|
|
Spravuje: lagga
Počet příspěvků: 8290 |
|
|
|
| | | Komunisticka cenzura mela problem mimo jine s tim, ze vetsinu ruskych postav pojmenoval po disidentech. |
|
|
|
| | Seven:
SyFylis meli tocit 2061 a 3001 s releasem v 2015
Přiznám se, že 2061 si bez dalšího (byť udělatelného) retconu vůči filmu nedovedu moc představit, protože
*ve 2061 se m.j. dost řeší, co se stalo na Europě s vrakem čínské lodi Tsien, kterou ovšem filmová 2010 pro zjednodušení vynechává*. |
|
|
|
| | 2010 - ostrá návaznost na film, kvalita za rozumnou cenu. S touto knihou měla docela problém komunistická cenzura (z řady důvodů), takže ačkoliv byl překlad hotový už někdy ve druhé polovině 80. let minulého stoletím kniha šla v CZ ven až po převratu koncem roku 1991 (paralelně s 2061). Pro fanoušky 2001 +/- povinnost.
2061 - jak už tady zaznělo, zcela se ignoruje epilog 2010, na mne to působilo už při prvním čtení ukázky v roce 1990 (aneb proč si trochu nezamachrovat, když je to pravda) jako něco, co vytáhl ACC ze šuplíku s nadpisem "space opera", dal tomu moderní fasádu a šel s tím ven. Toto bylo podrtrženo prvním čekým vydáním z konce roku 1991 (fakticky tedy spíše 1992), kdy tuto knihu ilustroval Teodor Rotrekl. Není určitě bez zajímavosti, že 2061 má nižší číslo publikace než 2010, ergo, dá se tvrdit, že v CZ vyšla dřív 2061 než 2010, byť to bylo jen o pár hodin.
3001 - Na ACC začala lézt senilita, jinak si nelze určité věci vysvětlit. Totální retcon spousty věcí. Je to zajímavé jen jako ukázka, jak hluboko může druhdy kvalitní spisovatel klesnout - z téhož období od ACC daleko více doporučuji buď podmořskou SF "Duch z Grand Banks" nebo vesmírnou SF "Kladivo Boží" (ta sice taky neoplývá nejakou extra originalitou, ale alespoň nedemoluje existující sérii). |
|
|
|
| | | No, poslední otázka zbývá - jestli ty další Clarkovy knihy, byť tedy ne návazné, jsou zajímavé... Kdo je četl, tak jaký měl dojem. |
|
|
|
| | Jinak Clarke knihy 2001, 2010, 2061 a 3001 nepsal jako navazne, ale jako variaci na tema odehravajici se v paralelnich svetech. Proto taky 2010 konci s X, ale v 2061 se na X nebere ohled atd..
Loni nejak probehlo, ze by SyFylis meli tocit 2061 a 3001 s releasem v 2015, ale tak 2015 nam za 3 mesice konci a mimo toho oznameni jsem nenasla nic o tom, ze by to slo do produkce :-/ |
|
|
|
| | AVip: Hm, v doslovu od autora z 80. let (ve vydání od Laseru k výročí) je to napsané protichůdně, jako že se režisér moudře vyhnul matení diváka, kdyby viděl Jupiter i Saturn, ale zato pak píše téměř to samé, co ty, ohledně Trumbulla, že zkušenosti při natáčení planety s prstenci využil pro ten Silent Running.
Jinak Ztracené světy jsou již objednány k přesunu na vhodnou pobočku v městské knihovně. |
|
|
|
| | Mvek:
a pak doletěl k Zemi, kde ještě detonoval hlavici, kterou proti němu lidé vyslali, nebo co.
Jedna z mála věcí která z románu 2001 přežila do románu 2010. Jinak román 2010 jede podle filmu.
Opravdu doporučuju "vycpat" mezičas mezi romány 2001 a 2010 knihou Ztracené Světy 2001 - hodně se toho čtenáři vyjasní (uznávám, že tohle se lépe řekne, než udělá, je to poměrně raritní kousek jak v ČJ, tak v AJ, zejména pokud by člověk trval na papíru).
|
|
|
|
| | Mvek:
že radši ve filmu zaměnili Saturn za Jupiter.
Douglas Trumbull neměl hotový Saturn a Stanley Kubrick nechtěl celou věc zbytečně komplikovat (on už takhle lezl rozpočet nahoru dost nepříjemným tempem, proto také ve filmu není nijak zobrazen odlet Discovery od Země). Nakonec Trumbull použil ve svém filmu "Silent Running" (a ano, je to ten samý člověk, co má na svědomí triky k ST:TMP). |
|
|
|
| | Pozemstan: Tak jsem si to proklikal. U lidoopů není patrné, že by něco vysílal. Ozývá se tam sice ten vokální zvuk, ale to může být bráno jako hudba (byť to ztichne se střihem), ale to se ozývá v podstatě od objevení monolitu, takže opravdu působí jen jako doprovod stupňující napětí.
Je tam pak patrně Ten, který hledí na měsíc, jak přemýšlí nad kostmi a vzpomene si krátce asi na monolit z předchozího dne. Ale to se nedá srovnávat s tím, jak lidoopy učí monolit přímo testováním a odměnami v knize.
Tentýž vokální doprovod je pak od začátku výstupu vědců na Měsíci. Pak ho doplní ten pískot a nic. Jediné vodítko je to, že je tam stejná konjunkce Slunce a Země pro změnu, zatímco na začátku je to Slunce a Měsíc, při pohledu vzhůru k hlavě obelisku.
Jinak se ale omlouvám, ano, jednak skrytou nahrávku namluvil doktor Floyd, který byl v tom výsadku na Měsíci, jednak tam opravdu o signálu k Jupiteru mluví.
A ke konci - monolit se tam najednou vyrovná do konjunkce s měsíci Jupitera, a tím se aktivuje hvězdná brána, to je dost podivné oproti stavu v knize a o měsíci Japetus u Saturnu (nemluvě o tom, jak se knize povedlo předpovídat budoucnost s tím světlým oválným flekem s tečkou uvnitř).
A na závěr je tam rovnou už jako starší, pak ještě starší atd. A najednou po zvednutí se k monolitu je z něj "kosmické nemluvně". V knize je řečeno, že se normálně v kulisách najedl a napil, pak ulehl, objevil se monolit a on najednou proletěl svým životem zpátky až do mimina, a pak doletěl k Zemi, kde ještě detonoval hlavici, kterou proti němu lidé vyslali, nebo co.
Chápu, že to není stejné, stejně jako dovedu pochopit, že radši ve filmu zaměnili Saturn za Jupiter. Jen mi prostě přijde, že film je pro opravdu náročné diváky s hodně posunutým myšlením. Jinak působí tak nějak nesourodě.
Zatímco kniha docela jede ve stejném duchu. |
|
|
|
| | | Tak pro mě je 2010 film koukatelnější než 2001, je jasný, žádná velká mystery tam není. |
|
|
|
| | Mvek: "A ta scéna jě utnutá tak, že to působí jako zabití, jelikož o tom pak už nepadne snad ani slovo"
Spíš bych tam hledal paralelu s účinkem na ty "opice". Omráčení/zaujetí a posunutí dál - v tomto případě v podobě oné výpravy, která následuje... |
|
|
|
| | No, právě si říkám, jaká je 2010, 2063 a 3001 ke čtení. Na film 2010 se chystám, jak na mě bude působit po letech (2001 jsem předtím neviděl).
Takže si ten komentář Seven přečtu radši až později.
Ještě než prokliknu ten film, abych si ujasnil, co je má nepozornost, tak:
Pozemstan: Ne, monolit je nezabil, ale podle knížky snad ani neomráčil. A ta scéna jě utnutá tak, že to působí jako zabití, jelikož o tom pak už nepadne snad ani slovo.
A HALovo selhání je naznačeno v knížce jen v komunikaci ze Země, že si myslí, že snad došlo k rozporu v jeho mozku z toho, že musel držet tajemství. Což je dost lidský přístup, na druhou stranu bylo to v 60. letech.
Já si zase původně u filmu říkal, jestli prostě nebylo zájmem HALa, aby poslání nesplnili. |
|
|
|
| | Mvek:
co byste doporučili z myšlenkově nebo celkově zajímavých či výborných děl od Clarka?
K 2001: Ztracené Světy 2001.
A jinak samozřejmě:
Město a Hvězdy
Konec dětství
|
|
|
|
| | Mvek:
- netušíme, proč HAL selhal, člověk si až může myslet, že nechce, aby se posádka k monolitu na měsíci dostala; navíc má ještě větší motivaci zabít Poola, když si tam s Bowmanem povídají v kapsli o jeho vyřazení atd.
Z wikipedie - vysvetleni je podano v 2010 - Takze pozor spoiler
On the Discovery, Chandra discovers the reason for HAL's malfunction. The National Security Council ordered HAL to conceal from Discovery's crew the fact that the mission was about the Monolith. This conflicted with HAL's basic programming of open, accurate processing of information, causing him to suffer a paranoid mental breakdown.
|
|
|
|
| | | Mvek: Vzdycky si muzes precist/pustit i 2010. |
|
|
|
| | Mvek: Omlouvám se, že odvádím pozornost od knih a doporučení, která očekáváš a která pro svou neznalost poskytnout nemohu.
Co si pamatuji, tak ty první dva body vyplývají i z filmu docela jasně. "Opice" začaly používat nástroje, a to i k násilí, až po ovlivnění signálem z monolitu. A o signálu k Jupiteru se tam snad i výslovně mluví jako o příčině vyslání výpravy, přinejmenším v tajné nahrávce přehrané po HALově "smrti", ale možná se pletu. Jak ale koukám, i podle tohoto popisu to tak bude.
Jinak jsem netušil, že obelisk ty lidi na Měsíci zabil. Myslel jsem, že jen upadli do bezvědomí...
Pokud jde o HALovo selhání, to mi z filmu také jasné nebylo, i když HAL možná ke konci něco prozradil. Měl jsem dojem, že šlo o jeho ješitnost a pocit nadřazenosti a zároveň méněcennosti, opovržení lidmi a jejich nedůvěrou k "pouhému stroji", když byl přitom obdařen lepšími schopnostmi a zároveň jako jediný znal obsah tajné nahrávky, skutečný cíl mise, a snad věřil, že cíl splní sám...
Ano, závěr je dost nejasný. Je tam (velice efektní) náznak dlouhé mezihvězdné cesty podobně jako později v Kontaktu, ale ty "kulisy" jsem považoval za jakousi zvláštní iluzi/simulaci. Lidský plod pak asi umožňuje mnoho výkladů včetně zrození nového druhu, znovuzrození atd. To už bylo opravdu "mimo"... |
|
|
|
| | Ještě si musím večer prokliknout 2001: Vesmírná odyssea film, abych si to připomenul. Ale po přečtení knížky mám dojem, že jsem sice měl vyčištěnou, ale neúplnou verzi:-).
Jako když mám srovnat knížku a film (který vyšel dříve než knížka a vznikal souběžně za přispění autora), tak film má super atmosféru (asi i jako knížka), je vizuálně pěkný a žasnu (podezříval jsem, zda remasterovaná verze nemá nějaké efekty předělané nově, nikoliv jen dočištěné, nebo pořešené nějaké kontury). Ale je špatně pochopitelný. Co mi z filmu oproti knížce nevyplývá atd.:
- "opice" byly "násilně" naučeny používat nástroje a vyvíjet se dál (ve filmu to působí buď jako, že je monolit jen svědkem události, nebo že je jen tak lehce inspiroval)
- monolit z Měsíce vyšle signál směrem k Jupiteru/Saturnu...? Ve filmu to vypadá, že nějakým vysíláním akorát zabije všechny vědce v kráteru:-)
- netušíme, proč HAL selhal, člověk si až může myslet, že nechce, aby se posádka k monolitu na měsíci dostala; navíc má ještě větší motivaci zabít Poola, když si tam s Bowmanem povídají v kapsli o jeho vyřazení atd.
- závěr je také dost podivný, imho tam nevyplývá, že to jsou vlastně kulisy, no a že se z Bowmana stane vlastně takový povznesený (Antik:-)) nebo "bůh", to také ne.
Ale je možné, že zejména na tom konci jsem prostě byl špatně pozorný, jak říkám, ještě to proklikám.
Ve výsledku se mi kniha líbila, film taky, jen mi u filmu přišlo pár věcí scénáristicky nepovedených. A mám zájem si přečíst něco dalšího, takže se zeptám, co byste doporučili z myšlenkově nebo celkově zajímavých či výborných děl od Clarka? Předpokládám, že to Setkání s Rámou,a ještě něco? |
|
|
|
| | Liu Cixin vyhral Hugovo oceneni za scifi, prvni Cinan ...och jak ja se tesim az budu mit hotove statnice
Sinologove se uz dohaduji jestli by ho edice Xin mela vydat, jeji deditorka je ale skepticka, tak uvidime |
|
|
|
| | | Telemachus Rhade: tak rikal, ze je prekladatel, ne, ze umi cesky :D |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
