neni to Dumas ale libilo se mi to. Moc. I kdyz se s nasilim.nebo agresi autor nijak nerozpakoval.
3/5 |
|
|
|
| | | Ještě je tam jeden zajímavý prvek - v knize se prakticky neobjevují žádné sexuální motivy, v tomto je i "sterilnější" než ST, nepočítám-li Enderovu sourozeneckou lásku k Valentine nebo jisté náznaky kolem Petry. V prostředí dětí je to ale logické, jinak by kniha mohla automaticky sklouznout k pedofilii (také tam ale vystupuje jen minimum žen)... Člověk si však v příběhu "superinteligentních" vojáků jejich nízký věk pomalu přestává uvědomovat. |
|
|
|
| | Razer, BorgDog: Aha, zajímavé, tak alespoň nebudu litovat, že jsem se případně ke všem dílům nedostal. :-) Jinak ale koukám v historii, že to tady vedle vás dvou dost chválil mj. i Vyslanec. Ale onen Razerův spoiler jsem už nenašel, asi to byla jen letmá zmínka, která mi ulpěla v paměti, nebo to byl ještě někdo jiný...
Razer: Pěkná recenze, možná jsem ji před lety četl. Nezabíhá do zbytečných detailů a celkově je svižnější než můj příspěvek. :-) Zároveň vyzdvihuje i další důležité aspekty, kterých jsem se moc nedotkl, i když i mě zaujaly - odtržení dětí od rodičů nebo onu touhu zvítězit, pokud možno jednou pro vždy, ne jen přežít, byť nakonec se dvěma či třemi "zaškobrtnutími", stejně tak ten prvek šikany a obrany vůči ní, když vlastně nejde jen o nutnost prosadit se proti přesile, jak jsem psal, ale i vůči lidem/dětem starším, větším, silnějším a zkušenějším, které jsou při své nepřátelské povaze navíc ještě štvány proti hlavnímu hrdinovi... To se vlastně znovu replikuje v osobě malého, ale drze sebevědomého, Fazolka, kdy musí najednou Ender sám čelit svým vlastním tendencím k šikaně, opakování toho, co se stalo jemu samotnému... Kdo ví, možná je to opravdu reakce na autorovo dětství, ale docela zajímavě pojatá... -) |
|
|
|
| | | Já ji dostal před třemi lety k Vánocům a byl jsem z ní taky unešený. Přestože jsem plánoval pokračovat, tak jsem se k tomu taky nedostal. |
|
|
|
| | Pozemstan: Tak to se omlouvám - ale většinou dávám varování na spoiler, když se mi něco opravdu líbí. Kdysi sem napsal krátký komentář a následně sepsal tuhle recenzi, která je ale kratší, než tvůj současný komentář :-)
http://www.foxaxe.com/enderova-hra-enders-game/
Mluvčí za mrtvé mě velmi zklamal (a dál už sem v sérii nepokračoval), celá zápletka byla maximálně hloupá a i špatně napsaná. |
|
|
|
| | Pozemstan:
Z Endera stojí za něco IMHO ještě tak "Enderův stín," který nazírá události prvního dílu z pohledu zcela odlišného typu postavy. Osobně se mi to líbilo více než "pravý" Ender. Zbytek jsou víceméně jen "vývary pro prachy." A další dvě přímá pokračování (Xenocida, Mluvčí za mrtvé) jsou zajímavá, ale o něčem úplně jiném. |
|
|
|
| | Letos jsem dostal k narozeninám knihu Osrsona Scotta Carda Enderova hra a nedávno se rozhodl ji konečně přečíst. Myslím, že ji tady před lety chválil Razer a stejně tak i kolega, co mi ji dával, a kvality díla mohu jen potvrdit.
Pozor na případné SPOILERY...
Zajímavě to ukázalo možný budoucí vývoj a "jednotu" lidstva tváří v tvář vesmírné hrozbě, jak o tom zhruba v době vzniku knihy (1985) uvažoval i prezident Reagan. Kniha se dotýká celé řady etických a morálních otázek: souboj a hranice dobra a zla, pravda a lež, vina, zneužití dětských vojáků, navíc lámání jejich psychiky, izolace, absolutní kontrola přísunu informací, udržování v nevědomosti jako jediné naděje na přežití, ovšem za cenu zabití resp. vyhlazení protivníka preventivním úderem, soucit, přátelství, dětství versus více než nadprůměrná inteligence, spíše čistá genialita s potenciálem zpětně ovládat i dospělé, schopnost a nutnost slabšího se prosadit i proti vražedné přesile, schopnost vůdcovství atd. Bohužel jsem si pamatoval, jak zde Razer přirovnával Enderovu hru k epizodě SG s hrou ovládající bez vědomí SG-1 skutečné zbraně, takže jsem předem trochu tušil, že je Ender podváděn a skutečně bojuje s termiťany, byť jsem si nebyl úplně jistý.
Zajímavá byla myšlenka hmyzoidních bytostí ještě koordinovanějších než borgové, kde jsou vlastně jednotliví dělníci pouhými buňkami jednoho velkého organismu, resp. několika královen, navíc coby protivníků s naprosto odlišným způsobem komunikace, myšlení i ukládání myšlenek. Přesto je ale stejně trochu zvláštní, že by inteligentní bytosti (na úrovni kosmické civilizace) používající zrak neměly žádné počítačové záznamy, žádné obrazy a ke všemu by používaly jen kolektivní mysl a paměť, takže by neznaly ani kamery či radiové vysílání. V takovém případě by termiťané ani nebyly schopni provádět pasivní, natož pak nějaký senzorový průzkum vesmíru mimo obory spektra jejich zraku, nemohli by ani používat žádné automatické sondy, pokud by tedy neměli i v přístrojích onu "filotickou" resp. telepatickou "hlásku" jako později lidé, takže by všechny údaje opět dostávali okamžitě do své centrální mysli... Jejich lodě ale podle popisu měly kontrolní panely, takže nebyly řízeny přímo myšlenkou, i když jednotliví termiťané vlastně představovali jakési prsty na klávesnici, a tak asi nevadilo ani jejich případné obětování v "živých" sondách apod... Nakonec se sice ukázalo, že byli schopni navázat prostřednictvím lidské hlásky s Enderem jistý kontakt,ale nejspíš pozdě. Autor však myslím úplně neprozradil, zda byl onen pocit přehrávání nejhorších zážitků v Enderových snech ke konci války důsledkem aktivní snahy o přímou komunikaci, byť nakonec při přímém kontaktu s poslední larvou to již dokázali - otázkou je, proč ne předtím - asi potřebovali bližší kontakt člověka přímo s královnou. Je ovšem trochu trestuhodné s jakou samozřejmostí předpokládali automaticky smrt opravdu všech termiťanů, že ani předem neprověřili kolonizované planety, byť imitované prostředí z Enderovy osobní hry asi nezaujímalo až tak velký prostor...
Kniha je samozřejmě trochu poplatná době vzniku, takže se ještě setkáváme třeba s videokazetami. Autor bohužel/bohudík nemohl tušit, že za nějakých šest let už Varšavská smlouva nebude existovat, natož aby někdy ovládala Eurasiii až po Nizozemsko. Nevím, zda je jen chybou překladu, že se tam objevuje i Společnost národů známá z meziválečného období v Evropě, když si překladatel spletl United Nations (Spojené národy) s League of Nations, nebo je to záměr... Pokud to nebyl omyl, mohlo by to mnohé nejasnosti elegantně vysvětlit paralelním vesmírem. I tak je ale myšlenka mezinárodního konfliktu po skončení vnějšího ohrožení kupodivu blízká některým akademickým úvahám v souvislosti s koncem studené války apod. Stejně tak je vlastně docela reálná myšlenka, že by slabá mezinárodní SN nedokázala konfliktu zabránit... Bohužel není zcela vysvětlena povaha Petrova příměří. Situace, kdy je agresor - VS resp. Rusko - vyobcován z Mezinárodní flotily, takže je vlastně ponechán bez kontroly, nevěstí moc dobrého, ale Petr a Valentine ukázali zajímavé schopnosti manipulace... Na druhou stranu autor myslím dobře odhadl, že by se v podobném konfliktu "slovanští vazalové" Rusku vzepřeli...
Autor docela dobře předpověděl podobu počítačových her i internetu a vlastně i jeho panely se podobají dnešním tabletům. Jen asi předpokládal mnohem delší vývoj, když třeba zmiňoval počítač bez přístupu na síť starý sto let. Jeho sítě jsou ovšem zřejmě celkově mnohem serióznější než dnes, i díky nutnosti určitých osobních přístupových kódů. I když jsou i na dnešním internetu vážné a snad i vlivné blogy a diskuse, nehledě na vědecká periodika, stěží si lze představit, že by někdo sebegeniálnější díky blogu anonymně vstoupil do akademických a politických kruhů, a nakonec se (navíc ještě jako dítě, ale to je jen detail) stal vládcem planety. Tady je možná autor trochu naivní, i když jsme už viděli, že třeba Facebook pomáhal rozpoutat revoluce...
Vůbec byl trochu zvláštní pozemský režim s Mezinárodní flotilou ale i zachovalou Varšavskou smlouvou a také nepříliš svobodným chováním Američanů a vůdcem také s ne zcela demokraticky znějícím názvem funkce - "hegemon", což však trochu odpovídá některým tendencím omezování lidských práv za globální války proti terorismu. Zde bylo ale zajímavé, že dosud fungovala veřejná kontrola a Graff nakonec po válce stanul před nezávislým soudem, jak sám tušil, byť nebyl přímo odsouzen. I když rekrutům bitevní školy zprvu hrozil, že mohou zemřít, a šlo o skutečné přežití, provokace k boji na život a na smrt a následné tutlání zabití a vůbec Graffův způsob zacházení s dětmi nebyly na tehdejší poměry standardní a běžná společnost si zachovávala humanismus...
Přitom zároveň potlačovali projevy náboženství a třeba nucené omezení počtu dětí v rodině na dvě kvůli přelidnění připomínalo spíše ČLR. Autorovy demografické úvahy přitom myslím nebyly úplně nejšťastnější, protože nevzal v potaz tzv. druhý demografický přechod ve vyspělých zemích, odkládání plození dětí a pokles porodnosti... Pro zachování populace je přitom potřeba vzhledem k předčasným úmrtím, neplodnosti atd. dlouhodobě úhrnná plodnost asi 2,1 dětí na ženu, zatímco už v roce 1985 mělo i autorem zmiňované katolické Polsko úhrnnou plodnost asi 2,3, a už tehdy začínala dále klesat (nyní je to jen 1,3). Taková opatření by snad byla na místě jen u rozvojových zemí, i když i u nich porodnost pomalu klesá... Ještě ad demografie, z popisu života Mazera Rackhama, jehož všechny děti zemřely během jeho celkem sedmdesátileté nepřítomnosti a také Petra se srdečními problémy v 77 letech se zdá, že lidem v Cardově vesmíru také moc nestoupla naděje dožití. Ale možná šlo jen o další opatření proti nárůstu populace - byť za Petra už díky kolonizaci omezení zmizela - neposkytování lékařské péče starším lidem...
Vůbec je zvláštní vztah autora, který je snad původem mormon, k náboženství. To je sice jaksi potlačeno, ale přesto mnozí zmiňují Boha a nakonec se zrodí i jakási nová Enderovo-Petrovo-termiťanská bible. Je také pěkné, že autor vytvořil hlavní postavy z mnoha různých národů a potažmo náboženství.
Do toho všeho ale poněkud nezapadá pozemská autonomie Varšavské smlouvy, resp. její převaha v pozemních silách a ovládnutí většiny Eurasie - otázkou je, zda i včetně Číny a Indie. VS, která si klidně přesouvá tanky bez vědomí Američanů zároveň respektuje nejen Američany dominovanou Mezinárodní flotilu (byť s ruským "polemarchem" v čele), ale i ona přísná demografická opatření - možná kromě Polska - a zřejmě také jazyková, když se všichni učí od malička standardní, nejspíš anglický, jazyk, jen hrdí Francouzi až od čtyř let (někdo mi ale říkal, že cizí přízvuk zmizí, i když se člověk učí jazyk ještě v pěti letech)...
Zajímavá byla myšlenka mezihvězdné civilizace omezené v cestování rychlostí světla, ovšem s možností okamžité komunikace.
Místy na mě působil trochu divně překlad, kde překladatel např. nejspíš zaměnil budoucí čas za minulý, takže je Enderovo klesání na žebříčku bráno jako již probíhající událost ještě před jeho první skutečnou bitvou, nebo z a do, takže Valentine znepokojeně vidí vojáky při cestě ze školy, aby následně přišla do třídy a byla zavolána do ředitelny. Také by mě zajímalo, zda i v originálu Graff při rozhovoru s Andersonem o soudu říká, že věděl, že bude zproštěn služby, načež Anderson odpovídá, že si všichni nebyli tak jistí (ve smyslu, že to mohlo dopadnout hůře), nebo zda tam Graff řekl, že věděl, že bude zproštěn obžaloby, což by odpovídalo Andersonově reakci přece jen trochu lépe... Sice vlastně byl zproštěn služby, když nastoupil na jiné místo, ale to by asi nejprve nemluvil o letech nastřádané dovolené... Objevuje se tam myslím i přeskakování osob v dialozích a jiné drobnosti, což např. trochu komplikuje jinak zajímavé a fantazii čtenáře podněcující dialogy bez uvozovacích vět v úvodech kapitol, byť tam jsou nesrovnalosti jen zřídka. Celkově ale překlad myslím nebrání čtivosti a pochopení příběhu.
Rozhodně je to fascinující dílo. Dostal jsem ještě jednu knihu z Enderova světa a možná se podívám i po dalších, i když času je málo... Jejda, a přesto jsem se dnes poněkud rozepsal... -) |
|
|
|
| | | Mvek: Jestli jsem něco nepřehlédl, tak se tam píše jen o nominaci na cenu Hugo... To ještě neznamená udělení... -) |
|
|
|
| | Mvek:
Podle toho odkazu tenhle klip dostal SF cenu Hugo
Kdosi kdysi napsal něco ve smyslu, že Hugo sdíli osud všech periodicky udělovaných cen - občas je ho nutné udělit čistě z toho důvodu, že se v daném roce v dané kategorii nic lepšího neobjevilo. Takže asi tak s touto "prestižní" cenou... |
|
|
|
| | Oh my... Oslavná píseň - Fuck me, Ray Bradbury
Podle toho odkazu tenhle klip dostal SF cenu Hugo. No, ačkoliv o ní nic nevím, tak jsem si myslel, že je prestižní, teď už pro mě ne:-). Ne, že by mě to video extra pohoršilo, ale zařazovat ho do nějaké takové ceny... I když kdoví, jestli na to nebyla extra kategorie, ale nemám náladu to zkoumat. |
|
|
|
| | RIP. :'-(
Nicméně srovnání s F. herbertem z toho článku je TAK MIMO, že to snad ani nemá cenu komentovat.
Nicméně, bude zajímavé sledovat, jak se k jeho dílu postaví dědicové - on starej pán ke konci trochu zblbnul a začal bez varování překopávat svoje starší věci, na což asi nejvíc doplatila "Marťanská kronika", takže paradoxně bychom se mohli dočkat nových vydání, která budou brát v potaz historii celého díla a ne jen revize za posledních cca. deset let. |
|
|
|
| | Mvek:
Mně spíš přijde, že to má divnou akustiku
To je to poslední. Má to úplně jiné tempo a jinou skladbu orchestru. |
|
|
|
| | | Mně spíš přijde, že to má divnou akustiku, v nějaké divné místnosti (plus zkreslení díky bitrate). Jinak jen občas je něco poněkud zvláštně jiné. Ale také jsem asi na TMP a tuším ještě jednu skladbu zvyklý, protože mám celé album filmové hudby od pražského orchestru. |
|
|
|
| | | To je opravdu ale hrozně zahrané. btw, spíše to patří do klubu Hudba ve Star Treku. |
|
|
|
| | http://www.youtube.com/watch?v=cPmSm_SIlgs
Pokud by měl někdo chuť na ST nášup. :-) |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
